Vlastne, väčšina z tých vecí je celkom logická.

Hlavne hned ta prva

Sepiroth, a potom o par riadkov nizsie si sa mohol docitat, koho ziadali o bombardovanie slovenskych miest . to znie logicky? divne ale je, ze podla tvojho logickeho myslenia mali volat do moskvy, alebo nie???

Medzitým v Prešove plukovník Viliam Talský, jeden z popredných organizátorov povstania, ktorý sa už v júni 1944 zradne pridal k čechoslovakistickému odboju riadenému z Londýna, tentoraz opäť zradil a bez akéhokoľvek poverenia či súhlasu s celým štábom odletel k Sovietom s 18 najkvalitnejšími lietadlami Slovenskej armády (nemecké ME-109).

no tak teraz to uz chapem aj ja. preto nechceli volat do moskvy, aby rusi nahodou nebombardovali slovenske mesta so slovenskymi lietadlami. to by bola fakt sila .

Wall Street a nástup Hitlera k moci

http://reformed-theology.org/html/books ... index.html

ty vole tak sa pýtaš ako keby som to zažil-- jediné čo viem čo mi natrieskali do hlavy na dejepise omg

KDO PORUŠIL VERSAILLESKOU SMLOUVU O ODZBROJENÍ?

Deklarace německé vlády z roku 1935


V listopadu roku 1918, když se německý národ – věřící v jistoty dané Wilsonovými čtrnácti body – po 4 a půl letech trvající válce, jejíž vypuknutí si nikdo nepřál, vzdal, věřil, že to bylo nejen proto, že k tomu byl přinucen a nebyla to jen služba trpící lidskosti, ale i nádherná myšlenka sama o sobě. Zatímco trpěly pod nejtvrdšími důsledky tohoto šíleného zápasu, milióny Němců s důvěrou vzhlížely k myšlence rekonstrukce mezinárodních vztahů, které se měly odstraněním tajné diplomacie jakož i hrůz války stát noblesnějšími a šlechetnějšími.

Pravděpodobně žádný jiný národ nepřivítal myšlenku Ligy Národů (předchůdkyně OSN, pozn. překl.) s takovým nadšením jako všeho pozemského štěstí zbavení Němci. Jen v této souvislosti se dá pochopit, že v dobách přímých a nesmyslných podmínek zničení každého jednotlivého prostředku obrany byla tato myšlenka německým národem nejen akceptovaná, ale tento se stal i jejím nositelem. Německý národ a hlavně jeho vláda byli v té době přesvědčeni, že splněním podmínek odzbrojení, jež byly nastoleny Versailleskou smlouvou, začne a bude garantovaný začátek mezinárodního a všeobecného odzbrojení, jak to tato smlouva slibovala. Jen vzájemné plnění povinností nastolených touto smlouvou by omlouvalo požadavek, který, pokud by byl splněn jen jednostranně, by se mohl změnit na věčné zneuctění a tím i podřízení velkého národa. A v tomto světle by se taková smlouva nemohla stát ničím jiným než základem pro nikdy nekončící nenávist.

Podle údajů Spojenecké kontrolní komise splnilo Německo požadavky o odzbrojení, které proti němu byly vzneseny.

Následující údaje popisují ničení německých obranných sil a jejich prostředků. Tyto údaje boly potvrzeny Spojeneckou kontrolní komisí:

A. Zničené zbraně:

59 897 děl a jejich hlavní,
130 558 kulometů,
31 470 minometů a jejich hlavní,
6 007 000 pušek a karabin,
243 937 hlavní kulometů,
28 001 nosičů děl,
4 390 nosičů minometů,
38 750 000 nábojů větší ráže,
16 550 000 ručních a puškových granátů,
60 400 000 přímých rozbušek,
491 000 000 kusů munice pro ruční zbraně,
335 000 tun zásobníků,
23 515 tun nábojů,
37 600 tun střelného prachu,
79 500 likvidátorů munice,
212 000 telefonů,
1 072 plamenometů,
31 obrněných vlaků,
59 tanků,
1 762 průzkumných vozů,
8 982 bezdrátových stanic,
1 240 polních baterií,
2 199 pontonů,
981,7 tun vojenského vybavení,
8 230 350 pytlů vojenského vybavení,
7 300 pistolí a revolverů,
180 saní pro kulomety,
21 mobilních dílen,
12 nosičů protileteckého dělostřelectva,
11 nosičů těžkého dělostřelectva,
64 000 ocelových přileb,
174 000 plynových masek,
2 500 strojů pro někdejší válečný průmysl,
8 000 puškových hlavní.

B. Zničené vzdušné zbraně:

15 714 stíhacích a bombardovacích letadel,
27 757 leteckých motorů.

C. Zničené námořní zbraně:

26 řadových bitevních lodí,
4 obrněné pobřežní hlídkové čluny,
4 obrněné křižníky,
19 malých křižníků,
21 cvičných a speciálních lodí,
83 torpédových člunů,
315 ponorek.

Dále měly být zničeny:

Vozidla všeho druhu, prostředky pro chemickou válku a prostředky chemické ochrany, rozbušky a výbušniny, světlomety, pozorovací zařízení, dálkové a zvukové lokátory, optická zařízení všeho druhu, koňské postroje, vybavení pro úzkokolejné železnice, polní tiskařské lisy, standardní i zvláštní zařízení pro vojenský průmysl jako plány obrany, haly pro lodě a hangáry pro letadla atd.

