Pinhead napísal:No toto, že zrovna z Východňárov sa stanú najtvrdší obhajci čechoslovakistického kurzu ....
Ale keď tak nad tým uvažujem, že Výcho si nerozumie s BA.... Čo je Východ vieme.... Ale čo je vlastne BA a Bratislavčania??? BA vlastne v dejinách skutočne slovenským mestom ani nebola.... skôr taká divná zmes Maďarov, Rakúšanov, nejakých Záhorákov a sem tam nejaký Žid..... Plus po vojne silná migrácia z Východu, Oravy a neviem ešte skadiaľ.....Takže toľko k Bratislavčanom a tomu, ako si rozumejú s Východňármi, s ktorých sa zase stávajú Čechoslováci, lebo majú pocit, že Pepíci v Prahe im rozumejú lepšie ako Paštikári....

a k téme ako takej.....
ako som už napísal na začiatku témy.... manželstvá s Maďarmi ani Čechmi nevyšli a bolo sa treba rozviesť..... a mám taký pocit, že ani účasť na swingers párty menom EU nie je najlepší nápad....

ephramko napísal:a v com ta bratislava tolko vytazi ?

Memorandum o Slovensku

14. január 2011

Možnosti české politiky vuči Slovensku

Existence československého státu nebude zajištěna, dokud nebude získán bezvýhradně pro československou myšlenku slovenský lid a dokud slovenská politika neztratí své protičeské zabarvení... Teoretickým rozborem lze zjistiti tyto cesty, jimž muže česká politika žádaného cíle dojíti:



A. Duchovní asimilací slovenského lidu

Teno spusob směŕuje k tomu, aby se Slováci naučili stejně myslet jako Češi, tak že by výslednice politických sil v obou národech byla shodná, ne jako dnes, protichudná, čímž by odpadly třecí plochy. Pusobení na lid lze prováděti snahou:




1. Obejíti vedoucí slovenskou vrstvu a navázati s ním přímí styk,

2. že bude nejprve ovlivnena vedoucí vrstva a mentalita lidu měněna jejím prostrednictvím. V tomto případe jestmožno pusobiti:
1. prostřednictvím inteligence
2. prostřednictvím církve

1. Naděje na přímy styk a vliv české politiky na slovenský lid na Slovensku je poměrně malá .
Zejména pokud neexistují na Slovensku sesterské strany všech českých politických stran.
Zato se naskytá nedoceněná a nevyužitá možnost pusobit na Slováky přímo v českých
zemích.
2. Nejjednodušší, nejrychlejší a nejhladší cesta je cesta získat slovenský lid prostřednictvím
církve. To ovšem předpokládá nejprve získaní církve samé. Cirkevní hierarchie není
slovensky nacionalistická nýbrž katolická, necítí nacionálně, nýbrž - sit venia verbo cirkevne
- imperialisticky. Pokud by snad hlavně v nižším kléru se vyskytovali i motívy nacionální,
budou církevní vrchností při tuhé kázni církevní organisace hladce potlačeny. Jen taková
věc, jako mše svatá, sloužená 28. řína za republiku, nebo občasná společná motlitba za
trvání republiky po mši, by vykonala na Slovensku pro stát více, než desetiletá
uvědomovací práce.

K ovlinení církevní hierarchie jsou v současné době tyto možnosti:

a) prosazení Československu opravdu oddaného a energického i politicky nadaného
arcibiskupa pro Slovensko, a jeho všetranná morální i materiální podpora státem.
Energický arcibiskup, který by se ovšem nemusel obávat zákroku z nejvyšších
míst církevních, by mohl Slovensko velmi rychle učinit i spolehlivou součastí státu,
i zlikvidovati vhodnou církevně náboženskou dikcí i protičeské zaujetí. ( ovšem
arcibiskupský stolec je v současné době obsazen)

b) Pro Československo má býti jmenován kardinál, který bude míti dozor nad
veškerým klérem v republice. Kdyby jím byla jmenována energická, prozíravá a
politicky schopná osobnost česká nebo československy smýšlející, bylo by
možno vynutiti československý kurs i na kléru slovenském.

c) Nejúčinnější cestou yb byl přímý pokyn od říma, který požívá na Slovensku
téměř neomezené autority. Boj o Slovensko se nedeje mezi Prahou a Bratislavou
nýbrž mezi Prahou a Římem. Vyrovnání s Římem, který by ovšem žádal nejzazší
ústupky, by bylo nejspolehlivější cestou k zlikvidování slovenské otázky.
(pozn.: Kdyby se podařilo prosadit třeba jen autoritativní církevní vyhlásení
sv. Václava za patrona a světce nejen českého, nýbrž patrona celého státu,
bylo by možno vytvořit na Slovensku jeho Kult s dalekosáhlymi účinky
politickými. Státotvorná a národotvorná funkce sv. Václava, tak se
osvědčivší při tvoření českého národa a spojení Čech s Moravou, pro
Slovensko jěště nevyprchala a nelze jí podceňovat.)



