starysomar napísal: 15 dec 2023, 20:37 To je zlé a toto tiež:
Vladimir Putin je po období letních turbulencí opět pevný v kramflecích a vrací se ke svým maximalistickým cílům: kapitulaci Ukrajiny a dosazení loutkového režimu. Věří, že podpora Západu slábne, na problémy domácího obyvatelstva se před prezidentskými volbami nehodlá (a ani nemusí) ohlížet.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... oj=otvirak
Nemám to odomknuté no aj z toho mála je zrejmé, že ak by mu to vyšlo - nezastaví sa...
Spoiler
Vladimir Putin je po období letních turbulencí opět pevný v kramflecích a vrací se ke svým maximalistickým cílům: kapitulaci Ukrajiny a dosazení loutkového režimu. Věří, že podpora Západu slábne, na problémy domácího obyvatelstva se před prezidentskými volbami nehodlá (a ani nemusí) ohlížet.
Byl to snad jediný okamžik během čtvrtečního telemaratonu, kdy Vladimir Putin trochu znejistěl. Když se ho válečný korespondent Prvního kanálu Dmitrij Kulko zeptal, proč je na frontě doposud nedostatek dronů a situace se stále nelepší, zareagoval ruský prezident až trochu podrážděně.
„Podle mě nemůžete vidět, že se situace nelepší. To je fakt. Ale samozřejmě máte pravdu, ne vždy je všeho dostatek, ne vždy se všechno podaří. Frontová linie má dva tisíce kilometrů. A ne vždy se všechno stihne dodávat včas. Ale roste vlastní produkce, soukromou cestou se hodně nakupuje v zahraničí,“ odvětil Putin.
Během pečlivě zrežírovaného pořadu sice byly povoleny nějaké kritické dotazy jako například na rostoucí cenu vajec, ale právě stížnost na nedostatek dronů byla z hlediska režimu nejošidnější. Prezident byl tak půl roku po prigožinovské rebelii opět konfrontován s přetrvávající nespokojeností s fungováním ministerstva obrany a generálního štábu.
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Putin se s Kulkem očividně pohádal. Postavil se na stranu ministerstva obrany a kritiku odmítl. To je zcela v rozporu s předvolební logikou, je to spíš osobní obranná reakce – hlavně nedopustit kritiku ministerstva obrany. Putin se zjevně k tomu, co mu říká Kulko, staví s nedůvěrou. Výmluvné,“ zhodnotila pozoruhodnou epizodu pořadu nazvaného Úkoly roku nezávislá politoložka Tatjana Stanovaja.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Mír bude, až dosáhneme cílů. Pomoc Ukrajině uvadá, řekl Putin na tiskovce
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Rusové postupují na celé frontě. Situace je katastrofální, hlásí Ukrajina
Pokud ovšem došlo na skutečné problémy, které dnes Rusy trápí (například na inflaci nebo úřady a církví dirigované tažení proti potratům), dal Vladimir Putin jasně najevo, že žádné ústupky dělat nebude. Nepotřebuje to, protože po zesílení represí a pacifikaci občanské společnosti nezůstala v Rusku žádná politická síla, která by mohla jeho režim ohrozit.
„Putin se nehodlá vtírat do přízně lidu. Necítí se politicky zranitelný. Věří, že lid je s ním, a proto se chová velmi zdrženlivě a jen málo slibuje. Velmi málo. Toho by si měli všimnou hlavně ti, kteří neustále píší, že Putin hledá něco pozitivního, aby si lid udržel na své straně. On takový problém nemá,“ upozorňuje Stanovaja.
Pozornější pozorovatelé si všimli i velmi opatrné formulace ohledně další možné mobilizace. „Putin NEŘEKL, že k mobilizaci nedojde. Žonglováním s počty žoldáků a dobrovolníků zdůraznil, že není potřeba. Na závěr řekl, že DNES není potřeba. Dnes možná ne, ale zítra bude. Co na tom není k pochopení? Počkejte, až bude po volbách,“ napsal v izraelském exilu žijící analytik Abbas Galljamov.
Pro Západ a Kyjev je však nejzásadnější, že Putin ve svém televizní vystoupení opět oprášil původní cíle „speciální vojenské operace“. Pokud se během léta spekulovalo, že by Moskva možná byla ochotna vyjednávat o zmrazení konfliktu podle korejského scénáře a spokojila by se jen s teritoriem, které má v současnosti pod kontrolou, šéf Kremlu tyto dohady shodil ze stolu.
„Mír nastane, až dosáhneme svých cílů: denacifikace, demilitarizace a neutrálního statusu Ukrajiny... Co se týče demilitarizace. Pokud se nebudou chtít dohodnout, budeme muset přijmout jiná, vojenská opatření,“ prohlásil Putin a pochlubil se, že ruská armáda během ukrajinské protiofenzivy zničila 747 tanků a 2 300 obrněnců.
Návrat k původním cílům potvrzuje, že Putin si je dnes opět jistý vítězstvím. Dlouhá opotřebovávací válka mu hraje do karet: Rusko přešlo na válečný průmysl, Kongres se stále nedokáže dohodnout na další pomoci Ukrajině v hodnotě 61 miliard dolarů a padesátimiliardový balík ze strany EU ve čtvrtek zablokoval Viktor Orbán. Putin navíc věří, že za rok se do Bílého domu vrátí Donald Trump, se kterým se už nějak dohodne.
Mír bude, až dosáhneme cílů. Pomoc Ukrajině uvadá, řekl Putin na tiskovce
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Rusové postupují na celé frontě. Situace je katastrofální, hlásí Ukrajina
Pokud ovšem došlo na skutečné problémy, které dnes Rusy trápí (například na inflaci nebo úřady a církví dirigované tažení proti potratům), dal Vladimir Putin jasně najevo, že žádné ústupky dělat nebude. Nepotřebuje to, protože po zesílení represí a pacifikaci občanské společnosti nezůstala v Rusku žádná politická síla, která by mohla jeho režim ohrozit.
„Putin se nehodlá vtírat do přízně lidu. Necítí se politicky zranitelný. Věří, že lid je s ním, a proto se chová velmi zdrženlivě a jen málo slibuje. Velmi málo. Toho by si měli všimnou hlavně ti, kteří neustále píší, že Putin hledá něco pozitivního, aby si lid udržel na své straně. On takový problém nemá,“ upozorňuje Stanovaja.
Pozornější pozorovatelé si všimli i velmi opatrné formulace ohledně další možné mobilizace. „Putin NEŘEKL, že k mobilizaci nedojde. Žonglováním s počty žoldáků a dobrovolníků zdůraznil, že není potřeba. Na závěr řekl, že DNES není potřeba. Dnes možná ne, ale zítra bude. Co na tom není k pochopení? Počkejte, až bude po volbách,“ napsal v izraelském exilu žijící analytik Abbas Galljamov.
Pro Západ a Kyjev je však nejzásadnější, že Putin ve svém televizní vystoupení opět oprášil původní cíle „speciální vojenské operace“. Pokud se během léta spekulovalo, že by Moskva možná byla ochotna vyjednávat o zmrazení konfliktu podle korejského scénáře a spokojila by se jen s teritoriem, které má v současnosti pod kontrolou, šéf Kremlu tyto dohady shodil ze stolu.
Návrat k původním cílům potvrzuje, že Putin si je dnes opět jistý vítězstvím. Dlouhá opotřebovávací válka mu hraje do karet: Rusko přešlo na válečný průmysl, Kongres se stále nedokáže dohodnout na další pomoci Ukrajině v hodnotě 61 miliard dolarů a padesátimiliardový balík ze strany EU ve čtvrtek zablokoval Viktor Orbán. Putin navíc věří, že za rok se do Bílého domu vrátí Donald Trump, se kterým se už nějak dohodne.
Až Trump vyvede Ameriku z NATO. Evropa se začíná chystat na nemyslitelné
Proto se dnes vrací k požadavku ukrajinské kapitulace a připojení co největší části Ukrajiny. Německý novinář Julian Röpcke tak na stránkách bulváru Bild spekuluje, že se během následující tří let pokusí dobýt Charkov a Dnipro. Dmitrij Medveděv se zase nedávno zasnil, že Ukrajina by mohla v budoucnosti existovat jen v hranicích Lvovské oblasti. Jeho jmenovec – prorežimní publicista Andrej Medveděv – se zase dožaduje připojení takzvaného Novoruska včetně Oděsy a Mykolajivu.