Po splnění těchto historicky nespravedlivých a nerovných požadavků měl německý národ nárok očekávat splnění dohodnutých závazků i od druhé strany, a to protože:

1. Německo bylo odzbrojené.

2. Mírová smlouva výslovně žádala, aby bylo Německo odzbrojeno jako základ všeobecného odzbrojení a tedy že jediným důvodem, proč zbrojily i ostatní země, bylo zbrojení Německa.

3. V německé vládě, stejně jako i v politických stranách, byli lidé, kteří naprosto podporovali pacifistické a demokratické ideály Ligy Národů.

Ale zatímco Německo všechny své závazky splnilo, ostatní strany svévolně odmítly splnit svou část závazku, čímž vysocí představitelé někdejších vítězných mocností jednostranně porušili závazky vyplývající z dohody ve Versailles. Ale ani to nebylo všechno a jakékoliv odzbrojení srovnatelné s německým ničením zbraní bylo zamítnuté.

Zbrojení dokonce nebylo ani zastaveno. Právě naopak, v mnoha zemích byla viditelná jeho eskalace a stupňování. Zbraně, které byly vynalezeny během války, byly během míru metodicky zlepšované. Neustále probíhalo zlepšování a výroba nových a silných pozemních tanků, stejně jako nových stíhaček a bombardérů. Vyráběla se nová gigantická děla, vyvíjely se nové druhy výbušnin a továrny chrlily zápalné a plynové bomby.

A světem se znova ozvaly bojové pokřiky, jakoby tu nikdy nebyla světová válka a jakoby Versailleská smlouva nikdy nebyla podepsána.

Uprostřed těchto pro případ války těžce ozbrojených a z nejnovějších motorizovaných jednotek těžících národů bylo Německo bezbrannou mocností vydanou na milost či nemilost ostatním. Německý národ si pamatuje neštěstí a tragédii patnáctiletého ekonomického zbídačování a politického ponižování.

Proto bylo jen pochopitelné, že Německo začalo apelovat na ostatní národy, aby dodržely svůj vlastní slib odzbrojení. A toto je jasné a nezpochybnitelné.

Stoletý mír by byl pro svět nezměrným požehnáním. Ale být sto let rozděleni na vítěze a poražené je něco, co by svět nemohl snést.

Diplomatické snahy měly za výsledek pokusy pomocí různých konferencí snížit všeobecnou úroveň zbrojení a stavy zbraní a v tomto duchu byly vytvořeny první návrhy pro mezinárodní zbrojení, z nichž byl nejvýznamnější MacDonaldův plán.

Německo bylo připraveno tento plán akceptovat a být základem pro jednotlivé dohody. Mac Donaldův plán byl však neúspěšný, protože ho ostatní národy odmítly. A protože rovnost, která byla německému národu v deklaraci z prosince 1932 slavnostně přislíbena, se v těchto podmínkách nemohla stát skutečností, nová německá vláda už ve své úloze ochránce cti a přirozených práv německého národa neviděla žádný smysl dále se těchto konferencí účastnit nebo zůstávat v Lize Národů.

Ale i po opuštění Ženevy byla německá vláda stále ochotna nejenom brát ohledy na návrhy ostatních národů, ale i k nim přidat svoje vlastní připomínky. Při tom vyslovila názor, který si osvojily i ostatní národy, že pro účely útoku je tvorba krátkodobých armád nevýhodná a proto je lepší zaměřovat je na mírovou obranu.

Proto byla německá vláda v souladu s přáním ostatních národů nucena změnit dlouhodobý Reichswehr na krátkodobou armádu. Její návrhy ze zimy 1933/34 byly přijatelné, ale jejich odmítnutí a odmítnutí podobných italských a britských tezí poukázalo na fakt, že ostatním národům chybí ke smlouvě z Versailles náklonnost či snad aspoň kladný postoj k opožděnému řešení tématu odzbrojení. Za těchto podmínek byla německá vláda donucena k převzetí iniciativy v takovém měřítku, které by zabezpečilo ukončení degradujících jakož i nebezpečných podmínek impotentní bezbrannosti velkého národa.

Toto jednání bylo založené na předpokladu, který příhodně popsal ministr Baldwin:

„Národ, který není ochotný podstoupit potřebná preventivní opatření pro svou vlastní obranu, nebude mít ve světě žádnou váhu, ať už morálního nebo materiálního charakteru.“

Ale vláda dnešní Německé Říše chce morální a materiální sílu jen na to, aby jí umožnila uchovat mír pro Ríši a tím pravděpodobně i pro celou Evropu.

Proto německá vláda v rámci svých možností pokračovala v jednáních, která mohla podpořit mír.

1. Už před dlouhou dobou Německo nabídlo všem sousedním zemím podpis paktů o neútočení.

2. Německo se svým východním sousedem Polskem hledalo a našlo smluvní urovnání vztahů, které, jak doufáme, díky obrovské přizpůsobivosti a porozumění navždy odstranilo ohrožení, kterému vláda musela čelit už od svého nástupu a o kterém vláda doufá, že povede k dlouhotrvajícímu porozumění a přátelství mezi těmito dvěma národy.

3. A nakonec dalo Německo Francii slavnostní ujištění, že po vyřešení otázky Sárska nebude vůči Francii vznášet žádné další územní či teritoriální požadavky. Vláda věří, že díky své obrovské politické a materiální oběti, jakou historie ještě nepoznala, vytvořila předpoklady k ukončení staletí trvajících roztržek mezi těmito dvěma národy.