B. Mocenskou asimilaci slovenského národa

Toto rameno české politiky musí směřovat k tomu, aby slovenský národ byl po všech
stránkách oslaben tak, že vubec ani nebude moci pomýšleti na vytvoření samostatného
státu. V jistém slova smyslu vyvolala slovenskou otázku československá republika sama:
nikdy předtím slovenský lid neměl ani vzdálené pomyšlení na státní samostatnost. Zdá se,
že i současná česká politika usilovně buduje solidní základy pro příští slovenský stát.


Metody



1. Vnitřní politika

Jest nutno vytvořiti na Slovensku třeba menšinu Československou
oddanou a Čechum nakloněnou, všestraně ji podporovat a poskytovat ji co největší
podíl na moci ve vlastních slovenských věcech. Největší chybou z tohoto hlediska je
přenechat zcela Slovensko Slovákum, nebo pak jsou Čechoslováci v něm v
nevýhodném postavení a vývoj spěje ke slovenské státnosti. Vytvoŕení této skupiny
by nebylo příliž obtížné, kdyby se jí ujala za pomoci znalce slovenských věcí některá
osobnost české politiky, neboť

a) jest stále určitá skupina ideových Čechoslováku,
b) většinu slovenských politiku možno koupit, je li vhodným zpusobem nabídnutá
dostátečná cena.

Tato politika by ovšem musela být z české strany být vedena cílevědomě, soustavně a
velkoryse /i v podplácení/, nikdy by nesměli být Slováci ponecháni sami sobě.

2. Zahraniční politika

Zahraniční politika česka musí být v otázce Slovenska vedena tak, jako byla svého času vedená proti německé měnšině. Za všech okolností musí zustat československý rozpor věcí vnitrostátní, Slovensko musí být v očích světové věřejnosti, i západní ,na níž Slováci spoléhají, vhodně a nenápadne zdiskreditováno. V tomto napomáha velmi politice české, politika Maďaru. Pozice Slovaku je ve srovnání s německou menšinou o mnoho slabší, neboť nemají za sebou v zahraničí žádného činitele, který by na nich měl mocensky i ideové tak eminentní zájem jako Němci na nemecké menšině.

3. Národní hospodárství

Hospodářská politika státu musí být vedena tak, aby Slovensko strukturálne bylo od českých zemí stále odvislejší, aby nevytvořilo samostatného hospodářského celku a aby specialisace byla ŕízená tak, aby na slovensku byly závody s dílčími úseky technické výroby ( resp. výroba polotovaru) a aby největší zhodnocení výrobku (např. montáž) se dála v českých zemích.
Národnohospodářské vybudování Slovenska budiž prováděno nejvýše všemi ze Slovenska plynoucími prostředky. Pomoc českých zemí nečiní Slovensko o nic vděčnější, než by mohlo činit nějaké odstrkování. Ani na veřejných ani v soukromých projevech není stopy uznání, na zmínku o tom, že české země přispívají výstavbě Slovenska, se všeobecně reaguje s vášnivým, nenávistným, nepřátelstvým, které nevyvrátí žádný dukaz ciframi, dukaz vyvolává nenávist jěště větší s úspornou snahou vymyslet za každou cenu nějaké vyvrácení, kterému se pak obecně věří, kdyby bylo i nejnejapnejší.
Nemuže proto politika hospodářskeho nepodporování Slovenska vzbudit o mnoho větší nespokojenost než politika jeho podpory, spíše naopak.

IvanSk napísal:A?

Československá strana národně socialistická (ČSNS)

Politická strana založená v září 1897 s názvem Česká strana národně sociální jako strana vlastenecky smýšlejících dělníků a nižších středních vrstev.

Na Slovensko si však nárokovalo Maďarsko a boli problémy so stanovením Slovensko – maďarskej hranice. Českí vojaci a slovenskí dobrovoľníci z jeho územia len postupne vytláčali maďarské jednotky,
20.4.1919 Maďari prekročili hranice a obsadili mestá na Slovensku. 16.6.1919 sa konalo ľudové zhromaždenie v Prešove, ktorý bol obsadený Maďarmi vyhlásilo Slovenskú Republiku Rád, ktorá bola úplne závislá od Budapešti. Na jej čele stál český komunista Antonín Janoušek.
Jej úlohou bolo snažiť sa o obnovenie jednoty Uhorska so zámerom ovplyvniť rozhodnutie mierovej konferencie. Maďari sa dostali až na Poľsko – slovenskú hranicu. Keď nastúpila Česko- slovenská armáda do protiofenzívy, začala Maďarov tlačiť domov. 24. júna 1919 sa uzavrelo prímerie a potom museli Maďari naše územie definitívne vyprázdniť. Slovenská Republika Rád zanikla po odchode Maďarov 5.7.1919

