Monako2 napísal:plne suhlasim s Putinom, konecne

Kissingerovo ultimátum Putinovi

Napsal Maurizio Blondet

Několik hodin předtím, než Londýn oznámil vyhoštění čtyř ruských diplomatů a vlastně obvinil Moskvu, že nařídila vraždu Litviněnka, odehrála se významná událost. Henry Kissinger odletěl do Moskvy k důvěrným rozhovorům s Vladimírem Putinem. Prakticky se neví vůbec ni o tom, co si ti dva řekli; americká média jako celek zprávu cenzurovala a evropská je v tom jako vždy následovala. To v zásadě znamená, že setkání mělo pro centra skutečné moci v USA maximální význam, neboť právě tato centra kontrolují nebo vlastní média.

Závažnost, kterou mocní přikládali tomuto setkání, potvrzuje i složení delegace doprovázející Kissingera do Moskvy. Byl v ní George Schultz, bývalý ministr zahraničních věcí USA za vlády Reagana, ale především velká šedá eminence, muž , který ve své osobě spojuje zvláštní moc politiků, byznysmenů a finančníků, starý člen skupiny finančníků, kteří pomáhali Stalinovu SSSR s finančí pomocí, prezident Advisory Council JP Morgan Chase, člen Hooverova Institutu a American Entreprise, ředitel společnosti Bechtel (nadnárodní společnost operující v oblasti infrastruktury pro ropný průmysl), jakož i člen Bohemia Grove, což je klub mocných tak výlučný, že Bilderberg připadá jako hřiště s volným vstupem. V 84 letech Schultz není člověkem, který cestuje rád, pokud to není absolutně nezbytné. V delegaci byl také Robert Rubin, bývalý ministr financí, dnes významná osobnost Citigroup a to poté, co byl jedním z představitelů New York Stock Exchange a Ford Motors. Byl zde též Thomas Graham jr., velvyslanec, zvláštní představitel pro otázky nešíření jaderných zbraní a kontroly zbrojení (tedy starý vyjednávač s SSSR z dob SALT), jakož i poradce advokátní kanceláře Morgan Lewis. V delegaci byl i David O´Reilly, prezident a výkonný ředitel Chevronu a také šéf banky JP Morgan. A konečně Sam Nunn, bývalý senátor, extrémně pravicový demokrat a spoluprezident Nuclear Threat Initiative (NTI), velký expert na strategické zbraně.

Tedy impozantní skupina - staří vlci z dob studené války (nikdo z těchto výše uvedených Američanů se narodil po roce 1938), působící v nejvýznamnějších vrstvách skutečné ekonomické a politické moci, z vojensko-průmyslového komplexu, kteří se sešli, aby udělali dojem na „mladíka" Vladimíra.

Téma jednání: „Rusko-USA: Pohled na budoucnost". Výsledky jednání? Jak lakonicky řekl H. Kissinger při odchodu (nezaznamenaném západními svobodnými médii): „Oceňujeme čas, který nám prezident Putin věnoval a otevřený způsob s jakým nám vyjádři svoje stanovisko". V diplomatickém žargonu, „otevřenost" znamená „absolutní rozdíl". Mohli mluvit o protiraketovém deštníku, který Bush rozmisťuje v Polsku a Česku. O Kosovu, proti jehož nezávislosti se Putin staví. Nebo snad o Iránu, kterému Moskva pomáhá při obohacování uranu. A nebo, a to je pravděpodobnější, o tom jak Gazprom vyhodil americké a anglické ropné společnosti z arktického naleziště Shtokman v Barentsově moři, aby se spojil s Totalem. Nebo o ropovodech, které Putin staví ze Střední Asie a které „likvidují" západní moc. Ať už bylo téma jakékoli, víme, že Putin byl „otevřený". Delegace se vrátila s jistotou, že „budoucnost" Ruska a Ameriky se neshoduje.