Ke své lítosti však německá vláda vidí, že ve zbytku světa pokračuje nárůst zbrojení. Ve vytvoření 101 divizí sovětské armády, tzn. přiznané mírové síle 960 000 mužů, vláda rozpoznala nebezpečí, které v době tvorby Versailleské smlouvy nebylo možné předpokládat.

V neustále se zvyšujícím zbrojení ostatních národů vidí německá vláda důkaz, že tyto národy odmítly kdysi tak slavnostně podepsanou smlouvu o odzbrojení. Německá vláda nechce obviňovat jen jeden národ, ale musí zdůraznit, že rozhodnutím o zavedení povinné dvouleté branné povinnosti se francouzská vláda vzdala myšlenky krátkodobé armády ve prospěch myšlenky armády dlouhodobé. Tento princip však byl jedním z důvodů, kvůli kterým se Německo mělo své vlastní armády vzdát.

Za těchto podmínek německá vláda cítí, že je nemožné pokračovat v zastavovaní opatření potřebných k zajištění bezpečnosti Říše a ještě méně o těchto opatřeních informovat zbytek světa.

Přesto se podřizuje přání britského ministra Baldwina, který si přeje znát německé záměry:

1. Vláda dává svému národu ujištění a ostatním národům na vědomí, že uchováním cti a bezpečnosti Německé Říše jsou znova pověřeny vlastní síly německého národa.

2. S těmito opatřeními všechny seznámí, aby vyvrátila podezření a názory, že německý národ baží po vojenské dominanci v Evropě.

Německá vláda si jako ochránce cti a zájmů německého národa přeje zabezpečit potřebný rozsah nástrojů síly, které jsou potřebné k ochraně nedotknutelnosti Německé Říše a k zabezpečení mezinárodní úcty a uznání Německa jako spolugaranta míru.

V této době německá vláda znova ujišťuje německý národ i svět o svém odhodlání nevyužít znovuvyzbrojení k vojenské agresi, ale jen na obranu a tedy k ochraně míru.

Německá vláda v tomto dokumentu vyjadřuje naději, že německý národ znovu nalezne svou cestu ke cti a v duchu nezávislé rovnosti mu bude zaručena možnost přispět k pacifikaci světa ve svobodné a otevřené spolupráci s ostatními národy a jejich vládami.


Zdroj: www.wintersonnenwende.com

Stál Rockefellerův klan za nechvalně známým depopulačním programem aneb skryté souvislosti II. světové války?

Dnes je více jak zřejmé, že globální ekonomická loby určuje běh událostí na této planetě. V této souvislosti je třeba připomenout vliv a strategii tzv. „Rockeffellerovi nadace“, která s největší pravděpodobností ve skrytém sponzorství určitých akcí pod záštitou OSN se snažila realizovat nechvalně známý „depopulační program“. Následující informace ve velké míře vychází z materiálu Antona Chaitkina a osobně jsem přesvědčen, že jsou v mnohém stále aktuální. Rok od roku roste počet výzkumníků, ale i obyčejných lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že existence depopulačního programu byla a nebo stále ještě je reálnou záležitostí do které je zapleteno množství různých velmi vlivných korporací, lékařských i politických skupin po celém světě. Tyto smutné aktivity jsou zřejmě propojené na další cíle globalistického charakteru. Geopolitická situace dneška ukazuje na stále aktivní mocenské zájmy, které bují na pozadí celé série zcela bezprecedentních válečných aktivit. Pojďme si tedy o některých skutečnostech souvisejících s tímto tématem povědět bližší souvislosti.



John D. Rockefeller jakožto velmi známý naftový magnát zrealizoval v roce 1909 na pozadí své poměrně velké rodiny instituci, která vešla ve známost jako „Rockeffelerova Nadace“. Již v roce 1929 uložil část svého rodinného podílu ve výši 300 milionů dolarů do „Standard Oil Company“ se sídlem v New Yorku. Tato společnost se později přejmenovala na „EXXON“.

Finanční prostředky, které proudily z nadace stály u založené speciálního lékařského oboru pod názvem „Psychiatrická Genetika“. Pro toto nové vědecko pokusné pole aktivit reorganizovala jmenovaná nadace lékařskou výuku v Německu. Ta byla soustředěna do dvou nechvalně známých institucí v podobě „Kaiser Wilhelmova ústavu pro psychiatrii“ a „Kaiser Wilhelmova ústavu pro antropologii, eugeniku a lidskou dědičnost“. Rockefellerovým vedoucím ředitelem těchto dvou institucí se stal fašistický švýcarský psychiatr Ernst Rudin, kterému v mnohém pomohly jeho chráněnci Otmar Verschuer a Franz J. Kallmann.

V roce 1932 eugenické hnutí určilo Rockefellerova Dr. Rudina do pozice prezidenta celosvětové „Federace Eugeniky“. Hnutí již v této době volalo po zabití a nebo sterilizaci těch osob jejichž dědičnost by je učinila veřejným břemenem.

