Aké fakty? Či sa to podieľa na rezistencii? Na
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC92621/
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12791177/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC93080/
http://jid.oxfordjournals.org/content/186/1/49.short
V príklade ktorý si uvádzal si bral do úvahy iba vertikálny transfer, preto to uvádzam, resp. ma neviedlo nič k názoru, že by si bral do úvahy aj ten horizontálny...áno, maličké percento, povedzme...v tele je vraj okolo 10^14 baktérií. Pri dlhodobom a častom používaní určitých antibiotík veľkým množstvom ľudí...no, spočítaj si to sám...je skôr pravdepodobné, že rezistentnosť vznikne než, že nie.

MIRV napísal:je skôr pravdepodobné, že rezistentnosť vznikne než, že nie.

Presne tak. Netreba na to viac než selský rozum. Ale na fóre by som na tvojom mieste nezachádzal príliš do odborných termínov, lebo tu ľudia majú problém s elementárnymi vecami aj keď ich vysvetlíš na zemiakoch a mrkvičkách. Podstatné je možno ešte k tomu čo si vravel dodať, k tomu horizontálnemu a vertikálnemu transferu, že jeden plazmid môže niesť viac génov pre rezistenciu a rovnako jeden gén spôsobujúci rezistenciu ju môže spôsobovať voči viacerým antibakteriálnym zložkám. Preto existencia takejto povedzme multirezistentnej baktérie je kľudne možná, a to zvlášť v stave keď už bežne existujú iné baktérie ktoré sú rezistentné voči viacerým druhom antibiotík.

Stoporko napísal:dokáž - vedecké dielo, citácia na odborný časopis.

To si uhádol. Ty prídeš, bez žiadnych dôkazov povieš, že ju "oni" vytvorili umelo a chcú neviem či zničiť ľudstvo alebo čo. A ja tebe mám dokazovať niečo. Pff.. to si uhádol, fakt. Už sa vidím, ako pol dňa venujem tomu aby som vášmu veličenstvu poskytol potrebné informácie, ktoré z dlhoročných skúseností na fóre viem že, 99% užívateľov zamietne len kvôli svojej pýche a bude sa ďalej hádať.

..tak či onak snáď ti bude stačiť to čo dal MIRV, aj keď dôkazné bremeno je v tomto prípade čisto len na tebe, lebo okrem toho že si okomentoval jeden článok z nejakého šialeného blogu a poskytol svoju infantilnú úvahu si toho veľa skutočne nepreukázal. A ja už som takýchto zbytočných flamov viedol na fóre tisíc, a aj keď som si dal tú námahu, tak to fakt skoro nikdy nepomohlo a zadubenosť zvíťazila.


Ale dobre, spýtam sa takto.. je všobecne známe a to ti nemusím hľadať ja, to si vygoogliš za minútu, že pri chove dobytka sa používa 3/4 antibiotík, ktoré sa im dávajú aj keď netrpia na žiadnu infekciu, skrátka len tak preventívne. Ak si dáš námahu, nájdeš aj práce o tom, že to prispelo k vzniku multirezistetných kmeňov salmonely, kampylobakteru, enterokokusu, ale čo je dôležité aj e.coli, ich sračkami sa hnojí a tie baktérie sa dostávajú do ľudí, kde sa znova stretávajú s kolegami a inými baktériami a zase si vymieňajú skúsenosti s antibiotikami. A len boh vie ako ten kolotoč pokračuje ďalej. A tie antibiotiká sú skutočne všade. Existujú rezistentné kmene tuberkulózy, ktoré robia problémy vo svete.

Vedel by som tu tárať veľa, ale nemá to žiaden efekt.. snáď len jeden typ pre teba. E.coli dlhodobo patrí ku kmeňom u ktorých sa vyskytuje rezistencia a pri 80% infekcií týmto druhom baktérii je daný votrelec rezistentný na jeden a viac druhov antibiotík. Tak porozmýšľaj o tom.


.. a ja už naozaj mám dosť, vyzýval som na otázku, neprišla, povedal som čo som chcel, už to nesmeruje nikde, aj tak tu každý kašle na to čo človek píše, takže končím už ozaj, venujem ti posledné slovo, uzavri to ako chceš. Ako som povedal, téma je už passé.

//autoeditácia príspevku (14 Jún 2011, 16:49)

Stoporko a jeho štandartná paranoia voči ľuďom v bielych plášťoch

morová epidémia v 14tom storočí ktorá zabila cca polku európy bola zrejme tiež výsledkom nejakého vládneho pokusu, niektorí ľudia by zas našli overené dôkazy o tom že v tom mali prsty židia, prípadne objavia zbytky nejakých chemtrails šírených zo synagóg na konských povozoch.

silmarill - moja paranoia voči "bielokabátnikom" má hlbšie korene a pritom paradoxne medzi nimi študujem

Ako funguje nacionalizmus v praxi. Prečo za posledných 50 rokov vzrástol tak závratne počet onkologických ochorení. Alebo .. doplňte si čo chcete, je toho veľa čo sa dá použiť.. Každopádne ostáva ľudstvu len zagratulovať. Špeciálne istému typu idiotov, ktorých nebudem menovať, .. každopádne dnes ich zase pribúda.

slay napísal:Ako funguje nacionalizmus v praxi.

No aj by si nam mohol povedat jak to suvisi s nacionalizmom.

U všetkých účastníkov týchto pretekov šlo predsa o národný záujem ten je tam reprezentovaný tými vlajočkami ak si si nevšimol. Studená vojna sa na oboch stranách obhajovala národným záujmom. Propaganda, ktorá sa viedla celú studenú vojnu bola postavená nacionalisticky. Ruskí komunisti. Americkí imperialisti. To sa učilo v školách, tak sa točili filmy.

..neviem ako sa tu dá spochybniť nacionalistická ideológia, ale kľudne sa pokús , možno tu všetkých presvedčíš, že to vlastne bola náhoda a tie dvetisícky bômb sa odpálili pre dobro ľudstva

U všetkých účastníkov týchto pretekov šlo predsa o národný záujem ten je tam reprezentovaný tými vlajočkami ak si si nevšimol. Studená vojna sa na oboch stranách obhajovala národným záujmom. Propaganda, ktorá sa viedla celú studenú vojnu bola postavená nacionalisticky. Ruskí komunisti. Americkí imperialisti. To sa učilo v školách, tak sa točili filmy.

Máš pravdu lepšie bude keď tu príde nová jednotná svetová vláda, všetci budeme svetoobčania a náš spoločný nepriateľ budú marťania z al káidy ktorí na svojich kozmických lodiach nainštalujú v európe atómové zbrane. V takejto spolčonsoti by si snáď mohol byť aj celosvetovým prezidentom, máš na to všetky predpoklady.

Nacionalizmus je starý ako ľudstvo samo. Patrí k ľudskej individualite a egu, tak ako človek verí že je výnimočný, tak aj nacionalizmus verí, že skupina rovankých ľudí je výnimočná, jedinečná, neopakovateľná a ich zvyky a tradície sú taktiež výnimočné, preto by bolo nesmierne škodlivé keby tieto tradície a výnimočnosť ako vonkajších tak aj vnútorných znakov zanikli. To je celé. Žiadna veda. Len jednoduchá ľudová múdrosť- Vrana k vrane sadá.
Bohužiaľ dnes sa rodí viac ľudí, ktorí nemajú kompletnú osobnosť a sú zdegenerovaní v tej či onej sfére, teda toto jednoduché pravidlo nepochopia.
K takým sa treba správať milo a s láskou i úctou, presne ako k inak hendikepovaným ľuďom, oni tiež za svoje sociálne postihnutie nemôžu.

zabudol si napísať, že aký je vzťah tých tvojich nacionalistov ku jedinečným a neopakovateľným zvykom a tradíciám iných kultúr a ich predstaviteľov.

a taktiež akí zdegenerovaní ľudia bez kompletnej osobnosti predstavujú hlavný tábor týchto nacionalistov.

zabudol si napísať, že aký je vzťah tých tvojich nacionalistov ku jedinečným a neopakovateľným zvykom a tradíciám iných kultúr a ich predstaviteľov.

Vidíš zabudol, môj je pozitívny. Mám rád ruské matriošky a ruskú drsnú povahu, francúzke víno, španielsku zvučnú reč, anglický ham and eggs, nemeckú pracovitosť
Takže v zásade milujem rôznorodosť - keď je na svete nespočet odlišných kultúru a zvyklostí. Je to krásny kolorit z ktorého sa dá vyberať.
Ale svetoobčania a sociálni mrzáci by to chceli zničiť. To sa im nesmie podariť.

Čo nemám rád na ostatných národoch je, že s nami chcú vy.ebať. A to sa deje neustále. Preto sa je treba brániť.

Niekto chce zničiť tradície, kultúru a rôznorodosť akurát tak v tvojej hlave. Ty si asi rád vymýšľaš nepriateľov..

Inak to by aj mňa zaujímalo, kto, ako a kde reálne ničí napr. tieto veci:

hughito napísal:Inak to by aj mňa zaujímalo, kto, ako a kde reálne ničí napr. tieto veci:

Kód: Vybrať všetko

ruské matriošky a ruskú drsnú povahu, francúzke víno, španielsku zvučnú reč, anglický ham and eggs, nemeckú pracovitosť

Nuž hughito choď si kúpiť do podomáckeho cigánskeho šopu, domácu slovenskú salámu alebo do slovenského šopu kde sú majitelia samí Indovia v Británii kúpiť "pravú slovenskú" bryndzu a potom pochopíš kto to ničí. Inak už jednoduchšie ti to neviem vysvetliť - prepáč.

Nemecká pracovitosť sa samozrejme týka etnicky iba nemeckého obyvateľtva čo sú bieli európania so spoločnou mentalitou a kultúrou teda, žiadni turci, ani černoši. To isté platí o ruskej povahe, o francúzkom víne a o španielskej reči.
Tuci a Černoši majú zasa svoje osobytosti, ktoré už sú odlišné od tých nemeckých a prisťahovalectvom postupne vytláčajú nemeckú kultúru a tradície.

Španielska, nemecká, slovesnká, ruská reč sa ničí keď sa do Španielska atď.. vtláča angličtina ako pomaly jazyk dôležitejší.

Neviem prečo to treba vždy takto rozpisovať.

Pf, tak to je zas iný problém, že si nedokážeme podporiť vlastných dodávateľov a výrobcov. Zaujímavé, že ostatné krajiny to dokážu.

Ano? Napr "nasa" coca-cola (defacto sucast kultury USA) je ina ako napr v nemecku...

U všetkých účastníkov týchto pretekov šlo predsa o národný záujem

Kapitalizmus na jednej a silny socializmus na druhej strane nie su ziadne narodne zaujmi.

Pre ozrejmenie stale znovu:

NÁROD /PEUPLE, VOLK, ETHNIE/

Etnicky (kmenově) definovaná skupina lidí s biologickými, historickými a kulturními rozlišovacími znaky a teritoriálním zakotvením, které se nazývá vlast.

Národ je všechno jiné než statistická veličina. Již samo slovo je dnes u kosmopolitické levice raději zakázáno, hraničí už s oblastí politické nekorektnosti. Národ je organicky členěná pospolitost, transcendentální jednota předků, žijících a potomků. Povznesen nad čas, naplněn zduchovnělou imanencí, proniká národ svými kořeny do minulosti a zároveň vrůstá do budoucnosti. Je spoután biologickou, genetickou matérií, avšak zároveň se vyžívá /sich ausleben/ jako historická a duchovní skutečnost.

Příslušnost k národu je nejdůležitější charakteristikou člověka, je tím, co ho teprve dělá člověkem. Pro egalitářské ideologie moderního Západu, ať merkantilistického či marxistického druhu, nejsou národy ničím jiným než nediferencovanými sociálně-ekonomickými shluky lidí, ačkoli ve skutečnosti tvoří opěrný pilíř lidského druhu. Tyto ideologie koncipují svého ideálního člověka nanejvýš jako „emancipovaného“ jedince, který je oddělen od jakékoli organické, etnické vazby, jako jednu buňku uvnitř lidské masy.

Zde připomínám – a tato poznámka míří především na adresu určitých křesťanů – že láska ke svému národu je neslučitelná s dnešním křesťanským kosmopolitismem. Jestliže lze například (z uvedeného tábora) slyšet, že „katolický Afričan je nám bližší než nekřesťanský Evropan“, tak takový výrok vyjadřuje univerzalistické stanovisko, podle něhož pojem „národ“ neznamená vůbec nic. V tom spočívá celá tragika evropského křesťanství, které ještě stále nese mateřské znaménko paulinismu. Katolík, který miluje svůj národ a ví o biologickém a kulturním rozkladu, kterému je vystaven, by měl naopak říci: „Respektuji všechny křesťany světa a modlím se za ně, ale hic et nunc bojuji v první řadě za lidi mého národa, nedbaje jejich náboženství.“

Jezuitský duch by ostatně tento rozpor mohl překonat odkazem na hebrejskou tradici Starého zákona: Babylon, nebo-li míšení národů, čteme tam, byl prý trest boží; bůh chtěl národy oddělené, rozdílné; lidstvo je jedno v nebi, ale rozmanité na zemi. Židovskému národu, co se jeho týče, se nicméně podařilo sloučit striktní udržování své identity a jedinečnosti jako národa s (teoreticky) monoteistickým a univerzálním náboženstvím. I arabský islám mohl snadno sloučit pojem národa (pod slovíčky „arabský nation“ nebo „arabská preference“) s přikázáním světového náboženství. Ze strany Židů nebo muslimů není nikdy slyšet pochybná morální kázání proti „xenofobii“ nebo „etnocentrismu“, která jsou při každé vhodné i nevhodné příležitosti pronášena zdrcenou křesťanskou církví. Islám a židovství nejsou masochistické…

Jako pojem antropologický není pojem „národ“ pochopitelně nic matematického, absolutně přesného. Národ nevykazuje stoprocentní biokulturní jednotu, ale spíše příbuznost mezi jeho příslušníky. Národ je totiž výsledkem jakési organické alchymie, při níž jsou sloučeny „podskupiny“ (kmeny, národnosti): Bretonci, Katalánci, Skoti, (Moravané, pozn. překl.) atd. mohou být v tomto smyslu považováni za „klasifikace“ vyšší skupiny – národa Evropanů.

Pojem „národ“ se přitom ukazuje jako nejednoznačný: univerzalistické myšlení vzešlé z francouzské revoluce ho zaměňuje s „celkem obyvatel, kteří mají státní občanství“ – nehledě k jejich původu. Z toho plyne, především v průběhu masové imigrace a naturalizací, že pojem „francouzský národ“ byl vytunelován (ze stejných důvodů dnes postihuje stejný osud i pojmy „německý národ“ nebo „britský národ“). Aniž bych zde chtěl rozněcovat bezbřehou polemiku o „regionálních“ nebo „státních“ národech, či o jejich nynější legitimitě, doporučuji tuto otázku dialekticky překonat a hájit historickou legitimitu evropského velkonároda, povolaného k tomu, aby uskutečnil své historické sjednocení a spojil všechny národy kontinentu, které po tisíciletí mají stejný etnicko-kulturní a historický původ. Nebyli snad černí Afričané, nehledě na jejich mezinárodněprávní, resp. nacionální, jazykové (nebo kmenové) rozdíly Nelsonem Mandelou nebo senegalským Hammadou Diopem (nyní s francouzským státním občanstvím) vybídnuti k tomu, aby se „vnímali jako jeden národ“? Arabové, od Násira nebo Arafata až ke Kaddáfímu, nikdy nepřestali být nabádáni, aby se chápali jako „arabský národ“. A Evropané by měli být jediní na světě, jimž smí být tento prostý etnický reflex zakázán?

Co se zastánců „regionálních národů“ týče, tak levicovým regionalistům, kteří si rádi hrají na „anticentralisty“ a „antiglobalisty“, je třeba ostře odporovat: s perfektní podporou „územního práva“ (ius soli) francouzského či amerického ražení zaměňují občany s obyvateli a opovažují se tvrzení, že každý, „kdokoli“ (tedy i neevropan), může být akceptován jako Bretonec, Alsasan, Korsičan atd., jestliže se tam chce usadit a usadí. Příslušnost k národu se však nezakládá na vůli jeho příslušníků se k němu hlásit. Pojem národ má i politickou dimenzi. Proto lze říci, že národ je průsečíkem biologického, teritoriálního, kulturního a politického imperativu. Pouhý pocit jazykové a kulturní příslušnosti však za žádných okolností nemůže stačit, aby člověk byl příslušníkem národa, když biologický kořen chybí. Migranti z národa X, kteří se ve velkém počtu usazují na území národa Y, se např. nikdy nemohou stát jeho příslušníky, i když přebírají kulturní prvky hostitelského národa. De Gaulle byl názoru, že z tohoto pravidla mohou existovat nepatrné výjimky, které smí platit pro malé menšiny, jako např. lidi z francouzského Karibiku.

Stejně tak při definici pojmu národa nelze pustit ze zřetele teritoriální, geopolitickou dimenzi: národ se nemůže spokojit s tím, být jen v diaspoře. Židé vždy pociťovali potřebu znovudobýt „zemi zaslíbenou“, Palestinu, protože podle Theodora Herzla „bez zaslíbené země jsou Židé pouhou náboženskou diasporou, kulturou, společenstvím, ale nejsou národem.“

Dnes je často v levicových i v pravicových kruzích zastávána teze, že národ může být „deteritorializován“ /entterritorialisiert/, tzn., že se může bez následků vzdát svého usídlení nebo ho ztratit. Ve skutečnosti to tak není: zdravý národ, i když má početné diaspory (jako Číňané, Arabové, Indové atd.), se spojení s vlastí nikdy nevzdává.

Morální apoštolové modernity odedávna tvrdí, že budoucnost již nepatří národům, nýbrž lidstvu, které má tvořit jediný národ. Tak to ale není: navzdory globalizaci, ba právě jako reakce na ni, bude 21. století víc než kdy jindy érou oddělených, rozdílných národů. Jen blouznící Evropané, uchylující se ke konejšivým iluzím dekadence, si namlouvají, že národy zmizí. Na jejich místo by nastoupil míšený „světoobčan“. Ve skutečnosti jsou dnes zmizením ohroženi jen Evropané. Soumrak národů jen tak nenastane!

Zánik jednoho nebo několika národů naproti tomu možný je. Severoameričtí Indiáni, Egypťané, zmizeli vnitřní erozí a okupací cizími národy, na což se až příliš často zapomíná. Dějiny jsou hřbitovem národů, národů slabších, vyčerpanějších nebo rezignovanějších.

Zde je ostatně třeba varování: „etnopluralističtí“ teoretici levice i pravice, kteří z dobrého důvodu přitakávají pluralitě národů a chtěli by ji udržet, si berou obzvlášť rádi do úst „věc národů“ s tím, že všechny národy prý zasluhují, aby zůstaly zachovány. Ve skutečnosti jsou však pouze zesláblé národy – tedy dnes Evropané – ohroženy národy likvidujícím systémem (titul jedné mé knihy, kterou jistí intelektuálové využili pro sebe a špatně pochopili), a snad také „zbytkové národy“ /Restvölker/, které jsou zajímavé už jen jako muzejní kulturní statky /museale Kulturgüter/. Je absurdní a k tomu utopické věřit, že by všechny národy zůstaly „zachovány“ ve formalinu dějin. Tento úhel pohledu je naivní a egalitaristický zároveň.

Vlastním nebezpečím pro identitu a existenci velkých národů naproti tomu vždy bylo vzájemné působení znekulturnění a okupace jinými národy. Tedy přesně to, co dnes v Evropě prožíváme. Silné národy nemůže západní globální systém nikdy zlomit: Araby, Číňany, Indy atd. Právě naopak: ještě – jako reakce – posiluje jejich vědomí identity a vůli k vítězství.

Národ v nebezpečí je tedy dnes ten náš, jak biologicky, tak i kulturně a geopoliticky. Tato situace vznikla z velké části naší vinou. Proto je načase, nahradit v zásadě egalitářskou ideologii „věci národů“ jinou: věcí našeho národa!

Ohledně „věci národů“ ostatně existují tři možná stanoviska:

1. Národy neexistují nebo již neexistují. Tato kategorie myšlení náleží minulosti. Počítá se jen „lidstvo“. To je egalitářský, univerzalistický postulát.
2. Všechny národy si zaslouží existenci a ochranu. To je „etnopluralistická“ teze. I ona je egalitaristická a utopická, protože prokazatelně nebyla v žádné době uskutečněna.
3. Jen zdravé národy se silnou vůlí mohou dlouhodobě přetrvat v dějinách, které jsou silovým polem zápasu a výběru nejzdatnějších. To je teze voluntaristická. Inegalitářská a realistická zároveň.

Tato třetí pozice je samozřejmě jediná obhajitelná. Hlavní věc je, že si opět osvojujeme pojem „národ“, a že ho aplikujeme a rozšiřujeme na celý evrosibiřský kontinent. Neboť to, co se dnes v Bruselu rozumí pod „Evropany“, nese jednoznačně punc francouzské jakobínské ideologie: v žádném případě se nejedná o etnicky a historicky rostlý evropský velkonárod, nýbrž o pestrý mišmaš všech možných nahodilých usedlíků v geografické lokalitě „Evropa“. Tento trend je třeba zvrátit.

Dnes jsou evropské národy již jen objektem historie. Jde o to, přivést je k tomu, aby se opět staly subjektem svých dějin. V nastávajícím století, které bude tragické, je životně důležité, ujasnit jim, že nyní, poprvé za staletí, tvoří osudové společenství, právě vzhledem k dramatickým ohrožením, jimž jsou dnes masivně vystaveny. Tato „Nová aliance“, neboť o něco takového se jedná, by mohla znovuvzkříšením, proměnou a zjasněním Evropy založit velkoevropský národ a ve víru zániku opět nechat vzlétnou Fénixe z popela. Ale toto znovuzrození se jistě nepodaří bezbolestně.

NÁROD /NATION/ „nacionalismus . nový nacionalismus“

Etymologicky je „národ“ politická národní pospolitost se společnými etnickými kořeny, tzn. ze společného „rodu“ (nascere=narodit se).

Národ zde nesmí být zaměňován se státním národem /Staatsnation/. „Národ“ a „etnikum“ /Ethnie/ jsou jedno a totéž slovo, obě ukazují na rodné společenství. Jestliže je národ stavěn proti říši, tak je to sémantická záměna. Neboť říše, v pozitivním smyslu slova, je svazkem, spolkem, blízce spřízněných národů, tedy přesněji řečeno: „federalistický národ“.
Nacionalismus se konečně musí přestat spojovat s obranou jakobínského, kosmopolitického, státního národa. Nacionalismus jako hyperonymum musí prodělat proměnu významu:

1. Bezpodmínečně musí obsahovat etnickou, ne pouze politickou, spiritualizovanou dimenzi; to znamená, že musí opět navázat na své etymologické kořeny.
2. Nacionalismus by měl být už nyní i v budoucnosti chápán v širším smyslu, rozšířený na celou Evropu, jako „evropský nacionalismus“, který zahrnuje všechny národy našeho kontinentu indogermánského původu.

V tomto smyslu by se lokální a regionální patriotismy vzájemně spojily jako složky vyššího celku, velkoevropského, imperiálního nacionalismu. Takový nacionalismus lze označit jako nový nacionalismus. Podívejme se nyní trochu blíže na „případ Francie“. Ožehavé, složité téma. Francouzský nacionalismus může holdovat nemožné tradici jakobínského nacionalismu, protože je kosmopolitický, tzn. antietnický, a tím paradoxně ničí právě tu „Francii“, o které na druhé straně tvrdí, že ji miluje (to je „francouzský paradox“). Stejný postřeh ostatně platí i pro instituce dnešní oficiální „Evropské unie“, jejichž hlavní úkol očividně spočívá v tom, zničit evropské národy a etnika. Bylo by možné jiné řešení, jiná cesta – trojstupňová cesta podle konceptu říše:

1. regionální, emocionální domov („půda“),
2. státní příslušnost k zemi ukuté dějinami,
3. příslušnost k „velkoevropskému národu“ na základě etnických a historických znaků, která musí zahrnovat celý kontinent.

Vzájemné spojení těchto tří bodů je příliš složité než aby mohlo být uskutečněno na první pokus. O tom rozhodne jen historie. Problémy Evropy vyžadují řešení shora dolů, které překoná všechny protiklady, řešení, kterému by nestála v cestě ani láska k rodné půdě, ani věrnost k historicky vytvořeným pojmům Španělska, Francie nebo Německa (s jejich jazyky a kulturami), ani futuristická konstrukce evropského velkonároda. Ne vyčlenění, myšlenka zahrnutí musí mít přednost.

NÁRODNÍ UVĚDOMĚNÍ „etnické, národnostní uvědomění“

Vědomí, resp. probuzení uvědomění jak jednotlivce, tak i národního celku, že je nutno chránit biologickou a kulturní identitu vlastního národa, protože toto úsilí je nepostradatelnou podmínkou dlouhodobé kontinuity jeho kultury a nezávislosti.

Co dnes univerzalismem a měšťáckým individualismem nakaženým Evropanům nejvíce chybí, je etnické uvědomění.

Stojí mu v cestě „antirasistický“ předsudek i známý etnomasochismus. Vládnoucí ideologie démonizuje národní uvědomění tím, že ho srovnává s rasistickou perverzí a fanatickou perzekucí. Všem ostatním národům etnické uvědomění přísluší, jen Evropanům ne.

Velkou ideologickou překážkou opětovného vzniku zdravého národního uvědomění v Evropě je měšťácký individualismus. Ten se pojí s popřením kořenů a historicky zformované identity s lhostejností k budoucnosti příštích generací. Absence etnického uvědomění je kolektivní nemoc doby, která přímo patologicky slučuje zapomnění předků a zdráhání se mít potomstvo. Narcistický nombrilismus je metlou Západu.

A přece právě národní uvědomění vtiskne pečeť nastávajícímu století: Židé, Číňané, Arabové, Indové to dávno pochopili. Jen Evropané na seznamu ještě chybí.

Demokracie může být myšlena vážně a je životaschopná jen když je vykonávána etnicky jednotným, sebevědomým národem. Etnické uvědomění je základem, podložím demokracie, spravedlnosti a sounáležitosti mezi všemi příslušníky jednoho a téhož národního celku. Tak si přeje řecká tradice.

http://cz.altermedia.info/ze-zahranici/ ... _6709.html

kali520 napísal:Kapitalizmus na jednej a silny socializmus na druhej strane nie su ziadne narodne zaujmi.

Nationalism (wikipedia)

Nationalism is a political ideology that involves a strong identification of a group of individuals with a political entity defined in national terms, i.e. a nation. In the 'modernist' image of the nation, it is nationalism that creates national identity.[1] There are various definitions for what constitutes a nation, however, which leads to several different strands of nationalism. It can be a belief that citizenship in a state should be limited to one ethnic, cultural or identity group, or that multinationality in a single state should necessarily comprise the right to express and exercise national identity even by minorities.[2]

It can also include the belief that the state is of primary importance, or the belief that one state is naturally superior to all other states.

[3][4] It is also used to describe a movement to establish or protect a 'homeland' (usually an autonomous state) for an ethnic group. In some cases the identification of a national culture is combined with a negative view of other races or cultures.[5]

Conversely, nationalism might also be portrayed as collective identities toward imagined communities which are not naturally expressed in language, race or religion but rather socially constructed by the very individuals that belong to a given nation.[6] Nationalism is sometimes reactionary, calling for a return to a national past, and sometimes for the expulsion of foreigners. Other forms of nationalism are revolutionary, calling for the establishment of an independent state as a homeland for an ethnic underclass.

Nationalism emphasizes collective identity - a 'people' must be autonomous, united, and express a single national culture.[7] Integral nationalism is a belief that a nation is an organic unit, with a social hierarchy, co-operation between the different social classes and common political goals. However, liberal nationalists stress individualism as an important part of their own national identity.[8]

National flags, national anthems, and other symbols of national identity are often considered sacred, as if they were religious rather than political symbols. Deep emotions are aroused.[9][10][11][12] Gellner and Breuilly, in Nations and Nationalism, contrast nationalism and patriotism. "If the nobler word 'patriotism' then replaced 'civic/Western nationalism', nationalism as a phenomenon had ceased to exist."[13][14][15]



To čo píšeš Kali sú obyčajné zástierky pravej podstaty toho načo som mieril ja. Ja sa tu nebudem baviť s tebou o definíciách a podobných sračkách.

Ako príklad uvediem, slovensko-maďarské napätie. Spýtam sa, jestvuje? Áno. Spýtam sa z čoho pramení? Slovák odpovie jedno a Maďar zase svoju verziu. Čo ich k tomu vedie a na čom sú ich odpovede založené? => Odpovieš, príslušnosť k ich národu atď. Fajn.

Ak si pochopil vyššie napísaný odstavec. Tak teraz počúvaj pozorne. V slovensko-maďarskom napätí jestvuje objektívna stránka. Pod tým si predstav skutočnú pravdu o histórii, o práve .. proste nejakú spravodlivosť. Ale aj Maďar aj Slovák vidí veci subjektívne. A práve ten rozdiel medzi subjektivitou a objektivitou => Je tá zložka nacionalizmu, ktorá je škodlivá a ktorá spôsobila tých 2053 testov atómových bômb. Chápeš?

Ak si pochopil zase tento odstavec, tak vieš že ja nemám absolútne nič proti národnému uvedomeniu, národu, tradíciám, súdržnosti bla bla .. vôbec nie. To je všetko správne, od prírody a tak to je normálne. Ale čo je zle je ten agresívny vedľajší účinok, ktorý v nesprávnom čase a nesprávnej nálade davu môže viesť k strašným veciam. Čo história neraz ukázala a bohužiaľ ešte aj ukáže..

chcel by som sa vrátiť k e.coli - http://dokumentarni.tv/zdravi/potraviny-a-s-food-inc asi 23 minúta -treba pohľadať.. celý film si treba kuknúť ale tam niečo spomínajú

slay to naco si tu ty upozrovoal ma presnejsi termin a to je sovinizmus. Bohuzial pre teba je to zaroven s nacionalizmom synonymum.

Nepopieram ze nacionalizmus ma iste tendencie byt taky isty jak sovinizmus rozdiel je vsak v tom ze sovinizmus je utocny kdezto nacionalizmus okrem ineho obranny.