Sionizmus
Re: Sionizmus
Jó jó, lebo ty kali ani trošku nie si človek čo si vysvetľuje všetko po svojom pravda..
lol
Re: Sionizmus
http://4.bp.blogspot.com/_uVmuoK3NXX4/T ... music3.jpg
Re: Sionizmus
Re: Sionizmus
Fanatik ako fanatik, je úplne jedno, z akej vetvy pochádza.
Stačilo by mi 5 minút googliť a nájdem vám takýchto fanatikov z každého možného aj nemožného náboženstva či sekty.
A samozrejme, takisto s nenáboženskej oblasti.
Stačilo by mi 5 minút googliť a nájdem vám takýchto fanatikov z každého možného aj nemožného náboženstva či sekty.
A samozrejme, takisto s nenáboženskej oblasti.
Re: Sionizmus
-
tehla
Re: Sionizmus
Janusz Tazbir: Protokoly sionských mudrců - pravda NEBO podvrh, Votobia 1996: Konečně vizionářský charakter citovaných Protokolů (bez ohledu na jejich původ či autentičnost) nejlépe charakterizuje závěr sedmého protokolu: "Abych jedním slovem vyjádřil náš systém zkrocení Gojských vlád v Evropě: Ukážeme jedné z nich svou sílu terorem a ostatním, dopustí-li se proti nám povstání, odpovíme americkýmí, japonskými nebo čínskými děly". Text starý století, ale jako by byl napsán dnes. (Citováno z přílohy k uvedené knize, původně Protokoly ze shromáždění sionských mudrců. Překlad z knihy ruského profesora Sergěje Nilusa. Do češtiny přeložil F. Komrska. Nakladatel F. Komrska, Praha 1926.
Re: Sionizmus
Tí Židia sú ale borci - vyše sto rokov starý text a oni presne vedeli, čo sa bude diať v roku 2010+.
Kam sa hrabe baba Vanga a spol...
To je jedna vec, druhá vec je tá, že vy podaktorí nad tou vetou asi celkom dosť onanujete, mne však nič extra nehovorí, je to nezmysel.
Nemohol som si nevšimnúť aj to, ako i v jasne zameraných zdrojoch vždycky napíšu repliku typu: Konečně vizionářský charakter citovaných Protokolů (bez ohledu na jejich původ či autentičnost)
To jasne dokazuje, že sami dobre viete, že s autenticitou Protokolov to je biedne, hlavne je však už zrazu to, že sedia.
Kam sa hrabe baba Vanga a spol...
To je jedna vec, druhá vec je tá, že vy podaktorí nad tou vetou asi celkom dosť onanujete, mne však nič extra nehovorí, je to nezmysel.
Nemohol som si nevšimnúť aj to, ako i v jasne zameraných zdrojoch vždycky napíšu repliku typu: Konečně vizionářský charakter citovaných Protokolů (bez ohledu na jejich původ či autentičnost)
To jasne dokazuje, že sami dobre viete, že s autenticitou Protokolov to je biedne, hlavne je však už zrazu to, že sedia.
-
KaptMichal
King
- Príspevky: 1612
- Registrovaný: 26 mar 2009, 17:39
- Bydlisko: Boeing 737-700NG
Re: Sionizmus
Skôr chcel autor povedať, že to stále sedí a nie že to až teraz takto budeText starý století, ale jako by byl napsán dnes.
Re: Sionizmus
???Konečně vizionářský charakter
Re: Sionizmus
KaptMichal napísal:
Skôr chcel autor povedať, že to stále sedí a nie že to až teraz takto bude
Re: Sionizmus
O com to tu zase rozpravas? Politicke utvaranie a vyvoj ktory sa meni stavias do rovnakej roviny ako je tvar cloveka ktora je nemenna. Sam nevies co tam je pisane a mudrujes tu, a navyse u teba totalne absentuje logika.slay napísal:
Do zadku, sám to povieš a aj tak ti to nedôjde, to je neuveriteľné. PRÁVE ŽE TO STÁLE SEDÍ ! Sedelo to pred 100 rokmi, sedelo by to aj pred 200 rokmi, sedí to dnes a bude to sedieť aj o 100 rokov. Tak ako mal Svätopluk dve oči a nos medzi nimi, tak ho máš po tisíc rokoch aj ty. A keby vtedy starý napísal knižku, že o tisíc rokov budú ľudia mať dve oči a nos tak by dnes nebol prorokom, jednoducho je to nadčasový opis, ktorý by zvládol napísať a hneď dneska sám Kali a pustiť to pod takou istou pečiatkou do sveta.
Neni to az tak biedne, opakujem sa uz po niekolky krat http://www.hojko.com/post1468183.html#p1468183hughito napísal:To jasne dokazuje, že sami dobre viete, že s autenticitou Protokolov to je biedne, hlavne je však už zrazu to, že sedia.
Re: Sionizmus
kali520 napísal:O com to tu zase rozpravas? Politicke utvaranie a vyvoj ktory sa meni stavias do rovnakej roviny ako je tvar cloveka ktora je nemenna. Sam nevies co tam je pisane a mudrujes tu, a navyse u teba totalne absentuje logika.
Ak to pochopíš, tak budeš chápať aj rozdielu medzi tým ak niekto verí v globálnu dohodu všetkých židov a nejaký kooperovaný plán na ovládnu tie sveta, a medzi tým ak niekto jednoducho vidí, že židia majú istý vplyv a moc vo svete ale nepchá do toho už rozprávky starej matere.
Re: Sionizmus
Aky opis? Kde, bud konkretenjsi, ktory protokol opisuje tu dobu? Uvedomujes si vobec ze vtedajsia doba bola dost odlisna od tej nasej? Teda to tvoje stavanie do roviny s tou ludskou tvarou bola totalna debilina.Protokoly nie sú žiaden vývoj, ale opis vtedajšej spoločnosti.
Mal som zato ze toto sme si uz vysvetlili, lenze ty si ignorant a znova sa musim opakovat. Nikde nespominam ziadnu zidovsku dohodou ani zeby konali nejak koordinovane, toto je len tvoje zjednodusene vysvetlenie nie len mojho pohladu na zidovsku otazku.Ak to pochopíš, tak budeš chápať aj rozdielu medzi tým ak niekto verí v globálnu dohodu všetkých židov a nejaký kooperovaný plán na ovládnu tie sveta
Re: Sionizmus
Kali, ja ti takisto posledný krát posiela článok, ktorý hovorí jasne a zreteľné. Takisto si tam všimni aj to, o čom som tu písal: samotná vyznávači Protokolov nezabúdali využívať túto repliku - otázka autenticity nie je dôležité, hlavne že sa plnia (takto sa vyjadril či už Hitler alebo slovenský prekladateľ Protokolov).
Tomáš Pěkný: Historie jednoho padělku
Text známý pod názvem Protokoly sionských mudrců líčí údajné židovské spiknutí, jehož cílem je světovláda. Tato sugestivní představa má svůj nezřetelný počátek ve středověku, kdy bývali Židé obviňováni z toho, že pomocí magických praktik, rituálních vražd, travičství, moru, lichvy apod. usilují o zkázu křesťanů.
Obvinění pak často posloužila k ospravedlnění pogromů, jimž padly za oběť statisíce nevinných lidí téměř ve všech zemích Evropy.
Obecně se dá říci, že teorie o světovém spiknutí je moderní variantou raně středověkého mýtu o paktu Židů s ďáblem.
*Francie
K proměně tradiční démonologické představy v moderní politický mýtus docházelo od konce 18.století a tato proměna je jednou z reakcí na radikální změnu právního i společenského postavení židovských obyvatel v Evropě.
Osvícenství, přesvědčené o potřebě svobody, humanity a osvobození člověka z “barbarství” středověku, nabídlo tyto hodnoty i Židům, zrušilo jejich pětisetleté uvěznění v ghettech a postupně jim otevřelo cestu do společnosti.
Antisemitsky naladění odpůrci liberalismu prohlašovali vstřícné kroky vůči židovskému společenství za důkaz toho, že osvícenství nevyvolala touha po svobodě a rovnoprávnosti, ale spříseženstvo tajných zednářských lóží, za nimiž se skrýval ďábelský komplot: tajná vláda vyznavačů Satana, “kabalistických Židů”, či “Satanova synagóga”. Není tedy náhodou, že ke zpolitizování mýtu došlo právě ve Francii: zde byl navíc obohacen o teorii, která “židovské spiknutí” spojovala s organizací svobodných zednářů, a vznikly zde - koncem minulého století - i samotné Protokoly.
Základem Protokolů je kritika hospodářského liberalismu 19.století a politické demokracie, které jsou vykládány pouze jako prostředek k vyvolání chaosu, anarchie, rozkladu náboženství, státu a absolutistické moci.
Pod pláštíkem tohoto rozkladného působení demokracie a svobody slova budují pak podle Protokolů Židé tajně a systematicky svoje panství nad světem.
*Rusko
Protokoly byly sepsány na objednávku ruské státní policie a vydávány za tajný dokument ze zasedání I.sionistického kongresu v Basileji. V té době dala silná antisemitská hnutí ve Francii, Německu, Rusku a Rakousku-Uhersku části evropských Židů podnět k nové formulaci idey národního řešení židovské otázky - sionismu. Jednou ze základních myšlenek tohoto hnutí byl sen o znovuvybudování židovské domoviny v Palestině. Právě to se prosadilo na zmíněném kongresu v Basileji.
Sionistické hnutí dosáhlo největšího ohlasu v Rusku. Původním záměrem těch, kteří sepsání Protokolů objednali, bylo diskreditovat vznikající židovské národnostní a politické hnutí v zemi a ovlivnit politiku Mikuláše II. V tomto smyslu se představy tajné policie nesplnily: car neuvěřil v pravost Protokolů a jejich první knižní vydání (r.1905) vzbudilo v Rusku jen malý ohlas.
Na úrodnou půdu tu ovšem padla idea o světovém židovském spiknutí, která kromě jiného posloužila k propagaci a zdůvodnění pogromů. Vražedné razie organizovali státem podporovaní přívrženci Svazu ruského lidu, kteří se sdružovali do oddílů zvaných “Černé sotni”.
*Německo
Světový úspěch zažily Protokoly po 1.světové válce. Text Protokolů byl ve velkém rozšiřován během občanské války v Rusku (nepochybně to přispělo k nespočetným pogromům na jihu země v letech 1918-1920), po vítězství bolševiků ho ruští emigranti propagovali na Západě. Už r.1919 vyšel německy, polsky, anglicky a brzy i v dalších jazycích.
Teorie o židovském spiknutí našla nejvíce stoupenců v Německu. Židé se tu asimilovali rychleji než v jiných zemích a prosadili se ve všech oblastech hospodářského, kulturního a politického života. Už ve druhé polovině 19.století se proto stali terčem ekonomicky a později nacionálně motivované nenávisti.
Tato nenávist ožila naplno po 1.světové válce, kdy Německo hledalo zdůvodnění své porážky. Ti, kteří chtěli, ho našli snadno: podle nich bylo dílem spiknutí, na němž se podílela “židovská plutokracie” v Anglii a Spojených státech, spolu s “židobolševismem” v Rusku.
Pro nacisty se stal mýtus o židovském spiknutí základním článkem jejich ideologie. Pokud jde o Protokoly, Hitler v ně fanaticky věřil a tvrdil, že “je jedno, zda jsou padělané, protože jsou v každém případě pravdivé”. Po jeho nástupu k moci se staly doporučeným studijním textem pro každého říšského občana (jak je uvedeno v předmluvě k vydání pro členy NSDAP z r.1933), povinnou školní četbou a zároveň exportním zbožím. Celé toto vymývání mozků nebylo nadarmo. Když totiž nacisté začali v praxi uskutečňovat tzv. konečné řešení židovské otázky, nenarazili na žádný větší nesouhlas německé společnosti.
Námitka, že tváří v tvář hitlerovskému teroru nebyl žádný nesouhlas ani možný, neobstojí. V zásadě stejný program yvraždění “méněcenných” pacientů psychiatrických klinik Třetí říše nebyl realizován právě pro zřetelný a jasně vyslovený odpor církevních kruhů Německa…
*Československo
Když po válce vyšly najevo informace o tom, co vlastně znamenalo nacistické “konečné řešení židovské otázky”, staly se Protokoly ve většině civilizovaných zemí spíše bibliografickou kuriozitou.
Brzy však jejich argumentace znovu ožila: při politických procesech v komunistických zemích. Hledání vnitřního a vnějšího nepřítele vedlo k odhalení “agentů mezinárodního spiknutí židovského imperialismu” proti SSSR a socialismu.
Pražské procesy z let 1951-1952 s kosmopolity a “agenty židovského buržoazního nacionalismu” byly spojeny s otevřeně antisemitskou propagandou, namířenou jak proti domácím Židům, tak zejména proti Izraeli a mezinárodním židovským organizacím.Po “etapě zostřeného třídního boje” nastalo v komunistickém táboře částečné uklidnění. Otevřený antisemitismus byl na dlouhá léta nahrazen režimní “protisionistickou” propagandou. Ta se většinou míjela účinkem; vzbuzovala spíše sympatie k židovskému státu a zájem o židovskou problematiku. Zdálo se, že rasově motivovaná nenávist k Židům zmizela ze života společnosti a že tedy už nemůže existovat. Ty, kdo v to věřili, čekalo brzy po listopadu 1989 překvapení.
První přišla Mladá demokracie se svým článkem Židé a svět v květnu 1990 - to byl lakmusový papírek. Nedlouho poté vychází v mnohatisícovém nákladu “Analýza událostí 17.listopadu”, jejíž autor M.Dolejší aplikuje mýtus o židozednářském spiknutí na československou situaci devadesátých let.
V některých českých a slovenských novinách se objevují útoky proti Židům, v Čechách je běžně na stáncích PNS k dostání legitimní potomek Arijského boje, Týdeník Politika. Bylo zřejmé, že vydání Protokolů je za takové situace jen otázkou času.
Slovensky vyšly na podzim r.1991 v bratislavském nakladatelství Agres. Autor předmluvy, který se skrývá pod psedonymem Robert Helebrandt, má na jejich obsah stejný názor jako Adolf Hitler: “Spor o autentičnost Protokolů se stal v dnešních dnech úplně bezpředmětným, protože program se krok za krokem uskutečňuje…”
Česky vyšly Protokoly v roce 1992 v pražském nakladatelství Gabriel.
*Padělek
Tzv. Protokoly sionských mudrců jsou podvrhem. Tato skutečnost je obecně známa přinejmenším od r.1921, kdy se anglický deník The Times, který v předcházejícím roce otiskoval na pokračování anglickou verzi, čtenářům za zveřejnění omluvil.
Dopisovatel listu Phillip Graves pak v seriálu článků odhalil prameny a literární zdroje podvrhu. Při procesu, který probíhal v letech 1934-35 v Bernu za velké pozornosti evropského tisku, soud Gravesovo tvrzení ověřil a v rozsudku potvrdil.
Z vyšetřování soudu a z výpovědí ruských emigrantů liberálního ražení vyšlo během procesu najevo, že bezprostředním inspirátorem vzniku Protokolů byl spoluzakladatel Svazu ruského lidu P.I.Rachkovský, který v letech 1884-1902 působil v Paříži jako šéf carské tajné služby.
Ruský vydavatel Protokolů, zchudlý statkář a náboženský fanatik Sergej A.Nilus, který byl zapleten do jedné z Rachkovského intrik u carského dvora, byl přesvědčen, že Rachkovský Protokoly objevil; zařadil je pak do třetího vydání knihy “Velké v malém; Antikrist jako nadcházející politická možnost”, v níž popisuje svou konverzi.
Protokoly jsou zhruba ze dvou pětin průhlednou parafrází politického pamfletu francouzského právníka Maurice Jolyho “Ďábelský dialog Macchiavelliho a Montesquieua o politice ikstého století” (1865), který je zdařilou satirou na chorobnou ctižádostivost a světovládné ambice Napoleona III. (Satira neobsahuje žádnou narážku na Židy nebo na judaismus.)
Ostatní části Protokolů jsou plagiáty nebo parafráze různých antisemitských textů 19.století, především “Satanovy synagógy” (1893) - autor, Msgr. Meurin, byl arcibiskupem v Port Louis - a pamfletu Gouenota des Mousseauxod “Židé, židovství a požidovštění křesťanů” (1869).
Zajímavé jsou mimoliterární osudy a původ textu “Rabínův proslov”, jednoho z pramenů, z nichž kompilátor Protokolů vycházel. Jde o parafrázi kapitoly z romantického románu “Biarritz” (1868) německého spisovatele Hermanna Goedscheho, který psal pod pseudonymem Sir John Retcliffe. Kapitola, v knize nazvaná “Židovský hřbitov v Praze”, líčí noční setkání ďábla s představiteli mýtických dvanácti židovských kmenů na pražském židovském hřbitově, při níž rabíni podávají Satanovi zprávu o tom, jak pokročili ve svých snahách o ovládnutí světa za posledních sto let od jejich poslední schůzky.
Setkání končí zášlehem plamene, ze kterého se vynoří zlaté tele.Tato kapitola vyšla jako zvláštní tisk r.1872 v Petrohradě s komentářem, že jde o fiktivní příběh, který se však zakládá na skutečnosti. V pozdějších francouzských vydáních jsou proslovy všech dvanácti rabínů skloubeny do jediné řeči (údajně pronesené vrchním rabínem na tajné schůzi Židů). Příběh je vydáván za autentický a jako pramen se uvádí “manuskript anglického diplomata, Sira Johna Retcliffa Anály politických a historických událostí posledních deseti let”.
Roku 1903 text (už pod názvem “Rabínův proslov”) publikoval jeden z předáků černosotněnců P.A.Chruscevan a s jeho pomocí vyprovokoval krvavý pogrom v Kišiněvě. Několik měsíců poté zveřejnil ve svých novinách Znamja poprvé text Protokolů.
Různé verze “Proslovu” a Protokolu a jejich vzájemná podoba bývají uváděny jako doklad jejich autenticity.(Podle obsáhlejší studie holandské historičky a psycholožky V.EBELS-DOLANOVÉ)
Tomáš Pěkný: Historie jednoho padělku
Text známý pod názvem Protokoly sionských mudrců líčí údajné židovské spiknutí, jehož cílem je světovláda. Tato sugestivní představa má svůj nezřetelný počátek ve středověku, kdy bývali Židé obviňováni z toho, že pomocí magických praktik, rituálních vražd, travičství, moru, lichvy apod. usilují o zkázu křesťanů.
Obvinění pak často posloužila k ospravedlnění pogromů, jimž padly za oběť statisíce nevinných lidí téměř ve všech zemích Evropy.
Obecně se dá říci, že teorie o světovém spiknutí je moderní variantou raně středověkého mýtu o paktu Židů s ďáblem.
*Francie
K proměně tradiční démonologické představy v moderní politický mýtus docházelo od konce 18.století a tato proměna je jednou z reakcí na radikální změnu právního i společenského postavení židovských obyvatel v Evropě.
Osvícenství, přesvědčené o potřebě svobody, humanity a osvobození člověka z “barbarství” středověku, nabídlo tyto hodnoty i Židům, zrušilo jejich pětisetleté uvěznění v ghettech a postupně jim otevřelo cestu do společnosti.
Antisemitsky naladění odpůrci liberalismu prohlašovali vstřícné kroky vůči židovskému společenství za důkaz toho, že osvícenství nevyvolala touha po svobodě a rovnoprávnosti, ale spříseženstvo tajných zednářských lóží, za nimiž se skrýval ďábelský komplot: tajná vláda vyznavačů Satana, “kabalistických Židů”, či “Satanova synagóga”. Není tedy náhodou, že ke zpolitizování mýtu došlo právě ve Francii: zde byl navíc obohacen o teorii, která “židovské spiknutí” spojovala s organizací svobodných zednářů, a vznikly zde - koncem minulého století - i samotné Protokoly.
Základem Protokolů je kritika hospodářského liberalismu 19.století a politické demokracie, které jsou vykládány pouze jako prostředek k vyvolání chaosu, anarchie, rozkladu náboženství, státu a absolutistické moci.
Pod pláštíkem tohoto rozkladného působení demokracie a svobody slova budují pak podle Protokolů Židé tajně a systematicky svoje panství nad světem.
*Rusko
Protokoly byly sepsány na objednávku ruské státní policie a vydávány za tajný dokument ze zasedání I.sionistického kongresu v Basileji. V té době dala silná antisemitská hnutí ve Francii, Německu, Rusku a Rakousku-Uhersku části evropských Židů podnět k nové formulaci idey národního řešení židovské otázky - sionismu. Jednou ze základních myšlenek tohoto hnutí byl sen o znovuvybudování židovské domoviny v Palestině. Právě to se prosadilo na zmíněném kongresu v Basileji.
Sionistické hnutí dosáhlo největšího ohlasu v Rusku. Původním záměrem těch, kteří sepsání Protokolů objednali, bylo diskreditovat vznikající židovské národnostní a politické hnutí v zemi a ovlivnit politiku Mikuláše II. V tomto smyslu se představy tajné policie nesplnily: car neuvěřil v pravost Protokolů a jejich první knižní vydání (r.1905) vzbudilo v Rusku jen malý ohlas.
Na úrodnou půdu tu ovšem padla idea o světovém židovském spiknutí, která kromě jiného posloužila k propagaci a zdůvodnění pogromů. Vražedné razie organizovali státem podporovaní přívrženci Svazu ruského lidu, kteří se sdružovali do oddílů zvaných “Černé sotni”.
*Německo
Světový úspěch zažily Protokoly po 1.světové válce. Text Protokolů byl ve velkém rozšiřován během občanské války v Rusku (nepochybně to přispělo k nespočetným pogromům na jihu země v letech 1918-1920), po vítězství bolševiků ho ruští emigranti propagovali na Západě. Už r.1919 vyšel německy, polsky, anglicky a brzy i v dalších jazycích.
Teorie o židovském spiknutí našla nejvíce stoupenců v Německu. Židé se tu asimilovali rychleji než v jiných zemích a prosadili se ve všech oblastech hospodářského, kulturního a politického života. Už ve druhé polovině 19.století se proto stali terčem ekonomicky a později nacionálně motivované nenávisti.
Tato nenávist ožila naplno po 1.světové válce, kdy Německo hledalo zdůvodnění své porážky. Ti, kteří chtěli, ho našli snadno: podle nich bylo dílem spiknutí, na němž se podílela “židovská plutokracie” v Anglii a Spojených státech, spolu s “židobolševismem” v Rusku.
Pro nacisty se stal mýtus o židovském spiknutí základním článkem jejich ideologie. Pokud jde o Protokoly, Hitler v ně fanaticky věřil a tvrdil, že “je jedno, zda jsou padělané, protože jsou v každém případě pravdivé”. Po jeho nástupu k moci se staly doporučeným studijním textem pro každého říšského občana (jak je uvedeno v předmluvě k vydání pro členy NSDAP z r.1933), povinnou školní četbou a zároveň exportním zbožím. Celé toto vymývání mozků nebylo nadarmo. Když totiž nacisté začali v praxi uskutečňovat tzv. konečné řešení židovské otázky, nenarazili na žádný větší nesouhlas německé společnosti.
Námitka, že tváří v tvář hitlerovskému teroru nebyl žádný nesouhlas ani možný, neobstojí. V zásadě stejný program yvraždění “méněcenných” pacientů psychiatrických klinik Třetí říše nebyl realizován právě pro zřetelný a jasně vyslovený odpor církevních kruhů Německa…
*Československo
Když po válce vyšly najevo informace o tom, co vlastně znamenalo nacistické “konečné řešení židovské otázky”, staly se Protokoly ve většině civilizovaných zemí spíše bibliografickou kuriozitou.
Brzy však jejich argumentace znovu ožila: při politických procesech v komunistických zemích. Hledání vnitřního a vnějšího nepřítele vedlo k odhalení “agentů mezinárodního spiknutí židovského imperialismu” proti SSSR a socialismu.
Pražské procesy z let 1951-1952 s kosmopolity a “agenty židovského buržoazního nacionalismu” byly spojeny s otevřeně antisemitskou propagandou, namířenou jak proti domácím Židům, tak zejména proti Izraeli a mezinárodním židovským organizacím.Po “etapě zostřeného třídního boje” nastalo v komunistickém táboře částečné uklidnění. Otevřený antisemitismus byl na dlouhá léta nahrazen režimní “protisionistickou” propagandou. Ta se většinou míjela účinkem; vzbuzovala spíše sympatie k židovskému státu a zájem o židovskou problematiku. Zdálo se, že rasově motivovaná nenávist k Židům zmizela ze života společnosti a že tedy už nemůže existovat. Ty, kdo v to věřili, čekalo brzy po listopadu 1989 překvapení.
První přišla Mladá demokracie se svým článkem Židé a svět v květnu 1990 - to byl lakmusový papírek. Nedlouho poté vychází v mnohatisícovém nákladu “Analýza událostí 17.listopadu”, jejíž autor M.Dolejší aplikuje mýtus o židozednářském spiknutí na československou situaci devadesátých let.
V některých českých a slovenských novinách se objevují útoky proti Židům, v Čechách je běžně na stáncích PNS k dostání legitimní potomek Arijského boje, Týdeník Politika. Bylo zřejmé, že vydání Protokolů je za takové situace jen otázkou času.
Slovensky vyšly na podzim r.1991 v bratislavském nakladatelství Agres. Autor předmluvy, který se skrývá pod psedonymem Robert Helebrandt, má na jejich obsah stejný názor jako Adolf Hitler: “Spor o autentičnost Protokolů se stal v dnešních dnech úplně bezpředmětným, protože program se krok za krokem uskutečňuje…”
Česky vyšly Protokoly v roce 1992 v pražském nakladatelství Gabriel.
*Padělek
Tzv. Protokoly sionských mudrců jsou podvrhem. Tato skutečnost je obecně známa přinejmenším od r.1921, kdy se anglický deník The Times, který v předcházejícím roce otiskoval na pokračování anglickou verzi, čtenářům za zveřejnění omluvil.
Dopisovatel listu Phillip Graves pak v seriálu článků odhalil prameny a literární zdroje podvrhu. Při procesu, který probíhal v letech 1934-35 v Bernu za velké pozornosti evropského tisku, soud Gravesovo tvrzení ověřil a v rozsudku potvrdil.
Z vyšetřování soudu a z výpovědí ruských emigrantů liberálního ražení vyšlo během procesu najevo, že bezprostředním inspirátorem vzniku Protokolů byl spoluzakladatel Svazu ruského lidu P.I.Rachkovský, který v letech 1884-1902 působil v Paříži jako šéf carské tajné služby.
Ruský vydavatel Protokolů, zchudlý statkář a náboženský fanatik Sergej A.Nilus, který byl zapleten do jedné z Rachkovského intrik u carského dvora, byl přesvědčen, že Rachkovský Protokoly objevil; zařadil je pak do třetího vydání knihy “Velké v malém; Antikrist jako nadcházející politická možnost”, v níž popisuje svou konverzi.
Protokoly jsou zhruba ze dvou pětin průhlednou parafrází politického pamfletu francouzského právníka Maurice Jolyho “Ďábelský dialog Macchiavelliho a Montesquieua o politice ikstého století” (1865), který je zdařilou satirou na chorobnou ctižádostivost a světovládné ambice Napoleona III. (Satira neobsahuje žádnou narážku na Židy nebo na judaismus.)
Ostatní části Protokolů jsou plagiáty nebo parafráze různých antisemitských textů 19.století, především “Satanovy synagógy” (1893) - autor, Msgr. Meurin, byl arcibiskupem v Port Louis - a pamfletu Gouenota des Mousseauxod “Židé, židovství a požidovštění křesťanů” (1869).
Zajímavé jsou mimoliterární osudy a původ textu “Rabínův proslov”, jednoho z pramenů, z nichž kompilátor Protokolů vycházel. Jde o parafrázi kapitoly z romantického románu “Biarritz” (1868) německého spisovatele Hermanna Goedscheho, který psal pod pseudonymem Sir John Retcliffe. Kapitola, v knize nazvaná “Židovský hřbitov v Praze”, líčí noční setkání ďábla s představiteli mýtických dvanácti židovských kmenů na pražském židovském hřbitově, při níž rabíni podávají Satanovi zprávu o tom, jak pokročili ve svých snahách o ovládnutí světa za posledních sto let od jejich poslední schůzky.
Setkání končí zášlehem plamene, ze kterého se vynoří zlaté tele.Tato kapitola vyšla jako zvláštní tisk r.1872 v Petrohradě s komentářem, že jde o fiktivní příběh, který se však zakládá na skutečnosti. V pozdějších francouzských vydáních jsou proslovy všech dvanácti rabínů skloubeny do jediné řeči (údajně pronesené vrchním rabínem na tajné schůzi Židů). Příběh je vydáván za autentický a jako pramen se uvádí “manuskript anglického diplomata, Sira Johna Retcliffa Anály politických a historických událostí posledních deseti let”.
Roku 1903 text (už pod názvem “Rabínův proslov”) publikoval jeden z předáků černosotněnců P.A.Chruscevan a s jeho pomocí vyprovokoval krvavý pogrom v Kišiněvě. Několik měsíců poté zveřejnil ve svých novinách Znamja poprvé text Protokolů.
Různé verze “Proslovu” a Protokolu a jejich vzájemná podoba bývají uváděny jako doklad jejich autenticity.(Podle obsáhlejší studie holandské historičky a psycholožky V.EBELS-DOLANOVÉ)
Re: Sionizmus
Zretelne az tak nie. Asi 3/4 textu su len osobne nazori autora kde protokoli vyzobrazuje ako dosledok atnisemintizmu, rovnake zvasty ktorymi ma tu ty a slay denno denne krmite.Kali, ja ti takisto posledný krát posiela článok, ktorý hovorí jasne a zreteľné.
Akurat ta posledna cast textu sa ako tak snazi o vyvratenie, ale co je podstatne absolutne nevyvracia to co bolo pisane v mojom texte.
Je isté, že Jolyho kniha je nie len satirou na Napoleona III., ako to Židovstvo tvrdí, ale že mal s ňou i druhý cieľ. Táto kniha obsahuje smernice, akou politikou majú postupovať židovský slobodomurári, aby dosiahli svetovlády.Protokoly jsou zhruba ze dvou pětin průhlednou parafrází politického pamfletu francouzského právníka Maurice Jolyho “Ďábelský dialog Macchiavelliho a Montesquieua o politice ikstého století” (1865), který je zdařilou satirou na chorobnou ctižádostivost a světovládné ambice Napoleona III. (Satira neobsahuje žádnou narážku na Židy nebo na judaismus.)
Uvediem citát z predslovu tejto knihy :
" Táto kniha obsahuje myšlienky, ktoré by mohli byť pre všetky vlády smerodajné, ale ona sleduje i presne vyznačený cieľ. Zosobňuje politický systém, ktorý sa vo svojom praktickom význame nezmenil ani teraz, hoci už dávno minul deň jeho utvorenia. Nejde tu o štvavé dielo, alebo o pamflet. Um moderných národov je hodne civilizovaný, ten pochopí bezohľadné pravdy o prítomnej politike. V tejto knihe všetko sa stavia ako fikcia a zbytočné by bolo predčasne vydať kľúč k nej. Ak táto kniha má mať nejaký význam, ak má v sebe skrývať poučenie, čitateľ to sám musí porozumieť, bez toho, že by mu bolo k tomu treba dať vysvetlenia. Nikto sa nebude pýtať, čia ruka písala tieto riadky. Dielo, ako toto je neosobné. Obsahuje v sebe volanie svedomia, celý svet ho pochopil, bude uskutočnené a autor ustúpi do pozadia, lebo on je len tvorcom jednej myšlienky, ktorá je majetkom všeobecného poznania. Je len viacmenej neviditeľným spolupracovníkom na spolupráci s dobrom ".
Nejak mi ale unika ze preco to nestaci.samotná vyznávači Protokolov nezabúdali využívať túto repliku - otázka autenticity nie je dôležité, hlavne že sa plnia (takto sa vyjadril či už Hitler alebo slovenský prekladateľ Protokolov).
Re: Sionizmus
No z tých 6-7 dôkazov si si vybral jeden a hodil sem nejaký predslov, ktorý o ničom nehovorí. Super.
Ani to však niekedy moc nevyjde, viď. tehlov trápny pokus s akýmisi delami Američanov a Japoncov...
Poukazujem tým na to, že rôzni popierači si viac či menej, jasne či menej jasne uvedomujú, že čo sa týka Protokolov, ich autenticita (teda to, že ich naozaj spísali Židia) je chabá, tak sa sústreďujú na to, aby dokázali ich pravosť (resp. aspoň to, že sa plnia, veď aj to sa počíta a je jedno, či ich teda písali Židia alebo vznikli tak, ako je opísané v článku) tak, že s celého textu vyberú pár mini pasáži a tie aplikujú na "dnešnú" politickú situáciu.Nejak mi ale unika ze preco to nestaci.
Ani to však niekedy moc nevyjde, viď. tehlov trápny pokus s akýmisi delami Američanov a Japoncov...
Re: Sionizmus
o tomto sa naozaj nemusím dohadovať, ja s kľudom angličana akceptujem tvoj názor
Btw. to čo postol Hughito, to čo som povedal Ja, to čo potom ostalo z tvojich rečí, nech posúdi každý sám. Kto potrebuje senzácie k životu, nájde si ich.
-
tehla
Re: Sionizmus
otazka už nestoji tak, či tie protokoly su autenticke alebo nie, skôr sa treba zamyšľať nad tym, že protokoly su splnene a presne tak to myslel aj autor knihy.
A teraz hughito niečo o tebe:
Protokol č. 13
Jediná pravda
Úloha liberálnych fanatikov bude hneď dohraná, až raz naša vláda bude u moci. Do tej doby preukáže nám dobré služby. Až do toho času i naďalej budeme riadiť ich myšlienky na vymyslenie a uskutočnenie nových fantastických a tzv. pokrokových teórií. Nič netušiace hlavy Gojov, iste sa nám podarilo v najvyššej miere rozvrátiť slovom "pokrok", lebo niet medzi nimi hlavy, ktorá by vedela, že pod týmto slovom skrýva sa odklon od skutočnej pravdy vo všetkých prípadoch, ktoré sa netýkajú materiálnych vynálezov, lebo pravda je len jedna-jediná, a u tej pokroku byť nemôže. Pokrok je lživá idea, slúžiaca na zastretie pravdy, aby túto nikdy nepoznal, okrem nás - Božích vyvolencov a ochrancov tejto pravdy.
A teraz hughito niečo o tebe:
Protokol č. 13
Jediná pravda
Úloha liberálnych fanatikov bude hneď dohraná, až raz naša vláda bude u moci. Do tej doby preukáže nám dobré služby. Až do toho času i naďalej budeme riadiť ich myšlienky na vymyslenie a uskutočnenie nových fantastických a tzv. pokrokových teórií. Nič netušiace hlavy Gojov, iste sa nám podarilo v najvyššej miere rozvrátiť slovom "pokrok", lebo niet medzi nimi hlavy, ktorá by vedela, že pod týmto slovom skrýva sa odklon od skutočnej pravdy vo všetkých prípadoch, ktoré sa netýkajú materiálnych vynálezov, lebo pravda je len jedna-jediná, a u tej pokroku byť nemôže. Pokrok je lživá idea, slúžiaca na zastretie pravdy, aby túto nikdy nepoznal, okrem nás - Božích vyvolencov a ochrancov tejto pravdy.
Re: Sionizmus
Netreba zabúdať aj na to, že Protokoly sú splnené podľa vás, čo nie je žiadny fakt.
Zas si tu dal nejaký text, ktorý je ako od Nostradama. Nič konkrétne, len žpletby, ktoré nemajú v podstate ani zmysel a dajú sa aplikovať na hocičo.
Inak, som poctený tým, akú veľkú rolu hrám pre Židov.
Zas si tu dal nejaký text, ktorý je ako od Nostradama. Nič konkrétne, len žpletby, ktoré nemajú v podstate ani zmysel a dajú sa aplikovať na hocičo.
Inak, som poctený tým, akú veľkú rolu hrám pre Židov.