O několik měsíců později se k moci dostal šílený Hitler, který v podstatě převzal celé Německo včetně Rockefellerova – Rudinova aparátu, jenž se stal součástí nacistického státu. Nacistický režim pak jmenoval hlavou vzniklé „Rasové hygienické společnosti“ právě dr. Rudina a jeho osazenstvo se stalo součástí tzv. „Bojové skupiny expertů pro dědičnost“ (Task Force of Heredity Experts) jimž předsedal šéf smutně proslulé „SS“ Heinrich Himmler. Samotná skutečnost existence takových aktivit je pro normálního smrtelníka pochopitelně nepřijatelná a hrůzná, ale co víc….. Dozvídáme se, že základní koncepty tzv. „rasových zákonů“ již v roce 1933 americká legislativa přebírá jako jistý model úpravy svých vlastních zákonů. V souvislosti s tím je třeba říci, že Rockefellerova skupina zkoncipovala vlastní rasové zákony, které byly postaveny na již existujících „zákonech Viriginie“. (Abych řekl pravdu, když jsem se poprvé seznámil s těmito informacemi nechtělo se mi tomu vůbec věřit. Na světlo, ale postupně vylézají další a další podklady jež nás opravňují vzít výše uvedené jako fakta).

„T4“ byl název pro Hitlerovu jednotku jež byla složená především z psychiatrů a kterou vedl dr. Rudin se svými blízkými spolupracovníky. Kooperují na tvorbě propagačních filmů, které široké veřejnosti prezentují aktivity pod společným pojmenováním – „eutanázie“. Veřejnost reaguje antagonisticky a tak musí Hitler ustoupit a filmové materiály tohoto typu stahuje z kin.

Nacisty kontrolovaná německá chemická společnost „I.G.Farben“ a Rockefellerova „Standard Oil“ – později známá jako „Exxon“ v podstatě velmi praktickým způsobem fungovaly jako jedna firma vnořená do desítek a desítek kartelových úmluv. „I.G.Farben“ byla až do roku 1937 řízená rodinným klanem Warburgů. Ti jako horliví zastánci nacistické německé eugeniky byly zároveň velmi dobrými obchodními přáteli rodiny Rockefellerů.

Po německé invazi do Polska v roce 1939 „Standard Oil“ slibuje, že dodrží fúzi s I. G. Farben a to dokonce i v tom případě, pakliže by USA vstoupily do války s Německem. Tyto skutečnosti vešly ve známost v roce 1942 a to na základě dokumentace vyšetřujícího výboru, který nechal ustanovit senior Harry Truman a prezident Roosevelt učinil stovky právních opatření aby zamezil sloučení „Stanadard Oil – I.G. Farben“.

(Všimněte si jakou drzostí a hlavně jistotou musel operovat Rockefellerův klan, když byl v tehdejší době rozhodnut uskutečnit navzdory válečnému stavu mezi USA a Německem fúzi svého naftového koncernu s německým protějškem).

V letech 1940 – 41 postavil „I.G.Farben“ na tehdejší dobu gigantickou továrnu nedaleko města Auschwitz v Polsku, kde bylo využito a použito velké množství různých technologií a patentů z korporace „I.G.Farben“ – „Standard Oil“. A pozor tyto technologie byly použity v prostředí zcela otrocké práce při výrobě benzínu z uhlí. Prezident německé frakce „Standard Oil“ Emil Helfferich pomohl po válce dokázat, že z fondů americké „Standard Oil“ byly placené stráže SS, které hlídaly a mučily zajatce v tomto koncentračním táboře.

Malá otázka: „Dozvěděli jste se přátelé někdy takovou informaci z oficiálních kontrolovaných médií?“ Já tedy ne….

V roce 1940, tedy šest měsíců po notoricky známém setkání lídrů „Standard Oil“ a „I.G.Farben“ píše vysoký úředník „Evropské Rockefellerovi Nadace“ Daniel O´Brian šéfovi lékařského týmu Alanu Greggovi…. „bylo by nešťastné, pokud by byly zastaveny dotace výzkumu, který nemá žádný vztah k válce“. Jenže mi dnes víme, že šlo o velmi sporný „psychiatrický výzkum“, který takto Rockefellerova nadace podporovala. Šlo o výzkum, který stál u základů experimentů s myšlenkovou kontrolou v průběhu války.

A nyní další pikantérie. V roce 1936 Rockefellerův přívrženec dr. Franz Kallmann byl nucen přerušit svoje studie týkající se dědičné degenerace přičemž emigroval do USA. Samozřejmě, že se nemohl dr. Kallmann s napůl židovskými předky cítit v tehdejším nacistickém Německu bezpečně. Takže se mu podařilo nakonec dostat až do New Yorku kde založil („Medical Genetics Department of the New York State Psychiatric Institute“). Zajímavé na celé věci ovšem je fakt, že po určité době představitelé Skotských Obřadních Zednářů publikovali Kallmannovu práci, která souvisela s tisícem případů schizofrenie, přičemž je zde rozebírán její dědičný základ. A nyní pozor. V této publikaci dr. Kallmann děkuje svému dlouhodobému šéfovi a poradci dr. Rudinovi.

V roce 1938 byl materiál dr. Kallmanna publikován v USA, ale i v nacistickém Německu a dokonce byl v praxi použit jednotkou „T4“ k odůvodnění začít v roce 1939 s vraždami mentálně nemocných pacientů z nichž mnozí byli děti. Pod tímto hrůzným programem bylo různými způsoby zabito kolem 250 000 nevinných osob.

V roce 1943 byl lékařským velitelem v Auschwitzu ustanoven asistent Otmar Verschuera a to nechvalně známý Josef Mengele. Ve válečné době byl ředitelem Roskefellerova „Kaiser Wilhelmova Ústavu pro antropologii, eugeniku a lidskou dědičnost v Berlíně právě Otmar Verschuer, který zajišťoval finanční fondy pro otřesné a zvrácené Mengeleho experimenty v Auschwitzu od tzv. „Německé rady pro výzkum“. Nemusím snad připomínat kolik tisíců a tisíců zubožených lidí trpělo a zahynulo v naprosto otřesných podmínkách díky výše uvedenému finančnímu přísunu.

Zcela tragickou ironií osudu a nebo ukázkou toho jak se vlastně věci měly je fakt, že ještě v roce 1946 píše Verschuer Výboru pro dědičnost člověka o pomoc při pokračování v jeho „vědeckém výzkumu“.

Ptám se jak je toto vůbec možné !!!!

Vždyť tento člověk měl správně stát před Norimberským soudním dvorem? Dávno měl být odsouzen a sedět za mřížemi!! Jenže to by nesmělo jít o Rockefellerova chráněnce. A kolik takových ve skutečnosti bylo? Na tomto místě upozorňují a připomínám, že Rockefellerova rodina jsou ve skutečnosti němečtí přistěhovalci do USA.

A co bylo dál? Pojďme se podívat.

V roce 1947 přešel „Výbor lidské dědičnosti“ z Londýna do Kodaně. Toto nové sídlo bylo vybudováno za Rockefellerovi peníze. V roce 1956 se v tomto dánském institutu konal první Mezinárodní kongres o lidské genetice. V té době se stal Verschuer členem „Americké eugenické společnosti“.

Navíc dr. Kallmann pomohl Verschuerovi svědčit v jeho soudních řízeních za účelem denacifikace. Jistá fakta nasvědčují tomu, že dr. Kallmann, který založil „Americkou společnost genetiky člověka“ (American Society of Human Genetics) a zorganizoval také „Human Genome Project“. Osobně jsem přesvědčen o tom, že kořeny tohoto projektu skrývají v bilogickým laboratořích v Los Alamos a zřejmě v oblasti podzemní vojenské základny Dulce v Novém Mexiku. Ta je proslulá celou řadou velmi tajemných biologických experimentů zřejmě i s nelidskými subjekty. Konečně shodné stanovisko sdílí i celá řada jiných badatelů a výzkumníků. Konečně můžeme dodat, že nám již dobře známý dr. Kallmann byl ředitelem „Americké eugenické společnosti“ v letech 1952 až 1954.

V padesátých letech 20. stol. Rockefellerův rodinný klan reorganizoval Americké eugenické hnutí přičemž došlo ke změně jeho názvu na „Společnost pro studie sociální biologie“.

Rockefellerova nadace také dlouho financovala eugenické hnutí v Anglii očividně splácející Británii dluh za věrnost britského kapitálu a partnerství směrem k naftovému trustu starého dobrého Johna D. Rockefelera.

V této reportáží jsem se snažil nastínit několik velmi důležitých skutečností odkrývající roušku na veřejnosti tabuizovaných indicií, které úzce souvisí s pozadím Rockefellerových aktivit ve třicátých letech 20. stol a v průběhu II. světové války. A co víc, které jasně definují Rockefellerovo spojení s nacistickými aktivitami v mnoha rovinách včetně té nejděsivější………

Co se od té doby na těchto úrovních té nejvyšší globální ekonomické korporace změnilo?

http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=2312

Skutočný agresor za európskymi vojnami



Jednou z najväčších záhad života je, že i napriek dôkazom, svedčiacim o opaku, milióny inak celkom inteligentných osôb je stále presvedčených, že práve Nemecko bolo najmocnejším agresorom II. svetovej vojny. Práve tieto mýty najlepšie ilustrujú schopnosť propagandy usmerňovať myslenie. Dokázateľné fakty naznačujú, že Nemecko bolo v skutočnosti obeťou a nie páchateľom v surovej susedskej agresii. Po následnom spojeneckom vojenskom triumfe nasledoval triumf propagandistov, ktorých najnutnejšou potrebou bolo predstavovať víťazné krajiny ako obete.

Brutálne impérium:

"Nemecko je príliš silné. Musíme ho zničiť."
Winston Churchill, november 1936

"V žiadnej inej krajine nebolo vyčierňovanie dejín také intenzívne a účinné ako vo Veľkej Británii. Práve tu geniálnym spôsobom pokrstili Železnú oponu diskrétnej mlčanlivosti. Doslova takmer nič sa nenapísalo, čo by prezrádzalo pravdu o zodpovednosti Britov za II. svetovú vojnu a jej katastrofálne dôsledky."
Harry Elmer Barnes, americký historik

"Vojna to nebola len záležitosť eliminovania fašizmu v Nemecku, ale išlo skôr o získanie nemeckých trhov."
Winston Churchill, marec 1946

"Británia využila situáciu ísť do vojny s Nemeckom, pretože Ríša bola príliš silná a to narušilo rovnováhu v Európe."
Ralph F. Keeling, Inštitút pre americkú ekonomiku

"Podčiarkol som, že porážka Nemecka a Japonska a ich eliminácia zo svetového obchodu poskytne Británii obrovskú príležitosť posilniť svoj zahraničný obchod, čo sa týka rozsahu i zisku."
Samuel Untermeyer, "The Public Years", str. 347

Dňa 2. septembra 1939 sa delegát Labour Party stretol s britským ministrom zahraničia Halifaxom vo vstupnej hale parlamentu. "Ešte stále dúfaš?", opýtal sa ho. "Lebo ak dúfaš, že bude vojna, tak tvoja nádej sa zajtra naplní. Vďaka Bohu!", povedal mu Halifax.
profesor Michael Freund

"Lord Halifax v Británii údajne povedal, že bol ´spasený´. Objednal si pivo a zažartoval si."
H. Roth, "Are We Being Leid To?"

