Tak tedy:
1720 –Petr I. svým dekretem zakázal tisk v ukrajinském jazyce a nařídil zabavení ukrajinských bohoslužebných knih.
1729 – Petr II. nařídil, aby byly všechny vládní dekrety a nařízení napsané v ukrajinštině byly přepsány do ruštiny
1763 – Kateřina II. zakázala výuku v ukrajinštině na Kyjevsko-Mohylské akademii.
1764 – Kateřina II. nařídila rusifikaci Ukrajiny.
1769 – Ruská pravoslavná církev nařídila zabavení biblí a dalších duchovních knih v ukrajinštině
1775 – Zničení Záporožského Siče a uzavření ukrajinských škol ruskými kozáckými pluky.
1804 – Podle zvláštního carského dekretu bylo v Ruské říši zakázáno vyučování v ukrajinštině na všech školách, což vedlo k degradaci ukrajinsky mluvícího obyvatelstva.
1832 – Reorganizace vzdělávání na Ukrajině zavedla veškerou výuku výhradně v ruštině
1847 – Zvýšená perzekuce ukrajinského jazyka a kultury, zákaz nejlepších děl Tarase Ševčenka, Panteleimona Kulishe, Mykola Kostomarova a jiných.
1862 – Uzavření ukrajinských nedělních škol pro dospělé v Ruskem zabrané části Ukrajiny.
1863 – Valuev circular, dekret, který zakázal cenzorům vystavovat povolení k vydání ukrajinské duchovní a populárně vzdělávací literatury. Ukrajinština byla označena jako
„samostatný malý ruský jazyk, který nikdy neexistoval, neexistuje a nebude existovat“.
1864 – Přijetí listiny, která stanovila, že základní školní vzdělání musí být vedeno pouze v ruštině.
1869 – Zavedení polštiny jako úředního jazyka vzdělávání a správy v Polskem zabrané východní Haliči (tato část dějin je jen ilustrativní, pro pochopení rozsahu omezování ukrajinského jazyka)
1870 – Ruský ministr školství uvedl, že „konečným cílem vzdělání pro všechny inorodty (lidi neruského původu) je jejich rusifikace“.
1876 – Dekret Alexandra II. zakázal tisk a import jakékoli ukrajinské literatury ze zahraničí a zakázal ukrajinské divadelní hry a ukrajinské texty v hudebních dílech, stejně jako v lidových písních.
1881 – Zákaz vyučování na veřejných školách a bohoslužeb v ukrajinštině.
1884 – Zákaz ukrajinského divadla Alexandrem III. ve všech oblastech „Malého Ruska“.
1888 – Dekret Alexandra III. zakázal používání ukrajinského jazyka v úředních institucích a zákaz ukrajinských jmen.
1892 – Zákaz překládat knihy z ruštiny do ukrajinštiny.
1895 – Zákaz hlavní správy tisku vydávat dětské knihy v ukrajinském jazyce.
1914, 1916 – Rusifikační kampaň na západní Ukrajině, zákaz používání ukrajinštiny při vzdělávání a používání ukrajinštiny při bohoslužbách.
Za Stalinovy, Chruščovovy a Brežněvovy éry se věci rozhodně nezlepšily. Za Stalinem vyvolaného hladomoru a při genocidě ukrajinského národa zemřelo až 7 milionů Ukrajinců. Ti už tak neměli jak někomu předat svůj jazyk a kulturu, tím spíše, že Moskva na jejich území cíleně nastěhovala bezpočet etnických Rusů, stejně jako do Pobaltí či středoasijských republik. Rusko prokazatelně systematicky ničí ukrajinský jazyk a kulturu déle než 300 let. Takže ano, velká část Ukrajiny opravdu mluví rusky. Nyní už víte proč.