Uplynulo méně jak 48 hodin a nová vláda Gordona Browna vyhostila čtyři ruské diplomaty z jejich ambasády v Londýně s prohlášením, že je to odveta za odmítnutí Moskvy vydat Andreje Lugového, kterého Angličané obviňují, že otrávil ex-agenta Alexandra Litviněnka poloniem 210. V téže chvíli mafiánský Boris Berezovský, kterému poskytli v Londýně politický asyl, veřejně v BBC obvinil Kreml, že nařídil atentát na jeho osobu a ten byl odhalen britskými zpravodajskými službami. Bylo to varování nedotknutelných: válka bez příměří. Britské rozhodnutí, zdá se, překvapilo Moskvu, už i proto, že tento čin nemá od dob studené války precedent. Londýn jedenadvacetkrát odmítl žádost Ruska o vydání Berezovského, známého a potvrzeného zločince (hledaného i v jiných zemích, mezi kterými je i Brazílie) a Achmeda Zakajeva, exponenta čečenských teroristů. „Pokud by Moskva použila stejné kriterium, britská ambasáda v Moskvě by měla o 80 diplomatů méně", řekl náměstek ministra zahraničních věcí A. Gruško.

Ale to nestačí. Několik hodin poté britská média oznámila: „Stíhačky RAF vzlétly, aby zahnaly dva ruské strategické bombardéry, které mířily do britského vzdušného prostoru". Další bezprecedentní oznámení. Kde ale byly ruské bombardéry? V jaké vzdálenosti se nacházely od vzdušného prostoru Velké Británie „ke kterému" směřovaly? Kolikrát se takové incidenty staly v minulosti, aniž by o nich bylo informováno? Tentokrát to už není nějaké upozornění, ale jasná hrozba. Proč, to je snadno pochopitelné.

Rusko má 6,6% potvrzených zásob ropy a 26% světových zásob plynu. Od května 2007 se stalo prvním vývozcem energií na světě, když předstihlo i Saudskou Arábii, jejíž zdroje vykazují pokles. Tenhle poklad musely americké společnosti pustit z hlavy, když v Moskvě Putin nahradil Jelcina. Putin buduje s Německem společný baltický plynovod a dodává 80% potřeby plynu. Podepsal se Sarkozym smlouvu, která přivedla Gazprom ke spojení s Totalem při využívání naleziště Shtokman. Buduje plynovody a ropovody, které přivedou energii do Turecka a na Balkán. Uzavřel dlouhodobé smlouvy s odběratelskými zeměmi o vzájemné zainteresovanosti, evidentně s cílem přerušit staré vazby z dob studené války, které stále pojí Evropu a USA. Navíc je to stavění aktivní překážky projektu nového NATO (a jeho trojských koní v Evropské unii J. Barrosy a J. Solany ) uchytit se za hranicí Černého moře. Tento projekt byl sepsán černé na bílém v dokumentu „The new Nort-Atlantic Strategy for the Black Sea region", připraveného jednou německou nadací s výstižným jménem Marshall Fund for the United States a předložený při posledním summitu NATO. V tomto dokumentu jsou Černé moře a Zakavkazí definovány jako „nová euroatlantická hranice zatížená konflikty zděděnými ze sovětské éry". Podle studie, tato oblast se zmrazenými konflikty se začíná rozvíjet na funkční agregát na „nové hranici expandujícího Západu".

NATO (nebo také USA) vidí tedy tuto oblast jako „hranici" ve smyslu jakým byl americký Západ, tedy jako pohyblivou hranici. Je tomu tak, vždyť se v tomto dokumentu uvádí, že Ázerbajdžán a Gruzie společně poskytnou koridor pro unikátní dopravní transit energie z Kaspického moře do Evropy, stejně jako nenahraditelný koridor pro základny NATO a americké operace ve Střední Asii a na „širokém" Blízkém východě. Tedy nová pohyblivá hranice musí postupovat, když dobude a vypudí z dosaženého území nové rudokožce. V tomto smyslu je pochopitelný pokus o vyhlášení nezávislosti Kosova, blokovaný v Radě bezpečnosti Ruskem. Kosovo je předmostí k postsovětskému prostoru plnému „zmrazených konfliktů" a tedy využitelných pro vytváření nestability, pro hledání států-satelitů za účelem enormní balkanizace rozšířené od Jadranu po Kaspik. Jestliže Kosovo, dnes americká základna, se stane „nezávislým", zrodí se desítky „nezávislých státečků" stále více na východ, kde se vytvoří známý „koridor" tvořený státy - satelity, indiánskými rezervacemi a bantustany, které jako zásadní řešení hodnotí anglo-americká centra moci.

