Mesežnikov si vzorne plní domáce úlohy

Mesežnikov, známy rusofób, spojil rok 1969 so súčasnou Ruskou federáciou, keď povedal, že Putin by sa nám za inváziu Československa z roku 1968 neospravedlni.
Kto je to MY (nám), Mesežnikov nešpecifikoval. Môže to byť totiž Rusko, odkiaľ pochádza, alebo Slovensko, kde momentálne prebýva, prípadne Izrael, s ktorým sa identifikuje nábožensky, resp. USA, s ktorými sa stotožňuje politicky.
Zaujímavé je, že Mesežnikov sa nikdy kriticky nevyjadril na inváziu USA do Iraku alebo okupáciu Palestíny alebo nežiadal ospravedlnenie od Maďarov. Zato vie čítať Putinovi myšlienky, čo sa zrejme naučil počas svojho nedávneho „študijného pobytu“ v USA. Pre denník SME vraj svoju objektivitu demonštroval vyhlásením, že na adresu USA sa kriticky vyjadrovať nebude. Plní si takto Mesežnikov svoju domácu úlohu zo študijného pobytu, súčasťou ktorej má byť vyvolávanie nenávisti k Rusom? Alebo len prezentuje svoje dobre platené pocity a názory?
rt-ti, zdroj správy:
http://www.sme.sk/c/3448801/Videokoment ... dlnil.html

Podstata STV

„Verejnoprávna STV stratila v dnešnom rozmachu médií svoje opodstatnenie.“ Túto geniálnu a jedinečnú myšlienku vyslovil mediálny analytik Gabriel Šipoš a dodal, že štát by mal jej frekvencie predať, kým majú hodnotu.

Kde sa vzal, tu sa vzal ..., opäť nám hovorí nejaký analytik to, čo si máme myslieť a hlavne to, že STV je v podstate zbytočná inštitúcia a že dokonca štát môže informovať verejnosť prostredníctvom vysielacieho času v komerčných televíziách, ktorý by si zakúpil.
Správne som pochopil? Štát nemá financovať verejnoprávnu STV, ale má financovať súkromné média z peňazí daňových poplatníkov a tým prispievať na programovú štruktúru bulváru a morálnych nechutností.

Klobúk dole pán Šipoš. To je logika. Prečo to nenapadlo prvého mňa. Prečo ste ma predbehli? Asi preto, že mne záleží na tom, aby okrem správ, v ktorých je 80% informácií o vraždách, znásilneniach a podobne, existovali aj správy, v ktorých sa aj dozviem čo sa naozaj dôležité udialo doma a v zahraničí.

Asi preto, lebo chcem, aby sa mladá generácia Slovákov mohla pozerať na slovenskú filmovú klasiku a pekné dokumenty o prírode a krásach nášho Slovenska, ale aj Európy a sveta. Asi preto, lebo nechcem, aby mali ľudia ako vy vplyv na mediálnu politiku v našom štáte, lebo by hrozil úplný morálny rozklad nášho národa a spoločenských hodnôt.

Záleží mi na Slovensku a záleží mi aj na STV. STV musí ponúkať priestor programom, ktoré komerčné televízie nebudú vysielať, lebo by na ich vysielaní nezarobili. STV musí informovať aj našich krajanov v zahraničí o tom, čo sa u nás doma deje tak, aby naši krajania mali ucelený prehľad o našej vlasti. A v neposlednom rade musí STV viesť Slovákov k vlastenectvu a k národným hodnotám. Je to veľmi dôležité v dnešnom divnom svete.

Vyjadrenie Gabriela Šipoša a existencia takých ľudí ako on má predsa len jednu výhodu. Aspoň my občania nášho štátu, ktorým záleží na Slovensku vieme, že musíme byť stále ostražití, pretože o spoločenský vplyv sa usilujú aj ľudia akým je Gabriel Šipoš.

Mgr. Róbert Švec, predseda SHO

kali520 napísal:

Martin Skapík napísal: Jak se rodí New World Order


Stává se stokrát opakovaná lež pravdou? Ne, lež prostě nejde na pravdu předělat. Pamatuji si, jak nás ve škole učili, že musíme šetřit naše lesy, protože papír je cenná surovina.

