Letiště v Pskově, Brjanská, Orelská, Rjazaňská, Kalužská a Moskevská oblast či základna ruské flotily v Sevastopolu – to vše se v noci na včerejšek stalo terčem útoku několika desítek dronů z Ukrajiny. Většinu z nich se údajně povedlo Rusům zneškodnit, přesto způsobily škodu.

„Celé to vypadá, jako by se Ukrajina připravovalo na další velký tlak,“ řekl ve středu televizi Sky News penzionovaný britský generálmajor a vojenský analytik Sean Bell. Podle něj šlo o největší ukrajinský útok drony od počátku ruské invaze v loňském únoru, což ostatně potvrdil i vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.

Největší škody ukrajinský nálet patrně způsobil na letišti Kresty u Pskova, kde podle záběrů na sociálních sítích vypukl obrovský požár. Ruská agentura TASS včera uvedla, že útok poškodil mimo jiné čtyři vojenská transportní letadla Il-76.

„Jsou to pro Rusy docela důležitá těžká letadla. Vypadá to, že se do akce zapojilo nejméně 10 až 20 dronů,“ uvedl Bell. Dodal, že Ukrajinci se zjevně snaží zatlačit Rusy zpět a útočí i na jejich zásobovací trasy. Ruští vojenští blogeři ostatně na sociálních sítích uváděli, že v Brjansku dopadl jeden z dronů – údajně poté, co byl zasažen protiletadlovou obranou – na podnik vyrábějící mikroelektroniku pro armádu. I tam pak propukl požár.

Bezpilotní letouny z lepenky
Podle západních médií Ukrajincům poslední dobou s některými útoky zřejmě pomáhají i celkem neobvyklé a oproti konkurenci cenově mnohem dostupnější drony Corvo australské výroby. Ty Ukrajina obdržela na začátku letošního roku a vyrobeny jsou převážně z povoskované lepenky. Přesnou cenu jejich výrobce Sypaq sice neuvádí, ale podle odborníků jsou zhruba tisíckrát levnější níž sofistikované bezpilotní letouny primárně určené pro vojenské účely, jako jsou například ruské orlany či turecké bayraktary.

Drony Corvo přitom unesou až pět kilogramů výbušnin a díky své konstrukci i použitému materiálu jsou pro systémy ruské protivzdušné obrany téměř neviditelné. Maximální dolet činí 120 kilometrů a dron může být vypuštěn z ruky nebo odpálen katapultem. Naváděny jsou pomocí GPS a operovat mohou i zcela samostatně, podle předem zadaného programu.

Zajímavostí pak je, že Ukrajinci tyto drony dostávají v rozloženém stavu v balíčku několika kusů kartonu. Samotná montáž je prý velmi jednoduchá a intuitivní. „Lze je složit jako nábytek z obchodu IKEA,“ uvedl už dříve ukrajinský velvyslanec v Austrálii Vasyl Myrošničenko v rozhovoru pro televizi 7News s tím, že komplikovanější je pouze připojení motoru a vrtule.

Kreml na dronové nálety okamžitě pohrozil odvetou. „Nezůstanou nepotrestány,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov pak dodal, že se ruské úřady snaží zjistit, odkud byly drony vypáleny, aby zabránily dalším podobným útokům.

Debaty jsou přitom zejména ohledně Pskova, který se sice nachází více než 600 kilometrů severně od hranic s Ukrajinou, ale jen pár desítek kilometrů od hranic Estonska a Lotyšska. Nejen ruští vojenští blogeři proto nyní spekulují, zda ukrajinské drony nevzlétly právě odtamtud – ať už s vědomím Tallinu a Rigy, nebo bez něj.

Mohutný nálet na Kyjev
Mnoha náletům v noci na středu přitom čelila i ukrajinská metropole. „Tak silný útok Kyjev nezažil od jara. Nepřítel zahájil rozsáhlý kombinovaný útok pomocí dronů a raket,“ citoval list Ukrajinska pravda náčelníka kyjevské vojenské správy Serhije Popka. Síly protivzdušné obrany podle něj zničily více než 20 nepřátelských cílů.

Přístavní Oděsu pak Rusové napadli střelami s plochou dráhou letu, které byly podle všeho vypuštěné z lodí.

Na samotné frontě v pozemních bojích nyní Ukrajinci postupují zejména na jihu v Záporožské oblasti a blíží se k Tokmaku. Ten je nejdůležitějším opěrným bodem před dobytím Melitopolu a dosažením břehu Azovského moře. Rusové jej proto hodlají za každou cenu ubránit.

Kromě defenzivy na jihovýchodě přitom Moskva ve velkém nasazuje vojáky k ofenzivním akcím i na severovýchodě. Boje se nyní vedou o Kupjansk.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/dron-drony- ... roj=LN_top