A za další je to pochopitelné i proto, že imperiální hegemonie USA závisí od schopnosti kontrolovat světovou ekonomiku. A ta závisí od schopnosti vnucovat dolar jaké světovou rezervní měnu. Ve své době tato kvalita dolaru závisela na skutečnosti, že platby za ropu a plyn se prováděli v dolarech. Dolar stále slábne, ropa je stále vzácnější. Dvě třetiny zásob jsou pod Kaspickým mořem. Tedy imperativ pro mocné zastoupené v Kissingerově delegaci byl stanovit pevnou kontrolu na zásobami v Kaspickém moři. Nemohou dovolit, aby se jednoho dne ropa platila v jenech, eurech a juanech nebo dokonce v rublech. Byl by to multipolární svět, který si přeje Putin a G8.

Tohle jel říci Kissinger a další do Moskvy a vyjádřili to zcela jednoznačně: použijeme každého prostředku, abychom získali Kaspik. Kdokoli se nám v tom pokusí zabránit, bude považován za „hlavního protivníka". Nebo řečeno rusky „glavny protivnik". A toto je imperiální politika, ne šílenství neokonzervativců, jejichž vykonavatelem je Busch Jr. On odejde, ale tato politika bude dovedena do konce příštím prezidentem USA, ať už to bude kdokoli, protože to bylo rozhodnuto v neměnných centrech moci. Pro ně je to literárně řečeno otázka života nebo smrti. Bude použit každý prostředek. Řízená nestabilita, hnutí za nezávislost vzniklá z ničeho, „barevné demokracie", obchody se zbraněmi, „islámské" atentáty, čečenské a kosovské, propaganda a psychologická válka, démonizace. Všechny prostředky. Až po hrozbu jadernou válkou Moskvě, skutečnému „darebáckému státu", který je třeba srazit.

http://publica.cz/index.php?option=com_ ... &Itemid=35

Veliteľ ruských vesmírnych síl vo štvrtok vyhlásil, že v prípade, ak iné krajiny nasadia zbrane vo vesmíre, bude na to jeho krajina musieť zareagovať.
Generálplukovník Vladimir Popovkin nemenoval žiadnu konkrétnu krajinu, je však zrejmé, že odkazoval na plány Spojených štátov v oblasti vesmírnych zbrojných systémov, voči ktorým Kremeľ dôrazne namieta.
"Nechceme viesť vojnu vo vesmíre, nechceme vo vesmíre získať dominantné postavenie, ale žiadnej krajine nedovolíme, aby vládla vesmíru," citovali Popovkina ruské tlačové agentúry.
"Ak iná krajina nasadí zbrane vo vesmíre, potom sú zákony vedenia vojny také, že sa určite objavia odvetné zbrane."
Americké plány na umiestnenie zbraní vo vesmíre kritizoval ruský prezident Vladimir Putin s odôvodnením, že by mohli viesť k novým pretekom v zbrojení.
Americký prezident George W. Bush minulý rok podpísal nariadenie, ktorým ticho predpokladá právo USA na vesmírne zbrane a odmieta možné zmluvy alebo iné opatrenia, ktoré by tento typ zbraní obmedzovali.

eMPiko napísal:Zo vsetkeho tohto (Iran, Rusko, Cina, Darfur, Kosovo, USA, Izrael, Irak, predpoklad predavania ropy za inu menu ako $, ...) mam velmi znepokojeny dojem, ze tento cititelne sa zvysujuci tlak sa musi raz prevalit a potom bude o zabavu postarane ... na dlho ..

Monako2 napísal:myslim, ze dost pomoze ked sa stane prezidentkou Clintonova a odide ten skurv.ny ancikrist Bush

Rusko v předstihu na vnitřních obranných liniích

Napsal: Josef Dolejší

„Rovněž nás nemohou nechávat v klidu plány na rozmístění prvků systému protiraketové obrany v Evropě. Kdo má zájem na dalším kole nevyhnutelných, v tomto případě, závodů ve zbrojení? Pochybuji, že by Evropané.”
Vladimír Putin na XLIII. mnichovské konferenci o bezpečnostní politice dne 10. 2. 2007

Dne 28.6. t.r. oznámilo velení ruského válečného námořnictva, že úspěšně vyzkoušelo raketu „Bulava-M” s doletem více než 8.000 km. Dne 5.8. oznámilo totéž velení, že Rusko zahajuje sériovou výrobu těchto strategických střel pro své nejmodernější vojenské jaderné ponorky třídy Borej. Podle sdělení velitele válečného loďstva admirála Vladimíra Masorina představuje tato raketová zbraň systém, který je schopen proniknout každou dosud známou soustavou protiraketové obrany. Jednotlivá střela může nést až deset hlavic s jadernou náloží a každá může být samostatně naváděna na různé cíle.

