Židovští násilníci v Itálii zaútočili na profesora Faurissona
Napsal: Daniele Scalea
Claudio Moffa, professor afroasijské historie na universitě v italské provincii Teramo, zorganizoval magisterský program pojmenovaný po bývalém manažerovi ENI (Italská petrolejářská společnost - pozn. překladatelky) Enrico Matteiovi věnovaný Střednímu východu. Tento rok magisterský kurz zahrnuje v Evropě tabuizované téma: mytologizování „holocaustu“ a jeho využívání americkými a izraelskými vládnoucími třídami pro politické a finanční účely.
Úroveň vyučujících a účastníků tohoto magisterského programu je vysoká a jejich kulturní pozadí poměrně odlišné: mezi jinými můžeme zmínit samotného Moffa, Franca Cardini (vynikající historik), Massimo Fini (známý žurnalista a filozof), Tiberio Graziani (z university v italské provincii Perugia), Maurizio Blondet (novinář a esejista), Fabio Alberti (ředitel humanitární nevládní nezisková organizace působící v Iráku a Palestině), Vittorio Dan Segre (profesor a bývalý izraelský diplomat), Domenico Losurdo (profesor filozofie), Israel Shamir (reportér a esejista), Giulio Andreotti (bývalý italský premiér), Samir al-Kassir (syrský velvyslanec) a Abolfazl Zohrevand (íránský velvyslanec).
Díky vlně úspěchů tohoto magisterského programu, posuzováno podle velkého zájmu studentů, se Claudio Moffa rozhodl pozvat mezi jinými i Roberta Faurissona (na fotografii), kontroverzního francouzského profesora, který popřel, že nacistická perzekuce Židů během druhé světové války dosáhla kvantitativně a kvalitativně výše popisované hlavním proudem historiografie. Podle Faurissona němečtí státníci nikdy nenařídili genocidu, vražedné plynové komory neexistovaly a počet židovských obětí je mnohem menší než údajných šest milionů.
Kvůli svým teoriím byl Faurisson vyhozen z univerzity, na které vyučoval, byl zbaven své penze, trestně stíhán a vystaven několika fyzickým napadením. Nicméně osmasedmdesátiletý profesor stále bojuje za svobodu bádání. Je důležité si uvědomit, že ani Faurisson ani Moffa nesympatizují s neonacismem. Ba naopak: Claudio Moffa byl během svého mládí aktivní ve velmi levicové organizaci a co se týče rasové otázky, je prof. Faurisson liberál.
Pozvání prof. Faurissona vyvolalo vlnu stížností ze strany sionistického hnutí a jedinců, kteří pohlížejí na magisterský program Enrica Mattei jako na „nepřátelský“ vůči Izraeli. Řada židovských osobností podepsala petici proti svobodě projevu, ve které je uvedeno, že nikdo, kdo zkoumá téma „holocaust“, by neměl přesahovat hranici „nesporných fakt“, a dožadují se toho, aby akademické a politické orgány tento magisterský program zakázaly. Profesor Moffa čelí této iniciativě a sepsal petici podporující svobodu projevu, která byla podepsána stovkami akademiků, studentů, novinářů a dalších. Moffa veřejně vyzval některé z kritiků ke „křížovému výslechu“ profesora Faurissona, ale všichni tuto nabídku odmítli.
Italská mainstreamová média, obzvláště dvoje italské noviny („L’Unità” a „la Repubblica”, druhé zmíněné noviny jsou vlastněny židovským milionářem) spustily agresivní kampaň proti profesoru Moffovi a Faurissonovi; navíc některé sionistické organizace jako např. Centrum Simona Wiesenthala veřejně požadovaly zákaz Faurissonových přednášek na teramské universitě. Pouhých pár dní před událostí tváří v tvář Moffovu odmítnutí zrušit přednášku rektor univerzity rozhodl zavřít všechny budovy a prostory spojené s Fakultou politických věd. Italský ministr pro univerzity a výzkum, Fabio Mussi, se postavil na stranu sionistů, proti svobodě projevu a Faurissonovým přednáškám. Claudio Moffa se odmítl podřídit těmto inkvizitorům a přesunul místo konání do hotelu v Teramu.
18. května profesor Faurisson přijel do Terama a před přednáškou uspořádal tiskovou konferenci před hotelem. Pár minut po ukončení tiskové konference se gang židovských násilníků pokusil tohoto postaršího francouzského profesora napadnout. Od vážné újmy ho zachránila pouze pohotová reakce profesora Moffa a některých přihlížejících. Židovský gang se po té zabral do rvačky s kolemjdoucími a policií, přičemž zranil vrchního policistu Gennara Capassa, který utrpěl zlomeninu klíční kosti. Capassův nadřízený, velitel policejní stanice v Teramu, místo toho, aby nařídil zadržení a vyšetření 50 židovských útočníků, nařídil Moffovi a Faurissonovi zrušit přednášku a opustit město a to za doprovodu policejní eskorty.
Kdo byli ti útočníci? Jsou to Židé středního věku z Říma, členové LED (Lega Ebraica di Difesa), italská pobočka J.D.L. (Jewish Defense League – Liga na obranu Židů, militantní a násilnická organizace) založené bývalým rabínem Meir Kahanem. Tato organizace využívá polovojenského výcviku svých členů (někteří z nich slouží jako dobrovolníci u izraelské armády) a „střeží“ židovské prostory v Římě. LED často fyzicky napadá osoby, jejichž jediné „provinění“ spočívá v kritice izraelské politiky. Například v roce 1992 členové LED, vyzbrojeni ocelovými tyčemi a revolvery, zaútočili na kancelář malé konzervativní politické strany Movimento Politico, přičemž zničili jak kanceláře, tak organizaci. Od roku 2002 je LED zodpovědná za řadu útoků proti palestinským stoupencům.
Všechny tyto zločiny zůstaly nepotrestány. LED není mezi italskými Židy izolována: Riccardo Pacifici, údajný vůdce LED, je významným činitelem židovské komunity v Římě. Den po pokusu o útok na Faurissona měl Pacifici rozhovor s italskými novinami. Nejen že odmítl odsoudit užité násilí, ale požadoval odchod profesora Moffa z jeho místa na univerzitě jako odpověď na to, že Moffa začal rok před tím organizovat uvedený magisterský program. Navíc Moffa založil „Výbor proti represi svobody projevu a myšlení“, který prosazuje nové požadavky (viz níže).
Dodatek:
V dopisu citovaném novinami „La Repubblica“, Fabio Mussi, italský ministr pro univerzity a výzkum - mj. užívá zde rabínský termín pro „holocaust“ („šoa“) – prohlásil následující: „Pozvat na italskou univerzitní půdu člověka, který popírá závažnost šoa, nemá žádnou akademickou hodnotu, ale jenom přináší důkazy o průměrné provokaci.“