co tym chcel pan anjel naznacit?Aryan Angel napísal:dllllllllllllhy list
Sionizmus
K tomu zoznamu- www.ta3.com/sk/playlist/reportaze/52514
BTW. kazdy sionista je zid, avsak nie kazdy zid je sionista...
BTW. kazdy sionista je zid, avsak nie kazdy zid je sionista...
No to je pekne ze to Szatmaryho vzdy prekvapi ale takisto to nic nedokazuje.
Cast vyvolenych z toho zoznamu aktivne protinarodne pracuje a ma pro-"americky"(sionisticky) postoj, potom je uz otazka len v tom ci ide o zradcov (nezidov) alebo infiltraciu cudzich elementov (sionistickych zidov a zid.miesancov)
Cast vyvolenych z toho zoznamu aktivne protinarodne pracuje a ma pro-"americky"(sionisticky) postoj, potom je uz otazka len v tom ci ide o zradcov (nezidov) alebo infiltraciu cudzich elementov (sionistickych zidov a zid.miesancov)
-
zelovoc
Darca
- Príspevky: 4303
- Registrovaný: 15 okt 2005, 9:01
- Bydlisko: Nikto nikomu nie je taký zaviazaný, ako opice Darvinovi.
- Kontaktovať používateľa:
hmm, o adele som si to furt myslel ved s takym nosiskom sa to utajit neda. aj moji stari rodicia vyzerali ako zidia, mozno aj boli aj ked o tom nevedeli. mozno aj ja som a je mi to scasti jedno, aj ked rad by som vedel aka je pravda. to ci je niekto zid je mi jedno, ale ked je natvrdly sionista, popripade sa tvari ako ubermensch tak to mi uz vadi a budem na to vzdy upozornovat. lebo mam vlastny rozum. a ake su moje nazory to uz hadam viete.
ale keby niekto vedel o nejakej stranke kde by stacilo napisat priezviska mojich predkov a zistil by som nejaky povod tak budem velmi rad. Lebo slovenske niesu.
ale keby niekto vedel o nejakej stranke kde by stacilo napisat priezviska mojich predkov a zistil by som nejaky povod tak budem velmi rad. Lebo slovenske niesu.
No to u nas asi tazko, ten velky nos sam o sebe az tak vela neznamena 
Mozno by ti pomohol jeden zidovsky vedec ktory sice popiera existenciu roznych ras (a tym sa snazi dokazat nezmyselnost bieleho nacionalizmu) ale popritom obhajuje existenciu "zidovskeho genu" na zaklade ktoreho by mali/nemali byt ludia pripusteni imigrovat do Izraela.
Mozno by ti pomohol jeden zidovsky vedec ktory sice popiera existenciu roznych ras (a tym sa snazi dokazat nezmyselnost bieleho nacionalizmu) ale popritom obhajuje existenciu "zidovskeho genu" na zaklade ktoreho by mali/nemali byt ludia pripusteni imigrovat do Izraela.
No pri niektorych menach som bol dost prekvapeny, najma u Nogu, ktory uz nejak upada, akurat v posledno case sa zmohol na nejaku reklamu na parkety
, co je na zida zvlastne.
Trochu odbocim, a pridam nieco z historie:
Kdo jsou dnešní Židé?
Filip Fidelité
V roce 1976 vyšla v Anglii kniha pod názvem „The Thirteen Tribe: The Khazar Empire and its Heritage (Třináctý kmen: Chazarská říše a její dědictví). Jejím autorem byl Arthur Koestler, potomek maďarských Židů a známý spisovatel. Kniha vzbudila obrovský zájem veřejnosti, kdy většinou Židé vystupovali proti ní a jiní jí naopak přijali za seriozní dílo.
Koestler totiž prošel nesčetné množství historických pramenů a světu přednesl tezi, že většina světového židovstva, která se nazývá Aškenázi, není pokrevně spojena s biblickými Židy, ale pochází z kmene Chazarů, který ovládal mohutnou říši na území bývalého Sovětského svazu a v osmém století přijal judaismus za své náboženství.
Nejsem si jistý, zda kniha byla přeložena do českého jazyka, každopádně v obchodě jí neseženete. V následujících řádcích proto shrnuji stručný obsah jednotlivých kapitol, společně s hlavními myšlenkami a doplňujícím komentářem.
Část První: Vzestup a pád Chazarů
Kapitola 1: Vzestup
Chazaři byli etničtí Turci a obývali veliké území mezi Kaspickým a Černým mořem. V roce 632, když zemřel prorok Mohamed, vytáhly muslimské armády do světa šířit islám ohněm a mečem. Na západě se jim nakonec postavil Karel Martel. Na východě, nad Kavkazem, to v sedmém století byli právě Chazaři. Jejich stoletá válka s muslimy skončila bez vítěze, ale chazarská říše z ní vyšla velmi silná a dokonce se pokrevně propojila s byzantskou říší. Nakonec však Chazaři nepřijali křesťanskou ani muslimskou víru, nýbrž v roce 740 konvertovali k judaismu. Koestler zde dokládá, že tato konverze je nejen historicky zdokumentována, nýbrž odkaz Chazarů je živý ještě dnes mezi fundamentalistickou židovskou sektou Karaitů, která žije hlavně na Krymu a v Polsku. Cituje profesora historie z Tel Avivu, Poliaka, který tvrdí, že většina světových Židů jsou právě potomky Chazarů. K tomu dodává, že pokud je tato většina potomky tureckého kmene a nepochází z Abrahamova sémě, termín antisemitismus již není na místě.
Chazaři v dobách své největší slávy ovládali více než třicet kmenů a národů mezi Kavkazem, Uralem a až na Ukrajinu. Kroniky z té doby je popisují jako divoké a nelítostné válečníky, kteří rabovali všechna území v jejich dosahu. Jejich jméno zřejmě pochází z tureckého „gaz“ – toulat se a označuje prostě nomáda. Po pádu hunské a poté turecké říše to byli oni, kdo ovládli rozlehlé asijské a evropské stepi.
V oblasti východní Evropy, části Asie a Blízkého východu vládly tři mohutné říše. Islámský kalifát, křesťanská byzantská říše a chazarská říše. Tyto tři říše spolu soustavně válčily o nadvládu. Vstupovaly do aliancí, které pak opouštěly, aby se s bývalým nepřítelem spojily proti bývalému příteli. Především válka muslimů a Chazarů byla nemilosrdná a za oběť jí padla celá města, která bývala vyvražděna do posledního. Arabský kronikář zapsal, že „Chazárie je země, kde jsou ovce, med a Židé ve velkém množství.“
Chazaři byli také zdatnými obchodníky. Jejich prostřednictvím se zboží z Persie a Byzancie dostávalo dál na západ a sever. Byli také vyhlášenými zpracovateli zlata a stříbra.
Vůdce Chazarů byl nazýván kagan. Zpravidla neopouštěl svůj palác, protože se nesměl stýkat s obyčejnými lidmi. Měl dvacet pět žen, z nichž každá byla dcerou jemu podrobenému králi. Na konci své vlády býval pak každý král rituálně zavražděn.
Hlavní město, které se nazývalo Itil, leželo na dvou březích řeky. Západní část byla sídlem krále a čistokrevných Chazarů, východní břeh obývali muslimové a pohané. Ve městě bylo sedm soudců. Dva pro muslimy, dva pro Chazary soudící podle Tóry, dva pro křesťany a jeden pro pohany a ostatní.
Kapitola 2: Konverze
Koestler tvrdí, že konverze Chazarů k judaismu byla vedena touhou zůstat nezávislou mocí. Chazarská elita si uvědomovala, že jejich pohanství je již zastaralé a neumožňuje efektivně vládnout lidu. Jenže při konverzi ke křesťanství nebo islámu by se fakticky stali vazaly buď římského císaře nebo Kalifa. Stali se tedy třetí silou a zvolili judaismus. Ten pro ně nebyl zcela neznámým náboženstvím. Již více než sto let do jejich říše proudili židovští uprchlíci z jihu, kteří byli pronásledováni buď křesťany nebo muslimy.
Ještě před konverzí k judaismu byla chazarská říše rájem uprchlíků pro svou toleranci ke všem náboženstvím. Po konverzi se pak pro Židy stala skutečným domovem. Židé z míst, ze kterých uprchli, sebou přinesli mnoho znalostí. Je známo, že Chazaři po jejich příchodu začali používat hebrejskou abecedu.
Samotná konverze probíhala v několika krocích. Král Bulan nejprve vyhnal představitele pohanských kultů. Poté přijal jakousi primitivní formu judaismu založenou pouze na bibli, nikoliv na Talmudu, a celý proces judaizace se pak završoval velmi postupně. Nicméně jejich oddanost tomuto náboženství překonala celá staletí.
Skuteční Židé přijímali své nové bratry a sestry s rozpaky. Po staletích exilu v diaspoře si těžko připouštěli, že mají vlastní zem a krále a na Chazary pohlíželi jako bastardy pro jejich nepříslušnost k rase.
Kapitola 3: Úpadek
V roce 833 vyvstali Chazarům noví a mocní nepřátelé, kteří byli na západě nazýváni Vikingy nebo Normany a na východě Rusy. Stejně jako Vikingové, kteří se stali postrachem pobřeží severní Evropy, i Rusové pořádali loupeživé výpravy podél severního pobřeží Ruska a pronikali po řekách dále do vnitrozemí.
Slovo Rus vzniklo pravděpodobně ze švédského „rodher“, což znamená veslař a samotní Rusové přišli z východního Švédska. Překonali Balt a Finský záliv a vstoupili do severního Ruska, kde založili dnešní Novgorod. V roce 860 obléhali Konstantinopol. V roce 912 pak 500 jejich lodí vplulo do Kaspického moře.
Rusové postupně splynuli se svými slovanskými sousedy a díky vlivu byzantské říše také přijali pravoslavné náboženství. Jména prvních ruských vladařů byla poslovanštěná. Z Hrörekra se stal Rurik, z Helgiho Oleg, z Ingvara Igor a z Helgy Olga. Severská tradice se pak z ruského povědomí začala vytrácet narozením syna Helgy a Ingvara, kterého pojmenovali Svatoslav.
Rusové začínají ovládat některé národy, které byly do té doby vazaly Chazarů. V roce 862 přichází veliké množství Vikingů do města Kyjev, které je do té doby pod vládou Chazarů, a ovládnou jej. Brzy se pak stane matkou všech ruských měst.
Koestler soudí, že to, jak Vikingové snadno operovali v dnešním západním Rusku a Ukrajině, bylo způsobeno migrací Maďarů dále na západ od Dněpru, kdy tak Chazaři ztratili přirozenou ochranu svých západních hranic.
Kapitola 4: Pád
Rusové kombinují obchod s dobýváním. Plaví se daleko na východ do Kaspického moře, kde obchodují s muslimy a Chazarům odvádějí poplatky. Při několika svých plavbách vypálí města okolo pobřeží a odvezou veliké množství muslimských otroků. V roce 913 Rusové plení s dovolením Chazarů dnešní Ázerbajdžán. Na cestě zpátky posílají chazarskému králi polovinu své kořisti, jak zněla dohoda. Muslimští vojáci v jeho armádě však požadují, aby směli na Rusy zaútočit. Král toto povolil a celá ruská výprava byla nakonec v několika srážkách pobita.
Stará ruská kronika pak zmiňuje veliké tažení ruských vojsk v roce 965, které nakonec zlomilo moc Chazarů. Toto tažení vedl princ Svatoslav, syn Ingvara a Helgy, který proslul tím, že se před těmi, které se chystal napadnout, neskrýval, nýbrž jim poslal stručný vzkaz: „Jdu na vás“. Rusové ve veliké bitvě zvítězili a srovnali se zemí slavnou chazarskou pevnost Sarkel na Donu, která byla součástí hlavního města Itilu.
Ačkoliv byla chazarská moc zlomena, jejich říše ještě nikoliv. Ta přetrvala ještě do třináctého století a ruské kroniky v tomto období již o Chazarech mluví jen jako o Židech.
Část Druhá: Dědictví
Kapitola 5: Exodus
Bibličtí Židé, stejně jako Chazaři, sdíleli vzájemně stejný osud. Oba národy žily v místech, které byly významnými obchodními křižovatkami. To z nich vytvořilo kosmopolity stejně jako zručné obchodníky. Díky útokům zvenčí museli opustit svá sídla a kombinace jejich exkluzivního náboženství s rolí obětí je nutila držet spolu a v každém novém místě, do kterého přišli, zakládat své vlastní komunity.
Ke konci prvního tisíciletí již dochází k prvnímu stěhování Chazarů na západ, především do Uher a Polska, kde zakládají první židovské komunity.
V třináctém století pak mongolské hordy začínají silně tlačit na národy, které obývají ruské stepi. Někteří se podvolí, jiní utíkají na západ. Mor v letech 1347-48 v kombinaci s neustálými útoky z jihu a východu trvale rozvrátil chazarskou říši a většina jejích obyvatel odchází na západ. Zbytek zůstává a vytváří židovská osídlení a to především na Krymu a v Kavkazu, která přetrvala dodnes.
Polské království již od 10. století lákalo do země kolonisty. Přicházelo mnoho Němců, kteří zakládají mj. Krakov. Z východu pak přicházejí například Arméni, ale také chazarští Židé. Ti získávají v Polsku četná privilegia, zakládají celé židovské kolonie a věnují se převážně zemědělství.
Na rozdíl od ghett, která jsou příznačná pro židovskou populaci žijící v západní Evropě, žijí východní Židé v tzv. shtetlech (dialekt Jidiš, z německého stadt).
Ghetto bylo místo, které bylo obehnáno zdí, a Židé zde žili přemnoženi ve svém vlastním světě. Shtetl, naproti tomu, byla běžná vesnice, která však byla obydlena výlučně Židy.
Polské židovstvo také vytvořilo „image“, pod kterou si většina lidí představí dnešního ortodoxního Žida. Typický kaftan byl kabát, který se již celá staletí předtím nosil mezi národy ze stepí. Pokrývka hlavy jarmulka, je běžně k vidění i mezi Uzbeky nebo některými tureckými jazykovými skupinami na území bývalého Sovětského svazu. Na vrchu jarmulky pak nosili muži takzvaný streimel, což byl liščí ohon a který můžeme i dnes vidět na obrázcích z Izraele.
Kapitola 6: Odkud kam?
Skuteční Židé zatím po celá staletí emigrují podél pobřeží Středozemního moře a stěhují se i dále do vnitrozemí. Často disponují velkým majetkem, a proto jsou místními panovníky vítáni jako oživení ekonomiky. Obchod v západní Evropě, včetně obchodu s otroky, byl svého času čistě židovská záležitost. Díky posílení domácích obchodníků však byli postupně vytlačeni ze všech odvětví, až jim zbylo pouze peněžnictví a půjčování peněz na vysoký úrok. Často se proto dostávají do konfliktu s lidem, který je nenávidí, i šlechtou, která chce oslabit jejich finanční moc, a také církví, která stojí o jejich konverzi ke křesťanství.
Černá smrt, mor, který uchvátil Evropu, pak ve 14.století západní Evropu, s výjimkou Španělska, od Židů doslova vyčistí.
Kapitola 7: Boční proudy
Původ východních Židů býval dříve přisuzován odchodu Židů z Francie a Německa na východ. Kromě chazarské historie, která byla představena v předchozích kapitolách, tuto teorii vyvrací také existence jazyku Jidiš.
Jidiš je zvláštní směsice hebrejštiny, středověké němčiny, slovanského jazyka a dalších elementů, to vše psané v hebrejských znacích. Chazaři, kteří přišli do Polska, museli dokázat komunikovat s mnoha národy, které zde žili. Byli to především němečtí kolonisté, polští úředníci a další Slované, s nimiž přišli do styku. Němčina byla nejdůležitějším jazykem Polska. To se pak odráží i ve struktuře Jidiš, jazyku, který vznikl uměle mezi chazarskými Židy během několika století.
Židé jsou zatím pronásledováni v celé Evropě. Zbytky Chazarů, kteří žili na Ukrajině, jsou v 16. století vyhnáni na západ kozáky.
A nyní se dostáváme k nejdůležitějšímu tvrzení celé knihy. Je prokázáno, že většina dnešních Židů nepřišla do Evropy přes Středomoří, nýbrž z Kavkazu.
Kapitola 8: Rasa a mýtus
Židé se dnes dělí do dvou hlavních částí. Sefardská část a část Aškenázi. Sefardští Židé jsou semitskými potomky těch, kteří po exodu z Palestiny obývali středověké Španělsko (hebrejsky Sefarad) a rozšířili se dále do západní Evropy. Jejich počet byl v šedesátých letech minulého století odhadnut na půl milionu.
Podíl Aškenázi na světovém židovstvu byl v tu samou dobu odhadnut na 11 milionů. Bible hovoří o lidu Askhenaz, který žije kdesi v dnešní Arménii. Devadesát pět procent současných Židů žijících nejen v Izraeli, ale i celém světě, netvoří nikdo jiný než potomci tureckého kmene Chazarů.
Kniha dále vyvrací některé stereotypy, které máme při fyzické představě Žida. Snad i díky rasovému míšení Židé často splývají s prostředím, ve kterém žijí. Zažitý stereotyp tmavovlasého, tmavookého Žida tak často neplatí. Židé totiž, často v protikladu se svou vírou, uzavírali manželství s příslušníky jiných národů. Toto načas zastavila ghetta, ale po jejich stržení vše začalo znovu. Kniha se také zabývá dalšími stereotypy vizáže, jako je například pověstný židovský orlí nos. Ten je velmi typický právě pro východní národy, z nich vzešli Chazaři, ale vzhledem k staletému rasovému míšení již není žádným pravidlem. Orlí nos pak není vůbec typický pro sefardskou komunitu.
Tolik k obsahu knihy. Ta je tedy zajímavá nejen pro svůj historický obsah, který osvětluje dějiny některých východních národů, ale také pro nepříliš rozšířený fakt, že předci asi 95% dnešních Židů nikdy nežili v Palestině, nýbrž se jako nomádi proháněli v asijských stepích. To pak může oprávněně vyvolat závažnou otázku, jakou váhu má dnešní židovský nárok na území Palestiny a celého státu Izrael
Trochu odbocim, a pridam nieco z historie:
Kdo jsou dnešní Židé?
Filip Fidelité
V roce 1976 vyšla v Anglii kniha pod názvem „The Thirteen Tribe: The Khazar Empire and its Heritage (Třináctý kmen: Chazarská říše a její dědictví). Jejím autorem byl Arthur Koestler, potomek maďarských Židů a známý spisovatel. Kniha vzbudila obrovský zájem veřejnosti, kdy většinou Židé vystupovali proti ní a jiní jí naopak přijali za seriozní dílo.
Koestler totiž prošel nesčetné množství historických pramenů a světu přednesl tezi, že většina světového židovstva, která se nazývá Aškenázi, není pokrevně spojena s biblickými Židy, ale pochází z kmene Chazarů, který ovládal mohutnou říši na území bývalého Sovětského svazu a v osmém století přijal judaismus za své náboženství.
Nejsem si jistý, zda kniha byla přeložena do českého jazyka, každopádně v obchodě jí neseženete. V následujících řádcích proto shrnuji stručný obsah jednotlivých kapitol, společně s hlavními myšlenkami a doplňujícím komentářem.
Část První: Vzestup a pád Chazarů
Kapitola 1: Vzestup
Chazaři byli etničtí Turci a obývali veliké území mezi Kaspickým a Černým mořem. V roce 632, když zemřel prorok Mohamed, vytáhly muslimské armády do světa šířit islám ohněm a mečem. Na západě se jim nakonec postavil Karel Martel. Na východě, nad Kavkazem, to v sedmém století byli právě Chazaři. Jejich stoletá válka s muslimy skončila bez vítěze, ale chazarská říše z ní vyšla velmi silná a dokonce se pokrevně propojila s byzantskou říší. Nakonec však Chazaři nepřijali křesťanskou ani muslimskou víru, nýbrž v roce 740 konvertovali k judaismu. Koestler zde dokládá, že tato konverze je nejen historicky zdokumentována, nýbrž odkaz Chazarů je živý ještě dnes mezi fundamentalistickou židovskou sektou Karaitů, která žije hlavně na Krymu a v Polsku. Cituje profesora historie z Tel Avivu, Poliaka, který tvrdí, že většina světových Židů jsou právě potomky Chazarů. K tomu dodává, že pokud je tato většina potomky tureckého kmene a nepochází z Abrahamova sémě, termín antisemitismus již není na místě.
Chazaři v dobách své největší slávy ovládali více než třicet kmenů a národů mezi Kavkazem, Uralem a až na Ukrajinu. Kroniky z té doby je popisují jako divoké a nelítostné válečníky, kteří rabovali všechna území v jejich dosahu. Jejich jméno zřejmě pochází z tureckého „gaz“ – toulat se a označuje prostě nomáda. Po pádu hunské a poté turecké říše to byli oni, kdo ovládli rozlehlé asijské a evropské stepi.
V oblasti východní Evropy, části Asie a Blízkého východu vládly tři mohutné říše. Islámský kalifát, křesťanská byzantská říše a chazarská říše. Tyto tři říše spolu soustavně válčily o nadvládu. Vstupovaly do aliancí, které pak opouštěly, aby se s bývalým nepřítelem spojily proti bývalému příteli. Především válka muslimů a Chazarů byla nemilosrdná a za oběť jí padla celá města, která bývala vyvražděna do posledního. Arabský kronikář zapsal, že „Chazárie je země, kde jsou ovce, med a Židé ve velkém množství.“
Chazaři byli také zdatnými obchodníky. Jejich prostřednictvím se zboží z Persie a Byzancie dostávalo dál na západ a sever. Byli také vyhlášenými zpracovateli zlata a stříbra.
Vůdce Chazarů byl nazýván kagan. Zpravidla neopouštěl svůj palác, protože se nesměl stýkat s obyčejnými lidmi. Měl dvacet pět žen, z nichž každá byla dcerou jemu podrobenému králi. Na konci své vlády býval pak každý král rituálně zavražděn.
Hlavní město, které se nazývalo Itil, leželo na dvou březích řeky. Západní část byla sídlem krále a čistokrevných Chazarů, východní břeh obývali muslimové a pohané. Ve městě bylo sedm soudců. Dva pro muslimy, dva pro Chazary soudící podle Tóry, dva pro křesťany a jeden pro pohany a ostatní.
Kapitola 2: Konverze
Koestler tvrdí, že konverze Chazarů k judaismu byla vedena touhou zůstat nezávislou mocí. Chazarská elita si uvědomovala, že jejich pohanství je již zastaralé a neumožňuje efektivně vládnout lidu. Jenže při konverzi ke křesťanství nebo islámu by se fakticky stali vazaly buď římského císaře nebo Kalifa. Stali se tedy třetí silou a zvolili judaismus. Ten pro ně nebyl zcela neznámým náboženstvím. Již více než sto let do jejich říše proudili židovští uprchlíci z jihu, kteří byli pronásledováni buď křesťany nebo muslimy.
Ještě před konverzí k judaismu byla chazarská říše rájem uprchlíků pro svou toleranci ke všem náboženstvím. Po konverzi se pak pro Židy stala skutečným domovem. Židé z míst, ze kterých uprchli, sebou přinesli mnoho znalostí. Je známo, že Chazaři po jejich příchodu začali používat hebrejskou abecedu.
Samotná konverze probíhala v několika krocích. Král Bulan nejprve vyhnal představitele pohanských kultů. Poté přijal jakousi primitivní formu judaismu založenou pouze na bibli, nikoliv na Talmudu, a celý proces judaizace se pak završoval velmi postupně. Nicméně jejich oddanost tomuto náboženství překonala celá staletí.
Skuteční Židé přijímali své nové bratry a sestry s rozpaky. Po staletích exilu v diaspoře si těžko připouštěli, že mají vlastní zem a krále a na Chazary pohlíželi jako bastardy pro jejich nepříslušnost k rase.
Kapitola 3: Úpadek
V roce 833 vyvstali Chazarům noví a mocní nepřátelé, kteří byli na západě nazýváni Vikingy nebo Normany a na východě Rusy. Stejně jako Vikingové, kteří se stali postrachem pobřeží severní Evropy, i Rusové pořádali loupeživé výpravy podél severního pobřeží Ruska a pronikali po řekách dále do vnitrozemí.
Slovo Rus vzniklo pravděpodobně ze švédského „rodher“, což znamená veslař a samotní Rusové přišli z východního Švédska. Překonali Balt a Finský záliv a vstoupili do severního Ruska, kde založili dnešní Novgorod. V roce 860 obléhali Konstantinopol. V roce 912 pak 500 jejich lodí vplulo do Kaspického moře.
Rusové postupně splynuli se svými slovanskými sousedy a díky vlivu byzantské říše také přijali pravoslavné náboženství. Jména prvních ruských vladařů byla poslovanštěná. Z Hrörekra se stal Rurik, z Helgiho Oleg, z Ingvara Igor a z Helgy Olga. Severská tradice se pak z ruského povědomí začala vytrácet narozením syna Helgy a Ingvara, kterého pojmenovali Svatoslav.
Rusové začínají ovládat některé národy, které byly do té doby vazaly Chazarů. V roce 862 přichází veliké množství Vikingů do města Kyjev, které je do té doby pod vládou Chazarů, a ovládnou jej. Brzy se pak stane matkou všech ruských měst.
Koestler soudí, že to, jak Vikingové snadno operovali v dnešním západním Rusku a Ukrajině, bylo způsobeno migrací Maďarů dále na západ od Dněpru, kdy tak Chazaři ztratili přirozenou ochranu svých západních hranic.
Kapitola 4: Pád
Rusové kombinují obchod s dobýváním. Plaví se daleko na východ do Kaspického moře, kde obchodují s muslimy a Chazarům odvádějí poplatky. Při několika svých plavbách vypálí města okolo pobřeží a odvezou veliké množství muslimských otroků. V roce 913 Rusové plení s dovolením Chazarů dnešní Ázerbajdžán. Na cestě zpátky posílají chazarskému králi polovinu své kořisti, jak zněla dohoda. Muslimští vojáci v jeho armádě však požadují, aby směli na Rusy zaútočit. Král toto povolil a celá ruská výprava byla nakonec v několika srážkách pobita.
Stará ruská kronika pak zmiňuje veliké tažení ruských vojsk v roce 965, které nakonec zlomilo moc Chazarů. Toto tažení vedl princ Svatoslav, syn Ingvara a Helgy, který proslul tím, že se před těmi, které se chystal napadnout, neskrýval, nýbrž jim poslal stručný vzkaz: „Jdu na vás“. Rusové ve veliké bitvě zvítězili a srovnali se zemí slavnou chazarskou pevnost Sarkel na Donu, která byla součástí hlavního města Itilu.
Ačkoliv byla chazarská moc zlomena, jejich říše ještě nikoliv. Ta přetrvala ještě do třináctého století a ruské kroniky v tomto období již o Chazarech mluví jen jako o Židech.
Část Druhá: Dědictví
Kapitola 5: Exodus
Bibličtí Židé, stejně jako Chazaři, sdíleli vzájemně stejný osud. Oba národy žily v místech, které byly významnými obchodními křižovatkami. To z nich vytvořilo kosmopolity stejně jako zručné obchodníky. Díky útokům zvenčí museli opustit svá sídla a kombinace jejich exkluzivního náboženství s rolí obětí je nutila držet spolu a v každém novém místě, do kterého přišli, zakládat své vlastní komunity.
Ke konci prvního tisíciletí již dochází k prvnímu stěhování Chazarů na západ, především do Uher a Polska, kde zakládají první židovské komunity.
V třináctém století pak mongolské hordy začínají silně tlačit na národy, které obývají ruské stepi. Někteří se podvolí, jiní utíkají na západ. Mor v letech 1347-48 v kombinaci s neustálými útoky z jihu a východu trvale rozvrátil chazarskou říši a většina jejích obyvatel odchází na západ. Zbytek zůstává a vytváří židovská osídlení a to především na Krymu a v Kavkazu, která přetrvala dodnes.
Polské království již od 10. století lákalo do země kolonisty. Přicházelo mnoho Němců, kteří zakládají mj. Krakov. Z východu pak přicházejí například Arméni, ale také chazarští Židé. Ti získávají v Polsku četná privilegia, zakládají celé židovské kolonie a věnují se převážně zemědělství.
Na rozdíl od ghett, která jsou příznačná pro židovskou populaci žijící v západní Evropě, žijí východní Židé v tzv. shtetlech (dialekt Jidiš, z německého stadt).
Ghetto bylo místo, které bylo obehnáno zdí, a Židé zde žili přemnoženi ve svém vlastním světě. Shtetl, naproti tomu, byla běžná vesnice, která však byla obydlena výlučně Židy.
Polské židovstvo také vytvořilo „image“, pod kterou si většina lidí představí dnešního ortodoxního Žida. Typický kaftan byl kabát, který se již celá staletí předtím nosil mezi národy ze stepí. Pokrývka hlavy jarmulka, je běžně k vidění i mezi Uzbeky nebo některými tureckými jazykovými skupinami na území bývalého Sovětského svazu. Na vrchu jarmulky pak nosili muži takzvaný streimel, což byl liščí ohon a který můžeme i dnes vidět na obrázcích z Izraele.
Kapitola 6: Odkud kam?
Skuteční Židé zatím po celá staletí emigrují podél pobřeží Středozemního moře a stěhují se i dále do vnitrozemí. Často disponují velkým majetkem, a proto jsou místními panovníky vítáni jako oživení ekonomiky. Obchod v západní Evropě, včetně obchodu s otroky, byl svého času čistě židovská záležitost. Díky posílení domácích obchodníků však byli postupně vytlačeni ze všech odvětví, až jim zbylo pouze peněžnictví a půjčování peněz na vysoký úrok. Často se proto dostávají do konfliktu s lidem, který je nenávidí, i šlechtou, která chce oslabit jejich finanční moc, a také církví, která stojí o jejich konverzi ke křesťanství.
Černá smrt, mor, který uchvátil Evropu, pak ve 14.století západní Evropu, s výjimkou Španělska, od Židů doslova vyčistí.
Kapitola 7: Boční proudy
Původ východních Židů býval dříve přisuzován odchodu Židů z Francie a Německa na východ. Kromě chazarské historie, která byla představena v předchozích kapitolách, tuto teorii vyvrací také existence jazyku Jidiš.
Jidiš je zvláštní směsice hebrejštiny, středověké němčiny, slovanského jazyka a dalších elementů, to vše psané v hebrejských znacích. Chazaři, kteří přišli do Polska, museli dokázat komunikovat s mnoha národy, které zde žili. Byli to především němečtí kolonisté, polští úředníci a další Slované, s nimiž přišli do styku. Němčina byla nejdůležitějším jazykem Polska. To se pak odráží i ve struktuře Jidiš, jazyku, který vznikl uměle mezi chazarskými Židy během několika století.
Židé jsou zatím pronásledováni v celé Evropě. Zbytky Chazarů, kteří žili na Ukrajině, jsou v 16. století vyhnáni na západ kozáky.
A nyní se dostáváme k nejdůležitějšímu tvrzení celé knihy. Je prokázáno, že většina dnešních Židů nepřišla do Evropy přes Středomoří, nýbrž z Kavkazu.
Kapitola 8: Rasa a mýtus
Židé se dnes dělí do dvou hlavních částí. Sefardská část a část Aškenázi. Sefardští Židé jsou semitskými potomky těch, kteří po exodu z Palestiny obývali středověké Španělsko (hebrejsky Sefarad) a rozšířili se dále do západní Evropy. Jejich počet byl v šedesátých letech minulého století odhadnut na půl milionu.
Podíl Aškenázi na světovém židovstvu byl v tu samou dobu odhadnut na 11 milionů. Bible hovoří o lidu Askhenaz, který žije kdesi v dnešní Arménii. Devadesát pět procent současných Židů žijících nejen v Izraeli, ale i celém světě, netvoří nikdo jiný než potomci tureckého kmene Chazarů.
Kniha dále vyvrací některé stereotypy, které máme při fyzické představě Žida. Snad i díky rasovému míšení Židé často splývají s prostředím, ve kterém žijí. Zažitý stereotyp tmavovlasého, tmavookého Žida tak často neplatí. Židé totiž, často v protikladu se svou vírou, uzavírali manželství s příslušníky jiných národů. Toto načas zastavila ghetta, ale po jejich stržení vše začalo znovu. Kniha se také zabývá dalšími stereotypy vizáže, jako je například pověstný židovský orlí nos. Ten je velmi typický právě pro východní národy, z nich vzešli Chazaři, ale vzhledem k staletému rasovému míšení již není žádným pravidlem. Orlí nos pak není vůbec typický pro sefardskou komunitu.
Tolik k obsahu knihy. Ta je tedy zajímavá nejen pro svůj historický obsah, který osvětluje dějiny některých východních národů, ale také pro nepříliš rozšířený fakt, že předci asi 95% dnešních Židů nikdy nežili v Palestině, nýbrž se jako nomádi proháněli v asijských stepích. To pak může oprávněně vyvolat závažnou otázku, jakou váhu má dnešní židovský nárok na území Palestiny a celého státu Izrael
-
tomexx
King
- Príspevky: 1773
- Registrovaný: 06 nov 2004, 14:11
- Bydlisko: Praha
- Kontaktovať používateľa:
NefungujeTomasito napísal:K tomu zoznamu- www.ta3.com/sk/playlist/reportaze/52514
BTW. kazdy sionista je zid, avsak nie kazdy zid je sionista...
// Tomasito - funguje
Žádný americký prezident se nemůže postavit Izraeli
Napsal: Paul Craig Roberts
„Žádný americký prezident se nemůže postavit Izraeli“. Tato slova pocházejí od admirála Thomase Moorera, velitele štábu námořnictva (1967-1970) a předsedy výborů náčelníků vojenských štábů (1970-1974). Moorer asi byl poslední svobodomyslným americkým vojenským velitelem.
Admirál Moorer věděl, o čem mluví. Dne osmého června 1967 Izrael napadl americkou loď USS Liberty, zabil 34 amerických námořníků a 173 jich zranil. Izraelská letadla dokonce střílela kulomety na záchranné čluny, na kterých se chtěli námořníci zachránit poškozené lodi. Podle všeho Liberty zachytila komunikaci izraelské armády, která odhalovala odpovědnost Izraele za Sedmidenní válku. Dodnes však většina historických studií a tím pádem i velká část veřejnosti vychází z toho, že za tento konflikt mohli Arabové.
Americké námořnictvo samozřejmě vědělo, kdo Liberty napadl, ale americký prezident se postavil na stranu Izraele proti americké armádě a přikázal námořnictvu, aby o této události mlčelo. Prezident Lyndon Johnson řekl, že napadení Liberty byl omyl. Později admirál Moorer vytvořil vyšetřovací komisi a zveřejnil o tomto případu holou pravdu.
Vliv izraelské lobby na americkou zahraniční politiku je stále značný. V březnu roku 2006 dva významní a uznávaní američtí akademikové, John Mearsheimer a Stehen Walt, vyjádřili znepokojení z toho, že vliv izraelské lobby směřuje americkou zahraniční politiku takovým směrem, že neslouží zájmům ani USA, ale často už ani Izraele. Tito dva akademici doufali, že rozpoutají veřejnou diskusi, která pomůže zachránit USA a Izrael od neúspěšné politiky nátlaku a násilí, která jen zvyšuje nenávist muslimského světa. Židovská lobby se proti jejich zprávě postavila a pokusila se je diskvalifikovat výkřiky o „protižidovských štváčích“, „antisemitech“ a také „antiameričanech“. Ostatně dnes jsou již i izraelští občané, kteří oponují sionistickým plánů na Velký Izrael, odsuzováni jako „antisemité“.
Mnoho Američanů si není vědomo vlivu židovské lobby. Místo toho raději vidí USA jako světovou supervelmoc, novou Římskou říši, která rozkazuje a ostatní se bez otázek podřizují. Mnoho Američanů je přesvědčeno, že vojenský nátlak slouží našim zájmům. Připomínají Libyi, Srbsko, Afghánistán, Irák a nyní jsou připraveni tleskat bombám na Írán nebo Pákistán.
Tato arogance vyúsťuje v zabíjení desítek, možná stovek tisíc, můžu, žen i dětí. Je smutné, že mnoho Američanů věří tomu, že tento postup je vhodný proti zemím, které neakceptují americkou hegemonii. Násilí je to, čím se nyní provádí americká zahraniční politika. Mužní „supervlastenci“ násilí milují.
Taková je Amerika za Bushova režimu. Kdybychom komukoliv z těchto „supervlastenců“ dali volnou roku, tak by všichni „nevlastenečtí podporovatelé teroristů“, kteří se odvažují kritizovat válku proti „islamofašistům“, byli posláni na Guantanamo, jestli ne na místě zastřeleni.
Bushovi lidé změnili Republikánskou stranu uniformní totalitní skupinu. Nemohou se dočkat útoku na Írán, nejlépe snad jadernými zbraněmi, a nedočkaví armagedonu jsou plni sebevědomí a pocitu, že stojí na správné straně. Myslí si, že za svoji podporu zla budou vyneseni do nebe.
Jako zdrcující úder členové Demokratické strany poznali, že jejich strana je s Bushovou Amerikou spokojena a neučinila nic proto, aby Bushe zastavila od útoku na Irák a nebo v budoucnu na Írán. Demokraté mohli jednoduše odvolat jak Bushe, tak Cheneyho, protože k jejich odvolání je potřeba většina hlasů v Kongresu, kterou disponovali. Bez podpory některých republikánských zastupitelů tito dva nemohli být odsouzeni, protože k tomu je zapotřebí dvoutřetinová většina senátorů, nicméně jejich odvolání Kongresem by vzalo vítr z plachet válce a mohlo zachránit nevinné životy a možná i celé lidstvo od atomové katastrofy.
Pro vysvětlení spoluúčasti Demokratů na válkách, které nejsou vedeny v americkém zájmu, byly konstruovány různé výklady a výmluvy. Asi tou nejvíce populární výmluvou je, že Demokraté nechávají Republikány, aby si sami pod sebou podřízli větev a aby pak Demokraté mohli jednoznačně zvítězit ve volbách příští rok.
Je však mimo jakoukoliv pochybnost, že Demokraté vědí, že tak prohnaní lidé, jako je Karl Rove nebo Dick Chejry budou mít pochopení pro volební důsledky malé veřejné podpory jejich činů a že by šli slepě vstříc volební porážce.
Jak lze tedy vysvětlit spoluúčast Demokratické strany na politice, kterou americká veřejnost, a zvláště jejich voliči, odmítají? Klíč k pochopení nám nabízejí noviny Minneapolis-St. Paul Star Tribune. Ty 1. srpna 2007 přinesly zprávu o tom, že demokratický kongresman Keith Ellison stráví týden v Izraeli na „cestě sponzorované Americko-izraelskou vzdělávací federací, která je dobročinnou paží organizace AIPAC (Americko-izraelský zahraniční výbor) a která na tento výlet, kde se mají setkat s politickými lídry Izraele, posílá celkem 19 členů Kongresu. Skupina, která je složena převážně z nově zvolených kongresmanů z Demokratické strany, se má setkat mj. s izraelským premiérem Ehudem Olmertem či palestinským prezidentem Abbasem. Jde o již druhou cestu kongresmana Ellisona do Izraele.“
Podle Star-Tribune je v současné době v Izraeli i republikánská skupina kongresmanů. A podle novinových zpráv je mělo během srpna následovat dalších čtyřicet členů Kongresu a „do konce roku by měl každý jednotlivý člen Kongresu podniknout cestu do Izraele.“ Tento požadavek je pravděpodobně přehnaný, ale jasně ukazuje zájem izraelského vedení o americkou politiku na Blízkém východě.
Kdekoliv jinde na světě, a zvláště mezi muslimy, je běžné podezření, že důvod, proč válka v Iráku nemůže skončit a proč by měl být napaden Írán a Sýrie, je, že USA musí zlikvidovat všechen muslimský odpor proti izraelské krádeži Palestiny a vyhnání jejích obyvatel ze země, kde žili po mnoho staletí. Američané si možná myslí, že USA pouze získá kontrolu nad ropou a udrží ji z dosahu teroristů, ale zbytek světa to vidí jinak.
Jimmy Carter byl posledním americkým prezidentem, který se postavil Izraeli a požadoval, aby americká diplomacie byla alespoň oficiálně, když už ne prakticky, nestranná v otázce Izraele a Palestiny. Od té doby vyváženost pomalu zmizela a neokonzervativní režim už se k ní ani nehlásí.
Současný stav je nešťastný, protože vojenský nátlak se ukázal být neúspěšným. Americká armáda je z iráckého konfliktu vyčerpaná a podle vyjádření bývalého ministra zahraničí a předsedy sboru náčelníků vojenských štábů Collina Powella je téměř rozbita. Demoralizovaní absolventi elitní školy ve West Pointu po svém vyřazení opouštějí armádu v nejkratší době za posledních třicet let. Rapidně se zvyšuje počet dezercí. Můj přítel, důstojník námořnictva, který sloužil ve Vietnamu, mi nedávno napsal, že námořní jednotka, ve které slouží jeho syn a která se nyní připravuje na své třetí nasazení v Iráku, k němuž má dojít již v průběhu září, má o 12-16 mužů méně v každé četě a očekává, že bude s blížícím se nasazením zasažena dalšími a dalšími dezercemi.
Namísto nového vyhodnocení neúspěšné politiky však Bushův „válečný car“ generál Douglas Lute volá po znovuzavedení všeobecné branné povinnosti. Generál Lute nechápe, že není na Američanech podrobených vojenským odvodům, aby zachránili Bushovu vládu od nesnází způsobených špatnou blízkovýchodního politikou. Politikou, která zapříčinila tolik amerických agresí a rovněž vysilující vojenský konflikt na Blízkém východě.
Je obtížné najít na této politice jiný zájem, než velmi úzký zájem zbrojařského průmyslu. Tuto katastrofální politiku patrně nemůže nic změnit do doby, dokud izraelská lobby nepřijde s tím, že izraelské zájmy nemohou být zajištěny politikou vojenského nátlaku.
zdroj: www.rense.com
Niektor znami cesky zidia:
V. Klaus, V. Havel, V. Dlouhý (Fanklstein), T. Ježek, J. Skalický, D. Tříska, K. Ziegler, J. Weigl, L. Procházka, A. Blaas, P. Smetka, A. Barac, J. Klak, J. Čadek, P. Tykač, L. Klausová, J. Stráský, P. Pithart, J. Dienstbier, P. Rychetský, K. Dyba, W. Komárek, P. Mertlík, I. Svoboda, J. Tošovský, L. Dobrovský (Guttmann), J. Lux, A. Baudyš, V. Železný (Eisenkraft), T. Sokol, R. Salzmann, J. Kalvoda, K. Kühnl, P. Uhl a celá řada dalších.
R. Pistorius, J. Voldánová, J. Maršál, L. Borhyová, J. Knězů, R. John, I. Klíma, A. Petrovičová, V. Weiner. Z. Velíšek, A. Machálková, M. Jílková, J. Železný (syn V. Železného), D. Havlík, M. Severa, E. Kočičková, T. Matonoha, A. Mitrofanov, D. Gondík, A. Gondíková,
V. Klaus, V. Havel, V. Dlouhý (Fanklstein), T. Ježek, J. Skalický, D. Tříska, K. Ziegler, J. Weigl, L. Procházka, A. Blaas, P. Smetka, A. Barac, J. Klak, J. Čadek, P. Tykač, L. Klausová, J. Stráský, P. Pithart, J. Dienstbier, P. Rychetský, K. Dyba, W. Komárek, P. Mertlík, I. Svoboda, J. Tošovský, L. Dobrovský (Guttmann), J. Lux, A. Baudyš, V. Železný (Eisenkraft), T. Sokol, R. Salzmann, J. Kalvoda, K. Kühnl, P. Uhl a celá řada dalších.
R. Pistorius, J. Voldánová, J. Maršál, L. Borhyová, J. Knězů, R. John, I. Klíma, A. Petrovičová, V. Weiner. Z. Velíšek, A. Machálková, M. Jílková, J. Železný (syn V. Železného), D. Havlík, M. Severa, E. Kočičková, T. Matonoha, A. Mitrofanov, D. Gondík, A. Gondíková,
-
tomexx
King
- Príspevky: 1773
- Registrovaný: 06 nov 2004, 14:11
- Bydlisko: Praha
- Kontaktovať používateľa:
A zdroj?kali520 napísal:Niektor znami cesky zidia:
V. Klaus, V. Havel, V. Dlouhý (Fanklstein), T. Ježek, J. Skalický, D. Tříska, K. Ziegler, J. Weigl, L. Procházka, A. Blaas, P. Smetka, A. Barac, J. Klak, J. Čadek, P. Tykač, L. Klausová, J. Stráský, P. Pithart, J. Dienstbier, P. Rychetský, K. Dyba, W. Komárek, P. Mertlík, I. Svoboda, J. Tošovský, L. Dobrovský (Guttmann), J. Lux, A. Baudyš, V. Železný (Eisenkraft), T. Sokol, R. Salzmann, J. Kalvoda, K. Kühnl, P. Uhl a celá řada dalších.
R. Pistorius, J. Voldánová, J. Maršál, L. Borhyová, J. Knězů, R. John, I. Klíma, A. Petrovičová, V. Weiner. Z. Velíšek, A. Machálková, M. Jílková, J. Železný (syn V. Železného), D. Havlík, M. Severa, E. Kočičková, T. Matonoha, A. Mitrofanov, D. Gondík, A. Gondíková,
-
pinacolada
Guru wannabe
- Príspevky: 2475
- Registrovaný: 13 júl 2006, 21:36
- Bydlisko: východoslovensko
- Kontaktovať používateľa:
http://www.europskenarody.info/Pocty_zi ... _vliv.htmltomexx napísal:A zdroj?
Sumit OSN odporúča svetu: Bojkotujte Izrael!
Konferencia OSN na pôde Európskeho parlamentu prirovnala Izrael k apartheidu v Južnej Afrike.
Plénum konferencie, ktorá sa uskutočnila v Bruseli, si počas prvého dňa, venovanému Blízkemu východu, vypočulo množstvo príhovorov, kde rečníci vyzývali k bojkotu Izraela a zvažovali možnosti, ako dosiahnuť jeho medzinárodnú izoláciu. Napríklad britská poslankyňa Clare Shortová v prejave povedala, že Izrael nemá záujem o dvojštátne riešenie a odsúdila Európsku úniu za to, že "dovoľuje" Izraelu stavať "apartheidský múr". "Bojkot fungoval v prípade Južnej Afriky; je načase, aby sme to urobili znovu", povedala.
Adam Mouchtar, riaditeľ úradu spoločnosti B´nai Brith v Európskej únii povedal YNet News, že "toto je konferencia nenávistníkov Izraela" a vraj jej úcastníkov jasne viedla jediná agenda: "dokázať, že Izrael je rasistický apartheidský štát, preto ho treba medzinárodne bojkotovať" ako Južnú Afriku.
Jakov Lappin, Ynet News
http://www.ynetnews.com/articles/0,7340 ... 96,00.html
Židé a Volkswagen
Napsal: Andrej Draganov
Od doby, kdy více méně pravidelně sleduji politické dění doma a v zahraničí, jsem nabyl dojmu, že opravdu žijeme v multikulturním světě. Ve světě, kde nezáleží na tom, jakou kdo má barvu kůže nebo ze které je země. Všichni jsme přece lidé. Všichni jsme přece stejní. Cikáni jsou stejní lidé jako Češi, Papuánci jsou stejní jako například členové vídeňské opery apod. Zkrátka všichni jsme si rovni. A ten, kdo tvrdí něco jiného, je rasistický primitiv pocházející dle sociologů z rozvrácené rodiny, je bez vzdělání, bez práce atd.
Ano, všichni jsme si tedy rovni. Nicméně někteří jsou si zřejmě rovnější. A je jistě s údivem, že se to opět týká Židů.
Vzpomeňme na plot v Matiční. A před lety se v Izraeli stavěla monstrózní zeď mající za úkol segregovat (obdobně jako za dob ohavného apartheidu v JAR) jinak nábožensky smýšlející národ Palestinců od Židů. Dvě podobná díla, ovšem každé stavěné za trošku jiným cílem a v jiných rozměrech. Malý český neškodný plot vyvolal pobouření až ve Spojených státech. Naproti tomu obrovská židovská zeď se až tak velké kritiky nedočkala. Čili co dělá Žid, nemůže být asi nikdy špatné a rasistické.
A to zřejmě platí i o události, která v multikulturním a globalizovaném světě vypadá naprosto neuvěřitelně. Izraelská vláda má v budoucnu jezdit ve vozech Škoda Superb a Audi 6. Tyto značky totiž vyhrály výběrové řízení jako vozy pro židovskou vládu. Avšak část izraelské vlády odmítá v těchto vozech jezdit z důvodu, že patří pod koncert Volkswagen. Bylo by to podle šéfa strany Šás Jicchaka Cohena znevážením obětí holocaustu. Ano, Židé odmítají jezdit v konkrétních automobilech, protože jsou německá. Jestli toto není vrchol rasismu, tak už nic.
To, co si Židé dovolují, je skutečně vrchol drzosti. Odmítnout produkt na základě toho, že jej vyrobil konkrétní národ či rasa je, tuším, u jiných považováno za jasný xenofobní znak. Zatím to vypadá, že „veřejné mínění“ v tomto případě pobouřeno není. Proč by mělo ale být, že? Přece jenom to není akt bílých, ale těch nebohých Židů, kteří v dějinách nikdy nikomu neublížili. Židé přece nikdy nevyhladili žádnou arabskou vesnici (18. října 1953 zmasakrovali arabské obyvatelstvo ve vesnici Kibich asi mimozemšťané a například 29. října 1953, kdy bylo na kraji vesnice Karf Kasem zmasakrováno 47 Arabů a to žen i dětí, u toho byli asi opět ti mimozemšťané). Židé byli v dějinách zřejmě jen oběťmi, a tak malý rasový rozsudek nad Volkswagenem snad nevadí.
„Veřejné mínění“ tedy mlčí. Ale když například v minulosti jen český hostinský odmítl obsloužit Cikány, protože s nimi měl více než negativní zkušenosti, stal se nedobrovolnou mediální hvězdou a byl pranýřován jako rasistická zrůda.
Co z tohoto židovského jednání plyne? Jen to, že Židé se, narozdíl od jiných, necítí být multikulturními a sledují svět z rasových hledisek. Pro mě osobně z toho plyne, že po vzoru Židů i já budu na svět nahlížet rasově a podle toho, z jaké kdo je země a jakého je kdo původu, s ním také budu jednat. Židé mi zkrátka jdou příkladem, a tak mi snad nikdo nemůže mít za zlé, když budu smýšlet obdobně jako „boží národ“.
Na závěr není bez zajímavosti uvést novou informaci, že Izraelci chtějí nyní Palestincům zavřít dodávky plynu, protože palestinští vzbouřenci včera odpálili na vojenskou základnu Zikkin na severu Negevské pouště rakety, které zranili izraelské brance. Čili Palestinci budou opět pykat jako celek, jako národ. Židé nedělají rozdíly. Nezajímá je, kdo konkrétně rakety odpálil, ani kdo konkrétně umučil před šedesáti lety konkrétního Žida. Jsi příslušníkem národa, z něhož nějaký jedinec ublížil nám, Židům? Budete potrestáni všichni. To je židovský pohled na svět.
Americký kongresman obvinil izraelskou lobby AIPAC z vyvolání irácké války
Americký demokratický kongresman Jim Moran tento měsíc pro magazín Tikkun prohlásil: „AIPAC je nejsilnější lobby a tuhle válku (rozuměj válku v Iráku, pozn. překl.) od začátku prosazovala. Protože jsou velice dobře organizovaní, jejich členové mají mimořádnou moc a většina z nich je docela bohatá – jsou schopni použít sílu.“
Moran vyvolal už dříve svou kritikou izraelské lobby spory. Teď ho Národní židovská demokratická rada vyzvala, aby své komentáře na adresu Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (American Israel Public Affairs Committee, AIPAC) odvolal.
„Není snadné ani příjemné kritizovat druha demokrata, ale někdy je to nutné,“ stojí v prohlášení demokratické rady. „Zatímco není nic špatného na kritice AIPAC – nebo jakékoli organizaci, s níž nesouhlasíte – šíření falešných tvrzení je zcela nezodpovědné.“
S poukazem na to, že se Moranova prohlášení objevila v době, kdy američtí politologové John Mearseimer a Stephen Walt publikovali knihu obsahují tentýž názor, demokratická rada upozornila, že „Moranovy komentáře jsou nejen nesprávné a nezodpovědné, ale vyloženě nebezpečné.“
Inak hostingova spolocnost, pravdepodobne na staznosti zidov, zrusila projekt Jew Watch (stale este druhy vysledok pri vyhladani slova "jew" na google, kedysi prvy) - www.jewwatch.com
Stranka je samozrejme mirrorovana http://patriot-media.info/sites/Jew%20W ... index.html

Stranka je samozrejme mirrorovana http://patriot-media.info/sites/Jew%20W ... index.html
Zidia o zidoch.havarka napísal:čo tým sledujete? Väčšina z týchto ľudí prišla s Judaizmom do normálneho styku asi ako obyvatelia Amazonky s moderným svetom. To, že sú židia je druhoradé.
"The modern Jew is the product of the Talmud." - Michael Rodkinson, in preface of Babylonian Talmud, page XI.
"The Talmud is to this day the circulating heart's blood of the Jewish religion. Whatever laws, customs, or ceremonies we observe-whether we are Orthodox, Conservative, Reform, or merely spasmodic sentimentalists-we follow the Talmud. It is our common law." - Herman Wouk, This is My God.
"What is the basis of Judaism? A practical passion and greed for profit. To what can we reduce his (the Jew's) religious worship? To extortion. What is his real God? Cash!" - Karl Marx, founder of Communism, quoted in the British Guardian, July-August, 1924.
"Jewish history has been tragic to the Jews and no less tragic to the neighboring nations who have suffered them. Our major vice of old as of today is parasitism. We are a people of vultures living on the labor and good fortune of the rest of the world." - Samuel Roth, Jews Must Live, page 18.
"The world revolution which we will experience will be exclusively our affair and will rest in our hands. This revolution will tighten the Jewish domination over all other people." - Le Peuple Juif, February 8, 1919. "The governments of the peoples included in this world republic, with the aid of the victorious proletariat, all will fall without difficulty into Jewish hands. Private property will then be strangled by the Jewish directors, who will administer the state patrimony everywhere. Thus the promise of the Talmud will be fulfilled, that is, the promise that the Jews, at the arrival of the Messiah, will possess the key to the wealth of all the peoples of the earth." - Baruch Levy, in a letter to Karl Marx, published in the Rothschild controlled La Revue de Paris, June 1, 1928.
"Nations will gather together to bring their homage to the people of God; the whole fortune of nations will pass into the hands of the Jewish people, they will march behind the Jewish people, in chains as captives, and will prostrate before it." - Isador Loeb, Le Probleme Juif.
"In everything, we are destroyers--even in the instruments of destruction to which we turn for relief...We Jews, we, the destroyers, will remain the destroyers for ever. Nothing that you will do will meet our needs and demands." - Maurice Samuel, You Gentiles, pages 152, 155, and 147.
"There is much in the fact of Bolshevism (Communism) itself, in the fact that so many Jews are Bolshevists, in the fact that the ideals of Bolshevism at many points are consonant with the finest ideals of Judaism." - The Jewish Chronicle, April 4, 1919.
"Jew and Gentile are two worlds, between you Gentiles and us Jews there lies an unbridgeable gulf...There are two life forces in the world: Jewish and Gentile...I do not believe that this primal difference between Gentile and Jew is reconcilable..." - Maurice Samuel, You Gentiles, page 9.
"You cannot be English Jews. We are a race, and only as a race can we perpetuate. Our mentality is of a Hebraic character, and differs from that of an Englishman. Enough subterfuges! Let us assert openly that we are International Jews." - Gerald Soman, Chairman of the World Jewry Fellowship, in its official manifesto, January 1, 1935.
"Hitler was right in one thing. He calls the Jewish people a race, and we are a race." - Rabbi Stephen Wise, N.Y. Herald-Tribune, June 13, 1938.
"Let us recognize that we Jews are a distinct nationality of which every Jew, whatever his country, his station, or shade of belief, is necessarily a member." - Louis Brandeis, U.S. Supreme Ct. Justice, Zionism, page 113.
"The English (or French or American, etc.) patriotism of the Jew is only a fancy-dress which he puts on to please the people of the country." - The Jewish World, December 8, 1911.
"The Jew is an inborn Communist." - Otto Weininger, Sex and Character, page 311.
"We Jews are going to bring war on Germany." - David Brown, President of American Hebrew, in 1934, quoted in Edmonson's I Testify, page 188.
"The Second World War is being fought for the defense of the fundamentals of Judaism." - The Chicago Jewish Sentinel, October 8, 1942.
"The Roosevelt Administration has selected more Jews to fill influential positions than any previous administration." - Brooklyn Jewish Examiner, October 20, 1933.
"We Jews have spoiled the blood of all the races of Europe. Taken as a whole, everything is Jewdified. Our ideas animate everything. Our spirit reigns over the world. We are the Lords." - Dr. Kurt Munzer, The Way to Zion.
"Give me the power to issue and control the money of a nation and I care not who makes the laws." - Anselm Rothschild.
"I have never discerned what there is about incest which is really repulsive. I merely note that it is natural and frequent for sister and brother to be lovers." - Leon Blum, Prime Minister of France, Du Mariage.
"The Jews have a disproportionate number of mental defectives, idiots, and imbeciles." - Dr. Maurice Fishburg, Eugenic Factors in Jewish Life. "You are not Whites--either symbolically or literally--as anyone knows who goes to Israel." - Professor Leonard Fein at speech at 27th biennial congress of the Jewish Board of Deputies in Johannesburg, May 15, 1972.