Dne 6. 8. sdělil velitel ruských vojenských protivzdušných sil generál letectva Alexandr Selin, že Rusko aktivizovalo svou první soustavu protiraketového systému S-400 Triumf rozmístěného kolem Moskvy. Tento systém je schopen účinně likvidovat všechna létající tělesa, počínaje výškou 10 metrů nad zemí - od bezpilotních letadel, bombardérů až po balistické rakety. V sobotu 11.8. potvrdil prezident V.Putin v Petrohradě, že Rusko hodlá do roku 2015 vybudovat rozsáhlý protiraketový obranný systém se střelami S-400 rozmístěnými kolem velkých měst a důležitých lokalit, zachovávající na poměrně dlouhou dobu schopnost odvetného úderu na strategické pozice protivníka. Prezident Putin si ve stejný den v doprovodu velitele vzdušných sil generála Popovkina prohlédl radarovou stanici Voroněž, která je dislokována asi 50 km od Petrohradu a monitoruje rozsáhlou oblast od severního pólu po pobřeží Afriky.


Není pochyb o tom, že jde o pochopitelnou a očekávanou reakci země, sevřené členskými státy NATO a americkými základnami v Bulharsku, Rumunsku, Kyrgyzstánu a potenciálně ohrožené dalšími možnými základnami v České republice a v Polsku.

Ukázalo se, jak lživým byl zásadní projev generálního tajemníka NATO F.Wernera, když dne 17. 5. 1990 v Bruselu prohlásil: „Již samotný fakt, že jsme připraveni nerozmisťovat vojska NATO za hranicemi území NSR, dává Sovětskému svazu pevné záruky bezpečnosti!”

Zdá se, že Rusko již na podobné „záruky” nespoléhá. Boj o výhodné geostrategické pozice, přístup k energetickým a surovinovým zdrojům a především obrovské zisky zbrojařských firem rozpoutaly další kolo nebývalého zbrojení, v němž vedou svou agresivní politiku USA, jejichž vláda je na zbrojařských lobby přímo závislá.

Neznáme pochopitelně všechny závažné detaily stávajícího propojení ekonomik a finančních toků mezi Ruskem a USA. Zdá se však, že i mezi velmocemi nastává „elementární boj o přežití”, v němž se Matička Rus poměrně rychle zvedá z pozice na kolenou. Za předpokladu ovšem, že mezi Vladimírem Moskevským a Georgem Washingtonským neexistuje gentlemanská dohoda o vzájemné podpoře při roztáčení kol zbrojení, jako oboustranně nejvýhodnějšího druhu podnikání. Vždyť jeden z amerických poradců prezidenta Jelcina Mr. J. Hay koupil přes nastrčenou firmu za babku celý ruský vědecko výzkumný ústav „Grafit” a stal se tak neomezeným vládcem vojensko-průmyslového komplexu na výrobu techniky pro kosmonautiku, zařízení pro jadernou energii a letectví. Nic není nemožné! Kdo ví, jaké hry se v ruském zákulisí hrají?

