Už za týden by ukrajinští zákonodárci měli hlasovat o novém návrhu zákona o mobilizaci. Je nutně potřeba. Někteří vojáci jsou na frontě bez přestávky už téměř dva roky, ženy a matky se domáhají jejich návratu a zároveň přibývá mladých mužů, kteří se službě chtějí za každou cenu vyhnout.
Zatímco se politici v Kyjevě hádají o přesné podobě nového zákona, generální štáb se už chystá na výcvik nových branců. „Pět set tisíc, sto tisíc, dvě stě tisíc... Jak to bude stanoveno zákonem o mobilizaci, my jsme připraveni. Jsme schopni vycvičit jakýkoli počet lidí,“ řekl o víkendu Rádiu Svoboda generálmajor Viktor Nikoljuk.
Armáda podle něj potřebuje hlavně doplnit řady pěchoty, která během letní protiofenzivy utrpěla při útocích na dobře opevněné ruské pozice značné ztráty. I západní analytici si všímají, že na podzim museli velitelé na frontě skládat jednotky pěchoty i z dělostřelců, aby mohli pokračovat v útočných operacích.
„Dřív dojdou Ukrajinci. Rusko nepotřebuje dělat věci velmi dobře. Jemu stačí dělat věci velmi průměrně. Díky své velikosti je pořád ve výhodě.“
„Potřebujeme pěchotu. To ona útočí, jde vpřed, zakopává se, udržuje pozice, obsazuje pozice nepřítele a zadržuje ho. Nejmasovější výcvik v pozemních vojskách se týká pěšáků. Nechci snižovat význam dronů, tankistů, dělostřelců a minometčíků, jsou také velmi důležití. Ale dnes je nejdůležitější pěchota,“ dodal Nikoljuk.
O změnách zákona o mobilizaci se začalo horečně diskutovat na sklonku minulého roku. Volodymyr Zelenskyj tehdy oznámil, že ho armáda požádala o dalších 450 tisíc až půl milionu lidí. Sám od toho požadavku dal ruce pryč s tím, že mu to přijde jako dost vysoké číslo. Odchod tak vysokého počtu mužů na frontu by se podle něj navíc podepsal na ekonomice.
Pohled na prázdné hroby na hromadném pohřebišti vedle hřbitova v Iziumu na Ukrajině. Po jeho osvobození ukrajinskou armádou bylo v masovém hrobě nalezeno přes 440 těl. )28. ledna 2024)
Pohled na dětské hřiště poblíž obytných budov zničených během rusko-ukrajinské války v ukrajinském městě Izium. (28. ledna 2024)
Voják speciálních sil Národní gardy se připravuje na palbu ze 155mm samohybného děla M109 Paladin na ruské pozice na frontě u Kreminy v Luhanské oblasti na Ukrajině. (28. ledna 2024)
Členové policejní odminovací jednotky odstraňují bojovou hlavici z ruského bezpilotního letounu kamikadze. (26. ledna 2024)
Zbytky průmyslové budovy obklopené obytnými domy po nočním ruském raketovém útoku ve Slovjansku na Ukrajině. 27. ledna 2024)
260 fotografií
Prezident ve snaze udržet si popularitu odpovědnost za zákon o mobilizaci přehodil na premiéra Denyse Šmyhala a ministra obrany Rustema Umerova. Původní návrh vlády počítal se snížením věku pro odvody z 27 let na 25 a s rozšířením odvodů i na invalidy druhého a třetího stupně. Nově by neměli mít plošnou výjimku, ale měli by být posuzováni podle konkrétního postižení.
„I u třetího stupně invalidity existují taková postižení, s nimiž můžete plnit určité povinnosti. A jsou takové, se kterými v žádném případě nemůžete. Například tuberkulóza. Člověk s takovou nemocí je potenciální riziko pro všechny obránce Ukrajiny. Bez ohledu na to, jestli jde o týlové nebo frontové jednotky. Nemoci vyžadující stálou léčbu se budou zohledňovat, příslušné ministerstvo na tom pracuje,“ uvedla poslankyně Olena Mošenecová.