"V apríli 1939 (štyri mesiace pre začatím vojny)veľvyslanec William C. Bullit, ktorého poznám dvadsať rokov, ma pozval na americké veľvyslanectvo v Paríži. Americký veľvyslanec mi povedal, že sa rozhodlo o vojne. Nepovedal mi - a ja som sa nepýtal - kto o nej rozhodol. ... Keď som povedal, že Nemecko to v konečnom dôsledku voženie do náručia sovietskeho Ruska a boľševizmu, odvetil: ´No a čo? Keď sa vojna skončí, nebude tu už toľko Nemcov, aby sa ich oplatilo boľševizovať."
Karl von Wiegand, 23. apríla 1944, Chicago Herald

"Ľutoval som nemecké obyvateľstvo. Plánovali sme - a donútili nás tie plány aj zrealizovať - zlikvidovať kedysi takú mohutnú krajinu."
admirál Daniel Leahy, americký veľvyslanec

1. mýtus: nemecký národ je národom agresívnym
Fakty svedčia o opaku. Kniha prof. Quincy Wrighta "A Study of War" dokazuje, že v období 1480 až 1940 došlo k 278 vojnám s účasťou európskych krajín s týmto podielom:
Anglicko 28 %
Francúzsko 26 %
Španielsko 23 %
Rusko 22 %
Rakúsko 19 %
Turecko 15 %
Poľsko 11 %
Švédsko 9 %
Taliansko 9 %
Holandsko 8 %
Nemecko (vrátane Pruska) 8 %
Dánsko 7 %

Podobne aj Pitirin Sorokin v knihe "Social and Cultural Dynamics"
(zv. 111, časť 11, str. 352) dokazuje, že od 12. storočia do roku 1925 boli európske mocnosti vo vojne nasledujúcim podielom.
Percentuálne vyjadrenie rokov vo vojne:
Španielsko 67 %
Poľsko 58 %
Anglicko 56 %
Francúzsko 50 %
Rusko 46 %
Holandsko 44 %
Taliansko 36 %
Nemecko 28 %

Sorokin dochádza k záveru, že Nemecko malo najmenšiu, kým Španielsko najväčšiu úcast na vojnách.
V rokoch 1815 až 1907:
Británia 10 vojen
Rusko 7 vojen
Francúzsko 5 vojen
Rakúsko 3 vojny
Prusko-Nemecko 3 vojny

Nemecko vojnu nechcelo
"Teraz som presvedčený, že Hitler a nemecké obyvateľstvo si vojnu neželalo. Lenže my sme mu vyhlásili vojnu s úmyslom zničiť ho v zmysle nášho princípu rovnováhy moci a nás zase podnecovali ´Američania´ okolo Roosevelta. Ignorovali sme Hitlerove prosby, aby sme do vojny nevstupovali. Teraz sme nútení uvedomiť si, že Hitler mal pravdu."
(britský) generálny prokurátor Sir Hartley Shawcross, 16. marca 1984

"Hitler si najmenej zo všetkého želal vyvolať ďalšiu veľkú vojnu."
Sir Basil Liddel Hart

"Nevidím žiadny dôvod, aby táto vojna pokračovala. Zarmucuje ma myslieť na obete, aké si to vyžiada. Rád by som sa im vyhol."
Adolf Hitler, júl 1940

A Winston Churchill s ním súhlasil:
"Vstúpili sme do vojny na základe svojej vlastnej vôle, bez toho, aby nás priamo napadli."
prejav v Guild Hall, júl 1943

2. mýtus: Nemecké ozbrojené sily počtom prevyšovali sily susedských krajín

Poľsko
30 aktívnych divízií
10 rezervných divízií
12 veľkých jazdeckých brigád
Poľsko malo k dispozícii v prípade mobilizácie takmer 2 500 000 vycvičených mužov.
Francúzsko
110divízií
z toho 65 aktívnych divízií
5 jazdeckých divízií, dve mechanické, jednu ťažko ozbrojenú, ostatné pechota. Na hranici s Nemeckom malo Francúzsko 85 divízií a mohlo zmobilizovať5 000 000 vojakov. Tieto francúzske divízie podporovalo 5 britských.

Británia
Britskú relatívne málopočetnú, ale nanajvýš vycvičenú pravidelnú armádu podporovala armáda teritoriálna, pozostávajúca z 26 divízií, schopná rozšíriť sa na 55 divízií. Nehovoriac o najväčšej žoldnierskej armáde, ktorá držala impérium "v ktorom slnko nikdy nezapadá".

Nemecko
Nemecko bolo schopné zmobilizovať len 98 divízií, z čoho len 52 bolo aktívnych (vrátane rakúskych). Z ostatných 46 divízií len10 bolo schopných zmobilizovať sa a išlo zväčša len o nevycvičených verbovancov, slúžiacich menej než jeden mesiac. 36 zostávajúcich divízií pozostávalo zväčša z veteránov Veľkej vojny vo veku nad 40 rokov, ktorí nepoznali moderné zbrane a moderné vojenské technológie.