Vládci si říkali komunisté a vydávali bezpočet knih v obrovských nákladech. Ty knihy byly plné zvrácených lží, manipulace, ty knihy byly nemocné. Stejně jako drtivá většina učebnic, které nám ctihodní kantoři tloukli do hlavy. Lesy, nelesy papír se pořád vydává především na lež a nesmyslnost.

Stejně jako reklamní letáky, volební programy, bezpočetné tuny denního tisku…

A dnes? Dnes si vládci říkají demokraté a vydávají stejně vyšinuté, bezcenné, manipulující braky ve kterých vysvětlují své politické postoje, ekonomické směrnice, rozdělují si čestné doktoráty a zcela nelidským systémem vedou zemi k bankrotu a člověka ke skepsi a beznaději.

Proč může tento sadistický systém plný iracionality, válek, nenávisti fungovat?

Pro zkoumání jsem před lety zvolil události předcházející druhé světové válce. Co se tehdy stalo a co se děje dnes?

Předválečné Německo bylo hodnoceno jako vzor univerzitního vzdělání, které se údajně vyvíjelo celá staletí.

Potom přišel bod zlomu. Univerzity začaly přednášet o čisté arijské rase a na scéně se objevila nenávistná, zjevně šílená figura Adolfa Hitlera. Arijskou rasu vymyslela ruská spisovatelka sci-fi pár let před válkou, tato rasa neexistuje. Neexistuje ani její symbol svastika, kterou německá propaganda zvolila z velmi praktického důvodu, protože tento náboženský symbol byl po světě velmi rozšířen někde jako Thorovo kladivo, někde jako symbol slunce, ale byl opravdu všude, jak na něj pro svou jednoduchost ctitelé různých kultů přišli. Tedy byl prohlášen za symbol nacismu.

Triviální věc. Dr. Joseph Goebels začal jezdit po světě a nacističtí manipulátoři natáčeli svastiku, aby mohli ve svých filmových týdenících říci: „Tady všude jsme my árijci už byli, sem se také vrátíme a založíme tisíciletou říši, germánská rasa opět dobude ztracené pozice!“

Připusťme, že parta pubertálních, nenávistných chlapců příliš čte sci-fi literaturu a založí si klub „árijců“ a bude se někde v klubovně scházet a snít si své sny o nové říši…..

Jenže co se nestalo? Nešlo o partu kluků, ale parta dospělých Hitlerovo soudruhů získala pro své fantasmagorické, sadistické vize celé národy. Ctihodné německé university začaly participovat na „učení“ Adolfa Hitlera a odebíraly z koncentračních táborů, které nacistické zrůdy založily, lidské oběti pro své pokusy….

Uveďme jeden příklad německého výzkumu, který němečtí vědci po válce, jeho výsledky, přenesly do USA, jako celou řadu dalších….

Lékaři ponořili člověka do ledové vody a zapisovali svá pozorování, kdy zešílí, kdy umře, kdy mu selžou tělesné orgány…. Aby později zkonstruovali ochranu pro letece do dalších válek, kteří byli sestřeleni nad chladným oceánem…. Takové vědecké pokusy….

Ctihodné německé a nejen německé univerzity zčista jasna začaly vyučovat rasovou čistotu, ze které kupříkladu pan dvojitý doktor Goebels promoval. V celém Německu zavládl kult hákového kříže a fanatické sjezdy vyšinutých pohlavárů i hajlujících statisíců se staly okultními seancemi nemocných, vyšinutých lidí.

Němečtí doktoři a hygienici vymýšleli co nejkvalitnější likvidační technologie. Ctihodné sestry a doktoři měli na svých klinikách v přízemí pokusné zplynovací místnosti, kam vodili své pacienty. Nemocní nebyli dobrou vizitkou pro vzornou árijskou rasu….

Invalidé, nebo duševně nemocní lidé šli na řadu jako první!

Němečtí psychiatři zařídili první autobusy ke zplynování. Pacientům řekli, že jedou do lepšího ústavu, za lepší péčí. Do původního sanatoria se pak vracely jen pytle s oblečením a botami, které splynovat nešly.

Doposud nikdo také seriosně nezodpověděl a nebádá otázku, jak je možné, aby se stát na pokraji hospodářského bankrotu se z něj dostal tím, že povede světovou válku, která je neporovnatelně dražší a energeticky i lidsky náročnější, než zavedení rozumného hospodářství k potravinové i průmyslové soběstačnosti Německa.