Faktem zůstává, že USA nikdy nebojovaly proti agresorovi na vnitřních obranných liniích, s výjimkou koloniálních válek v 18. a 19. století, což bylo vlastně řešení rozporů mezi rodiči a dětmi. Na základě zahraniční politiky „Velkého klacku” a dnes zřetelně uplatňované Wolfowitzovy doktríny „oprávněného (?) preventivního úderu kdekoliv na světě ve prospěch USA”, agrese v Iráku, Afganistanu, 737 americkým vojenským základnám ve 130 zemích světa, chystané agresi proti Íránu a Venezuele, jakož i obklíčení Ruska, lze soudit, že napětí ve světě se vyostřuje. USA budují soustavně pouze vnější obranné linie, které však slouží výhradně k agresi. Umístění radaru v Brdech, případně raket v Polsku, je součástí tohoto vnějšího systému. Vzhledem k tomu, že systém americké protiraketové obrany je zastaralý a jak se ukázalo i neúčinný, naskýtá se též ještě další výklad těchto snah: Je totiž důležité dostat postupně do středoevropského a východního prostoru americké vojáky - nikoliv dočasně, nýbrž „nafurt”! Mají zde být nositeli „amerického způsobu života” a „společně sdílených hodnot”, které ale sdílejí především bankéři a velkopodnikatelé. Nejde o záměr čistě vojensko strategický, ale též, řekněme, demografický, tj. genetické vylepšení nekvalitní východoevropské populace, jako tomu bylo svého času v jižním Vietnamu, kde dosud stovky potomků hledají v USA své heroické zploditele.

Fakta hovoří naprosto jasně o tom, kdo je světovým četníkem a agresorem. Obvinění z terorismu je krycím zdůvodněním útoku proti komukoliv, zejména však na zbývající surovinové a energetické zdroje světa, nic víc!

Pochopitelně, že obdivovatelům Strýčka Sama je zbytečné čímkoliv argumentovat. Jejich láska je slepá, stejně jako kdysi u milců bratrského Sovětského svazu. Kuriózní na tom je fakt, že v řadě případů jde o stejná pragmatická individua, někdy si trapně pletoucí „Da!” a „Yes!”.

Rusko nebude nikdy integrováno evropskými státy. Je velmocí, největším státem na světě a jedním z nejbohatších vlastníků surovinových zdrojů (tím také možným cílem agrese). Nikdo v Evropě pro ně není z tohoto hlediska rovnocenným partnerem a Evropa je si toho vědoma. Stejně tak USA, které se zřejmě rozhodly Rusko vojensky vydírat, což je ta nejméně šťastná volba - navzdory americkým 600 miliardám dolarů zbrojních výdajů ročně. (Pro srovnání Rusko a Čína vydávají na stejný účel „zatím pouze” 30 až 35 miliard dolarů ročně.)

Od poloviny 13. století se Rusko bránilo často s vypětím všech sil za obrovských lidských a hmotných ztrát na vlastním území - na vnitřních obranných liniích:

1237-1242 - proti vpádu Mongolů
1240 - proti invazi Švédů
1242 - řádu německých rytířů
1382 - proti vpádu Tatarů
1610 - proti vpádu Poláků
1700-1709 - proti vpádu Švédů
1812 - proti vpádu Napoleonových armád
1853-1856 - proti intervenci Francie a Anglie na Krymu
1904-1905 - proti Japonsku
1914-1917 - proti Německu a Rakousko-Uhersku
1918-1920 - proti intervenci Anglie, Francie a Japonska proti bolševické vládě
1941-1945 - proti nacistickému Německu.

Samozřejmě, že jako imperiální mocnost podniklo samo Rusko celou řadu zahraničních intervencí, ale ve srovnání s dramatickou obranou vlastního území šlo vlastně jen o epizody.

V 1.světové válce ztratilo Rusko 1.811.000 padlých jen na frontě. Ve II. světové válce činily celkové ruské ztráty 28.000.000 lidí, tj. jednu sedminu předválečného stavu obyvatelstva. To vedlo k posílení obrany na vnějších liniích: „Již nikdy ničivou válku na vlastním území!” Tato koncepce vedla k vytvoření Varšavské smlouvy a v roce 1968 k jejímu završení rozmístěním sovětských vojsk a raketových zbraní v Československu, což bylo pokládáno za velké vítězství vojenské lobby v Moskvě. Po gorbačovovsko-jelcinovském globálním převratu, po zániku bipolárního světa a kapitálové kolonizaci zmrzačeného Ruska nadnárodní plutokracií se zdálo, že se ruský medvěd již nikdy nevzpamatuje a nenabude samostatnosti. Kdo s tím reálně kalkuloval, zklamal se trpce.