Nemecko a iné slobodné krajiny napadnuté
Poľsko sa dopustilo prvého aktu agresie. Poľsko, v marci 1939 už okupujúce nemecké teritórium, ´získané´ v roku 1919, napadlo Československo. Mesiace tesne pred vojnou poľské ozbrojené sily opakovane narušovali nemecké hranice.31. augusta 1939 poľské nepravidelné ozbrojené sily otvorene prepadli nemecké mesto Gleiwitz nanemeckej hranici. Nemecko na to v priebehu nasledujúcich hodín reagovalo odvetnou akciou, čo malo za následok, že Británia a Francúzsko dňa 3. septembra 1939 vyhlásilo vojnu Nemecku. Pritom v Británii vyhlásili vojnu podľa ich ústavy ilegálne. Najprv ju neodobril parlament.

Napriek tomu, že mu hranice sústavne napadli početne silnejšie armády Francúzska a Anglicka a svetové finančníctvo ho ekonomicky škrtilo, Nemecko aj tak odmietalo nechať sa vtiahnuť, snažilo sa o mierové rozhovory a nastavovalo aj druhé líce celých desať nasledujúcich mesiacov. Až keď sa dozvedelo, že Anglicko zamýšľa rozšíriť západný front okupovaním Dolnozemia a Nórska, čím by Nemecko úplne obkolesilo, vtedy podniklo preventívny útok. S tým sa začalo 10. mája 1940. Početne menšia armáda porazila 330 000 britských a francúzskych vojakov. Išlo hádam o najväčší debakel vo vojenskej histórii (britská tlač to označila za zázrak).

30. novembra 1939 Rusko napadlo Fínsko (nie prvý raz) a Francúzsko 8.apríla 1940 porušilo neutralitu Nórska tým, že ho napadlo. Aby sa Nemecko vyhlo útoku od Baltického mora, podniklo protiútok. V malých bitkách, ktoré potom nasledovali (Tronheim), 2 000 nemeckých vojakov porazilo 13 000 britských. Evakuovali ich 1. mája. Aby to nevyzeralo ako porážka, Churchill nasadil 20 000 britských vojakov v Narviku. Odtiaľ ich však vyhnalo 2 000 rakúskych alpínskych vojakov.

Kanada vyhlásila vojnu Nemecku dňa 10. septembra 1939. V júni 1940 Rusko prepadlo Lotyšsko, Estónsko, Litvu a Rumunsko. V júni 1940 Británia vyhlásila vojnu Fínsku, Rumunsku a Maďarsku, zatiaľčo medzitým obsadila a okupovala Island, neschopný brániť sa. Všetky tieto akty agresie boli porušovaním medzinárodného práva a predchádzajúcich podpísaných zmlúv.

10. mája 1940 Británia obsadila Island, čo bolo hrubé porušenie medzinárodného práva. Islanďania považovali britské ozbrojené sily za okupačné.
7. decembra 1941 v puči, podporovanom Britániou, zvrhli juhoslovanskú vládu. Dňa 27. marca 1941 britské jednotky vstúpili do Grécka. 6. apríla 1941 Nemecko na tento akt reagovalo a Británia sa opätovne stiahla. V júni 1940 sa Británia chystá napadnúť neutrálne Portugalsko.

Spojené štáty, údajne neutrálne, sústavne prepadali nemecké lode a zatýkali alebo iným spôsobom unášali nemeckých občanov, dokonca aj takých, čo žili v juhoamerických krajinách. V auguste 1941 Nemecko na to reagovalo odvetnou akciou.
Británia - ktorá navonok stála bokom a držala sa na uzde - len v roku 1940 pridala k svojmu impériu 1,6 miliónov štvorcových míľ tým, že obsadila talianske a francúzske kolónie Sýriu, Irak a Perziu. Popredný britský historik A. J. P.Taylor s tým súhlasí: "Niet pochýb, že (Hitler) v roku 1941 rozšíril vojnu len v rámci prevencie."

http://prop.sk/skutocny_agresor.html

No tak seci ste na velkom omyle :!!!!
1. a 2. svetovu vojnu zacali USA!!! ako vsetky ostatne, Vietnam a terz Irak,Iran,Afganistan .. proste sa chcu pomaly premiestnit na BLizky vychod.. aby mali pod palcom Rusov a Cinov (dufam ze ty sa nedaju)
Podporovali aj jednu aj druhu stranu vo vojnach. Bankovy maklery vlastnili olejarske spolocnosti v Nemecku ako aj v Cine pre Rusov.
A dotovali obe strany a zarabali na tom najviac.

USA vyslo z 1. a 2. svetovej ako najbohatsi stat.


Svet riadia poyebany bankovy maklery!!!
Rockefeller!!!

Akoze co beries???

1. sv vojnu zacalo Nemecko a Rakusko uhorsko.
http://sk.wikipedia.org/wiki/Prv%C3%A1_ ... 3%A1_vojna

Americania boli neutralni.
USA vstupili do vojny kvoli tomu lebo Nemci torpedovali civilne a obchodne americke lode, co malo aj obete.


2. sv vojnu zacalo Nemecko a ZSSR.

http://sk.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1 ... 3%A1_vojna
http://sk.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atok_na_Pearl_Harbor

Prosim ta co si mal s dejepisu???



Ako mozes povedat ,ze vsetky vojny zacalo USA??? Na svete su stovky vojen...

K tomu Vietnamu to bol konflikt medzi S. Vietnamom podporovanim hnutie Vietcong v Juznom Vietname podporovanim ZSSR a medzi Juznym Vietnamom podporovanym USA.

