Pri svojom východe 21. decembra 2012 Slnko po 26-tisíc rokoch opäť vyjde v konjunkcii priesečníka Mliečnej dráhy a roviny ekliptiky, čo sa na oblohe charakterizuje veľkým krížom z hviezd a planét.

mystique napísal:ok, odignoroval si mayov,... a co galakticky rok, ktory sa konci v r 2012? toto uz nieje vymysel fanatikov ale vedecky podlozene

pozri nema zmysel sa hadat kedze ja tomu neverim a ty hej, ale napr. na kompe mozem nastavit cas do 2099, preco tam neni tiez 2012 ked je to take zlomove cislo?

mystique napísal:ok, odignoroval si mayov,... a co galakticky rok, ktory sa konci v r 2012? toto uz nieje vymysel fanatikov ale vedecky podlozene

„Antropológovia navštevujú chrámy, študujú nápisy, ale nečítajú tieto znaky správne. A potom píšu o Mayoch pútavé historky, ktoré sú však len výplodom ich obrazotvornosti... Iní píšu o proroctvách týchto Indiánov a vravia, že podľa nich skončí svet v roku 2012. Dnešní mayskí starejší sa kvôli tomu hnevajú. Svet neskončí. Iba sa zmení. Domorodé kalendáre vedia presne interpretovať iba oni sami, nik iný!“ zdôrazňuje C. Barrios.

Gregg: Již v červnu a v červenci roku 2002 některé velmi vážené vědecké časopisy poprvé naznačily, že se planeta Země nachází v procesu přepólování. Již v šedesátých letech minulého století zjistili geologové, že naše planeta prošla periodicky přepólováním. Na základě vzorků odebraných z různých druhů fosílií a ledu se zjistilo, že ve zmapované historii prošla naše planeta již celkem 14x přepólováním.

V souvislosti s těmito skutečnostmi se zjistilo, že k poslednímu velkému přepólování došlo zhruba před 10 000 – 12 000 roky (zřejmá souvislost se známým kataklysma v souvislosti s průletem neznámého kosmického tělesa v blízkosti naší planety, pozn. J.CH.). V průběhu devadesátých let minulého století došly vědci k překvapivému závěru, že k následujícímu přepólování by mohlo dojít v nejbližších období několika let či desetiletí. Pakliže by k tomu došlo, byl by to jev pro současné lidstvo zcela neznámé povahy a s tím je pochopitelně třeba počítat.

Wynn: Naznačujete tedy, že důsledky takového jevu by byly hmatatelné v tom nejširším rámci lidské civilizace?

Gregg: A nejen lidské civilizace. Taková věc by se dotkla celé planety. Vědci si lámou hlavu jak by na tuto událost reagovali elektrické, elektronické a elektromagnetické prvky, které se mezitím staly běžnou a doslova nutnou součástí lidské civilizace. Pak je tu i lidské imunitní systém o kterém se již v současné době ví, že je velmi úzce propojen na magnetické pole Země a je tak tímto fenoménem silně ovlivňováno. Víme také, že ptáci a jiná zvěř se význačný způsobem řídí systémem magnetických polí Země a podobným způsobem můžeme hovořit i o rybách v moři a oceánech – především jde o kytovce. Nikdo tedy neví jak změna zemských pólů ovlivní chování a život vůbec u těchto tvorů.

Wynn: Kdy byla možnost posunu magnetických pólů Země (v současnosti) poprvé uznána vědeckým světem?

Gregg: Jak jsem již sdělil. Bylo to někdy v červnu a nebo v červenci roku 2002. Na základě celé řady odborných a vážně míněných článků na toto téma jsem obdržel velké množství e-mailových dotazů.

Wynn: Takže to vypadá tak, že kompletní posun zemských pólů se stane realitou?

Gregg: Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a leží uprostřed různých spekulací a dohad. Jak jsem již zmínil poslední evidentně zaznamenaný posun pólů byl zaregistrován před 10 000 až 12 000 roky. Existují ale některé starověké písemné prameny (především hebrejského původu) a jiné legendy, které svým pojetím naznačují, že k posunu zemských pólů mohlo dojít mezi tím ještě jednou a to zhruba před 3600 roky. Geologie ná tu moc nepomůže jelikož se pohybuje ve velmi krátkém časovém schématu, ale na druhé straně bychom neměli přehlížet jisté společné rysy starých tradic, starověkých legend a bájesloví.

Wynn: Jste přesvědčen o tom, že ba takovým posun zemských pólů mohl nějakým způsobem změnit lidské Vědomí?

Gregg: Zcela určitě. Všude funguje analogie a zde existuje nádherná spojitost mezi lidským Vědomím, pamětí, elektromagnetickým polem a elektricitou mozku na jedné straně a klasickým počítačem s pamětí na bázi magnetického pole na straně druhé. Výzkumníci, ale i mnohé přírodní národy jsou bytostně přesvědčeni, že součástí přepólování Země bude jakási komplexní očista, doslova jakási globální defragmentace všeho uloženého v kolektivním poli lidské civilizace, ale i přírody jako celku. Znamená to, že systém stávajícím vzorů různého druhu bude změněn. Nebude totiž co by ony staré systémy mohlo ještě držet pohromadě.

Wynn: Lze tedy přijmout skutečnost, že naše paměť je propojena se zemským magnetickým polem?

Gregg: Ano, ale celý systém je podstatně komplikovanější. Naše lidská paměť je složena z mnoha úrovní a ukazuje se, že primárně souvisí a je propojena s naší DNA (k tomu zcela nezávisle došel tým ruských vědců pod vedením prof. Garjajeva a dr. Poponina – viz. seriál na Matrixu, pozn. J.CH.). Teprve přes tuto DNA můžeme hovořit o propojení nejen na zemský magnetismus, ale na planetu jako celek. Pro toto spojení jistě neplatí klasické zákonitosti a mechanismy omezení. Celá řada astronautů byla na oběžné dráze a dokonce na Měsíci aniž by zažívali nějaké extrémní těžkosti v důsledku odpoutání se od planety Země. Je ovšem zajímavé, že celá řada astronautů, jmenujme např. Dr. Edgara Mitchella a nebo Conrada se vrátila s významně změněným chováním. Mnozí z těchto astronautů se obrátili na duchovní a esoterické nauky. A to je skutečně velmi, velmi zvláštní.

Wynn: Naznačujete tím, že tito astronauti, tím, že se na nějakou dobu vzdálili od magnetického pole Země prošly nějakým specifickým druhem duchovního probuzení?

Gregg: To je jedna možnost a tou druhou je možný fakt, že za tím stojí přímý vliv kosmického prostředí a bůh ví ještě čeho. Jsou to pochopitelně spekulace, ale tento jev je velmi zvláštní. Ohledně magnetických polí Země bych zmínil ještě jednu zvláštnost. Magnetická pole mají různou intenzitu vyzařování a hlavně jsou velmi dynamická. Prostě se stěhují z místa na místo. Tato skutečnost by do jisté míry vysvětlovala migrace různých národů, které byly ve většinu případů motivovány čistě intuitivním způsobem. Je možné, že tyto národy sledovaly vzorce a parametry těchto magnetických silových polí. Jde především o tzv. „nulovou vrstevnici“. Podíváte-li se dnes na magnetickou mapu Severní Ameriky, zjistíte že nulová vrstevnice probíhá napříč kontinentem podél západního kalifornského pobřeží nahoru k Aljašce. Mnohé přírodní národy včetně indiánských kmenů se jakoby podvědomě soustřeďovaly podél této nulové magnetické báze. Naopak tam kde je silná intenzita magnetického pole se nachází populace silně konzervativně nastavené obyvatelstva s ohromným indexem manipulovatelnosti. Toto jsou velmi významné a důležité indicie a někdo by se tomu měl podrobněji věnovat.

Wynn: Lze vaše informace chápat tak, že lidé žijící v místě s nízkým magnetickým vyzařováním jsou více svobodomyslní?

Gregg: Přesně tak a navíc jsou více přístupní novým změnám a jsou velmi adaptabilní. Dám ještě jeden příklad, Jiná „nulová vrstevnice“ běží od Suezského průplavy skrze celý „střední východ“ včetně Izraele. Povšimněte si co se v tomto regionu děje. Je to oblast, která dozrála k obrovské změně, ti lidé si žádají změnu. A jsem přesvědčen, že v tomto regionu k zásadní změně dojde. Jen je otázkou zda to bude mírovou cestu a nebo cestou destrukce. Chci tím říci, že nízký a nebo nulový práh magnetického záření evokuje radikální změny. Řekl bych, že to je přímo principiální záležitost.

Wynn: Naši čtenáři budou chtít jistě vědět jakým způsobem by se měli připravit na změny, které by v blízké budoucnosti měly vejít do našeho světa.

Gregg: Budu stručný. Náš svět kolem, je prostě a jednoduše zrcadlo nás samotných – našeho nitra. Stav a působení naší planety je v podstatě mechanismus zpětné vazby. Asi tedy nepovím nic novému když upozorním na změny uvnitř každého z nás. Jejich strůjcem, ale musíme být mi sami. Tyto změny za nás nikdo neučiní. Na této planetě jsme všichni na jedné lodi. Jsem přesvědčen o tom, že jen trochu rozumný člověk si jasně a zřetelně uvědomí tuto zvláštní ale reálnou vazbu mezi vnitřním světem každého z nás a vnějším světem, který společně obýváme. Myslím, že je to spravedlivé. Jsme-li odpovědní sami k sobe jsme odpovědní i za tento svět. Jsme to zase jen my sami, kdo může změnit charakter a kvalitu zrcadlení v oné neomylné a věčně spravedlivé zpětné vazbě,

Wynn: A jak s tím vším souvisí rok 2012?

Gregg: Rok 2012 je velmi magický časový okamžik. Jeho existenci evidujeme nejen v starých mayských tradicích, ale i v egyptské gnosi, křesťanských tradicích a mnohých jiných světových kulturách. Rok 2012 je poukaz na řetězec jistých událostí v matričním prostředí Gregorianského kalendářního systému. V jiných kalendářních systémech bude mít jinou číselnou podobu pochopitelně. Rok 2012 není v žádném případě hrozba. Ba naopak je to šance, nástroj vyvedení a aspekt tzv. „velkého pochopení“. Rok 2012 se za pár let stane skutečností. Lidské představy bývají různorodé povahy. Jsem hluboce přesvědčen, že velmi mnoho z těchto představ nebude naplněno. Ba naopak, všichni budeme překvapeni……

Sto rokov po Titaniku
15. apríl 1912. Hovorí sa o ňom ako o dni, ktorý zrazil na kolená pýchu 20. storočia. Bude musieť byť rok 2012 opäť katastrofou, tentoraz už všeničiacou, alebo skôr slávnostným vystúpením na vyšší stupienok duchovna? Myslím, že i keď sme všetci na jednej lodi podobne ako pasažieri Titaniku, pre každého z nás môže byť plavba nech už s akýmkoľvek koncom vstupnou bránou k vyššiemu pochopeniu - k lepšiemu žitiu. Je však hrôzostrašné finále neodvratné?
Múdry kapitán nikdy neobráti loď bokom a nevystaví ju tak nebezpečenstvu zničenia poškodením väčšiny bezpečnostných komôr, skôr nasmeruje loď k problému obrneným čelom dúfajúc v čo najmenšie škody. Časť karmy je už zrelá a neodvratná, no zďaleka nie všetko je stratené. A čo pasažieri? Ostanú sa okázalo baviť až do poslednej chvíle dokazujúc tak svoj “nadhľad”, ignorujúc zhon na kapitánskom mostíku? Budú v nebezpečenstve myslieť na ženy a deti, alebo istý si svojim záchranným člnom prvej triedy dopijú pohár bourbonu a odkráčajú k stewardom na svoje miestečká? Všetci sme na jednej lodi a neexistuje úkryt, ani akákoľvek zaručená “prvá trieda”, ktorá by nás úplne odstrihla od osudu našich bratov a sestier, pokiaľ sa na ňom spolupodieľame. Sme pozemšťania so všetkými dôsledkami, ktoré na nás dopadnú možno o to tvrdšie, čím viac ich máme snahu ignorovať.

Rok 2012 sa stáva i vďaka internetovým magazínom a diskusiám jednou z najpretriasanejších tém. Niekto hovorí o konci sveta a oháňa sa proroctvami minulých civilizácií, iný zas o grandióznom vzostupe argumentujúc prakticky tými istými textami. Pre niekoho zánik, pre iného nový život, pre mnohých hoax založený na možnej pravde. A o tom to asi celé je. O pochopení. O jeho stupni…

Najznámejšie ostávajú proroctvá Mayov spolu s ich známym koncom štvrtého a začiatkom piateho Slnka. Ich kalendár prosto končí a to mnohých mätie hovoriac o konci celej civilizácie, katastrofe ohromných rozmerov a pod. Keď si uvedomíme, koľkokrát sa už ľudstvo mýlilo v interpretácii starých kultúr i ich proroctiev, nebolo by možno zlé začať prognózu budúcna pochopením minulého. Ostaňme pri Mayoch a nahliadnime i trochu do Egypta. Do fenomenálnych a veľmi málo pochopených civilizácií s obrovským posolstvom práve pre ľudí dnešného veku. Poznáte Maurice Cotterella? V jednej zo svojich úžasných kníh, “Tutanchamónovom proroctve”, vysvetľuje odkaz dvoch kultúr, vzdialených v čase i priestore, avšak prepojené vedou, ktorá vo svojej čistej pravdivosti nenecháva nikoho na pochybách. Hovoríme o tzv. Slnečnej vede.

Dve civilizácie, dvaja vládcovia, jediný odkaz. Odkaz v plnej miere žitý a v nemenšej podobe zahrnutý v ich nadčasových hrobkách. Poklady primitívnej viery, alebo skôr fatálne nepochopený nadmieru logický jazyk, ktorým ku nám hovorí múdrosť skrze tisícročia? Jazyk dvoch vládcov, mayského Pacala a egyptského Tutanchamóna…

Akiste poznáte charakteristické zobrazovanie mayských i egyptských malieb, či reliéfov. Profily postáv s výraznými očami akoby ignorujúcimi perspektívu. “Je zarážajúce, ako ľahko uveríme v takúto “umeleckú naivitu” i napriek maximálne realistickému sochárstvu z tých istých období. Archeológovia však svorne tvrdia, že Egypťania jednoducho neboli schopní vytvoriť realistické vyobrazenie ľudského profilu v dvojrozmernom reliéfe. Takže máme uveriť tomu, že ani po 3000 rokoch praxe sa to nenaučili? A prečo tak mnoho egyptských malieb zachytáva ľudské postavy s dvomi ľavými rukami?”

“Staroveká rímska socha koňa so zdvihnutou ľavou nohou naznačuje, že jazdec zahynul v bitke. Vzpínajúci sa kôň vyjadruje, že kôň i jazdec zahynuli v bitke. Zdá sa omnoho viac pravdepodobné, že “dvojruké” vyobrazenia majú podobným spôsobom vyjadrovať významnú skutočnosť, že obraz zachytáva osobu za života. Dve ľavé ruky by naznačovali, že subjekt je už “iba duša”, teda že zobrazená osoba bola fyzicky mŕtva, keď bol obraz vytváraný.” To však nie je to najšokujúcejšie odhalenie. Videli ste Gibsonove Apocalypto? Koho dnes nenapadnú v súvislosti s Maymi ako prvé krvavé beštiálne obete? Postihne podobná “nálepka” i Egypt? Pozrime sa spoločne na nástenný reliéf v chráme Ramzesa III.

“Zachytáva jednotku vracajúcu sa z bitvy, ako na chrámovú podlahu vyprázdňuje vaky s odrezanými penismi (i s varlatami) a odrezanými rukami. Archeológovia tvrdia, že takto vracajúci sa vojaci faraónovi potvrdzovali počet nepriateľov zabitých v boji. Máme to ale skutočne brať vážne?” Bez znalosti podstaty oboch kultúr nás akiste najskôr napadne vysvetlenie s nábojom tej našej, ´vyspelej´. Koľkokrát sa už stalo, že renomovaní odborníci uzavreli nejednu kapitolu dejín vysvetlením limitovaným ich vlastným pochopením? Či skrátka skôr neschopnosťou si vyspelejšie myslenie než vlastné u tak “barbarských” kultúr čo i len pripustiť?