Podobné teritoriální cíle vnímavý posluchač mohl postřehnout i v Putinově čtvrtečním vystoupení: „Jihovýchod Ukrajiny byl vždy proruský, to jsou historicky ruská území. Oděsa je ruské město. To není žádná historická blbost, co bych si vymyslel. Vladimir Iljič Lenin jim to všechno dal. My jsme se s tím smířili, ale tato část, jihovýchod Ukrajiny, je pro nás velmi důležitá,“ povzdechl si Putin.
Zde leží jádro Putinova poselství západním politikům: Dejte od Ukrajiny ruce pryč, než vás její podpora ekonomicky a politicky zruinuje. Protože já neustoupím. Rusko vydrží všechno a žádné kompromisy nepřicházejí v úvahu. Pokud ale Ukrajinu hodíte přes palubu, můžeme být kamarádi.
„Putin se pokusil Západ postavit před skutečnost, že Rusko dosáhne nejen plné vojenské kapitulace Ukrajiny, ale navíc tam nastolí spřátelený režim (‚denacifikace‘) a ukrajinský jihozápad bude součástí Ruska,“ analyzuje klíčovou pasáž čtyřhodinového vystoupení Stanovaja.
„Putin dává jasně najevo, že jedinou otázkou je, jakou cenu Západ zaplatí za další otálení s přehodnocením své podpory Ukrajině. Jeho vzkaz zní: Buď se dohodneme hned, nebo Rusko bude dál drtit ukrajinské obyvatelstvo a vojenskou techniku, kterou mu posíláte.“
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... oj=otvirak
Byl to snad jediný okamžik během čtvrtečního telemaratonu, kdy Vladimir Putin trochu znejistěl. Když se ho válečný korespondent Prvního kanálu Dmitrij Kulko zeptal, proč je na frontě doposud nedostatek dronů a situace se stále nelepší, zareagoval ruský prezident až trochu podrážděně.
„Podle mě nemůžete vidět, že se situace nelepší. To je fakt. Ale samozřejmě máte pravdu, ne vždy je všeho dostatek, ne vždy se všechno podaří. Frontová linie má dva tisíce kilometrů. A ne vždy se všechno stihne dodávat včas. Ale roste vlastní produkce, soukromou cestou se hodně nakupuje v zahraničí,“ odvětil Putin.
Během pečlivě zrežírovaného pořadu sice byly povoleny nějaké kritické dotazy jako například na rostoucí cenu vajec, ale právě stížnost na nedostatek dronů byla z hlediska režimu nejošidnější. Prezident byl tak půl roku po prigožinovské rebelii opět konfrontován s přetrvávající nespokojeností s fungováním ministerstva obrany a generálního štábu.
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Putin se s Kulkem očividně pohádal. Postavil se na stranu ministerstva obrany a kritiku odmítl. To je zcela v rozporu s předvolební logikou, je to spíš osobní obranná reakce – hlavně nedopustit kritiku ministerstva obrany. Putin se zjevně k tomu, co mu říká Kulko, staví s nedůvěrou. Výmluvné,“ zhodnotila pozoruhodnou epizodu pořadu nazvaného Úkoly roku nezávislá politoložka Tatjana Stanovaja.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Mír bude, až dosáhneme cílů. Pomoc Ukrajině uvadá, řekl Putin na tiskovce
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Rusové postupují na celé frontě. Situace je katastrofální, hlásí Ukrajina
Pokud ovšem došlo na skutečné problémy, které dnes Rusy trápí (například na inflaci nebo úřady a církví dirigované tažení proti potratům), dal Vladimir Putin jasně najevo, že žádné ústupky dělat nebude. Nepotřebuje to, protože po zesílení represí a pacifikaci občanské společnosti nezůstala v Rusku žádná politická síla, která by mohla jeho režim ohrozit.
