Co je to: AGP / PCI Lock

Už velmi dlouhou dobu se takt procesoru (výjimkou jsou nové 64bit Athlony) určuje jako prostý součin externí frekvence sběrnice (FSB - FrontSide Bus) a násobitele (Multiplier). Frekvenci lze tedy, v situaci že je násobitel uzavřený (a to dnes platí u všech procesorů), zvednout pouze zvýšením taktu FSB. Problémem je, že takt FSB se používá u základních desek i na jiné účely - běžně se z něho odvozuje takt paměti a také takty jiných sběrnic (jako je AGP a PCI). V době, kdy frekvence FSB byla 100MHz, byl potřebný takt AGP (66.7MHz) odvozen dělením 2 : 3. Stejně se dlouhou dobu postupovalo i u jiných kombinaci frekvencí - měnily se jen děličky.

Pokud procesor přetaktujete tím, že zvednete frekvenci FSB np. o 30%, pak se obvykle stejně zvedne také taktování paměti a zároveň i frekvence sběrnic AGP a PCI. V této situaci se dříve často stávalo, že grafické karty, zvukovky nebo řadiče disků odmítaly na přetaktované sběrnici pracovat. Dnes se často stává, že v této situaci integrované zvukové kodeky více šumí apod.

Tuto situaci poměrně hladce řeší tzv. AGP Lock, který je dnes běžný u všech moderních čipsetů pro Pentia 4. Ať je frekvence FSB jakákoliv, čipová sada je z ní schopna "vyrobit" potřebných 66 respektive 33MHz pro sběrnice AGP a PCI.

I když je frekvence FSB nestandardní, může karta AGP i PCI pracovat ve stejných podmínkách jako na nepřetaktovaném systému.