Největší kritiku v původním návrhu zákona ovšem vyvolaly návrhy na sankcionování „uklonistů“ – tedy těch, kdo se vojenské službě snaží za každou cenu vyhnout. Podle zákona by mohli přijít o právo kupovat či prodávat nemovitosti, získávat sociální dávky, obdržet řidičský průkaz nebo si zřídit bankovní účet. Taková opatření by byla podle ombudsmana v rozporu s ústavou a před třemi týdny byl zákon z parlamentu stažen.
Problém „uklonistů“ je v zemi bránící se dva roky agresi ožehavé téma. Média pravidelně plní příběhy mladíků, kteří podplatili lékaře nebo odvodní komisaře, aby se vyhnuli službě v zákopech. Někteří riskují život při útěku přes pohraniční řeku Tisu do Rumunska, další platí za fingované sňatky s postiženými ženami, které bývají i o třicet let starší než ženich.
V Kyjevě navíc přibývá čím dál slyšitelnější volání po demobilizaci vojáků odvedených na začátku invaze, podobně jako v Rusku přibývá demonstrací nespokojených matek a manželek. „Už to jsou skoro dva roky a v zákopech jsou pořád titíž lidé. Mnozí z nich jsou už po smrti,“ řekla listu Kyiv Post v polovině ledna devětadvacetiletá Alina.
V současnosti je demobilizace možná jen v případě vážného zranění, těžkých problémů v rodině nebo dosažení šedesáti let. Stažený návrh zákona počítal s tím, že služba v armádě bude omezena na tři roky, poté by muži v zákopech mohli zůstat jen dobrovolně. Jestli podobná klauzule bude i v přepracovaném návrhu, který Verchovna Rada začne projednávat příští úterý, není jasné. Pro příbuzné jsou nicméně tři roky moc.
Fyzicky to nezvládám. Zatímco si mladí užívají život, bojující Ukrajinci stárnou
Spory kolem zákona přiživily spekulace o sporech mezi Zelenského administrativou a generálním štábem v čele s Valerijem Zalužným. „Je to horká brambora. Politické vedení se rozhodlo vyhýbat problému mobilizace po většinu války, ale nyní někdo musí převzít politickou odpovědnost,“ řekl listu The New York Times ukrajinský politolog Petro Burkovsky.
Jenže i Zelenskému je dnes jasné, že díry na frontě je potřeba zacelit. Ukrajinu čeká velmi obtížný rok, během nějž se musí soustředit především na defenzivu, a navíc musí počítat s tím, že vojenská pomoc Západu bude zpomalovat. Ukrajinská armáda své ztráty nezveřejňuje, podle amerických údajů z loňského srpna přišla minimálně o 170 000 mužů (z toho 70 000 padlých).
Třetí světová už začala a Západ to začíná chápat, říká analytik Fjodorov
Ruské ztráty jsou kvůli neschopnosti velení a bezohledné taktice posílání lidských vln proti dobře opevněným pozicím ještě vyšší. Jenže agresorská země má také třikrát až čtyřikrát větší populaci. A to ve chvíli, kdy se válka proměnila v opotřebovávací konflikt a Ukrajina musí šetřit každý dělostřelecký granát, hraje jednoznačně do karet Moskvě.
„Při současném poměru ztrát by Ukrajinci potřebovali válku rychle ukončit. Nemusíme se snažit zjistit, jestli dřív dojdou všichni Rusové nebo Ukrajinci, protože víme, že dřív dojdou Ukrajinci. Rusko nepotřebuje dělat věci velmi dobře. Jemu stačí dělat věci velmi průměrně. Díky své velikosti je pořád ve výhodě,“ uvedl nedávno v podcastu Kontext bezpečnostní analytik Jan Ludvík.
Odvodní komisaři ukrajinské armády se proto v posledních měsících uchýlili k agresivnějším postupům. Mladé muže nahánějí na ulici a rozdávají jim předvolání, někdy je dokonce nelegálně zadržují nebo jim odebírají pasy. Nahrávky podobných excesů plní sociální sítě, odkud je s potměšilou radostí přebírá ruská propaganda.
Volodymyr Zelenskyj v pondělí v rozhovoru pro ARD slíbil, že podobná praxe by s novým zákonem měla skončit. „Požádal jsem naše vojáky a poslance, aby na to při sepisování zákona mysleli – aby se nemohli nahánět lidé na ulici. Žijeme v době digitalizace, jsme vysoce digitalizovaná země, tak není problém řešit tento problém moderními způsoby,“ podotkl prezident.
Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha