strapaty napísal:mLuks
tak nedelim nabozenstva ja ale spolocnost... budhizmus je vo vseobecnosti povazovany za nabozenstvo ... aj ked nabozenstvom vo svojej podstate nie je .. preco to ani je to tak anija neviem prve linky na ktore som natrafil https://sk.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEenstvo http://www.kolejakovanv.wbl.sk/Mono-_-p ... ticke.html

Náboženstvo alebo zriedkavo relígia je vzťah človeka k posvätnému, prostredníctvom ktorého človek transcenduje svoju skúsenosť s vonkajšou realitou. V úzkom zmysle je náboženstvo vierou v jedného Boha alebo vo viacerých bohov.

Inak delíme náboženstvá na polyteistické, uznávajúce viacerých bohov, monoteistické, uznávajúce jedného boha a neteistické, neuznávajúce boha.

mLuks napísal:sám sa podržím aj bez toho aby som hľadal nejakého boha v sebe, keď tam aj tak nie je.

strapaty napísal:svaty znamena tykajuci sa boha
posvatny suvisiaci s bohom ...

wikipedia napísal:Obecně, nenábožensky svatý znamená, že se jedná o osobu, věc, myšlenku, která je pravá, čistá, hodná následování a úcty.

strapaty napísal:ná-bozenstvo ... uz samotny nazov hovori o nauke o bohu bohoch

strapaty napísal:pritom budhizmus nema nic spolocne s nabozenstvom ... je to ideologia .. ktoru zalozil budha ... podobne ako marxizmus je ideologia podla marxa ... hovori o zivote a nie o bohu ...mozno v ichych jazykoch (napr. ang ) chapu nabozenstvo ako vieru v nieco na com stavia clovek zivot ... ale slovanske kultury ked hovoria o nabozestve hovoria o nauke o bohu

Ruskí poslanci posunuli do ďalšieho čítania zákon, ktorý dekriminalizuje bitky v rodinách. Rodičia majú na telesné tresty právo od Boha, argumentuje pravoslávna cirkev.

strapaty napísal:svaty znamena tykajuci sa boha, posvätný suvisiaci s bohom ...

strapaty napísal:ná-bozenstvo ... uz samotny nazov hovori o nauke o bohu bohoch

strapaty napísal:AllGoneDead

ak ale o tej sile hovoris ako o osobe(cize ma vedomie a kona vedome) tak hovorime o bohu ... ak nie tak neveris v boha .. ja netvrdim ze budhisti nemaju vieru ... len tvrdim ze neveria v boha a preto id idologia nie je nabozenstvo ... ale vierovyznanie ...

wiki-nabozenstvo napísal:Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (přesahující smyslové vnímání) zkušenosti či transcendentním představám.

wiki-ideologia napísal:Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí s apologetickou nebo ofenzivní funkcí založenou na formulování politických, hospodářských, světonázorových a/nebo podobných zájmů určité skupiny. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filosofie, práva či morálky, obecně se skrze svou subjektivitu snaží o formulaci celkového výkladu společnosti a člověka jako takového.

AllGoneDead napísal:
Inak by ma zaujimalo, odkial vies, v co veria budhisti?

Bůh je pro buddhisty určitou neurčitostí, zbavenou jakékoliv omezující diference. Tato neurčitost je prý dosažitelná jenom v intuici, která se ale od svého „předmětu“ nijak neliší. Bůh-Absolutno sám je touto intuicí. Víme však, že Bůh je čirou neurčitostí bez omezujících diferencí. To je ale rozporné. Neboť ztotožňuje-li se s intuicí, pak v sobě nese diferenci vůči ne-intuici, například vůči racionálnímu diskurzu. V sebeobranném gestu by se dalo namítnout, že nirvána se liší od všeho ostatního právě pro svou naprostou neurčitost. Vše ostatní je určité, tudíž od nirvány odlišné. Tím i ona získává svoji odlišnost. Jenže v takovém případě by odlišnost nirvány závisela na určitosti pomíjivého světa jevů a ztratila by svou absolutnost. Podobné koncepce nirvány jsou proto neudržitelné. Ani pokusy o zajištění „transcendence“ nirvány vůči světu nepřesvědčují. Situuje-li se nirvána za hranice bytí a určitosti, ztrácí svou diferenci vůči imanenci, neguje se tím nutná podmínka její transcendence.

Určitost a bytí jsou neoddělitelné a každý pokus o jejich separaci končí nevyhnutelně v nihilismu. Znamená-li pro buddhistu pojem „bytí“ jen to, co je nahodilé, pak se mu uzavírá možnost jeho predikace o nirváně. Přesto chce naznačit její „pozitivnost“. Ale pojem „pozitivna“ je bytostně významově vázán na skutečnosti tohoto světa. Je-li nirvána něco zcela jiného, než nabízí tento svět, nemůže být ani pozitivní. Deklasování pozitivity světa se buddhismem inspirovaným výpovědím o absolutnu stává osudné. Nepatří snad lidský jazyk, jímž se o absolutnu vyjadřujeme, právě do této iluzorní změti fenoménů? Jak se tedy můžeme spoléhat na jeho výpovědní hodnotu? Kdyby buddhista řekl, že nirvána je „jinak“ pozitivní než pozitivita tohoto světa, anebo že je „pozitivnější“ než hodnoty tohoto světa, nešlo by nic namítat. To ale buddhista neříká, a ani říkat nemůže. Svět je pro něj iluze, nereflektuje analogicky nic ze svého Původu.

Někomu se tyto úvahy budou jevit hnidopišsky jako škodolibá aplikace západní logiky na východní myšlení, jako jedno velké nepochopení. Jenže tahle logika není vůbec západní, je prostě lidská a udržuje naše mysli v kritickém napětí, vysvobozuje nás z tyranie ideologie. I buddhista rozlišuje a srovnává, tedy myslí „západně“-lidsky. Je opravdu tak nepřijatelné přijmout, že se Západ ve filosofickém myšlení dostal nesrovnatelně dále než Východ?

harrison314 napísal:Zvieratka a sex pre zabavu, homosexualita a ina sodomia...
https://www.facebook.com/SeekerNetwork/ ... 684514985/
ked bude dakto tvrdit, ze je to proti prirode a neprirodzene...