Je zřejmé, že vnitřní potenciál Ruska je nezničitelný. Proto bude Rusko i v budoucnosti vystupovat jako velmoc a těžko je mu to možné vytýkat. Jde vždy jen o to jak s takovou velmocí takticky jednat k obapolnému užitku. Netvrdím, že je to snadné. Lze se však obávat, že na naší zvenčí delegované, nelegitimní politické scéně, není nikdo, kdo by toho byl schopen. Podobná situace je v případě Číny, Indie, Vietnamu a některých latinsko-amerických států. Pro politické ignoranty v naší vládě je snazší tvářit se, že tyto státy vlastně neexistují, nebo produkují jen to nejhorší. Jde samozřejmě o neobyčejně velký deficit pro budoucnost, zejména pokud jde o vztahy k blízkému Rusku. Daň, kterou za to budeme nuceni všichni zaplatit, bude veliká. Naštěstí platí ve světě i jiné zákony, než-li ty, které předloží a schválí vládnoucí pidimuži v Česku. Vůbec nejde o to zase někomu z budoucích lídrů světa nadbíhat a podlézat, i když i to jistě zase znovu zažijeme! Je nutné si uvědomit, že unipolární svět pod taktovkou USA či hlavní M šestnáctky v rukou Super American boys vstupuje do svého posledního dějství. Budoucí svět, pokud bude jaký, bude multipolární, a na to je nutné se připravit, ať se to komu líbí či nikoliv. Přibouchnuté dveře malými pidimuži před zrakem obrů se pak mohou otevírat jedině kopnutím zvenčí.

Balistická raketa Topol-M vypálená z ruské jaderné ponorky „Jurij Dolgorukij”, která z palebného postavení v Tichém oceáně přesně zasáhla cíl na střelnici v Čiže na severu Ruska, sestřelení vesmírné naváděcí družice čínským raketovým systémem a úspěchy indického jaderného programu dávají jasný signál o pravém stavu věcí ve světě - totiž, že agresi je nutné čelit. Vůbec nejde na prvním místě o virtuální problém boje USA proti jimi vytvořené Al Kaidě a tak zvanému terorismu, ale o dovršení nadvlády nad světem - jedinovlády.

Moderní a nejmodernější raketové systémy, o nichž toho ani příliš mnoho nevíme, dovolují Rusku aktivní obranu z vlastního území - na vnitřních obranných liniích, které se právě budují na strategicky citlivých místech země - ale současně umožňují též odvetný úder z jaderných ponorek kdekoliv pod hladinou světových moří.

Pokud imperiální říše minulých dob - starověký Egypt, antické Řecko, Řím, Čína a Indie - byly schopny šířit ve svém okolí vedle politické vůle též vysokou kulturu, vzdělanost a vyspělý obchod, pak byl jejich vliv přínosem. Jestliže však jde při uplatňování politické vůle jen o bohapusté rabování, vraždění, podmaňování, zhovaďování, ničení kulturních hodnot a jejich nahrazování barbarským „životním stylem”, pak lze ovšem těžko někoho rozumného přesvědčit „k přijetí a sdílení společných hodnot”.

Spojené státy přiznaly protiruské zaměření protiraketové obrany

Tak zní titulek článku zveřejněného na ruských internetových stránkách rambler.ru (z 8.8.07). Tentýž text vyšel stejného dne pod jiným názvem. Článek referuje o předvolebních kláních kandidátů na amerického prezidenta – Clintonové, Giulianiho, Freda Thompsona. Právě posledně jmenovaný prohlásil na adresu protiraketového systému něco, co si tady v Praze zakazují mnozí i jen pomyslet.

V inkriminované pasáži jsem provedl zvýraznění a celé to pak přeložil takto:

„Hrozný obraz načrtl .. rival Giulianiho – Fred Thompson: „Vidíme, jak bude Číně a Rusku narůstat vojenská moc… Vidíme už, jak obě strany vedou nebezpečnou, agresivní mezinárodní energetickou politiku. I v této době si dovolují naši spojenci a NATO krátit vojenské rozpočty, které jim nestačí dokonce ani aby uchránili sami sebe.“ (…) poprvé na oficiální úrovni v USA se přiznává protiruská zaměřenost nyní budované protiraketové obrany. „Efektivní systém protiraketové obrany má kritický význam, aby chránil Ameriku před (darebáckými?) režimy podobnými Severní Koreji… před zločineckými zeměmi jako (je) například Írán… a aby zajistil před potenciálními hrozbami ze strany možných strategických soupeřů – Ruska a Číny.“

Thompsonova úvaha příznačně začíná i končí výroky o Rusku a Číně. Někde uprostřed se sice mihne Severní Korea a Írán, avšak kde by byly tyto státy bez záštity – Číny a Ruska!?… Írán může být maximálně regionální mocností (to mu Spojené státy nechtějí dovolit), postavení jediné světové supervelmoci USA vážně neohrožuje. Skutečnými strategickými rivaly Spojených států (rivaly vojenskými stejně jako ekonomickými a geopolitickými) zůstávají Rusko a Čína. Rusko – jako jediná země – má i nadále kapacity zničit USA či je alespoň vojensky odstrašit. Tak stále působí jako hlavní brzda americké (libo)vůle.

Nepřekvapí proto, že právě Rusko a Čína nejvíce protestují proti budovanému americkému protiraketovému deštníku. Vždyť i kandidát na amerického prezidenta dává za pravdu těm, kteří varují, že americký protiraketový systém – jakkoli (zatím) „omezený“ a nespolehlivý – narušuje globální strategickou jadernou rovnováhu. Ti inteligentnější a upřímnější z českých zastánců amerického radaru se to ani nepokouší zastírat. Jistý Dan Macek, podepsaný jako „analytik“ a podle všeho student či absolvent pražské New York University říká jednoznačně (stav k 10.10.07):

„Základna USA na území ČR upevní transatlantické vazby a posílí strategickou převahu Západu.“

Posílí na úkor koho!? Zahrnuje pan Dan Macek Rusko do „Západu“?!? A zahrnuje ho tam George W. Bush, resp. skutečná centra moci v USA!? A můžeme se potom divit tomu nenadálému zájmu Číny o situaci v zapadlých Brdech??…

Je zrovna tak výmluvné, když radar v ČR podpoří Paul Wolfowitz. Tento architekt vylhané války v Iráku a zkrachovalý šéf Světové banky pochází z lůna notoricky známého think-tanku Projekt pro nové americké století, PNAC. Uvedený institut a kruhy kolem něj soustředěné usilují o to, aby i to nové století bylo stoletím americkým. Součástí těchto plánů je i záměr vybudovat globální protiraketový štít – k udržení, resp. posílení světové hegemonie USA.

http://www.blisty.cz/2007/10/11/art36640.html

Dvojitý meter

Riceová vyjadrila znepokojenie nad nárastom ruskej vojenskej sily
Americká administratíva je znepokojená nad výdavkami a preletmi ruských lietadiel. Riceová povedala, že výdavky Ruska na zbrojenie sa za Putina značne zvýšili. Výdavky na obranu sa oproti roku 2006 zvýšili o 16.3% na 36.8 miliárd dolárov.
„S Ruskom nie sme už nepriatelia a bola by som úprimne rada, keby ruské vojenské aktivity rovnako ako ruské výdavky toto odzrkadľovali,“ povedala Riceová.
Medzitým americký senát schválil výdavky na zbrojenie na rok 2008, ktoré budú činiť 648.8 miliárd dolárov.
http://en.rian.ru/world/20071015/83916074.html

Putin: Rusko nie je Irak, Sibír si nedá

Ruský prezident Vladimir Putin počas každoročnej relácie otázok a odpovedí prisľúbil, že Rusko bude chrániť svoje obrovské prírodné zdroje na Sibíri, a dodal, že Rusko "nie je Irak" a nedovolí, aby nad jeho prírodným bohatstvom získal kontrolu niekto iný.
Rusi sa chcú opýtať Putina milión otázok

"Vďakabohu, Rusko nie je Irak. Rusko má k dispozícii silu a prostriedky na to, aby chránilo samé seba," vyhlásil Putin v naživo prenášanom televíznom vysielaní.

Špekulácie o tom, že by akákoľvek iná krajina získala priamu kontrolu nad ruským prírodným bohatstvom na Sibíri, označil za "politickú erotiku" a situáciu porovnal s Irakom: "Najlepším príkladom sú udalosti v Iraku, v krajine, ktorá sa musela sama brániť a ktorá disponuje enormnými zásobami ropy. A všetci sme videli, čo sa tam stalo. Naučili sa strieľať jeden na druhého. Až doteraz sa nepodarilo nastoliť poriadok."

