Kód: Vybrať všetko

Evropané se poprvé seznámili s tabákem v roce 1492, když Kolumbus a jeho
# společník výzkumník Rodriguo de Jerez poprvé viděli kouřit kubánské
domorodce. # Ještě týž den si de Jerez poprvé zabafal a shledal kouření
velice uvolňujícím, # přesně tak, jak ho místní ujišťovali. To byla důležitá
událost, protože Rodriguo # de Jerez odhalil to co kubánští a domorodí
Američané věděli už po staletí: že # kouření doutníků a cigaret je nejen
relaxační, ale kromě toho léčí kašel a další # lehká onemocnění. Rodriguo de
Jerez, který si po návratu domů okázale zapálil # doutník na ulici byl
okamžitě zatčen a tři léta vězněn zděšenou španělskou # Inkvizicí. De Jerez
se vlastně stal první obětí protikuřácké lobby. #
# Během méně než jednoho století se kouření stalo velmi oblíbeným a v celé
Evropě # přijímaným společenským zvykem a z kolonií byly dováženy tisíce tun
tabáku k # uspokojení rostoucí poptávky. Stále víc spisovatelů velebilo
tabák jako # univerzální lék na různé lidské choroby. Počátkem 20. století
kouřil téměř každý # druhý člověk, ale výskyt rakoviny plic zůstal na nízké,
téměř nepodchytitelné # úrovni.
#
# Pak ovšem 16. června 1945 došlo k děsivé kataklyzmatické události, která se
# nakonec stala příčinou toho proč západní vlády navždy překroutily představu
o # kouření.
#
# K. Greisen vzpomíná:
#
# "Když intenzívní světlo zesláblo, odložil jsem tmavé sklo a podíval se
přímo k # věži. Asi tou dobou jsem si povšiml modré barvy obklopující
kouřový mrak. Pak # někdo zvolal, že bychom měli sledovat postup tlakové
vlny po zemi. Vypadala jako # jasně osvětlená kruhová oblast těsně u země,
která se pomalu rozprostírala # směrem k nám. Měla žlutou barvu."
#
# "Jednou z věcí, které mne překvapily byla stálost toho kouřového mraku. Po
# úvodní prudké explozi, získala spodní část mračna zdánlivě ustálený tvar a
# zůstala bez hnutí viset ve vzduchu. Její horní část mezitím neustále
stoupala # vzhůru, takže po několika minutách dosáhla výšky nejméně pěti
mil. Tam se začala # pomalu klikatit kvůli proměnným rychlostem větru v
různých výškách. Sloup kouře # na počátku vzestupu pronikl mrakem, ale zdál
se být oblakem naprosto # neovlivněný."
#
# Toto byl notoricky známý nukleární test "Trinity", první špinavé jaderné
zbraně, # která explodovala v atmosféře. Šestikilogramová koule plutonia,
komprimovaného # na nadkritickou hodnotu čočkovými náložemi výbušniny.
Trinity explodovala nad # Novým Mexikem silou rovnající se zhruba 20 000
tunám TNT. V několika sekundách # byly nasáty do atmosféry miliardy
smrtících radioaktivních částic a vyneseny až # do nadmořské výšky takřka
deseti kilometrů, odkud je vysokorychlostní # jetstreamové proudění rozneslo
široko daleko.
#
# Americká vláda, která předem věděla o radiaci a byla si velmi dobře vědoma
# jejích smrtících účinků na lidské bytosti, přesto neomaleně nařídila
provést # tento test v naprostém pohrdání lidským zdravím a životy. Právně
to byla # trestuhodně hrubá nedbalost, ale o to se americká vláda nikdy
nestarala. Dříve # či později bude pro všechny dlouhodobé účinky, jimiž
trpěli Američané a další # občané v místních i mnohem vzdálenějších
oblastech, tak či tak "vypátrán" jiný # viník.
#
# Jestliže někde na pláži na vaší pleti náhodou přistane jediná mikroskopická
# částečka radioaktivního spadu, dostanete rakovinu pokožky. Po vdechnutí
jediné # částečky téhož smrtícího svinstva vás nevyhnutelně očekává úmrtí na
rakovinu # plic. Pokud totiž náhodou výjimečně nejste šťastný kuřák cigaret,
zaryje se # pevná mikroskopická radioaktivní částečka hluboko do plicní
tkáně, naprosto # udolá omezené tělesné zásoby vitamínu B17, a vyvolá
nekontrolovatelné buněčné # bujení.
#
# Jak si můžeme být tak naprosto jisti, že částice radioaktivního spadu
opravdu # vždy vyvolá rakovinu plic je-li osoba exponovaná zevnitř? Skuteční
vědci, na # rozdíl od lékařských šarlatánů a propagandistů, s tím nemají
problém. Aby # libovolná teorie byla vědecky akceptovatelná, musí nejprve
být prokázána v # souladu s tvrdými požadavky, na nichž se vědci všeobecně
dohodli. Nejprve muselo # být izolováno podezřelé radioaktivní agens, a pak
použito při přísně # kontrolovaných laboratorních experimentech s cílem
dosáhnout deklarovaného # výsledku, to znamená rakoviny plic u savců.
#
# Vědci v průběhu let nelítostně obětovali desetitisíce myší a krys, jejichž
plíce # úmyslně vystavovali působení radioaktivních látek. Exaktně doložené
výsledky # všech těchto mnohostranných experimentů jsou identické: u KAŽDÉ
myši nebo krysy # se vyvine rakovina plic a každá myš nebo krysa na ni
pojde. Teorie tedy byla # převedena do tvrdých vědeckých fakt, získaných v
rigorózně kontrolovaných # laboratorních podmínkách. Podezřelý činitel
[radioaktivní látka] po vdechnutí # savci způsoboval předpokládaný výsledek
[rakovinu plic].
#
# Celkovou závažnost rizika rakoviny plic kterou lidé získávají z
atmosférického # radioaktivního spadu ani nelze nadsadit. Předtím než Rusko,
Británie a USA # postavily 5. srpna 1963 atmosférické testy mimo zákon, bylo
už v ovzduší # rozptýleno více než 4200 kilogramů plutonia. Jelikož víme, že
méně než jeden # mikrogram [miliontina gramu] vdechnutého plutonia u člověka
zapříčiní terminální # rakovinu plic, víme také to, že vlády našich
přátelských spojenců umístily do # ovzduší a životního prostředí obecně na 4
200 000 000 [4,2 miliard] letálních # dávek, přičemž poločas rozpadu těchto
radioaktivních částeček je minimálně 50 # 000 let. Vyděsilo vás to? Bude
hůř, tohle je jen začátek.
#
# Výše zmíněné plutonium je částí vlastní jaderné zbraně před detonací, ale
daleko # největší množství smrtelně radioaktivních částic je vytvořeno z
obyčejného # prachu nebo písku, odsátého při výbuchu ze země, a ozářeného
při vertikálním # prostupu místy, kde byla ohnivá koule explodované zbraně.
Tyto částice tvoří # zdaleka největší část sloupce "dýmu" na libovolné
fotografii atmosférického # jaderného výbuchu. Ve většině případů bylo takto
odsáto a při průchodu # permanentně ozářeno několik tun materiálu, ale buďme
neuvěřitelně tolerantní a # tvrďme, že při každém jednotlivém atmosférickém
nukleárním testu bylo do ovzduší # vtaženo pouhých 1000 kilogramů
povrchového materiálu.
#
# Před jejich zákazem provedlo Rusko, Británie a USA celkem 711 jaderných
zkoušek # v atmosféře, při čemž bylo vytvořeno 711 000 kilogramů smrtících
mikroskopických # radioaktivních částeček, k nimž ještě musíme přičíst
původních 4200 kilogramů # materiálu ze samotných zbraní, takže tu i v rámci
opatrného odhadu máme celkem # 715 200 kilogramů. Při více než miliónu
letálních dávek na kilogram to neznamená # nic jiného, než že vlády
zmíněných zemí zamořily atmosféru více než 715 000 000 # 000 [715
miliardami] takových dávek, což je dost, aby u každého muže, ženy a # dítěte
na Zemi mohly 117-krát vyvolat rakovinu pokožky či plic.
#
# Dříve než se na to zeptáte - ne, radioaktivní částice nemohou "pohasnout",
# přinejmenším ne za vašeho života či života vašich dětí a vnoučat. Při
poločasu # rozpadu 50 000 let, nebo i delším, s námi tyto nespočetné
triliony smrtících, # vládami šílenců vyprodukovaných radioaktivní částic
budou v podstatě navěky. # Částice roznesené kolem celého světa mocnými
jetstreamy jsou rozloženy # namátkově, byť vykazují vyšší koncentraci v
obvodu několika tisíc kilometrů # okolo míst původních testů. Normální vítr
či jiné porušení povrchu je všechno, # čeho je potřeba k tomu aby se opět
dostaly nahoru a vytvořily zvýšené nebezpečí # pro lidi pohybující se v
nejbližším okolí.
#
# Kdysi úplně nevinná aktivita, jako třeba hravé kopnutí do písku v létě na
pláži, # bychom dnes snadno mohli deklarovat jako pokus o sebevraždu,
jestliže se vám # přitom podaří zvířit pár radioaktivních částic, které se
vám mohou přilepit na # pleť nebo je vdechnete do plic. Přestaňte si dobírat
Michaela Jacksona, když ho # vidíte s chirurgickou maskou přes nos a ústa.
Může to být na pohled výstřední, # ale Michael většinu z nás takřka jistě
přežije.
#
# Dvanáct let po kataklyzmatickém testu Trinity bylo západním vládám naprosto
# jasné, že se jim věci začínají vymykat z ruky. Zpráva Britské rady pro
lékařský # výzkum z roku 1957 uvádí, že celosvětová "úmrtí na rakovinu plic
se v období # mezi 1945 až 1955" více než zdvojnásobila, ačkoli nebylo
nabídnuto žádné # vysvětlení. V průběhu téhož desetiletí se počet úmrtí na
rakovinu v # bezprostřední blízkosti Hirošimy a Nagasaki ztrojnásobil. Od
roku 1945 až do # oficiálního ukončení atmosférických zkoušek v roce 1963,
zaznamenal nárůst # výskytu rakoviny plic na pacifických ostrovech
pětinásobek. Poté když bylo # jasné, že úplně rozhasila naše životní
prostředí na 50 000 let dopředu, nastal # pro "velkou vládu" čas přikročit k
důležité akci sloužící odvrácení pozornosti. #
# Jak lidem nejlépe dokázat, že si způsobují rakovinu plic sami, to znamená
moci # jim říkat, že sami nesou vinu za způsobenou újmu na zdraví tak, aby z
toho nikdy # nemohla být obviněna nebo dokonce žalována žádná vláda? Jedinou
samozřejmou # látkou, kterou lidé kromě vzduchu vdechovali do plic byl
tabákový kouř, a tak si # na něj došlápli. Různí mizerně kvalifikovaní
lékařští "výzkumníci" zčistajasna # zjistili, že tonou v impozantních
státních dotacích s cílem spustit výzkum, # zaměřený na dosažení jasného
konečného rezultátu: "Dokažte, že kouření způsobuje # rakovinu plic!"
Skuteční vědci [obzvlášť někteří význační nukleární fyzici] se # nad raným
patetickým úsilím zelenáčů protikuřácké lobby dlouho jen pochmurně #
usmívali, ale nakonec je vlákali do pasti ze všech nesmrtelnější.
Kvazi-lékařští # výzkumníci byli vyzváni, aby svá falešná tvrzení prokázali
podle přesně stejných # přísných vědeckých norem použitých při zkoušce,
která dokázala, že vdechnuté # radioaktivní částice vyvolají u savců
rakovinu plic.
#
# Připomeňme si, že aby libovolná teorie byla vědecky akceptovatelná, musí
být # nejprve prokázána v souladu s tvrdými požadavky, na nichž se vědci
všeobecně # dohodli. Především musí být izolován podezřelý agens [zde
tabákový kouř] a poté # použit v důkladně kontrolovaných laboratorních
experimentech k předvedení # deklarovaného výsledku, to znamená rakoviny
plic u savců. Navzdory tomu, že v # rámci pokusů byly doslova desítky tisíc
obzvlášť náchylných myší a krys # vystaveny ekvivalentu 200 cigaret denně,
nakonec až na několik let, se "lékařské # vědě" ANI JEDNOU U ŽÁDNÉ Z NICH
nepodařilo vyvolat rakovinu plic! Ano, nešálí # vás zrak, čtete správně.
Stovky tisíc lékařů nás víc než čtyřicet let # obelhávaly.
#
# Skuteční vědci vzali kvazi-lékařské výzkumníky pod krkem, protože
"spárovali" # experiment se smrtícími radioaktivními částečkami s
experimentem s blahodárným # tabákovým kouřem, a tím definitivně na věčné
časy prokázali, že kouření za # žádných okolností nemůže být příčinou
rakoviny plic. A dále, při jednom velkém # "nešťastnou náhodou" spuštěném
experimentu, který by si nikdy nedovolili # publikovat, tito skuteční vědci
s překvapující jasností prokázali, že kouření ve # skutečnosti před
rakovinou plic naopak chrání!
#
# Jak k tomu došlo? Všechny myši a krysy byly vždy použity jen v jednom
# specifickém experimentu, a pak utraceny. Výzkumníci tak zabezpečili, aby
# důsledky vlivu jakékoli testované substance nemohly být náhodně "smíšeny" s
# reálnými či imaginárními účinky jiné substance. Jednoho dne, "jakoby
kouzlem", # si několik tisíc myší z experimentu s tabákovým kouřem "náhodou"
našlo cestu do # experimentu s radioaktivními částečkami, které v minulosti
vždy spolehlivě # usmrtily všechny nešťastné testovací subjekty. Jenomže
tentokrát, zcela proti # všem předpokladům, šedesát procent myší - kuřáků
setkání s radioaktivními # částicemi přežilo. Jediným odlišným parametrem
bylo jejich předchozí vystavení # hojnému množství tabákového dýmu.
#
# Okamžitě byl uplatněn tlak státního dozoru a tato fakta byla zatajena, ale
to # skutečné vědce neumlčelo. Profesor Schrauzer, prezident Mezinárodní
asociace # bio-anorganických chemiků, podal v roce 1982 před komisí U.S.
Kongresu svědectví # o tom, že vědci z testů se zvířaty už dlouho dobře ví,
že jisté množství # tabákového dýmu působí jako anti-karcinogen [má
protirakovinový účinek]. Uvedl # také, že jsou-li zvířata vystavena známým
karcinogenům [rakovinu vyvolávajícím # substancím], působí aplikace
dostatečného množství tabákového dýmu proti nim. #
# Jenže profesor Schrauzer zdaleka nehodlal skončit tímto prohlášením. Mimo
již # uvedeného výboru pod přísahou dále dosvědčil, že "žádná ze složek
cigaretového # dýmu se neprokázala jako způsobující lidskou rakovinu plic" a
dodal, že "nikdo # nikdy nebyl schopen vyvolat rakovinu plic z kouření u
laboratorních zvířat." # Jeho vystoupení před kongresovým výborem bylo
elegantním řešením jinak # komplikovaného problému. Proto - jestliže vládní
úředníci zablokují zveřejnění # vaší vědecké práce, jděte stejnou cestou
jako profesor Schrauzer a uveďte # podstatná fakta do písemného záznamu
parlamentní komise!
#
# Jak se dalo předvídat, tyto kruté pravdy vyvolaly u státních úředníků a
# kvazi-lékařských "výzkumníků" záchvat zuřivého vzteku. V roce 1982 už
skutečně # začali sami věřit vlastní absurdní propagandě, a nedali se utišit
ani významnými # členy vědecké organizace. Zcela neočekávaně přenesli vinu
na další "utajené # přísady", přidávané do cigaret tabákovými společnostmi.
# "Ano, to musí být ono!" tvrdili horlivě, jenže jen do doby, než pár vědců
vzalo # do ruky telefon a pak poukázalo na to, že tytéž "tajné přísady" byly
použity i # při experimentech na myších, čímž bylo prokázáno, že rovněž
nemohou být příčinou # rakoviny plic.
#
# Věci vypadají beznadějně nejen pro vládu, tak i pro celé lékařské
společenství. # Od dob, kdy byla do protikuřáckého hnutí na počátku
šedesátých let napumpována # spousta dotací, prošly lékařským studiem snad
stovky tisíc lékařů, jimž bylo # vštěpováno, že kouření způsobuje rakovinu
plic. Většina z nich této lži uvěřila, # ale v nátěru už se začínaly
objevovat praskliny. Ani těm nejtupějším budoucím # doktorům nemohlo
uniknout, že mezi prezentovanými daty není žádný vztah, a když # se dotázali
bylo jim řečeno, že nemají klást hloupé otázky. Věta "Kouření # vyvolává
rakovinu plic!" byla převedena na krédo v něčem, co funguje jako #
mechanizmus náboženského přesvědčení, v němž slepá víra supluje jakýkoli
důkaz. #
# Taková slepá víra ovšem potřebuje systém vnější podpory. V tomto případě
sehrály # tuto roli reklamní agentury a média. Obrazovky náhle zaplavily
obrázky strašně # zčernalých "kuřáckých plic", doprovázené omíláním mantry,
že asi toužíte zemřít # v hrozných mukách, jestliže od toho ihned
neupustíte. Samozřejmě to byl naprostý # patetický nesmysl. Na pitevním
podnosu vypadají plíce kuřáka i nekuřáka napohled # stejně, jsou růžové a
jediný způsob jak může soudní patolog poznat, že někdo byl # kuřák je, že
nalezne stopy po od nikotinu na prstech, balíček cigaret v kapse # kabátu,
nebo pokud jeden z příbuzných pošetile uvede do záznamu, že zesnulý # kdysi
kouřil ten ďábelský plevel.
# A černé plíce na fotografii? Ty patřily horníkovi, který po celý svůj život
v # hojném množství vdechoval mikroskopické částice prachu černého uhlí.
Stejně jako # radioaktivní částice se zachytí hluboko v plicní tkáni kde
zůstanou navždy. # Kdybyste pracovali dvacet nebo více let bez ochranné
masky v kamenouhelném dole, # vypadaly by vaše plíce pravděpodobně stejně,
jako ty na podnosu.
#
# Mnoho lidí chce přesně vědět, co vlastně myši - kuřáky zachránilo před
smrtícími # radioaktivními částicemi, a ještě více se ptá jak je možné, že
dnes podle # reálných čísel na rakovinu plic umírá daleko více nekuřáků než
kuřáků. Asi # nejblíže k pravdě je profesor Sterling ze Simon Fraser
University v Kanadě, # který se ve svých výzkumných zprávách přiklání k
úsudku, že kouření podněcuje v # plicích tvorbu tenké vrstvy hlenu, "která
utváří ochrannou vrstvu, bránící # libovolným rakovinotvorným částicím ve
vstupu do plicní tkáně." Toto má v rámci # toho, co dnes zámě patrně
nejblíže k pravdě a navíc i dokonalý vědecký smysl. # Radioaktivní částice
vdechnuté kuřákem ihned polapí vrstvička hlenu, a pak jsou # vypuzeny z těla
dříve, než mohou prostoupit do plicní tkáně.
#
# Toto poznání může být pro nekuřáky poněkud deprimující, ale jsou tu jedna
nebo # dvě věci, které můžete udělat abyste snížili riziko natolik, jak je
jen možné. # Místo abyste prchali před kuřáky v místní hospodě či baru,
přisedněte si k nim # co nejblíže a vdechujte jimi draze placený kouř z
druhé ruky. Vytrvejte, nebuďte # ostýchaví a nasávejte z plných plic. Nebo
můžete sami po každém jídle vykouřit # jednu cigaretu nebo malý doutníček,
jen tři denně, k vytvoření tenké vrstvičky # ochranného hlenu. Pokud ovšem
nemůžete nebo nechcete dělat jedno ani druhé, # zkuste zavolat Jacksonovi a
požádejte ho o náhradní chirurgickou masku! #
# Dodatek
#
# Kouření tabáku "vynalezli" američtí domorodci, kteří vypozorovali jeho
léčivé # účinky. V čem spočívají?
# Odkašlávání čistí plíce od hlenu obsahujícího zachycené prachové částice (i
ty z # radioaktivního spadu!), jichž se tělo jinak nemůže zbavit. Nekuřáci
odkašlávají # zřídka. (Tím ovšem nemám na mysli tzv. "suchý kašel", který
signalizuje # nebezpečné onemocnění plic.)
# Při kouření pravého tabáku vzniká kyselina nikotinová (nicotinic acid), což
je # základní surovina niacinu, tedy B3, který si tělo neumí samo vyrobit,
ale jenž # je nezbytným koenzymem sloužícím při buněčném metabolizmu (tvorba
energie), # obnovování epitelu apod. Vlivem kouření produkují játra a
pankreas specifické # enzymy sloužící obecné ochraně těla, nejen plic.
Kuřáci jsou prokazatelně méně # nemocní a pokud onemocní, nebo se zraní,
vyléčí se rychleji než nekuřáci. Jsou # známy případy lidí, kteří s za
nepřetržitého kouření sami vyléčili z rakoviny # plic, a naproti tomu
spoustu lidí, kteří pro zdraví přestali kouřit, za pár let # složila
rakovina, i když ne vždy plic. Vtip je v tom, že jakákoli rakovina může #
vzniknout jen tehdy, když játra a pankreas přestanou vyrábět zmíněné
důležité # enzymy - jejichž aktivita je na druhou stranu závislá na
specifickém pH # organizmu.