Rozhodující je vždycky maximální výkon a v jakých otáčkách je dosažen (stejně tak jako u kroutícího momentu je NAPROSTO zásadní údaj o otáčkách). Všechno ostatní - včetně kroutícího momentu - je pouze funkce výkonu (na wiki najdeš převodní vzorec). Kroutící moment závisí na maximálních otáčkách motoru. Pokud máme dva motory o stejném výkonu, tak motor, který bude dosahovat onoho shodného maximálního výkonu v nižších otáčkách bude mít větší maximální kroutící moment. Nicméně oba motory budou vždycky stejně silné (v otáčkách, kde mají maximální výkon, budou hýbat autem stejnou silou za jednotku času). Proto třeba motor v autobusu má (plácnu) 300 koní a 5000 NM. Jenže má ten výkon taky posazený do 2500 ot. Kdyby byl výš, kroutící moment by byl nižší.

Důvod, proč má TDI se stejným výkonem horší dynamiku je ten, že má jinak zpřevodovanou převodovku. Má delší převody právě proto, protože má menší rozsah použitelných otáček (proto mají např. trucky mnohem více převodových stupňů než běžná auta). K mnohým TDI se navíc bohužel dává pouze 5ti stupňová převodovka (kvůli tomu, že v normovaných cyklech dává pětikvalt lepší výsledky normované spotřeby) což tento problém ještě zesiluje. Naftové motory jsou obvykle velké a těžké a uzpůsobené pro nízké otáčky. Jenže pak potřebujete hodně převodů, což zase nevyhovuje povaze automobilového průmyslu (resp. osobní dopravy). Proto je snaha přiblížit naftové motory benzínovým a co nejvíce rozšířit jejich spektrum použitelných otáček, aby mohlo ubýt převodů. Asi byste neradi řadili s manuálem o 15ti rychlostních stupních. Toto v nové době řeší automatická převodovka, avšak to je zase další výdaj navíc. Např. busy mhd mají automat a taky 5 nebo 6 rychlostních stupňů, ale maximální rychlost někde u 80 km/h - zase jsou na vině převody, nikoliv nedostatečný výkon motoru. Jak už bylo řečeno, s přibývajícím rozsahem použitelných otáček ubívá kroutícího momentu. Mrkni se třeba na motory u motorek. Mají klidně 100 koní jako kdejaký benzínový nebo nafotvý motor v autě. Ale kroutící moment klidně pod 100 NM. Protože točí třeba 13k otáček. S vyššími otáčkami však může mít nižší objem a být menší (vejít se do motorky) při zachování maximálního výkonu. Vysoké otáčky však také znamenají velké namáhání a nároky na konstrukci motoru, proto - narozdíl od auta - u motorky je většina její ceny právě motor. U auta není také problém mít atmosférický motor o stejných výkonech jako turbomotor. Jenom bude hodně točit. A bude hodně drahý. A nikdo si ho nekoupí. Proto takové motory najdete jen v závodních autech (např. F1). Ale to jsem odbočil...

Podstatné je si uvědomit, že pokud máš 200 NM v 2000 ot nebo 150 NM v 3000 ot, tak oba motory za 1 minutu (minuta jako příklad, protože otáčky se udávají za minutu - časový údaj je v těchto úvahách však zásadní a problémem většiny je, že ho ignorují a pak vznikají fámy jako ta tvoje) přenesou na kola stejný hybný moment (pokud budou celou dobu pracovat v těchto otáčkách pod maximálním vytížením).

Proč je u benzínu vyšší spotřeba? Není to ani tak tím, že benzínový motor (bavíme se teď o turbomotorech) točí více otáček - on zase na oplátku má nižší objem. Důvod hledejte v palivu, což už tady mnozí zmínili. Problém je v tom, že palivo se platí za litr, nikoliv za kilogram! Nafta je těžší a v jednom litru je uchováno více energie než v jednom litru benzínu. Kdybyste u čerpaček platili za kilogram, tak by cena paliva za ujetý kilometr byla u obou paliv prakticky shodná.

Měření spotřeby v počtu litrů na kilometry tedy není fér a benzín tak degraduje. To už je ale věcí úředníků a ne problém fyziky.

Skolacik napísal:Proč je u benzínu vyšší spotřeba? Není to ani tak tím, že benzínový motor (bavíme se teď o turbomotorech) točí více otáček - on zase na oplátku má nižší objem. Důvod hledejte v palivu, což už tady mnozí zmínili. Problém je v tom, že palivo se platí za litr, nikoliv za kilogram! Nafta je těžší a v jednom litru je uchováno více energie než v jednom litru benzínu. Kdybyste u čerpaček platili za kilogram, tak by cena paliva za ujetý kilometr byla u obou paliv prakticky shodná.

Měření spotřeby v počtu litrů na kilometry tedy není fér a benzín tak degraduje. To už je ale věcí úředníků a ne problém fyziky.