S aspoň základnou znalosťou Slnečnej vedy nie sú správne odpovede až tak nedosiahnuteľné. Do akej miery ovplyvňuje náš život Slnko? Darca života nielen v prenesenom slova zmysle, uctievané v dávnej minulosti s akiste väčším pochopením jeho funkcie než je tomu dnes! Čo nás čaká? Pred čím nás fresky a reliéfy varujú? Opisujú udalosti, ktoré sa diali v ich čase so znalosťou ich cyklického opakovania, ktoré boli dokonca schopní presne vypočítať? “Vyobrazenie sa snaží povedať, že bitka proti neplodnosti (kombinácia rúk a penisov) bola vyhraná. Scéna na stene je datovaná do doby asi 1194-1163 pr. Kr., teda 200 rokov po vláde Achnatona. Slnečné minimum z predchádzajúcich výpočtov (viď ďalšia Cotterellova kniha ´Mayská proroctví´) trvá 187 rokov na ustálenie a potom 187 rokov na zlepšenie.”

“Vidíme tento typ komunikácie znovu a znovu v úžasných prácach Mayov, ktorí nám vo svojich reliéfoch, šperkoch a maľbách hovorili, že vidíme iba polovicu obrazu; poznanie druhej polovice vyžadovalo proces rozlúštenia využívajúci transparentnosť. Reliéfy žien sajúcich krv pri prevliekaní vlákien s ostňami skrz ich jazyky a ďalšie, zachycujúce mužov prepichávajúcich si penisy tŕňmi z kaktusov, nezobrazujú nejaký podivný ´obradný rituál púšťania krvi´, ale vyjadrujú posolstvo klesajúcej plodnosti (potrebu menštruačnej krvi) vzhľadom k zhoršujúcej sa schopnosti slnka uspokojiť potreby plodnosti. A ako inak by toto posolstvo mohlo byť odovzdané budúcim generáciám, ako je tá naša, o 3500 rokov neskôr?” Teda Štvrté slnko končí, nastupuje to Piate. Čakajú nás skrátka zmeny, na ktoré by sme mali byť pripravení, či aspoň sa o to snažiť. Náraz meteoritu, prepólovanie planéty a brutálna zmena klímy, totálna neplodnosť, alebo všetko dokopy?

“Pre Egypťanov tej doby už bolo príliš neskoro. Koniec už začal: graf slnečného žiarenia z tohoto obdobia (1350 pr. Kr.) zachytáva v tejto dobe značné minimum slnečnej aktivity (´koniec´ Slnka), ktoré spôsobilo neplodnosť u žien. Zároveň bolo doprevádzané malou dobou ľadovou, ktorá viedla k menšiemu odparovaniu vody z oceánov, celkovému úbytku zrážok, a to obzvlášť v Afrike, kde sa nachádzajú pramene Nílu, čo viedlo k obdobiu sucha a k neúrode. Keď sa zrážky objavujú, vedie chladnejšia teplota vo vyššej atmosfére k nárastu zrážkových formácií vo veľkých výškach. Zároveň nárast ionizujúceho žiarenia umožňuje preniknúť do zemskej atmosféry škodlivejšiemu žiareniu, ktoré spôsobuje genetické mutácie zárodkov v tele ženy a nárast detskej úmrtnosti. Toto všetko je uvádzané v biblii a v staroegyptskom papyruse mudrca Ipuvera:

… rieka je krv. Keď z nej niekto pije, zavrhne [ju] a trpí smädom (papyrus 2:10).
... a všetka voda Nílu sa premenila v krv. Ryby v Níle zdochli Níl začal páchnuť a Egypťania nemohli vodu z Nílu piť (Exodus vii, 20, 21).

Po celej zemi je nákaza. Krv je všade (papyrus 2:6)
… a krv bola v celej egyptskej zemi (Exodus vii, 7:21).