Historici nad těmito aspekty druhé války mlčí, protože poznat skutečnost se asi bojí i oni. Jak je možné, že parta šílenců si udělá vlajku, na tu si „vypůjčí“ náboženský symbol, vymyslí si neexistující rasu, vysvětlí národu, že sice nejsou peníze na jídlo a spotřební zboží, ale na válku se najdou a opravdu vženou svět do zdrcujícícho, nesmyslného konfliktu.

Druhá světová válka odhalila podstatu fungování lidské komunity velmi tvrdě. Zametla staleté tradice „humanistického“ vzdělání, etiky a čehokoliv, co by připomínalo lidskou rasu a šlo se do války. Zabíjet jeden druhého, mimo jiné pro ničivý profit několika bankéřských a průmyslových klanů z Německa, USA a Velké Británie.

Jako dnes, tak i tehdy na základě absurdních lží, mýtů, zjevných bludů.

Jako dnes i tehdy zafungovala hlavní tažná síla manipulace, teroru a fanatismu – novinářská obec – mediální propaganda.

Pár statečných novinářů, jako i dnes, nemělo šanci zastavit promyšlenou, zrůdnou nacistickou propagandu, která fakticky vehnala svět do ničivé války, jejíž důsledky žijeme i dnes.

Začala válka plná absurdit, nesmyslného vraždění, začala poslední kapitola lidských dějin plná nenávisti a rozněcování zvířecích pudů v člověku.

Hlavním tahounem válečného tažení, jako i dnes, byli novináři. Jako by bez svých propagandistů nemohli fungovat komunističtí ideologové, stejně tak bez nich nemohl fungovat ani Adolf Hitler, stejně tak by dnes miliony lidí nevěřili klanu Bushů.

Ze světa se během druhé války stalo divoké zvíře a před válkou se nešlo nikam schovat.

Zatímco úchylní generálové ve svých štábech odškrtávali miliony nevinných obětí, ať už civilistů nebo vojáků, lidé bezpříkladně trpěli.

Trpěli fyzicky, nedostatkem potravin, oblečení, ale trpěli také psychicky, protože lidská společnost ukázala svou pravou tvář, přesněji její správa.

Největším překvapením pro hlavní účinkující zrůdy tohoto bolestného dramatu byla Hitlerova zrada Stalina. Hitler a Stalin nejen podepsali smlouvu o neútočení a spolupráci, ale vzájemně se obdivovali a napodobovali.

Jejich ideologie byla totožná, stejně jako koncentrační tábory a metody otevřeného i skrytého teroru.

Stalin dostával mnoho přesných informací o tom, že Hitler seskupuje vojska k útoku na Rusko. Stalin jim nevěřil. Tolik si s Hitlerem rozuměl.

Svým blízkým se Stalin svěřil, že nemohl uvěřit tomu, že jej Hitler zradil. „Rusko a Německo by nikdo neporazil, mohli jsme si rozdělit svět“, kroutil hlavou maniak Stalin po napadení Ruska Německem.

Hitler započal „kariéru“ ve Vídni jako ultralevicový rétorik, aby se stal ultrapravicovým vůdcem světové války. Boj si zamiloval při své účasti v první světové válce, tam se Hitler našel, líbilo se mu vraždit, plnit rozkazy, líbilo se mu likvidovat a mučit druhé lidi.

Stejně jako se to líbilo později různým Brežněvům, Gottwaldům a Husákům a takto bychom mohli vyjmenovat i drtivou většinu soubodbých politických vůdců……..

Bezpochyby se každý soudný člověk musí dobrat k tomu, že nelze svět vyburcovat do války, otroctví a nicoty tím, že by se zveřejnila fakta o těch, kdo pro válku volají, o skutečném pozadí politické manipulace.

I velmi průměrný novinář musel poznat, že jak Hitler, tak Stalin jsou šílenci, nemocní, vyšinutí lidé. Nepochybně i dnes novináři, kteří tvoří scénář Bushově účasti na likvidaci lidí a země musí vnímat, že jde o vyšinutého idiota, který není schopen řídit ani hotel, natož světovou velmoc…

Proč se jim dostalo takové úcty, proč získali pro své fantasmagorické, sadistické vize miliony lidí, kteří podnes ve světě jsou ochotni hovořit o přínosu Hitlera nebo Stalina?

Proč mohl po válce fungovat nejen v Československu komunismus, nástupce nacismu se vším všudy?

Díky novinářům!

Je to stejné jako dnes. Je to úplně stejné. Hlavní hnací silou manipulace, válek a zotročování lidí jsou novináři.

Oni nám denně donekonečna vetkávají do hlav dezinformace. Vytváří kampaně pro politiky a obhajují jejich zločiny, drží celé národy v sevření lží a dezinformace, zesměšňují a kriminalizují hlasy volající po pravdě.

Od nich neslyšíme jedinou pravdivou informaci.

Jsou to novináři, kteří také dnes drží svět v kleštích nenávisti, strachu, svou propagandou o 11. září roku 2001, kdy sofistikovanou zločinnou akci mocenských politických elit připsali na vrub partě horských teroristů s plastikovými noži……

Stejně jako v druhé válce pomohli zfanatizovat bezpočet lidí, probudit v nich šílenství, stejně tak to dělají dnes a to hned na dvou frontách.

Slušné lidi likviduje novinářská obec tím, že jsou nuceni denně slyšet nesmyslné, iracionální lži prakticky o všech světových událostech, čímž jim novináři doslova rozkládají psychiku, osobnost.

Lidi, kteří jsou ze své podstaty zlí, těší je nenávist, potom stejní novináři povzbuzují v jejich nejtemnějších povahových rysech….

Je to obludný kruh. Vrací se atmosféra napětí a strachu před druhou válkou. Vrací se díky stejné skupině lidí, díky novinářům.

Pokud by nám nelhali od událostech z 11. září, nedošlo by k válce v Iráku, nedošlo by k válce v Afganistanu, na svět by se nedostal Patriot Akt, předem připravený zákon, který údajně měl vzniknout jako odpověď na teroristický útok Al Kajdy, neexistující, fiktivní organizace, které se všichni máme hrozně bát, aby sadističtí politici prostřednictvím stejně fanatických novinářů mohli dokončit své hrozné dílo. Faktickou likvidaci rozumného života na zemi.

Novináři by měli být ve společnosti z toho prostého důvodu, jak nabízí selský rozum, aby komunitě, která pracuje pro svůj výdělek v jiných odvětvích a nemá tedy čas na získávání informací, dávali kvalitní zprávy o životě společnosti. Kvalitní podklady pro rozhodování v osobním životě, ale i pro zvolení svých parlamentních zástupců.

Novináři ale dělají přesně pravý opak.

Důvěry a zaměstnanosti lidí, jejich nemožnosti ověřovat a získávat informace, využívají k tomu, aby participovali na fanatických plánech domácích i světových obchodních, politických vůdců, ať už z důvodu finančních, či osobních úchylek nebo ideologických her, novináři jsou hlavní příčinou funkčnosti tohoto nelidského otrokářského systému.

Věříme pohyblivým televizním obrázkům, kde nám novináři presentují události, které se ale zpravidla nikdy, alespoň ty zásadní nestaly tak, jak je nám vtloukáno do hlavy.

11. září roku 2001 není zlom politiky, ta je pořád stejně sadistická, je to zlom novinařiny.

Protože pronést takový klam, jako je oficiální výklad tohoto útoku, mezi lidi, jako záminku k dalším válkám a nastolení faktického otrokářského státu je práce novinařiny. Práce novinářů.

Kdo řekne něco jiného nejen k událostem z 11. září dostává od novinářských lokajů nálepků tvůrce konspiračních teorií, nálepku vyšinuteého extrémisty bez možnosti obrany, presentace pravdy.

Internet se stal samizdatem a seznamem nepohodlných novinářů, mohu napsat antinovinářů, (protože internetová novinařina nevznikla spontánní touhou nadšenců dublovat oficiální mediální informace, ale touhou po obraně skutečnosti), bude velmi krátký!

Internetový samizdat vznikl jako obrana. Mnoho slušných lidí se snaží varovat, přinést pravdu lidem, odkrýt tu ohavnou hru, kterou s námi mediální novináři hrají.

Pokud by kterákoliv televize na světě pustila v kvalitním vysílacím čase některý z objektivizujících dokumentů o 11. září 2001, ten film pustila alespoň třikrát a umožnila diskusi nezávislých odborníků, politika v takto zrůdné podobě by přestala existovat a lidé by rychle přehodnocovali své pasivní postoje ke společnosti, svou důvěru k médiím!