Dňa 4. júna 1920 bola v zámku Grand Trianon pri Paríži prijatá Trianonská dohoda. Tvorila súčasť Versaillesko – Washingtonského mierového systému. Potvrdila rozpad Rakúsko – Uhorska a vznik Maďarska na približne tretine územia bývalého Uhorska. Pre Československo mala význam predovšetkým v tom, že vymedzením Maďarsko – slovenskej hranice bolo konečné uznanie jej hraníc.
A Slovenská spoločnosť sa rýchlo zbavovala záťaží maďarizácie a duchovnej zaostalosti. Najmä v kultúre, školstve a umení Slovensko míľovými krokmi dobiehalo zameškané. Vznikla Univerzita Komenského, Slovenské národné divadlo, viaceré múzeá, činnosť obnovila Matica slovenská. Republika zaviedla všeobecné volebné právo, povinnú školskú dochádzku predĺžila zo šesť na osem rokov. Na Slovensko prichádzali tisíce českých učiteľov, úradníkov, profesorov, vojakov. Ich pomoc bola spočiatku veľmi potrebná a vítaná, vďaka nej rýchlo vyrastala slovenská inteligencia a odborníci. No tí teraz zostávali bez práce. Vinníka často hľadali v Čechách na Slovensku. Pocit krívd prerastal aj do vzájomnej nedôvery a nevraživosti.

Masaryk bol ideológom čechoslovakizmu, považoval Čechov a Slovákov za jeden národ, nevedel pochopiť emancipačné úsilie Slovákov, a naopak snažil sa ho titulovať ako prejav hungarizmu a protičeského separatizmu.

"My Češi musíme hledět politicky se spojit se Slováky. Ti druzí, jako Rezek, Goll a právníci Ott a Randa, citovali proti mně Riegra, že otázka Slovenska je causa finita; drželi se historického státního práva: český stát, to jsou de iure jen historické země, Čechy, Morava a Slezsko – Slovenska se zříkali.“

Masaryk v roku 1921 novinárovi z francúzskeho Le Petit Parisien:
„Není slovenského národa… to je vynález maďarské propagandy. Češi a Slováci jsou bratři. Mluví dvěma jazyky, mezi nimiž je menší rozdíl než mezi severní a jižní němčinou. Dělí je jenom stupeň kulturní, Čechové jsou vyvinutější než Slováci, neboť Maďaři je udržovali v soustavné nevědomosti… v jedné generaci nebude již rozdílu mezi oběma větvemi naší národní rodiny."

Dúfalo sa, že Slovensko bude v novom štáte tvoriť autonómiu. Vyjadrená bola aj v Pittsburskej dohode, ktorá bola podpísaná 31. 5. 1918. Pittsburská dohoda bola uzavretá medzi českými a slovenskými krajanskými spolkami v USA. Podpísal ju tiež T. G. Masaryk ako predseda Československej národnej rady. Požadovala vznik samostatného československého štátu s republikánskou formou a autonómnym Slovenskom (s vlastnou administratívou, snemom a súdnictvom). Dňa 24. mája. 1918 sa v Martine zišla porada, ktorej sa zúčastnil aj Andrej Hlinka a vyslovil sa, že „manželstvo s Maďarmi skrachovalo, treba ho rozviesť a uskutočniť nové s Čechmi.

Ani vyhlásenie Československej republiky, a ani prvé zákonodarné akty, vrátane ústavy z 29.2.1920 (ktorá dokonca uzákonila “československý národ” a “československý jazyk”,) nerešpektovali politické dohody medzi Čechmi a Slovákmi z predchádzajúceho obdobia, t.j. Clevelandskú a Pittsburskú dohodu.
Čechoslovakizmus ako idea československej národnej jednoty bol oficiálnou štátnou ideou 1. ČSR. Stúpenci čechoslovakizmu nesúhlasili so Štúrovou koncepciou národnej emancipácie Slovákov, vychádzali z presvedčenia, že Česi a Slováci tvoria jeden národ. Zo Slovákov však čechoslovakizmus obhajoval len málokto. Čechoslovakizmus nebol ideou, ktorá by štát integrovala, ale naopak stala sa rozdeľujúcim prvkom spoločnosti. Bol to pokus zahrnúť zaostalejších Slovákov do vyspelejšieho a silnejšieho českého národa. Čechoslovakizmus však v štátoprávnom, v zastúpení v ústredných orgánoch, v diplomacii ani v ekonomickej politike neodrážal adekvátne existenciu dvoch národných subjektov – Čechov a Slovákov. Čechoslovakizmus prispieval k vzniku slovenského nacionalizmu, autonómneho hnutia ovládaného HSĽS, a neskôr k separatizmu.

Slabý slovenský priemysel nevládal konkurovať modernejšiemu českému. Veľa tovární zatváralo výrobu a tak vznikla veľká nezamestnanosť. Ľudia opäť hľadali obživu v zahraničí. Odchádzali do hút a baní USA, Kanady, do Francúzska a Belgicka. Aj v politike hrali prvé husle českí politici.
Odlišný charakter oboch častí republiky si vyžadoval rešpektovanie špecifík a odlišností. Hlavne česká politická reprezentácia nebola tejto myšlienke naklonená. Nový štát podľa jej predstáv nemal byť oslabovaný delením moci a drobením správy na menšie celky. 1. ČSR bola preto formovaná ako unitárny štát s výraznými prvkami centralizmu.


Bibliografia
Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
T.G.Masaryk, Světová revoluce
Text Clevelandskej dohody
Text Pittsburskej dohody