„Putin se nehodlá vtírat do přízně lidu. Necítí se politicky zranitelný. Věří, že lid je s ním, a proto se chová velmi zdrženlivě a jen málo slibuje. Velmi málo. Toho by si měli všimnou hlavně ti, kteří neustále píší, že Putin hledá něco pozitivního, aby si lid udržel na své straně. On takový problém nemá,“ upozorňuje Stanovaja.
Pozornější pozorovatelé si všimli i velmi opatrné formulace ohledně další možné mobilizace. „Putin NEŘEKL, že k mobilizaci nedojde. Žonglováním s počty žoldáků a dobrovolníků zdůraznil, že není potřeba. Na závěr řekl, že DNES není potřeba. Dnes možná ne, ale zítra bude. Co na tom není k pochopení? Počkejte, až bude po volbách,“ napsal v izraelském exilu žijící analytik Abbas Galljamov.
Pro Západ a Kyjev je však nejzásadnější, že Putin ve svém televizní vystoupení opět oprášil původní cíle „speciální vojenské operace“. Pokud se během léta spekulovalo, že by Moskva možná byla ochotna vyjednávat o zmrazení konfliktu podle korejského scénáře a spokojila by se jen s teritoriem, které má v současnosti pod kontrolou, šéf Kremlu tyto dohady shodil ze stolu.
„Mír nastane, až dosáhneme svých cílů: denacifikace, demilitarizace a neutrálního statusu Ukrajiny... Co se týče demilitarizace. Pokud se nebudou chtít dohodnout, budeme muset přijmout jiná, vojenská opatření,“ prohlásil Putin a pochlubil se, že ruská armáda během ukrajinské protiofenzivy zničila 747 tanků a 2 300 obrněnců.
Návrat k původním cílům potvrzuje, že Putin si je dnes opět jistý vítězstvím. Dlouhá opotřebovávací válka mu hraje do karet: Rusko přešlo na válečný průmysl, Kongres se stále nedokáže dohodnout na další pomoci Ukrajině v hodnotě 61 miliard dolarů a padesátimiliardový balík ze strany EU ve čtvrtek zablokoval Viktor Orbán. Putin navíc věří, že za rok se do Bílého domu vrátí Donald Trump, se kterým se už nějak dohodne.
Mír bude, až dosáhneme cílů. Pomoc Ukrajině uvadá, řekl Putin na tiskovce
Jenže zatímco během wagnerovského tažení na Moskvu Putin reagoval pozdě a nepřesvědčivě, dnes je opět pevný v kramflecích. Prigožin je po smrti, jeho impérium si rozebraly bezpečnostní složky a pochyby o Putinově odhodlání bránit moc všemi prostředky jsou zažehnány. A pokud dříve mohli ultranacionalisté typu Ivana Girkina kritizovat polovičatý způsob vedení války, dnes je vojenské náčalstvo nedotknutelné.
Opoziční i prokremelští znalci režimu se shodují, že jednasedmdesátiletý prezident během první televizní besedy od začátku války působil velmi klidně a vyrovnaně. Období turbulencí, kdy se šířily obavy z kolapsu Ruska jako v roce 1917, je zažehnáno. Naopak – Ukrajina je v defenzivě, s přicházející zimou přebírá iniciativu na bojišti ruská armáda.
„Z pořadu byly cítit klid, mír, spokojenost, absence agrese a jakékoli nervozity. To je v přímém protikladu s veřejnými vystoupeními Zelenského. Je to jediné racionální předvolební poselství: Všechno jde dobře, není důvod nic radikálně měnit, problémy tu sice jsou, ale my je řešíme,“ shrnuje Putinovo vystoupení nezávislý politolog Alexandr Kyněv.
Rusové postupují na celé frontě. Situace je katastrofální, hlásí Ukrajina
Pokud ovšem došlo na skutečné problémy, které dnes Rusy trápí (například na inflaci nebo úřady a církví dirigované tažení proti potratům), dal Vladimir Putin jasně najevo, že žádné ústupky dělat nebude. Nepotřebuje to, protože po zesílení represí a pacifikaci občanské společnosti nezůstala v Rusku žádná politická síla, která by mohla jeho režim ohrozit.