To samé platí o nacismu, to samé platí o komunismu, kdy nás tady televize držela v zajetí obýváků a železné opony desítky let, také stačilo říci pravdu o principech a fungování komunismu (a v posledním desetiletí by to nestálo více, než místo, nebo pár výslechů), stačilo mnohem méně – nelhat lidem, kteří novinářům věří.

Přesto novináři kolaborovali s nelidským režimem do poslední chvíle, kdy se snažili zamezit i přímým přenosům z prvních demonstrací po listopadu roku 1989! Nečekejme od nich dnes něco jiného.

Politik je nemocný šílenec, skutečně dnes možno zkonstatovat, že už základem pro vstup a fungování v politice je chorá mysl, fanatismus, naprostá absence citu, obecně lidskosti.

Novinář je ale větší hyena. Za své prebendy, mobilní telefon, notebook a peníze, firemní nebo politické „prezentační“ výlety po světě zdarma - drží lidi ve lži, skepsi a beznaději, bere věcem smysl, podle přání vlastníků médií lže od rána až do večera, určuje koho je třeba skandalizovat a umlčet, aby teror moci a bolest bezmoci se mohly dále rozrůstat.

Přitom právě novinářská obec by mohla způsobit výrazné kvalitativní a mírumilovné změny ve společnosti, kdyby prostě nelhala, nemanipulovala.

Je to stejné jako za doby Milady Horákové, do fanatizujících, nenávistných novin psali stovky podniků, statisíce lidí, …. psali „Zabijte ty lidi, co nám rozvrací republiku“….. Aniž by kdy poznali ty statečné lidi, kteří se komunismu postavili na odpor, tu nenávist v nich probudili opět jen novináři, stejně jako to dělají dnes a budou dělat zítra!

Nikdy by nemohly projít falešné zprávy o ptačí chřipce, o nemoci šílených krav, nikdy bychom neplatili tak draze za energie, za léky a nežili tak absurdním, často sebetrýznivým způsobem života, kdyby novinářská obec nebyla hyena, která za peníze, či i jen pro touhu být viděn se svým „moudrým“ komentářem nepsala scénář posledních dekád tohoto systému.

Poměr sil je ve prospěch novinářské hydry. Ta hydra umožňuje kumulovat peníze na týrání lidí, ta hydra umožňuje to, že z peněz vzniklých podvodem a zločinem na nás všech se platí propaganda opět proti nám všem!

Tam je vina za marasmus dnešních dní.

Samizdat na internetu zatím drží. Seznamy lidí hledajících pro druhé pravdu ale není dlouhý.

Nelze pochybovat o tom, že „vypnutí“ nezávislého internetu je otázkou jedné dobře organizované akce. Stránky na internetu, které poskytují nezávislé zpravodajství mohou zmizet během jednoho týdne a zbude……zbude profesionální novinář!

Novinář oficiálního média – ta nekritická obluda, která nechává likvidovat rozumnost a prospěch vlastního národa a lže lidem od rána do večera ve své nekritické povýšené fanatičnosti a megalomanii….

V Česku existuje odhadem kolem desítky čtených nezávislých zpravodajských serverů.

K ukončení jejich práce stačí jedna směrnice, jedno odpoledne a libovolná záminka.

Ty stovky serverů, které se jako alternativní a pravdivé pouze tváří, kde je povoleno nenávistně křičet na sebe a nahrazovat oficiální bludy neoficiálními, ty nikomu nevadí.

Naopak.

Co z takové manipulace, atmosféry, kterou média šíří a udržují může vzniknout?

Konce světa?

Nikoliv, svět jen tak neskončí.

Přijde konec civilizace, rozumnosti a citu. Svět bude ještě trvat, jakkoliv je šíleně konstituován. Jakkoliv je mediální propagandou vyšinut, kdy jsou lidé jako zvířata nepřirozenou selekcí nahnáni do velkých města, do absolutní závislosti, kdy jsou jim velmi umě psycholgicky vnucovány zcela iracionální a sebezničující potřeby.

Ten svět bude ještě chvíli trvat, ale pro nás už tam nebude místo.

Zbudou otrávené řeky, nenávistná města a lidé závislí na prapodivných správcích tohoto krematoria. Hydra politiky a obchodu je nenasytná, přírodní plodiny už dnes nahrazují rizikové genetické, aby z patentů měly „vyvolené“ firmy neuvěřitelný zisk…

Zmizí smích, zmizí rozkvetlé louky a spontánnost, lidi budou předěláni na neživé stroje.

