Vláda v Oslu zvýšila v poslední době zabezpečení hlavně u infrastruktury sloužící k těžbě a zpracování zemního plynu. Obává se sabotáží, k jakým došlo v září u plynovodu Nord Stream 1.

V Norsku se v posledních dnech množí případy, kdy jsou zachyceny drony blízko kritické infrastruktury, například plošin pro těžbu zemního plynu. Policie kvůli tomu zadržela několik občanů Ruské federace a obvinila je z výzvědné činnosti.

Ruské velvyslanectví v Oslu to naopak odmítá a kritizuje norské úřady za šíření „paniky“ a „hysterie“. V případě zadržených jde prý pouze o turisty, kteří přijeli obdivovat krásy skandinávské země.

Místní úřady to ale vidí jinak.

U jednoho ze zadržených mužů, padesátiletého ruského občana, mimo jiné zajistily částečně zaheslovaný elektronický materiál. Celkově šlo o čtyři terabajty fotografií, což odpovídá přibližně milionu fotek ve vysokém rozlišení.

V rozmezí několika dní uvízlo v jejich sítích celkem sedm Rusů. Mezi nimi byl i Andrej Jakunin, syn někdejšího generálního ředitele ruských státních drah Vladimira Jakunina, jenž patří do okruhu ruského prezidenta Vladimira Putina. Jakunin mladší řídil dron operující na Špicberkami.

Od začátku války na Ukrajině projevuje Rusko o norského souseda zvýšený zájem ze dvou důvodů. Tím prvním je, že Norsko se stalo nejdůležitějším dodavatelem zemního plynu do Evropy, čímž po desítkách let nahradilo Rusko. Mnozí odborníci proto dlouhodobě varují před zranitelností norské plynové infrastruktury.

Plošiny rozpoznají drony
Vládu v Oslu znepokojily hlavně zářijové útokyna několik úseků plynovodu Nord Stream. K nim došlo mimochodem ve stejné době, kdy zahájil činnost plynovod Baltic Pipe dodávající norský plyn do Polska.

I proto začali nejdůležitější místa související s plynárenstvím v Norsku nejnověji hlídat uniformovaní vojáci v záloze, těžební plošiny zase byly vybaveny systémy na rozpoznání dronů.

Druhým motivem je, že Norsko patří k zakládajícím členům Severoatlantické aliance. Cílem nejrůznějších útoků bylo již dávno před válkou na Ukrajině.

Jestliže se ovšem tehdy mohly jednotlivé případy zdát jako dílo náhody a nebudily tak velkou pozornost, tak se to po ruském vpádu na Ukrajinu zásadně změnilo.

V lednu se například z nevysvětlitelných důvodů porouchal podmořský kabel zajišťující internetové spojení mezi pevninou a souostrovím Špicberky, které je součástí Norského království.

Pachatelé jsou dodnes nezmámí, očití svědci ovšem později informovali policii o třech ruských rybářských lodích, které se v inkriminované době v daném místě vyskytovaly. O několik měsíců dříve se odehrála podobně těžko vysvětlitelná událost, když u norského pobřeží zmizely čtyři kilometry podmořského kabelu.

Řada odborníků varuje, že jedno z největších bezpečnostních rizik v současnosti představuje rusko-norská dohoda o rybolovu v Barentsově moři. Sice pomohla udržet tresčí populaci na přijatelné úrovni, zároveň umožňuje ruským rybářským lodím vplout do norských přístavů.

Nyní panují obavy, že by toho mohla ruská strana chtít v případě potřeby zneužít. Vláda v Oslu proto nedávno rozhodla, že ruské rybářské čluny budou smět vplout pouze do tří přístavů.

Zvýšené aktivity pravoslavné církve
Před časem vyvolala v Norsku rozruch odhalení několika médií mapující zvýšené aktivity ruské pravoslavné církve na jeho území. Podle listu Dagbladet koupili zástupci církve několik nemovitostí v blízkosti vojenských základen, například ve Stavangeru.

Necelých deset minut chůze odsud se nachází Centrum pro společné vedení války (JWC) při NATO. Jedná se o chráněný bunkr vybudovaný ve skále s třemi podzemními patry.

„Existuje možnost, že takovéto budovy budou využívány k něčemu jinému než k náboženským účelům,“ citoval list bezpečnostní expertku z univerzity v Bergenu Alfu Seflandovou Wingevou.

Ruská pravoslavná církev a její patriarcha Kirill dlouhodobě podporují prezidenta Putina, včetně invaze na Ukrajinu. V ní totiž vidí uskutečněnou ideu „sjednocení ruského světa“, který by měl pod vedením Moskvy zahrnout rovněž Ukrajinu a Bělorusko.