Inak na STV2 bol jeden dokument ,ktory hovoril o tom ako Nemci pocas 2. sv vojny zneuzivali podmorsky kabel do USA, prostrednictvom neho posielali na Nemecke velvyslanectvo vojenske spravy aby Nemci v USA sabotovali USA.

ty sa k dejinam nevyjadruj. nepamatas co za udoviny si pisal v teme o nenavisti na Balkane?

Ziadne udoviny som tam nenapisal... a ja som sa vyjadroval vo vztahoch po rozpade juhoslavie.

A laskavo ked mas nejake vyhradi voci mne mozes poslat sukromnu spravu a nie nezmyselne spamovat forum.

A nebudes mi hovorit k comu sa mam a nemam vyjadrovat.

PunkPD napísal:Ziadne udoviny som tam nenapisal... a ja som sa vyjadroval vo vztahoch po rozpade juhoslavie.

A laskavo ked mas nejake vyhradi voci mne mozes poslat sukromnu spravu a nie nezmyselne spamovat forum.

A nebudes mi hovorit k comu sa mam a nemam vyjadrovat.

Lenze nemozes hodntit rozpad Juhoslavie ku dnu 25.6. 1991, lebo na Balkane nefunguju "Co bolo,bolo. Terazky som majorom".
Prepac, vyjadril som sa zle. Myslel som, ze je trochu nemiestne sa vyjadrovat ku dejinam...
k teme: za vsetkym je nico viac ako politici, to je axioma.
v Rusku bol komunizmus, zaplateny "niekym".
v Nemecku sa neuspesny maliar a vojnovy veteran len tak nedostal ku valovceku...
a co spoemnut ze ponarka USS Dolphine bola 2 dni pred utokom na Pearl Harbour potopena japonskou lodou a komunikacia z toho dna v archive US Navy len tak zmyzla?
pred WWI. este nemala Central Bank az taku moznost manipulovat moanrchie, ale Cierna Ruka peniaze nebrala zo Srbskeho statneho dlhu...

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.

Stačí sa spýtať rodičov, čo sa ešte pred 20-30 rokmi učili napr. o Hlinkovi, SNP, ZSSR a porovnať s tým, čo sa dnes učíme my. Keby neboli revolúcie vo východnom, ale západnom svete, učili by sme sa to isté, a nehovorilo by sa o tom, ako menili históriu Sovieti, ale ako menili históriu Angloameričania.

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.

ale pravda vzdy raz vyjde najavo .

The Unknown History Of The 1939 German - Polish Conflict

a blizsi pohlad na Market in Danzig

Polish Atrocities Against the German Minority in Poland

na WW2 je zaujimave, ze ked Benes nechcel odstupit Sudety, zapadni "spojenci" ho boli ochotni v pripade vojny vyhlasit za jedineho vynnika
Polsko odmietlo dat koridor do spravy Nemecku, a kto je teda vinny za rozputanie vojny? zrazu Nemecko...
zaujimave, nie?

skoda, ze aj toto nebolo sucastou mnichovskej dohody. mozno by sme sa tym vyhli tomu 6 rocnemu peklu. aj ked na druhej strane, cim viac casu venujem tejto teme tak mam pocit, ze az priliz vela krajin chcelo tuto vojnu.

kali520 napísal:Sepiroth zatial si svoje tvrdenia nicim nepodlozil, len tu pocuvame tvoje a Joseho subjektivne nazory velmi podobne nazorom ako prezentuju historici ktory dostavju priestor v mediach tipu Kusy atd.
A ako oznacit Tisa za najvacsieho vraha slovakou je dost odvazne vidim ze ani toto si si nebol schopny poriadne prestudovat, ale o Tisovi sa mozes vyjadrit tu http://www.hojko.com/viewtopic.php?t=23 ... sc&start=0.
PS ja ti karmu neznizujem nemusis sa bat .

ano treba davat priestor v mediach ludom ako Kotleba

Fabo napísal:Stačí sa spýtať rodičov, čo sa ešte pred 20-30 rokmi učili napr. o Hlinkovi, SNP, ZSSR a porovnať s tým, čo sa dnes učíme my. Keby neboli revolúcie vo východnom, ale západnom svete, učili by sme sa to isté, a nehovorilo by sa o tom, ako menili históriu Sovieti, ale ako menili históriu Angloameričania.

Ale veď učebnice dejepisu píšu historici. Za socializmu boli priamo ovplyvnení ideológiou a nariadeniami zo strany a preto niekedy neuvádzali pravdu, alebo uvádzali polopravdu. A teraz je to podľa vás tiež tak, že ich niekto ovplyvňuje? Fakt si myslíte, že existuje úrad (na Slovensku), ktorý kontroluje minulosť a schvaľuje učebnice na základe ideológie? Ja som mal dejepis v škole vždy rád a nemyslím si, že nejaký národ v ňom bol vyvyšovaný. Myslím si, že teraz je viacej pravdy v tom čo sa učíme ako to bolo za socializmu alebo za slovenského štátu - ak s týmto súhlasíte, znamená to, že demokracia je lepšie zriadenie.

Aby som nebol OT: Kto zapríčinil II.WW? Podľa mňa bola na vine príliš prísna Versailleska dohoda na konci I.WW, ktorá spolu s Veľkou Depresiou 30tych rokov dopomohla ku vzostupe nacizmu v Nemecku a následná agresia Nemecka, na ktorú sa "League of Nations" takmer nečinne prizerali. A za tú príliš prísnu Versaillesku dohodu je z časti zodpovedné Francúzsko, ktoré sa silného Nemecka obávalo.