To vše nám diktují, zprostředkovávají novináři, kteří hrají to nechutné divadlo, ale co hůře oni píší scénáře, oni drží nad vodou vyšinutou moc, dokud nebude hotovo.

Hotovo bude velmi brzy.

Součástí každého člověka možného něco ovlivnit bude čip. Někde ve Virginii bude centrální světová databanka a stovky fanatických úředníků, kteří Vás budou moci najít, vypnout, zničit.

To není sci-fi, to je projekt, který už je po testovací fázi, již brzy očekávejme první novinářské informace o tom, jak nová generace osobních idendtifikátorů zjednoduší lidem život, jak nás budou chránit. Maminka bude vždy vědět, kde má dítě, lékaři budou mít včas informace o pacientovi, když si ho proskenují během prvních minut po nehodě…

Cena? Všechno. Skutečně tato, maximálně příští generace už bude naprosto změněná, pokud nedojde k jadernému konfliktu, nebo přírodní katastrofe, očekávejme vyvrcholení civilizačního snažení v řádu desítek let a nebude to vůbec nic příjemného.

Pravdu nám nikdo neukradl, nikam se neztratila, jen nás novináři přetvořili, svými sugestivními, agresivními vstupy, každodenním vymýváním mozků nás oslabují a ničí.

Svět neskončí tak brzy, jak mnozí z beznaděje doufají. Pro své požitky mají mocní stále dost lidí.

Mohou v opoře o své úchylné zákony válčit a ničit ještě dlouho, novináři jim do toho pekla dláždí cestu:

„Pojďte zabít miliony ptáků, vyděsit bezpočet lidí, kupujte vakcíny, hrozí ptačí chřipka“….

Ale ona nehrozí, na ptačí chřipku zemřelo při vší úctě pár lidí a všichni vlivem absolutního nedodržení základních hygienických podmínek chovu. To si jen mocní připravují cestu skrze novináře k ovládnutí trhu s drůběží, jako to před tím udělali s nemocí „šílených“ krav u skotu…

„Pojďme do Iráku, mají tam nukleární zbraně“….. Ale oni tam nebyly.

“Zaútočila Al Kajda“…. Ale ona nezaútočila

“Zákon, pomocí kterého budou z lidi naprostí nevolníci pro úchylné požitkáře se presentuje jako „ochranný“, novináři to umí. Ano to jsou ty zrůdy a to slovo pečlivě vážím. Ta hydra by se neudržela bez mediálních korporací, které každá moc získá jako první. Ta zničující hydra má svou moc v dezinformaci a novinářské propagandě, v ničem jiném.

Řešení?

Ta situace řešení nemá, protože dnes nenajdete ani stovku lidí, která by napsala do televize, že vůbec požaduje pravdivé informace. Lidé uctívají filmovou reklamu a své idoly a je už jedno, jestli je to naší přirozeností, anebo důsledkem vymývání mozků novinářskými elitami.

Pokud filmem získáte stovky milionu dětí tabákovému průmyslu, aby je mohl vysávat a ničit, nic se neděje. Pokud někdo stáhne „nelegálně“ film, onu reklamu a zavěsí ji na internet, je zločinec.

Pokud si Vaše dítě půjde zachytat ryby k řece, dopouští se několika trestných činů, ještě než nahodí udici. Pokud tam firmy vylévají tuny jedů, které ty ryby zabíjí po tunách, neděje se nic….

Zákonodárství je zcela vyšinuté, stačí tři zvrácení idioté lobisté, kteří koupí pro firmu nebo zájmovou skupinu nějakou normu a ona bude trýznit lidi přesahem ještě desítky, nebo i stovku let.

Tak ohavným bahnem je dnes systém, politika, tak ohavným bahnem je dnes novinařina, která pomalu vede lidskost, emoce, cit a empatii ke konci.

Nejsem pesimista, ale obávám se, že mám realistické myšlení, podobně jako asi i hodně čtenářů tohoto článků se snažím vydržet co jde pod tlakem novinářských bestií, těch arogantních namyšlených sadistů, kteří se rozhodli nahradit nádhernou skutečnost jejich kampaněmi, lží a výsměchem všemu rozumnému.

Myslím, že je důležité si zachovat smysl pro skutečnost, protože svět už není „opravitelný“, je jako stroj poháněný zrůdnými zákony, které chrání drancování země a likvidaci společnosti. Je jako stroj na nenávist a rozdělování, je to opravdu smrtící mašinérie, kterou nám zde vyprofilovali Ti, kteří říkají, že dbají o naše práva, hlídací psi demokracie…..

N o v i n á ř i - „děkujeme“
zdroj: http://zvedavec.org/clanky_2222.htm?PHP ... 22829eea80

Vzbura núl

Radim Hreha si nevie urobiť v televízii poriadok


Letné udalosti okolo spravodajstva Slovenskej televízie vyvolávajú trpký úsmev. Nemožno ich totiž označiť inak ako búrku v pohári vody.

Niekoľkí redaktori sa rozhodli pre demonštratívny odchod z verejnoprávnej televízie, údajne pre cenzúru a zasahovanie vedenia spravodajstva do objektivity ich príspevkov. Každý divák, ktorý má aspoň trošku zdravého úsudku, v žiadnom prípade nemôže považovať súčasné spravodajstvo STV za „proficovské“, alebo aspoň pod badateľným vplyvom vládnej koalície. Žiaľ, ani za objektívne.

Šéfredaktor bez autority
Napriek počiatočným sľubom Radima Hrehu, spravodajstvo a publicistika STV nezabezpečujú širokú pluralitu názorov - sú tendenčné a nevyvážené. Takmer celé redaktorské osadenstvo redakcie spravodajstva pochádza ešte z materákovskej a rybníčkovskej éry, pretože Hrehom vymenovaný šéfredaktor Ján Šmihula neurobil nijaké výrazné personálne zmeny a nedokázal zabezpečiť ani objektivitu ich príspevkov. Ak ktosi ponechá v spravodajstve neprofesionálnych redaktorov, navyknutých robiť v spravodajstve jednostrannú propagandu, a potom sa ich snaží nesmelo a dosť nemotorne usmerňovať, aby pracovali objektívnejšie, nemôže sa čudovať, že sa títo ľudia správajú ako anarchisti, robia zo seba hrdinov a medializujú údajné zasahovanie do ich práce.

Nijaký zo vzbúrených novinárov, ktorí tvrdé protivládne a národne odcudzené spravodajstvo považujú za „objektívne“, nie je výraznou novinárskou osobnosťou. Zväčša ide o „rýchlokvasených“ elévov a elévky s nedostatočnou žurnalistickou praxou, ktorí ako-tak zvládajú spojovacie texty medzi nastrihanými synchrónmi, no v živote nenapísali poriadny komentár či reportáž. Hoci všade inde na svete by boli z profesionálneho hľadiska považovaní za nuly, na Slovensku stačí, aby boli „správne“ politicky orientovaní a v tendenčnej tlači sa dočítate, že ide o „autority“.

O tom, akým smerom sú tieto „autority“ orientované, svedčí prípad redaktorky a moderátorky Nory Gubkovej, ktorá po odchode z STV zakotvila ako výkonná šéfredaktorka v jasne politicky vyprofilovanom, „treťosektorovom“ týždenníku Domino efekt. Keď sme už pri slove autorita, treba povedať, že tento atribút rozhodne chýba šéfredaktorovi Šmihulovi, rovnako ako skúsenosti s manažovaním redakcie, čo sa napokon obrátilo proti nemu i celému súčasnému vedeniu STV. Reakcia Hrehu i Šmihulu na útočnú kampaň proti STV a ich osobám bola rozpačitá až bojazlivá.

Aký to rozdiel medzi nekonečným sebavedomím a agresivitou riaditeľky Slovenského rozhlasu Zemkovej, jej pravej ruky Machaja a šéfredaktorky rozhlasového spravodajstva Sámelovej, ktorí už všetkých nepohodlných redaktorov bez mihnutia oka povyhadzovali a z obrátenej pyramídy bez problémov šíria do éteru kríženca Slobodnej Európy s Twistom! Samozrejme, v SRo je podľa slovenských médií všetko v najlepšom poriadku. Nik z redaktorov sa nebúri, pretože všetci potenciálni vzbúrenci sú už na ulici.

Kto odvolá Hrehu?
Slovenská televízia, to však nie je iba spravodajstvo. Ani mimo neho niet v Mlynskej doline dôvod na spokojnosť. Slovenská televízia sa neuberá cestou návratu k televízii verejnej služby. Súčasný generálny riaditeľ dokázal, že v kresle šéfa STV sa ocitol náhodou a nie je schopný splniť svoje sľuby. STV sa nezmenila z vysielacej televízie na výrobnú televíziu - podiel pôvodnej tvorby je naďalej žalostný. STV nezmenila rybníčkovské pomenovania svojich kanálov „Jednotka“ a „Dvojka“, zatajujúce identitu verejnoprávnej televízie.

Na ekonomiku STV sú stále napojené eseročky, vyciciavajúce peniaze koncesionárov. STV sa stále tvári, akoby chcela konkurovať súkromným televíziám a jej program je prevažne komerčného charakteru. A napokon, STV sa stále nevyrovnala s temnou minulosťou - neospravedlnila sa za vytvorenie koncentračného tábora pre politicky nežiaducich novinárov a ďalších pracovníkov na 28. poschodí svojej výškovej budovy z roku 1999, čím boli porušené ich ľudské a občianske práva.

Aj v oblasti reklamnej spolupráce s inými médiami sa v STV dejú čudné veci: hrehovci nielenže poskytujú výhodnú výmennú (bartrovú) reklamu iba periodikám z jednej strany názorového spektra tlače, ale preferujú aj také, ktoré na STV dlhodobo útočia, označujúc ju za provládne médium pod vplyvom Smeru, HZDS a SNS, čo spoľahlivo vyvracia obsah a štýl televízneho spravodajstva.

Ide napríklad o týždenník Trend či týždenník Týždeň. S druhým v poradí už za riaditeľovania Radima Hrehu podpísala STV zmluvu na bartrovú reklamu v hodnote 4,7 milióna Sk! Znie to neuveriteľne, ale týždenník Týždeň, ktorého šéfredaktor priamo na obrazovke Slovenskej televízie špinil nové vedenie televízie a ďalej v tom pokračuje na stránkach Týždňa, má do konca roka 2007 v STV k dispozícii exkluzívny reklamný čas a sám poskytuje reklamnú stranu nenávidenej estévečke. Keď sa o bartrovú reklamu s STV pred niekoľkými mesiacmi uchádzal časopis Extra plus, Hreha túto možnosť odmietol.
Šéf STV sa zjavne ocitol v osídlach ľudí, „kočírujúcich“ televíziu tam, kam ktosi chce. Nie však tam, kam by si to priali diváci, ktorým chýba skutočná verejnoprávna televízia. Jedno je isté: všetko sa môže zmeniť len odvolaním Radima Hrehu. Ak by mal tento človek sedieť v kresle riaditeľa celé päťročné volebné obdobie, bola by to pre STV katastrofa.

Pavel Kapusta

V .týždni priznávajú, že „demokracia“ je fraška

Magazín .týždeň v čísle 38/2006 uverejnil prieskum najcitovanejších „nezávislých odborníkov“ v slovenských médiách. Týkal sa tlačených aj televíznych médií, ktoré majú na trhu zdrvujúci podiel (noviny Pravda a SME; televízie STV, Markíza, JOJ a TA3). Na ohromný údiv demokratických rojkov vyšlo najavo, že stanoviská „expertov“ do všetkých významných médií dodáva „pár známych tvárí“, ktorých názory sú si podobné ako vajce vajcu.

V politických komentároch „absolútne dominuje“ prvá trojica: Miroslav Kusý (svojho času zanietený marxista), Pavel Haulík (šéf agentúry MVK) a všadeprítomný Grigorij Mesežnikov. K Mesežnikovovi sa dodáva, že „by sa takmer určite stal najcitovanejším expertom, mal však v roku 2006 päťmesačný mediálny ,výpadok‘ vzhľadom na zahraničný pobyt“. No ani skutočnosť, že takmer polovicu roka sa v médiách nemohol objaviť, ho nevytlačila z prvej trojky.

Aj sám autor článku v .týždni priznáva, že na Slovensku „médiá nemôžu prinášať alternatívny expertný názor“. Nemali by títo samozvaní demokrati kričať, že ide o nehorázne zlyhanie demokracie? Rusko je v očiach neokonzervatívcov takmer diktatúrou, pretože opozičné médiá dostávajú „málo priestoru“. