...kamarát sa mohol držať zákona (už ale neviem ktorého, Pinhead by mohol vedieť), v ktorom sa píše, že ak by si výpoveďou spôsobil trestné stíhanie sebe alebo osobe blízkej, môžeš odmietnúť vypovedať...

Grim,
z hľadiska práva nie si pre kamarátka osobou blízkou - osoba blízka je manžel/ka, životný partner/ka a príbuzenstvo v priamom rade - deti, súrodenci, rodičia....
Ale pokiaľ človek nechce vypovedať stačí povedať, že sa nepamätá a koniec....

Tak tak, máš právo si nepamätať. Najlepšia taktika vo všeobecnosti, ak nechcete vypovedať: nepamätám si dobre, resp. hovoriť len nejaký nejasný balast, ktorá nikoho či nič neohrozí. Respektíve, je aj právo nevypovedať.

Nejaké rady vo všeobecnosti, ak to niekoho zaujíma (aj keď zrejme aplikované na české zákony v niektorých špecifikách).

• Na služebně se můžeš dočkat odebrání věcí. O tom musí být vystaveno potvrzení. Máš právo na vrácení věcí při propuštění.

• Máš právo nevypovídat. Důvod nejsi povinen uvádět. Čím víc tě policisté přesvědčují, abys vypovídal, tím více tvojí výpověď potřebují a tím méně toho proti tobě mají.

• Máš právo na to, aby o tvém zadržení byla informována tebou určená osoba. Pokud je ti méně než osmnáct let, mají policisté povinnost informovat tvé zákonné zástupce.

• Pokud ses se s přáteli domluvil, že v případě zadržení nebudete vypovídat, bezezbytku dohodu dodrž. Triky typu „tvoji kamarádi nám už všechno řekli“, „přece nechceš, aby to všechno hodili na tebe“ jsou sice otřepané, ale také účinné. Stůj si za svým, i kdyby ti třeba ukazovali protokol (možná je falešný) z výslechu někoho, kdo vypovídal proti tobě. Vždy měj na paměti, že dokud se tě vyptávají, tak s největší pravděpodobností nemají žádné nebo jen chabé důkazy. Pokud důkazy mají, použijí je tak jako tak a tvé doznání nepotřebují.

• Pokud vypovídáš, tak nelži. Policisté mají proti tobě jednu velkou výhodu a tou je praxe. Tak jako tebe vyslýchali předtím tisíce lidí, co jim lhali, a do svých lží se zaplétali. Říkej pravdu a říkej toho co nejméně. Své odpovědi kouskuj. Odpovídej stručně, nerozpovídávej se.

• Nevyjadřuj se ke třetím osobám, mluv jen o sobě. Pokud se tě policista zeptá, s kým jsi na akci byl, odpovídej, že sám.

• Odpovídej jen na to, na co se tě ptají. Mluv krátce a stručně. Nevysvětluj.

• Nepamatovat si je tvé neupiratelné právo a je to běžné. Naopak není běžné si vše pamatovat do naprostého detailu. Neboj se přiznat, že něco nevíš nebo si nepamatuješ. Použití věty „to si teď momentálně nevybavuji“ není nic špatného ani nenormálního.

• V první fázi výslech tě policista nabádá, aby si se sám vyjádřil k tématu výslechu nebo dokonce zavádí řeč na věci s výslechem nesouvisející. Chce si o tobě udělat obrázek, aby pak co nejlépe zvolil metodu výslechu. Tomu se snaž zabránit tak, že řekneš něco ve smyslu „no já nevím co vás zajímá, ale rád se pokusím zodpovědět vaše dotazy“.

• Pokud policista začne s větami jako „můj děda (tatínek) proti fašistům za války bojoval (byl v koncentračním táboře)“ nebo třeba „já s vámi z velké části sympatizuji, ale“ tak zpozorni. Chce jen, abys ztratil ostražitost a rozhovořil se.

• Seď klidně, vzpřímeně, vyvaruj se pohybů a mimiky ukazující nervozitu (tahání za zip, nasazování a sundávání brýlí a tak dále). Nebraň se očnímu kontaktu s policistou. Buď slušný, ochotný – ale pro policistu úplně k ničemu.

• Pokud máš možnost, je pro tebe vždy dobré mít u výslech advokáta, může tě psychicky podpořit už jen jeho přítomnost, může přerušit výslech, pokud by to bylo vhodné a policisté si k tobě také méně dovolí.

• Pokud vypovídáš, vyžaduj, aby protokol byl zapisován po každé odpovědi. Svoje odpovědi policistovi diktuj.

• Před podpisem protokolu si jej důkladně přečti. Nebývá výjimkou, že policisté si výpověď pozmění a to jak záměrně tak i tím, že tvou výpověď přepíšou „svými slovy“. Pokud s některými formulacemi nesouhlasíš, vyžaduj opravu (opravy se píší na konec protokolu). Pokud policisté opravy odmítnou, nepodepisuj jej ani pod pohrůžkou. Nenaleť na trik „podepiš, že nechceš podepsat“.

• Po ukončení výslechu požaduj kopii protokolu.

• Pokud se dle tvého soudu policisté chovali nezákonně, trvej na tom, aby to bylo zaprotokolováno a co možná nejpodrobněji.

• Po zadržení policií se můžeš setkat s tím, že ti bude odebírán vzorek DNA, který se provádí stěrem vatovým tampónkem z dásní nebo vnitřní strany tváře. Ačkoliv má policie právo provést odebrání vzorku tvé DNA, a to i proti tvé vůli a za překonání tvého fyzického odporu, v žádném případě nemá právo provádět plošný sběr vzorků DNA od hromadně zadržených – k odebírání DNA musí být vždy dán konkrétní důvod. Pokud nejsi podezřelý ze spáchání některého ze závažnějších trestných činů (trestné činy proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti, zločiny s minimální horní hranicí trestní sazby odnětí svobody deset let, závažná majetková kriminalita a podobně), neměla by u tebe policie odběr DNA v první řadě vůbec provádět. A už vůbec pak nesmí tvou DNA po jejím vyhodnocení zařadit do Národní databáze DNA. Pokud by jsi byl podroben hromadnému odebírání vzorků DNA, můžeš si na tento postup policie stěžovat. Pamatuj také, že oproti odebrání vzorku DNA nebo otisků prstů nemá policie nikdy právo překonat tvůj fyzický odpor u odběru vzorku krve.

• Nejhorší věc, která tě může potkat, je uvalení vazby. Snaž se s takovou variantou počítat a mít ji na paměti. Ve fázi, když ti někdo začne vazbou hrozit, ti to pomůže. Po 48 hodinách od zadržení musíš být propuštěn, nebo na tebe musí být soudcem vydán návrh na uvalení vazby. Pokud je podán návrh na uvalení vazby, musí tě do 24 hodin od jeho vydání vyslechnout soudce – poté budeš buď propuštěn na svobodu nebo poputuješ do vazební věznice. Maximální doba zadržení (pokud nebereme v úvahu vzatí do vazby) je tedy 72 hodin.

4% = buze**** (nechcem nikoho uraziť)