Putinove vyhlásenia boli odpoveďou na otázku obyvateľa mesta Novosibirsk, ktorý ho požiadal o vyjadrenie k vyhláseniu bývalej americkej ministerky zahraničia Madeleine Albrightovej, podľa ktorej sa na Sibíri nachádza priveľa prírodného bohatstva na to, aby patrilo jedinej krajine. "Viem, že vás to trápi. Viem, že tento typ nápadov koluje v mysliach niektorých politikov," povedal Putin bez rozvíjania detailov.

http://spravy.pravda.sk/putin-rusko-nie ... k_svet_p09

Sheep napísal:Amerika je ako Rimska risa v minulosti, politicka kontrola nad vsetkym, bohata ekonomika a mnoho viac...raz ju zvysok sveta znici...ale to bude az vo velmi dalekej buducnosti, pretoze tieto papierove natahovacky akurat daju zarabat mediam...

kali520 napísal:No mne sa to zda byt cudne ze Usa prave teraz vyriva do ruska. Kamarat videl raz dokument o ponorke kursk ak si spominate. Vtedy som bol mensi ale pametam si ze rusi silou mocou nechceli aby im niekto pomohol vytiahnut tych vojakov. Pravde podobne rusko chcelo predat cine nejake torpedo co ide 300km/h. Lenze Usa to zistili a tak poslali na prieskum ponorky. Lenze rusi tam mali iba cvicenie a boli tam dve americke ponorky. A prave tam sa stala chyba. Americka ponorka pri otacani narazila do kursku. Posadka to pokladala za utok a obratila sa na na americke ponorky lenze ta druha ponorka uz zahajila palbu. Ked tu ponorku vybrali tak nasli mrtveho dvostojnika s kodami a klucom pre vypustenie 23 jadrovych zbrani na Usa. No ak to tak bolo je my dost cudne ze rusko im nevyhlasilo uz vtedy vojnu.

Putin upozorňuje Rusov na tých, "čo chcú vládnuť ľudstvu"


Ruský prezident Vladimír Putin včera povedal, že Rusko ohrozujú takí, čo ho chcú rozdeliť a zmocniť sa jeho nerastných surovín. Nepriamo naznačujúc, že ide o Spojené štáty americké, ďalej povedal, že sú tu "iní, ktorí chcú vládnuť celému ľudstvu".
Pán Putin v prejave v moskovskej bazilike sv. Bazilia na Červenom námestí povedal skupine vojenských kadetov a členov mládežníckych skupín, že zatiaľčo "prevažná väčšina obyvateľov sveta" je Rusku naklonená priaznivo, sú tu takí, čo "ešte aj teraz neprestávajú hovoriť, že našu krajinu treba rozdeliť". "Niektorí sú presvedčení, že máme šťastie, ak vlastníme toľko nerastného bohatstva a podľa nich by sa malo rozdeliť (aj medzi druhých)", povedal v prejave pri príležitosti Dňa národnej jednoty. "Tí ľudia stratili rozum", povedal.
Ďalej jedným dychom zaútočil na Spojené štáty hovoriac, že sú tu takí, čo "by radi vytvorili unipolárny svet a vládli celému ľudstvu". Ale každý pokus vytvoriť taký unipolárny svet je vraj vopred stratený. "Také čosi sa nikdy v dejinách našej planéty nestalo a ja si nemyslím, že by k tomu naozaj došlo", povedal.
Také vyjadrenia sú typické pre pána Putina, ktorý kritizuje Spojené štáty za inváziu do Iraku.
Sviatok Deň národnej jednoty ustanovil pán Putin v roku 2005 a nahradil ním oslavy výročia boľševickej revolúcie v roku 1917 dňa 7. novembra.
Margaret Neighbour, Scotsman , Associated Press
http://news.scotsman.com/international. ... 1757822007
http://www.iht.com/articles/ap/2007/11/ ... -Putin.php

t0m4s3 napísal:Tie torpeda maju naozaj rychlost 101km/s tzn. 363600km za hodinu, tzn. 9krat oboplava zem?