Normálne by to možno bolo, ak by sa maďarskí politici aj chovali normálne. Pre teba je iredentistická politika, vyhrážanie sa vojnovým konfliktom, snaha o získanie území a "zastupovanie záujmov" v tomto smere asi tiež normálne. Tak nie je o čom sa baviť.

Ty budeš asi z tých, čo tvrdia, že normálne bolo aj založenie štátu Kosovo, keďže tam žili Albánci....

nie, som proti Kosovu a Bugy mi pride ako vhodny zastupca madarskej mensiny

Odteraz len krátko a stručne-
Bugár je tne kto stojí za celým projektom maďarskej autonómie. Stál za vybudovaním kultúrnej autonómie. Za jeho predsedania v SMK získala maďarská menšina tie najväčšie výhody. Čáky je len smutná postavička SMK, ktorá nič nedokázala až na pár kontroverzných výrokov.

Pes ktorý breše nehryzie!

//autoeditácia príspevku (10 Júl 2010, 3:32)

beardie napísal: zije tu polmilionova narodnostna mensina, nie je nic prekvapive, ze ich niekto zastupuje aj v parlamente...

Naozaj? Môžeš mi prosím ozrejmiť jednu krajinu Európy, kde má menšinová politická strana zastúpenie vo vláde a parlamente?

okrem Belgicka (co nie je vhodny priklad) ma nic nenapada, ale nevidim dovod, preco by to mal byt problem

nereaguj na mna, ak chces zase pisat o autonomii, opakoval by si sa

zije tu polmilionova narodnostna mensina, nie je nic prekvapive, ze ich niekto zastupuje aj v parlamente...

Naozaj? Môžeš mi prosím ozrejmiť jednu krajinu Európy, kde má menšinová politická strana zastúpenie vo vláde a parlamente?

ma nic nenapada, ale nevidim dovod, preco by to mal byt problem

Mne stačí ťa citovať ako si pekne sám odporuješ.

Najprv píšeš, že nie je nič prekvapivé mať takú stranu v parlamente a potom nedokážeš uviesť jediný príklad kde v Európe to tiež nie je také prekvapivé a menšinová strana je vo vláde. Hlavné je z druhého robiť debila však?

nie, nie je to prekvapive, ludia si ich zvolili, maju pravo byt v parlamente, ak sa dohodnu s ostatnymi stranami a vytvoria vacsinovu koaliciu, tak mozu byt aj vo vlade, uplne legitimna cesta ako moze strana zastupujuca mensiny byt vo vlade

to, ze nic take nie je v Europe bezne, mne osobne vobec nevadi

Vieš mi povedať ešte jednu stranu na Slovensku založenú na etnickom princípe, ktorá má program len pre jedno etnikum?

Ak môže existovať SMK a Híd, môže existovať aj Slovenská White Power strana, ktorá bude mať program len pre bielych Slovákov. Možno by mohli robiť aj genetické testy a podporovať iba genetických Slovákov. Ale také kádrovanie na základe genetiky by sa ti zjavne nepáčilo, no zvýhodňovanie na základe menšinovej národnosti ti nevadí.

pockaj, myslis Kotlebovu stranu? ved take tu uz je a vidim aku ma podporu
geneticke testy si ale asi nerobili

Opäť ten istý princíp: na základe zozbieraných informácií za x rokov z rôznych šovinistických maďarských webov sa predkladá "fakt", že áno, Maďari nám naozaj chcú vyhlásiť vojnu pričom všetcí tí, ktorí s týmto nezmyslom nesúhlasia majú len vygumované mozgy "Narkózou", sú to pokrytci a oportunisti.

Ja na nacionalizme ako takom nevidím nič dobrého. Je to v podstate vymyslený konštrukt, nové náboženstvo, ktoré muselo vzniknúť v dobe celkovej racionalizácie v Európe a odmietnutí klasických náboženstiev.

„Národ není příčinou, ale následkem státu. Národ je vytvořen státem, ne stát národem.“

Čiže po odmietnutí boha museli mocní vytvoriť iného boha = národ, ktorý stojí nad všetkým a je základom všetkého, treba ho milovať, bojovať zaň produkt ako Ivan je typickým vyznávačom tohto náboženstva.

Národní státy jsou politickými církevními organizacemi, tzv. národní vědomí se v člověku nezrodilo, ale bylo mu vštípeno. Je to náboženský koncept: někdo je Němec, Francouz nebo Ital, právě tak jako je někdo katolík, protestant nebo žid.“

To, že následne bol nacionalizmus nutný, aby sa jeden územný celok ubránil voči inému, to je už smutný následok tejto konštrukcie.

Nepopieram, že na maďarskej strane je oveľa viac takýchto vypatlancov a revizionistov ako na slovenskej, ale najlepším spôsobom, ako proti ním bojovať je ich ignorovať.
Lenže aj tu platí istá spojitosť: oni potrebujú našich nacionalistov a naši nacionalisti zas ich, aby mohli burcovať davy na nacionalistickú kartu.

„Národ není příčinou, ale následkem státu. Národ je vytvořen státem, ne stát národem.“

Totalna blbost, by ma zaujimalo kto to povedal.

Stat je len institucia, narod je lud, ako moze byt instituciou vytvoreny lud prebohaziveho.

Nehovoriac o tom ze naord spajaju iste tradicie kultura jazyk a hlavne genetika.

Národní státy jsou politickými církevními organizacemi, tzv. národní vědomí se v člověku nezrodilo, ale bylo mu vštípeno. Je to náboženský koncept: někdo je Němec, Francouz nebo Ital, právě tak jako je někdo katolík, protestant nebo žid.“

S narodnou prislusnostou sa clovek rodi tak isto ako ked sa narodi muzom alebo zenou. Ked chce byt niekto katolik sam sa rozhodne, ale muz sa asi tazko rozhodne ze bude zenou ked sa uz tak narodil, rovnako aj nigerijcan bude tazko svedom ze?

//autoeditácia príspevku (10 Júl 2010, 12:53)

Čiže po odmietnutí boha museli mocní vytvoriť iného boha = národ, ktorý stojí nad všetkým a je základom všetkého, treba ho milovať, bojovať zaň produkt ako Ivan je typickým vyznávačom tohto náboženstva.

Tvoja nekonecna viera v zmenu ludskej povahy na rovnako uvazujuci stroj bez nejakych pudov nenavisti zaroven vsak s udrzanim ludskej lasky sa tiez da povazovat za nabozenstvo.

Samozrejme, že tu boli vždy ľudia, ktorí sa narodili na nejakom území a nejako sa nazývali. Ale táto náboženská koncepcia národu, ako niečoho vyššieho nie je moc stará.