… všetky zvieratá, ich srdcia plakali, dobytok nariekal kvôli stavu zeme (papyrus 5:5.)
… tu na tvoje stáda, ktoré sú na poli, na kone, na osly, na ťavy, na dobytok I na brav, doľahne Hospodinova ruka veľmi ťažkým morom (Exodus ix, 3).”

Je už možno teraz jasnejšie, o čom hovorilo ´vraždenie neviniatok´ a súvisiace udalosti... Nárast a pokles slnečného žiarenia sa dá vyjadriť aj graficky. Dlhodobý vývoj slnečnej činnosti je odvodený z výskytu uhlíka v stromoch. Viac uhlíka je absorbovaného v letokruhoch behom slnečného minima. “Slnečné minimá sú takisto vo vzťahu k malým dobám ľadovým a k indexu tvrdosti zimy. Slabšie žiarenie vedie k zníženiu plodnosti na zemi. Tutanchamónova 18. dynastia sa zrútila behom silného minima, rovnako ako mayská civilizácia o 2000 rokov neskôr.”

… brány, stĺpy a múry boli strávené ohňom (papyrus 2:10).
… dopustil Hospodin hromobitie a krupobitie. Na zem padal oheň. Tak Hospodin spustil krupobitie na egyptskú zem (Exodus ix, 23)

... zmizlo to, čo bolo včera vidieť, a zem je ponechaná slabá ako prerezávanie ľanu (papyrus 4:14).
… krupobitie potĺklo tiež všetky poľné byliny a polámalo všetko poľné stromovie (Exodus ix, 25)

… deti princov sú vrhané proti múrom. Tí, ktorí kedysi prosili o deti, teraz ležia v zemi (papyrus 4:3)
Keď nastala polnoc, pobil Hospodin v egyptskej zemi všetko prvorodené, od prvorodeného syna faraónovho, ktorý sedel na jeho tróne, až po prvorodeného syna zajatca v žalárnej kobke (Exodus xii, 29).

… kvílenie znie celou zemou, zmiešané s nárekom (papyrus 3:14); ten, ktorý priviedol svojho brata do zeme, je všade… (papyrus 2:13)
… v celom Egypte nastal veľký krik, pretože nebolo domu, kde by nebol mŕtvy (Exodus xii, 30).

“… v celom Egypte,” píše Tutanchamón, “ sa bohovia obrátili chrbtom k tejto zemi… keď sa niekto obráti na boha s prosbou o čokoľvek, ten vôbec nepríde” (Steindorf a Seele, When Egypt Ruled the East [Keď Egypt vládol východu], 1938, str.224).

Končí Kalijuga, vek temna, najmenej duchovná časť kozmického cyklu, v ktorej sa práve nachádzame. Posledná potopa sveta zmietla z povrchu zemského všetko, čo smerovalo k ešte väčšej, vskutku duchovnej katastrofe (viď Smaragdové dosky Thótha Atlanťana). A začalo sa odznova. Predtým to bola voda, teraz by to mal byť oheň, každopádne, buďto sa zladíme s kozmickými cyklami a zariadime sa podľa nich ako najlepšie vieme v čo najväčšom súzvuku s Božím plánom, alebo sa v ústrety nezvratným zmenám poplavíme na Titaniku ignorantstva a pýchy. V takom prípade je priebeh konca jedného Cyklu viac než zrejmý a plne zaslúžený.

jimino napísal:a o to tu ide, ako potom clovek moze verit v koniec sveta, ked tento stav nastava vzdy po 26 tisicoch rokoch... a planeta zem je tu dlhsie ako 26 tisic rokov, nie?

mystique napísal:ale civilizacia nie

mystique napísal:ale civilizacia nie

to je 100 rokov krat 2 = 200 ! a 2 je magicke lebo 2*2=4, ale aj 2+2=4 ! a 22+22 je 44 !!

mystique napísal:nemyl si metaforu s faktom, titanic je metaforicke oznacenie ludi ktory si myslia ze moderna veda a stupen vyspelosti dokazu odvratit akukolvek apokalysu a vcas ju predpovedat, odhalit... Ten clanok si nepochopil, bohuzial