„Putin se nehodlá vtírat do přízně lidu. Necítí se politicky zranitelný. Věří, že lid je s ním, a proto se chová velmi zdrženlivě a jen málo slibuje. Velmi málo. Toho by si měli všimnou hlavně ti, kteří neustále píší, že Putin hledá něco pozitivního, aby si lid udržel na své straně. On takový problém nemá,“ upozorňuje Stanovaja.
Pozornější pozorovatelé si všimli i velmi opatrné formulace ohledně další možné mobilizace. „Putin NEŘEKL, že k mobilizaci nedojde. Žonglováním s počty žoldáků a dobrovolníků zdůraznil, že není potřeba. Na závěr řekl, že DNES není potřeba. Dnes možná ne, ale zítra bude. Co na tom není k pochopení? Počkejte, až bude po volbách,“ napsal v izraelském exilu žijící analytik Abbas Galljamov.
Pro Západ a Kyjev je však nejzásadnější, že Putin ve svém televizní vystoupení opět oprášil původní cíle „speciální vojenské operace“. Pokud se během léta spekulovalo, že by Moskva možná byla ochotna vyjednávat o zmrazení konfliktu podle korejského scénáře a spokojila by se jen s teritoriem, které má v současnosti pod kontrolou, šéf Kremlu tyto dohady shodil ze stolu.
Návrat k původním cílům potvrzuje, že Putin si je dnes opět jistý vítězstvím. Dlouhá opotřebovávací válka mu hraje do karet: Rusko přešlo na válečný průmysl, Kongres se stále nedokáže dohodnout na další pomoci Ukrajině v hodnotě 61 miliard dolarů a padesátimiliardový balík ze strany EU ve čtvrtek zablokoval Viktor Orbán. Putin navíc věří, že za rok se do Bílého domu vrátí Donald Trump, se kterým se už nějak dohodne.
Až Trump vyvede Ameriku z NATO. Evropa se začíná chystat na nemyslitelné
Proto se dnes vrací k požadavku ukrajinské kapitulace a připojení co největší části Ukrajiny. Německý novinář Julian Röpcke tak na stránkách bulváru Bild spekuluje, že se během následující tří let pokusí dobýt Charkov a Dnipro. Dmitrij Medveděv se zase nedávno zasnil, že Ukrajina by mohla v budoucnosti existovat jen v hranicích Lvovské oblasti. Jeho jmenovec – prorežimní publicista Andrej Medveděv – se zase dožaduje připojení takzvaného Novoruska včetně Oděsy a Mykolajivu.
Podobné teritoriální cíle vnímavý posluchač mohl postřehnout i v Putinově čtvrtečním vystoupení: „Jihovýchod Ukrajiny byl vždy proruský, to jsou historicky ruská území. Oděsa je ruské město. To není žádná historická blbost, co bych si vymyslel. Vladimir Iljič Lenin jim to všechno dal. My jsme se s tím smířili, ale tato část, jihovýchod Ukrajiny, je pro nás velmi důležitá,“ povzdechl si Putin.
Zde leží jádro Putinova poselství západním politikům: Dejte od Ukrajiny ruce pryč, než vás její podpora ekonomicky a politicky zruinuje. Protože já neustoupím. Rusko vydrží všechno a žádné kompromisy nepřicházejí v úvahu. Pokud ale Ukrajinu hodíte přes palubu, můžeme být kamarádi.
„Putin se pokusil Západ postavit před skutečnost, že Rusko dosáhne nejen plné vojenské kapitulace Ukrajiny, ale navíc tam nastolí spřátelený režim (‚denacifikace‘) a ukrajinský jihozápad bude součástí Ruska,“ analyzuje klíčovou pasáž čtyřhodinového vystoupení Stanovaja.
„Putin dává jasně najevo, že jedinou otázkou je, jakou cenu Západ zaplatí za další otálení s přehodnocením své podpory Ukrajině. Jeho vzkaz zní: Buď se dohodneme hned, nebo Rusko bude dál drtit ukrajinské obyvatelstvo a vojenskou techniku, kterou mu posíláte.“
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... oj=otvirak