Národ jako výtvor státu

Německý anarchista Rudolf Rocker (1873-1958) byl nejen současníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera; svým životem a postoji se především stal jeho protipólem. V mládí se přidal k sociální demokracii, z této strany však brzy vystoupil pro její autoritářský charakter a potlačování radikálních názorů. Jako anarchista odešel do Paříže a posléze do Londýna, kde se aktivně zapojil do místního židovského anarchistického hnutí (ač nebyl Židem a s židovstvím se setkal až ve své dospělosti). Po první světové válce se vrátil do Německa, kde byl aktivní v anarchosyndikalistických odborech FAUD, které se neúspěšně snažily čelit Hitlerovi a nacistům v jejich nástupu k moci.

Neuspěly – snad i v důsledku vlastních chyb a relativně malé početní síly, především ale pro postoj autoritářské levice. Rocker to sarkasticky shrnul slovy: „Fakt, že byl Hitler schopen převzít moc bez jakéhokoli odporu socialistických a komunistických dělníků, je tou nejlepší ilustrací toho, že fatalistické myšlení zmrzačilo vůli mas a strhlo Německo do propasti. Tak dlouho si pohrávali s myšlenkou nevyhnutelnosti diktatury, až nakonec ta diktatura přišla – jen z jiného směru, než očekávali.“

Sám Rocker chtěl nástupu nacismu čelit především intelektuální prací. Nejpozději od roku 1922, kdy na univerzitě v Berlíně přednášel o nacionalismu, pracoval na monumentální analýze kořenů nacionalismu i moderního fašismu a nacismu, v níž zároveň uceleně vyložil svou filozofii dějin – ovšem ještě než stačil svou práci vydat, dostali se němečtí nacisté k moci.

Rocker emigroval (na rozdíl od řady jiných anarchosyndikalistů, kteří byli mnohdy vězněni, zavražděni anebo organizovali odboj) a jeho kniha vyšla nejprve ve španělském a následně i anglickém a holandském překladu pod názvem Nacionalismus a kultura (španělsky na pokračování v letech 1935 až 1937, v anglickém překladu v USA v roce 1937, holandsky v roce 1939). Publikace v němčině (a později také překladu do jidiš, švédštiny a italštiny) se její text dočkal až po válce, kdy roku 1949 vyšel pod názvem Die Entscheidung des Abendlandes (Rozhodnutí Západu – název dal publikaci její nakladatel. Byl reakcí na knihu Oswalda Spenglera Der Untergang des Abendlandes: Umrisse einer Morphologie der Weltgeschichte, tedy Úpadek Západu. Nástin morfologie světových dějin; 1918–1922, která byla pesimistickou vizí zániku západní civilizace a jejíž myšlenky byly v poválečném Německu se zřetelem ke zkušenosti s nacismem odmítány).

Pokračování náboženství jinými prostředky

Jednalo se o obsáhlý rozbor, v němž Rocker dokládal své závěry značným množstvím historického (ale i filozofického, kunsthistorického, jazykovědného a dalšího) materiálu a který se soustředil na vztah politické moci a jejích ospravedlnění, náboženství a především nacionalismu na jedné straně, vůči roli kultury a emancipačních proudů na straně druhé. Analýza vycházela ze zdůraznění „nedostatečnosti ekonomického materialismu“ – i když Rocker uznával význam ekonomického faktoru, odmítal představu, že jen ten jediný určuje ty ostatní. Upozorňoval na další politické a kulturní proměnné, především na „vůli k moci“ u vládnoucích a různé ideologie (především náboženství a nacionalismus) usnadňující podřízení ovládaných. Bez nich by politika a potažmo ekonomika ve své stávající podobě nemohly existovat – nehledě na to, že kulturní a politické faktory mnohdy v dějinách zásadním způsobem ovlivňovaly a ovlivňují další ekonomický vývoj.

Významné postavení má náboženství jako myšlenkový systém motivující a vedoucí jedince k oběti i jako předobraz a základ jakékoli myslitelné autority: „…jakákoli politika je v poslední instanci náboženstvím a tím pádem se snaží udržovat lidského ducha v poutech závislosti.“ Náboženství je v politice doplňkem násilí – jestliže násilí je třeba k etablování státu a k potlačení jakéhokoli odporu, náboženství má v co největší možné míře předejít jeho vzniku a vést k přesvědčení, že vláda je nutností.

Vznik států vždy umožnilo provázání s náboženstvím a stát i dnes nějakou formu náboženství potřebuje. Proto se i moderní totalitarismy hleděly s náboženstvím smířit anebo jej nahradit nějakým jiným v podstatě náboženským systémem, ve kterém kult boha nahradil kult národa, hnutí nebo ideologie (situaci v porevolučním Rusku Rocker charakterizoval slovy: „Z kolektivistického státu byl vytvořen vševědoucí a všemohoucí bůh – a Lenin se stal jeho prorokem. V příhodném čase zemřel a byl rychle kanonizován. Jeho obraz nahradil ikonu a miliony lidí vykonávají poutě k jeho mauzoleu namísto k ostatkům svatých.“).

Moc má zároveň podobně výlučný a agresivní charakter jako náboženství – stejně jako bůh nesnese jiného boha, i jakákoli moc ve svém základu chce být jedinou mocí a ke kompromisu se uchyluje jen kvůli své slabosti. Každá moc přitom rozděluje společnost – na ovládané a ovládající, ale i na silné a slabé v ekonomickém smyslu. Jakékoli chování moci Rocker pokládal za destruktivní, protože svazující spontánní život společnosti. Protikladem moci byla kultura:

„Už sám fakt, že každý systém vládnutí je založen na vůli privilegované menšiny, která si lstí nebo hrubou silou podřídila prostý lid, zatímco každá jednotlivá fáze kultury vyjadřuje pouze anonymní sílu pospolitosti, poukazuje na skrytý antagonismus mezi nimi. Moc se vždy vrací k jedincům nebo malým skupinám jedinců; kultura má své kořeny v pospolitosti. Moc je vždy sterilním prvkem společnosti, popírajícím všechnu tvořivou sílu.

Kultura ztělesňuje vůli rozmnožovat a potřebu tvořit, výchovný impuls, veškerou touhu po vyjádření. Moc je srovnatelná s hladem, jehož nasycení udrží jednotlivce až do určitého věku naživu. Kultura v nejvyšším slova smyslu je jako potřeba rozmnožovat se, která udržuje druhy naživu. Jedinec zemře, ale společnost nikdy ne. Státy zahynou, kultury pouze změní svá jeviště a formy vyjádření.

Stát vítá pouze ty podoby kulturní aktivity, které mu pomáhají udržet moc. Perzekvuje s nesmiřitelnou nenávistí jakoukoli činnost, která překračuje jím stanovené hranice a zpochybňuje jeho existenci. Je proto nesmyslné a lživé mluvit o ,státní kultuře‘, protože právě stát žije v neustálé válce proti všem vyšším formám intelektuální kultury a vždy se snaží uniknout tvořivé vůli kultury.“

Proti státu

Jestliže mezi mocí a kulturou existuje zásadní rozpor, je mírněn tím, že tyto „dva opačné póly dějin“ působí v rámci jednoho prostředí – stejné společnosti. Ve vzájemném střetu si tak určují společný ,modus vivendi‘. Projevuje se to především střetem o zákony a normy té které společnosti. Rocker zde stavěl na konfliktu mezi ,přirozeným právem‘ a ,pozitivním právem‘ – přičemž přirozené právo mělo existovat v politicky neorganizovaných společnostech, zatímco pozitivní právo vzniklo s politicky organizovanými a sociálně diferencovanými společnostmi, aby bránilo privilegovaný status osob se specifickými ekonomickými zájmy. Tento střet podle Rockera nadále pokračoval v celých lidských dějinách a projevoval (a projevuje) se různými zápasy o uznání nových a nových práv a svobod ze sféry přirozeného práva pozitivním právem, k čemuž nedocházelo (a nedochází) z milosti státu, ale díky schopnosti lidových mas vnutit mu svou vůli.

Po oslabení náboženství v renesanci a paralelním posílení státu, který se stal absolutistickým (mj. proto, že vytlačil církev), a proto už se stále méně mohl opírat o doktrínu ,božského práva králů‘, bylo třeba jej legitimizovat jinak. Prostředkem k tomu se stala především doktrína ,společenské smlouvy‘, která zejména ve své hobbesovské podobě popírala přirozenou společenskost člověka a v podstatě ztotožnila společnost se státem, nadala stát jakýmisi vyššími, náboženskými kvalitami. Rocker si dále všímal rozporu mezi liberalismem (za nějž ovšem nepokládal „manchesterské doktríny“ ekonomického liberalismu) a klasickým demokratickým myšlením Jeana Jacquese Rousseaua, který je založen na rozdílnosti jejich přístupů ke vztahu člověka a státu. Se zjevnou sympatií uváděl o liberalismu, že kladl důraz na štěstí, svobodu a nezávislost jedince, a pokračoval:

„Z tohoto hlediska liberalismus také posuzoval stát a všechny formy vlády. Jeho stoupenci ovšem věřili, že se bez vlád v některých záležitostech nelze zcela obejít. Jasně ovšem viděli, že jakákoli podoba vlády ohrožuje lidskou svobodu, a tak se vždy snažili chránit jedince před zásahy vládní moci a vykázat jí co nejmenší pole působnosti. Správa věcí pro ně vždy znamenala více než vláda lidem, stát proto podle nich měl právo na existenci jen potud, dokud jeho funkcionáři usilovali o ochranu jeho občanů před násilnými útoky. Základy státu proto pro liberalismus měly převážně negativní povahu a ohniskem sociálně-politického myšlení jeho stoupenců byla největší možná míra svobody pro jedince.“

Naopak Rousseauovo myšlení bylo podle Rockera sympatické jen zdánlivě – za slovy o vládě lidu a jeho svobodě se skrývala další společenská smlouva, jejímž produktem měla být ,obecná vůle‘ nadřazená všem jedincům, kteří mají být podle Rousseaua ,přinuceni ke svobodě‘. Rocker svou kritiku Rousseaua shrnul slovy: „Není to nic jiného než opakování stále stejné prastaré krvavé tragédie: Bůh je vše, člověk není nic.“ A dodal: „To, co Rousseau označuje za svobodu, znamená dělat to, co stát, tento strážce obecné vůle, předepíše svému občanovi.“

Právě z demokracie v tomto významu se vyvinul moderní nacionalismus. Rocker jej odmítl pokládat za něco ,přirozeného‘ a naopak jej označil (způsobem, který upomíná např. na významného společenského vědce českého původu Ernsta Gellnera) za produkt moderních států: „Národ není příčinou, ale následkem státu. Národ je vytvořen státem, ne stát národem.“

Národ versus lid

Národ se stal alternativním ospravedlněním politické moci a právě v tomto smyslu použil Rocker jako jeden z prvních (ne-li jako vůbec první) pojem „politické náboženství“. Zatímco později toto označení užívala vesměs pravicová politická filozofie a vztahovalo se úzce pouze k moderním totalitarismům, Rocker tento pojem zasadil do své analýzy role státu, náboženství a ideologie a používal jej šíře i pro nacionalismus. Právě ten byl podle něj prvním proudem, který chtěl ospravedlnit naprostou moc státu nad lidmi nenáboženskou ideologií, jež ovšem měla zcela náboženskou povahu, projevující se vzýváním nadosobní síly. Dalšími politickými náboženstvími byly pochopitelně leninismus, fašismus a nacismus.

Rocker odlišil národ od lidu a zdůraznil, že „mezi národem a lidem existuje stejný rozdíl jako mezi společností a státem“. Nacionalismus byl založen na potlačení a svého druhu zmrzačení lidu a stal se předchůdcem moderního totalitarismu. Nacionalismus měl rovněž zničující dopad na celkový společenský vývoj – rozdělení na národy napomohlo růstu reakce a pomáhalo rozbíjet dorozumění mezi jednotlivými lidmi a společenskými skupinami.

„Koncept národních států tedy spočívá na zcela negativním principu, který ovšem skrývá velmi pozitivní cíle. Proto je za vším ,národním‘ vůle malých menšin k moci a zvláštní zájem kasty a třídy ve státě. Právě oni určují ,vůli národa‘… Ale tato vůle hrstky se může stát vůlí všech – a pouze tak se může rozvinout k plné účinnosti – a tak musí být každá podoba intelektuálního a morálního drilu využita k jejímu ukotvení v náboženském vědomí mas a k tomu, aby se z ní udělala záležitost víry. A skutečná síla víry spočívá ve skutečnosti na jejích kněžích, kteří nakreslí jasné hranice, které oddělí pravověrné od stoupenců jiného náboženského společenství. Bez ohavnosti Satana bychom jen stěží vnímali velikost Boha. Národní státy jsou politickými církevními organizacemi, tzv. národní vědomí se v člověku nezrodilo, ale bylo mu vštípeno. Je to náboženský koncept: někdo je Němec, Francouz nebo Ital, právě tak jako je někdo katolík, protestant nebo žid.“

Rocker si vypůjčuje od indického spisovatele Rabíndranátha Thákura jeho označení národa za „organizované sobectví“. V podstatě celou druhou polovinu knihy věnuje detailní diskusi o filozofických aspektech nacionalismu, o vztahu národa a jazyka, o rasismu a především o různých rysech kultury ve vztahu ke konceptu národa, který pokládá za překážku jejího rozvoje. Pokud jde o jejich vzájemný vztah, dochází k tomuto závěru:

„Umění a kultura stojí nad národem, nad státem. Stejně jako žádný umělec netvoří pouze pro určitý konkrétní lid, tak i umění jako takové nemůže být nikdy nataženo na Prokrustovo lože národa. Spíše bude, jako nejlepší vykladač společenského života, přispívat k přípravě na vyšší společenskou kulturu, která svrhne stát a národ, aby otevřela lidstvu brány nové pospolitosti, která je cílem jeho tužeb.“

Anarchistický socialismus proti totalitě

Významné jsou ale zejména dvě kapitoly, které uzavírají první polovinu knihy. Představují jednak hnutí, které mělo podle Rockera potenciál radikálně zpochybnit nacionalismus, jednak jeho moderní a poněkud pervertované dědice – tedy na jedné straně socialismus a na druhé straně fašismus a nacismus. S nimi koresponduje závěrečná kapitola celé knihy, snažící se vypořádat se se sociálními problémy své doby.

Pokud jde o socialismus, Rocker upozornil, že v historickém socialistickém hnutí existovaly dva hlavní proudy – jeden orientovaný na převzetí státní moci, ať už revoluční nebo pokojnou cestou, a druhý, který ji zásadně odmítal. První proud se dle jeho názoru zdiskreditoval – buď vytvořil utlačovatelskou diktaturu, o níž sice její apologeti tvrdí, že je „přechodná“, ale ve skutečnosti nesměřuje k ničemu lepšímu, ba právě naopak, anebo se stal loajální součástí kapitalistické státní politiky – nikoli následkem nějaké vědomé zrady, ale prostě kvůli postupnému přizpůsobování se politice kapitalistických států. Druhý proud naopak neusiloval o „dobytí moci, ale o její odstranění ze života společnosti“, a pokládal socialismus za celkový „kulturní ideál“. Základní hodnotou pro takový socialismus je solidarita, ale hned vedle ní svoboda, a sama „solidarita spočívá na svobodném rozhodnutí a nikdy nemůže být vynucována, aniž by se změnila v tyranii“. Rocker dochází k závěru, že první proud socialismu selhal a za skutečný socialismus lze pokládat jen ten druhý: „Je nesmyslné mluvit o libertariánském a autoritářském socialismu. Socialismus bude buď svobodný, nebo nebude vůbec.“ Anarchismus, tedy nejvlivnější tradici tohoto libertariánského socialismu, přitom pokládal za spojení té liberální a té socialistické tradice, která se shodla na svobodě člověka, na vystřídání vlády nad lidmi správou věcí a na odporu proti všem monopolům, ekonomickým i politickým: „Myšlenka anarchismu je syntézou liberalismu a socialismu, osvobozením ekonomiky z okovů politiky, osvobozením kultury od vší politické moci a osvobozením člověka svazkem solidarity s jeho druhem.“

Fašismus Rocker analyzoval a odsoudil jako rozvinutou variantu nacionalismu, zbavenou toho, co původní nacionalismus zlidšťovalo – lásky k lidu. Tento nový druh nacionalismu je ovšem do značné míry produktem „masového člověka“, jak Rocker označuje „vykořeněného souputníka moderní technologie v období kapitalismu“, jehož život, kontrolovaný vnějšími vlivy, je pravým opakem jakéhokoli myslitelného obsahu pojmu svoboda. Samotný fašismus je ovšem především další ideologií, která využila náboženské postoje mas k uchopení politické moci: „Fašismus byl zdraven jako začátek anti-liberální epochy v evropských dějinách, vycházející od samotných mas, a tedy jako důkaz, že ,věk jedince‘ je minulostí. Ale ve skutečnosti je za tímto hnutím pouze snaha získat moc ze strany malé menšiny, která je dost mazaná na to, aby využila výjimečnou situaci pro své vlastní zájmy.“

Rocker upozornil na destruktivní roli technologie rozvíjené v kapitalismu i na nelidskost tohoto systému: „Stroj, který měl ulehčit práci člověka, ji učinil těžší, a postupně změnil na stroj i svého vlastního vynálezce, který se musí přizpůsobit každému pohybu ocelových ozubených kol a pák. A stejně jako do nejmenšího detailu kalkulují striktně vědeckými metodami kapacitu pozoruhodného stroje, kalkulují i svalovou a nervovou sílu živých výrobců a nechápou, že jim tím loupí jejich duši a hluboce poskvrňují jejich lidství. Stále více se podřizujeme nadvládě mechaniky a obětujeme živoucí lidství mrtvému rytmu stroje bez toho, aby si většina z nás byla byť i jen vědoma nestvůrnosti tohoto procesu. Proto se s takovými záležitostmi často vypořádáváme lhostejně a chladnokrevně, jako kdyby šlo o neživé věci, a ne o osudy lidí. Abychom udrželi tento stav věcí, slouží všechny naše vědecké a technologické vymoženosti organizovanému masovému vraždění, ze své mládeže vychováváme uniformované zabijáky, ponecháváme lid na pospas bezduché tyranii byrokracie, dáváme lidi od kolébky k hrobu pod policejní dohled, stavíme všude věznice a káznice a každá země je plná celých armád informátorů a špehů. Neměl by takový ,pořádek‘, z jehož nakažené dělohy se rodí nekonečná brutální moc, nespravedlnost, lži, zločin a morální prohnilost – jako zhoubné bakterie ničivé nákazy – postupně přesvědčit i konzervativní mozky, že to je příliš draze vykoupený pořádek?“

A tak i když Rocker odsoudil diktatury (všechny bez výjimky), konstatuje, že „demokratické země se nijak nepoučily z tohoto [jejich] příkladu“ a i ony vedou své občany k tupému podřizování. Krize, do níž se tento systém ve třicátých letech dostal, nebyla podle Rockera jen ekonomická – jednalo se o celkovou krizi. V takové situaci mají myšlenky anarchismu znovu značnou relevanci: „Jestliže dnes stále existuje volba, není mezi fašismem a ,komunismem‘, ale je to volba mezi despotismem a svobodou, mezi brutálním donucením a volnou dohodou, mezi vykořisťováním lidských bytostí a hospodářstvím založeným na spolupráci ve prospěch všech.“

Anarchistický předchůdce Evropské unie?

Rudolf Rocker se za druhé světové války do značné míry rozešel s velkou částí anarchistického hnutí, když podporoval Spojence v boji proti nacismu a fašismu. Tyto rozpory dále pokračovaly po válce. Ke druhému americkému vydání svého Nacionalismu a kultury napsal Rocker v roce 1946 doslov, v němž se ohlížel za druhou světovou válkou a zároveň se snažil nastínit vyhlídky pro poválečný svět. Příkře odmítl velmocenskou politiku obecně a stalinský SSSR zvláště, a proto kritizoval i vznikající Organizaci spojených národů jako uskupení ovládané zájmy velmocí. Nastínil ale i pozitivní alternativu:

„Velký úkol, před kterým dnes stojíme, není problémem několika velkých států, ale koordinované spolupráce všech národních skupin za rovných podmínek a rovných práv. Taková federace je ovšem možná pouze tehdy, pokud už nebude ovlivňována oddělenými národními zájmy, ale bude pokládat za svůj cíl podporu obecných zájmů a záruk každému členovi federace na stejné právo na jeho aspirace na politický, hospodářský a společenský rozvoj. Pouze skutečná federace evropských lidů je dnes stále schopna přemostit nepřátelské rivality mezi evropskými národními skupinami, vytvořené a povzbuzované úzkoprsým nacionalismem, škodlivým pro každou civilizaci. Evropská federace je hlavní podmínkou a jediným základem pro budoucí světovou federaci, které nikdy nemůže být dosaženo bez organického spojení evropských lidů.

Je velmi důležité, co se až dosud děje v Rusku, které se nejenergičtěji staví proti takovému řešení. Když vytvořilo novou vojenskou a politickou sféru moci ve východních zemích Evropy, rozšiřuje ji daleko do střední části kontinentu, čímž značně přispívá k vnitřnímu rozporu v Evropě, který byl po mnoho století stálou příčinou všech nepřátelství.“
Předpokladem sjednocení měla být i relativní jednota evropské kultury: „Všechny velké myšlenkové proudy, které dočasně nebo trvale ovlivňovaly myšlenky a názory lidí na kontinentě, byly evropskými, a ne národními fenomény. Ani samotná koncepce nacionalismu není žádnou výjimkou, protože se v určitém období evropských dějin rozvinula všude a ze stejných motivů a premis.“

Právě evropskou federaci předložil Rocker v závěru svého doslovu jako skutečné řešení problémů poválečného světa. Byla mu zároveň realizací jeho vlastních ideálů: „Federovaná Evropa se sjednocenou ekonomikou, z níž nebude žádný lid vyloučen umělými hranicemi, je proto po hořkých zkušenostech minulosti jedinou cestou, která nás může vyvést z ničivých podmínek minulosti ke světlejší budoucnosti. Otevře nové průchody ke skutečné reorganizaci a znovuzrození lidstva a ukončí veškerou mocenskou politiku. Umožní také dosáhnout dalších změn a zlepšení v obecném organismu našeho společenského života a zrušit ekonomické vykořisťování jedinců a lidů. Dokud bude práce pokládána za pouhé zboží, které lze směňovat za jakékoli jiné, a dokud bude hanebně opomíjen velký etický význam veškeré lidské tvůrčí činnosti, do té doby bude organizace národního hospodářství nadále poskytovat všechny výhody, na nichž se nebudou moci podílet masy. Pouze kooperativní spolupráce, nepodřízená svévolné moci monopolistických skupin či státní byrokracie, učiní hospodářskou výrobu stejně přístupnou všem a zajistí všem členům různých lidských skupin hodnotnou existenci bez omezování jejich svobody. Poslední výsledky vědeckého výzkumu přesvědčivě dokazují, že takový cíl už není utopickým snem, ale že se naopak stává nepopiratelnou nutností, pokud se chceme vyhnout zničení naší civilizace i lidského druhu. Je na nás všech, zda bude atomová bomba, která se nyní stala noční můrou naší doby, znamenat konec lidského života, nebo zda technické využití atomové energie pro účely míru a všeobecné prosperity zahájí novou epochu v našich dějinách. Vše závisí na naší volbě.

Federace evropských lidů, nebo přinejmenším začátky směřující k tomuto cíli, je první podmínkou pro vytvoření světové federace, která také zajistí takzvaně koloniálním lidům stejná práva na hledání štěstí.“

Z dnešního hlediska vidíme, že Rockerova důvěra ve sjednocení Evropy byla do značné míry naivní – nenaplnily se sny tehdejších levicových stoupenců evropského sjednocení, které v mnohém sdílel a na něž se snažil napojit své ideály. Evropská unie se stala pokračováním evropských národních států jinými prostředky, evropské sjednocení namísto aby pomohlo dekolonizaci se podílí na jejím ekonomickém pokračování. Snaha hledat v hlavním proudu politického úsilí prostředky k prosazení svých politických ideálů selhala.
__________

Tento článok je bakunižiaľ len výňatok, ja som čítal celé pasáže od Rockera a je to lepšie vysvetlené, v celkovom kontexte.

Genetikou sa tu moc neoháňaj, lebo tá dáva nejakému národu totálne na frak: http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=231920

Ja však neviem ako ma moja národná príslušnosť nejako spája s ostatnými Slovákmi, je to absurdné. Ja si môžem rozumieť lepšie s nejakým človekom z opačnej strany planéty ako zo susedom Slovákom. Národ = abstraktný "náboženský" princíp, na báze ktorého sa ovládajú masy = viď Hitlerova ríša.

Tvoja nekonecna viera v zmenu ludskej povahy na rovnako uvazujuci stroj bez nejakych pudov nenavisti zaroven vsak s udrzanim ludskej lasky sa tiez da povazovat za nabozenstvo.

Ja neverím na nejakú zmenu zo dňa na deň, to je blbosť. Ako písal francúzsky anarchista Reclus, je potrebná evolúcia v myslení, nie revolúcia.

Anarchistické hnutie nemá nejaký jednotný názor, je v ňom plno rôznych smerov, návrhov, postupov, samozrejme i rozporov.

Národ ako etnické spoločenstvo ľudí s rovnakými hodnotami črtami, rečou ale aj genetikou existoval dávno pred vytvorením štátu a preto je to čo sa tu píše holý nezmysel.

To je spoločenstvo ľudí, ktorí majú spoločnú reč a žijú na nejakom území, ktoré je niečim vytýčené. Ale genetika je iná, záujmy sú iné, názory sú iné, zovňajšok je iný, dokonca aj tá reč je v podstate iná = rôzne nárečia a vplyvy iných jazykov.

Neviem čo je to zdravý nacionalizmus, lebo táto ideológia tým, že vyzdvihuje vlastný národ a jedno spoločenstvo ľudí tým pádom jednoducho stojí proti iným národom.

To mi skôr príde rozumnejší patriotizmus, ktorý si tu tak odsudzoval = to je láska k územiu, na ktorom človek žije, hrdosť na nejaké krásy prírody, prostredia, domácu kultúru, atď.

Ale nacionalizmus, teda láska k abstraktnému národu, jeho velebenie...sám vidíš, ako sa tu na fóre s veľa ľuďmi nezhodneš, takže aký národ ?

Tvoja reakcia na užívateľa beardie

Vojaci NATO sa smiali z toho čo sme nosili na hlavách pretože to boli...

Príde mi troška divné keď obhajuješ Slotu (vulgárneho, neslušného a šovinistického opilca ktorý robí akurát hanbu v zahraničí) tým čo si mal na hlave za Dzurindu...

Prepáč ale ja osobne som za celé roky nestretol slovenského šovinistu, nestretol som nikoho kto by tvrdil, že Maďari nemajú právo na svoju zem

Keby som mal počítať takýchto ľudí tak môžem ísť rovno do matfyzu + takých Slovákov na Internete (drvivá väčšina mladý) je habadej (niekedy ma aj sklame - keď som na Facebooku videl napr. skupinu: Som hrdý Slovák a v galérii fotiek boli obrázky typu prekrížená maďarská vlajka atď.

AK budeme ticho čučať niekde v húštine potom skutočne budeme potrebovať zamínovávať mosty!!...

Bol som vo Francúzsku ktoré je krajinou (použijem tvoje vysvetlenie) veľkých nacionalistov a na západe krajiny ktorá je obývaná menšinou (už si to presne nepamätám niekde pri Bretónsku) boli tabule a mnoho iných vecí s dvomi nápismi - jeden ten prvý bol v jazyku menšiny a 2. vo francúzštine. Keby bolo také niečo u nás tak dá SNS stretávku a tú tabulu lopatami vyhrabú...

Ale čo robíme my? A čo robí terajšia vláda? Ruší zákon o dvojitom občianstve, ruší jazykový zákon atď. Teda ide na ruku Orbánovi a Maďarom

Minulá vláda bola taká aká bola (pre mňa smiešna). Zákony vytvorené len na nabaľovanie hlasov nestoja nikdy ani za prd makový. Nepopieram, že to čo urobili Maďari bola blbosť bez akejkoľvek dohody s dotknutými štátmi ale naša reakcia sa im vyrovnala... Orbán a Jobbik si tak môžu podať ruku akurát s bývalou vládou a s SMK, lebo si spolu nazbierali hlasy...

táto politika, ktorá v sebe nenesie štipku zodpovednosti a národnoštátnych záujmov...

Minulá vláda nemala s týmto absolútne nič spoločné len sa tak tvárila... len pre infošku niesom obhájca terajšej vlády, nevolil som SDKÚ a nemám na stene plagát Mikloša s Radičovou

prvý- prídeme o južné Slovensko...

Keby niet bývalej rozdávačskej vlády (ktorá nás viedla tým istým smerom) tak sa k nám ekonomicky na dne Maďarsko plazí o pomoc.

Pokiaľ ťa v triede šikanujú, treba sa agresorom postaviť

Táto teória tak platila niekedy pred sto rokmi a neskôr tu v západnej Európe a doteraz niekde na Balkáne. Ja nepopieram že k agresorom sa treba správať razantne ale s rozumom a nie s vodkou v ruke!

Bol som vo Francúzsku ktoré je krajinou (použijem tvoje vysvetlenie) veľkých nacionalistov a na západe krajiny ktorá je obývaná menšinou (už si to presne nepamätám niekde pri Bretónsku) boli tabule a mnoho iných vecí s dvomi nápismi - jeden ten prvý bol v jazyku menšiny a 2. vo francúzštine. Keby bolo také niečo u nás tak dá SNS stretávku a tú tabulu lopatami vyhrabú...

Bol som v nasom meste a videl som tabule v mensinovom jazyku bez prekladu. Nikto ich lopatami nevykopal. V jednom obchode som si bol nieco kupit a predavacka hovorila madarski, tusim slovensky ani nevedela a musela ma obsluzit druha predavacka. A to nebyvam v Komarne ani v inom meste/dedine kotra sa nachazda pri hraniciach madarska, ale samozrejme ze na juhu slovenska byvam .

Bol som v nasom meste a videl som tabule v mensinovom jazyku bez prekladu. Nikto ich lopatami nevykopal. V jednom obchode som si bol nieco kupit a predavacka hovorila madarski, tusim slovensky ani nevedela a musela ma obsluzit druha predavacka. A to nebyvam v Komarne ani v inom meste/dedine kotra sa nachazda pri hraniciach madarska, ale samozrejme ze na juhu slovenska byvam .

Jasné s tými lopatami som to myslel obrazne (aj keď by som sa tomu nečudoval), chcel som tým naznačiť moju skúsenosť s presprejovanými tabulami v maďarčine . Čo si chcel povedať s tou predavačkou čo nerozumela po slovensky?

ja neviem mne pán slota pride komicky lebo prirovnavať kosovo k maďarom tu je hluposť hned poviem zasadny rozdiel kosovo chcelo USA z toho dôvodu ze potrebovali na balkane vojensku zakladnu ktora cini 70 000 mužov na kosove bola autonomna srbska oblasť kde mali menšiny talu autonommiu ako nikde poznam mentalitu Srbov velmi dobre a su to zvetša dobri srdečny bratsky a veseli ludia ono sa to zacalo rozpadom juhoslavie po bombardovani jednotkami nato a to podstatne BEZ MANDATU OSN nikdy neprišlo k rokovaniu medzi álbancami a Srbmi vživote ani 1 albanec nepovedal že chce nezavisly štát ale G.Bush povedal ze kosovo bude samostatne len on niaky albanec niaky srb momentalna realita na kosove je 90% nezamesnanost ludia zomieraju na ulici hladom visoka kriminalita a denno denne zastreleny nevinni ludia Garantujem vam na Slovensku nic take nehrozi pokial to nieje v zaujme USA a preto by som ja Slotovi vzivote nedal svoj hlas tu treba riesit ine veci ja som ho nepocul nikdy nic ine len MAĎARI BUBUBUBUBU ale to ze niesu na školach učebnice že korupcia je aká je toto je problem alebo že mlady nemaju kde bivať nemaju pracu to treba riešit dnes na slovensku a nie občanov maďarskej narodnosti a strašiť ludi kosovom pritom pan slota nevie aký je problém na kosove to je niečo diametralne odlišné proste mna len mrzi že to tak blbo zneuživa a ludia to nevideli

To je spoločenstvo ľudí, ktorí majú spoločnú reč a žijú na nejakom území, ktoré je niečim vytýčené. Ale genetika je iná, záujmy sú iné, názory sú iné, zovňajšok je iný, dokonca aj tá reč je v podstate iná = rôzne nárečia a vplyvy iných jazykov.

Národ je skupina ľudí s určitými spoločnými znakmi. Medzi tieto sa najčastejšie zaraďujú: spoločná kultúra, jazyk, história, genetika a vedomie príslušnosti k takto vymedzenej skupine. Tieto znaky tvoria špecifickú identitu národa.


To že slovo národ je skorého pôvodu neznamená že predtým nič také ako národ neexistovalo.

Nemôžeš predsa tvrdiť, že národ niekto vynašiel? To nie je pravda. Národ tu bol stále, len mu niekto vymyslel pomenovanie. V období stredoveku etnické spoločenstvá neboli, až tak dôležité, žili si svojim životom. V stredoveku bolo dôležité hlavne mocenské postavenie jednotlivých ľudí bez ohľadu na nejaké etnické korene. Čo je zaujímavé je, že pred vznikom Uhorska boli etnické spoločenstvá na takejto báze aj pri riadení štátu dôležité.

To mi skôr príde rozumnejší patriotizmus, ktorý si tu tak odsudzoval = to je láska k územiu, na ktorom človek žije, hrdosť na nejaké krásy prírody, prostredia, domácu kultúru, atď.

Milovať nejakú neurčitú zem bez duše je blud!
Zem nepatrí nikomu!!
Zeme máš toľko koľko si jej dokážeš uhájiť no i tak ti nikdy patriť nebude. Príroda tiež nemá vlastníka. Byť hrdý na medvede vlky a čo ja viem čo ešte napríklad tatry je uplná sprostosť.

Hrdý môže byť človek len na to čo vytvoril on a jeho predchodcovia. Hrdý môže byť človek na svoju krv, svoje potomstvo, svojich bratov, svoju rodinu a národ nie je nič iné ako jedna veľká rodina. Hrdý som preto na každého Slováka, ktorý sa za svoj pôvod nehanbí a správa sa vždy čestne, poctivo a morálne. Taký Slovák je pre mňa bratom. A brat mi bude vždy bližší ako cudzinec.

Len niečo také je ťažko vysvetľovať všelijakým miešancom ktorí sami nevedia kam patria, ťažko to hovoriť ľuďom ktorí prijali slovenskú identitu ale nestotožnili sa s ňou. Preto niektorí ľudia nikdy niečo také nepochopia a už vôbec nie národ ktorý od 1945 roku presviedčajú, že je holubičím a z mužského pokolenia narobili mamičkiných maznáčikov. Naozaj sa nedá porovnávať slovenská a ruská mentalita. To je úplne niečo iné. Myslím si, že budúcnosť patrí práve takým priebojným národom ako sú Rusi. V nich ešte stále je tá sila, ktorú z nás už vycucali a z mužského pokolenia urobili domáce paničky.
Zhíčkali nás a to bude našim koncom.

To že sa na tomto fóre nezhodujem s pár výrastkami neznamená, že sa nezhodujem s väčšinovou slovenskou populáciou, ktorá pri voľbách ukázala, že jej národ nie je ukradnutý. Problematická je len tá mladá zmeska, ktorá tu vyrastá. To je had na prsiach slovenského národa, odnárodnená mládež, ktorá si neváži nikoho a nič a starých ľudí nazýva zdochlinami.

Národ nie je žiadny abstraktný pojem, pokiaľ sa len jeden človek bude hlásiť k slovenskému národu nebude to abstraktný pojem. Národ a aj slovenský tvoria práve tí, ktorí mi rozumejú aspoň v niektorých veciach. Slovenský národ netvoria tí pre ktorých Slovák nie je brat, tí majú len slovenské občianstvo o ktoré sa nijak nemuseli zaslúžiť ale užívajú jeho výhody.

Už Štúr to vedel a preto napísal aj toto:

"Človek bez svedomia je koža biedna, daromná, národ bez vedomosti historickej o sebe a predkoch svojich je hromádka koží otrockých."

Odnárodnený človek nie je nič iné ako iba koža na kostiach, vnútri je prázdny, čo sa prejavuje aj v úcte k straším a v úcte k názorom iných.
Ešte niečo Huhito, ja nepotrebujem k svojmu cíteniu ani pojem nacionalizmus a nebudem sa riadiť poučkami, ktoré sa v tej a tej encyklopédii pod týmto pojmom nachádzajú, ja nie som ohraničená škatuľka, ktorú vymedzujú pojmy, ja som človek ktorý hovorí tak ako cíti, pojmy nech vytvárajú iní, takí ktorí nemajú štipku predstavivosti a kreativity a rovankí nech sa za podobné pojmy aj skrývajú. Ja nie som nacionalista, ani národovec, ani patriot, ani komunista, ani ľudák, ani boľševik, ani ľavičiar, ani pravičiar, som Slovák a len sám svoj a názory ktoré prezentujem sú také ako to cítim. To, že píšem bez ostychu o židoch, liberáloch, komunistoch, humanistoch a iných vyplýva len z mojich skúseností, načítaných vecí, poznania a presvedčenia že je to tak správne a pravdivé. Avšak každý človek nevyrastá v rovnakých podmienkach ani neštuduje rovnaké veci, preto je naozaj ťažké pochopiť druhú stanu, avšak môžem povedať, že moje svedomie jednoznačne odmieta argumentáciu týchto strán v ktorejkoľvek ich knihe či novinách tak ako odmieta pedofíliu homosexualitu a podobné úchylky.


//autoeditácia príspevku (12 Júl 2010, 1:50)

Príde mi troška divné keď obhajuješ Slotu (vulgárneho, neslušného a šovinistického opilca ktorý robí akurát hanbu v zahraničí) tým čo si mal na hlave za Dzurindu...

Nikde neobhajujem Slotu. Obhajujem to čo tvrdí o maďarských zámeroch pretože má pravdu.
Neobhajujem Slotove vyčínanie ani jeho výroky, či vystupovanie, obhajujem jednoduchú pravdu ktorá sa dá podať tisícimi spôsobmi.

Keby som mal počítať takýchto ľudí tak môžem ísť rovno do matfyzu + takých Slovákov na Internete (drvivá väčšina mladý) je habadej (niekedy ma aj sklame - keď som na Facebooku videl napr. skupinu: Som hrdý Slovák a v galérii fotiek boli obrázky typu prekrížená maďarská vlajka atď.

To je reakcia na maďarské vyčíňanie, môže byť prehnaná ale stavím sa, že v drvivej väčšine sa to nemyslí nejakou vojnou alebo odobratia územia Maďarom, kdešto maďarský šovinizmus nieje horkokrvný a nevyprchá rýchlo. Maďraský šovinizmus je systematický a tí ktorí ním trpia sú skutočne presvedčený o tom že im Slováci ukraldi zem a že tu týrame maďarských obyvateľov. Teda sú skutočne odhodlaní napadnúť Slovensko- napríklad maďarské Gardy, Jobbik hnutie 64 žúp a podobné organizácie. Na sloevnsku nikdy neexitovala nijaká organizácia ktorá mala v úmysle skutočne napadnÚ´t amďarsko a vydávala yb takéto stanoviská i zriaďovala gardy.

Prekvapuje ma ale ničo iné. Každý normálny národ ktorý zvonku niekto napáda sa zomkne, Slováci naopak sa ešte viac roztrieštia a niektorí judáši dokonca začnú nadávať na samých seba. Dobre že neidú do Ma´draska ako Mikloško odprosovať maďarov za krivdy ktoré sme Maďarom narobili /neviem o jedinej/. Zmýšľanie niektorých vraj "Slovákov" by bolo potrebné študovať pod mikroskopom. Keď an nás útočia ešte zvalíme hradbu aby mali ľahší priechod!
A to je dôvod prečo Slovenský národ vždy bol všade v Európe za hovno a Slováci za butatótov.
"Našinec" išiel a radšej otvoril bránu Turkom, ktorí mu nasľubovali, že ho nechajú ako by sa im mal postaviť.
Radšej zradiť národ a zachrániť seba.

Bol som vo Francúzsku ktoré je krajinou (použijem tvoje vysvetlenie) veľkých nacionalistov a na západe krajiny ktorá je obývaná menšinou (už si to presne nepamätám niekde pri Bretónsku) boli tabule a mnoho iných vecí s dvomi nápismi - jeden ten prvý bol v jazyku menšiny a 2. vo francúzštine. Keby bolo také niečo u nás tak dá SNS stretávku a tú tabulu lopatami vyhrabú...

Majú vo Francúzku aj sochu Hitlera?
Lebo u nás v Rožňave a tuším aj v Bratislave je socha odrodilca Košúta, ktorý nechával vraždiť vlastných krajanov.
Chcel by som vidieť nasledovný scenár. Nemecká menšina vo Francúzku by chcela osadiť v Paríži sochu alebo pamätnú tabuľu Hitlera na ktorej by stálo - "patrí k našim dejinám" chcel by som vidieť tie Francúzke ksichty.
Čo sa týka dvojjazyčných tabúľ, nepočul som o žiadnom incidente pri ktorom by Slováci odmontovávali maďarské tabule.
Jediný incident, ktorý sa stal bol že zjavne slovenský občan maďarského pôvodu - policajt vydávajúci sa za nejakú dievčinu na pokeci nahúckal jeho obeť chlapca na to aby tabuľu odmontoval.

Minulá vláda bola taká aká bola (pre mňa smiešna). Zákony vytvorené len na nabaľovanie hlasov nestoja nikdy ani za prd makový. Nepopieram, že to čo urobili Maďari bola blbosť bez akejkoľvek dohody s dotknutými štátmi ale naša reakcia sa im vyrovnala... Orbán a Jobbik si tak môžu podať ruku akurát s bývalou vládou a s SMK, lebo si spolu nazbierali hlasy..

Cituješ mi vydania rôznych denníkov zo SME až cez nový čas a to ja nemusím. Nejako som nepostrehol tvoj vlastný názor. Neboj sa, ja čítam aj mainstream a porovnávam, nečítam len prop.sk. Ale stavím sa že keby som z tohto fóra zobral Setha, teba, Hughita, a ešte ďalších pár, dal vás po jednom do policajnej vyšetrovačky a opýtal sa 10 rovnakých politických otázok každého z Vás, odpoviete úplne rovnako. Potom by som vaše odpovede porovnal s denníkmi a výsledok by bol dokonalý. Ak niekto študuje psychológiu toto je seriózne na výskum. Odporúčam to skutočne zrealizovať. Výsledky budú prekvapujúce.

Viete otrepané frázy ako ľudia medzi sebou problémy nemajú, populistická vláda, štát je zlý vlastník, atď .. až cez vetu "reakcia našej vlády bola prehnaná" skutočne nemusím, značne mi pília uši lebo ich počujem asi tisíci krát.

značne mi pília uši lebo ich počujem asi tisíci krát.

Sú to tvoje uši, takže mi je to v podstate jedno. To že to počuješ tisíci krát asi znamená že na tom niečo bude . btw: keď už si začal s tým SME - čítam ho asi tak často ako čítaš ty český denník Blesk

Sú to tvoje uši, takže mi je to v podstate jedno. 1.To že to počuješ tisíci krát asi znamená že na tom niečo bude . btw: keď už si začal s tým SME - čítam ho asi tak často ako čítaš ty český denník Blesk

1.hej to máš pravdu 100 krát opakovaná lož sa stane pravdou, Goebbels

2 Niečo predsa čítaš a je jedno čo.

Na Slovenskú sú v skutočnosti len 2 smery. Pro-národný, pro-ľudský /nemusí to byť len prop/, čiže ten ktorý háji život a ten druhý ktorý háji smrť národa a tým aj smrť štátu a smrť Slovákov.

Je to jednoduché. Veľké pravdy sú jednoduché.

Nikto netvrdí, že všetky správy na prope musia byť 100 percentne pravdivé to sa ani nedá, nik na svete nepozná celú pravdu. Ale tvrdiť, že pravdivé a nezaujaté správy sú inde je blbosť.
Prop je tu práve kôli tomu lebo núti človeka hľadať samého, vloží ti chrobáka do hlavy a naúči ťa nespoliehať sa na podhodené kosti.
Ty si sám vyber či ti stačí neznámym človekom servírované jedlo alebo si obživu skúsiš hľadať a vytvárať sám. O tom to celé je.

Okrem toho je celé čítanie novín o viere, ktorú tu tak zatracujete v prípade kresťanov, no vy sami veríte správam, nik z vás nemá 100 percentne podloženú žiadnu správu ale veríte tomu svojmu časopisu. Teda vaše fakty sú celé postavené na viere, že sú pravdivé, vaše presvedčenia aj politické nie sú niečím iným len slepou vierou. Za takúto slepú vieru ste ochtoní iných zatvárať a dokonca sa biť. O čo ste teda lepší ako napríklad Islam či katolícke náboženstvo? Fanatik ako fanatik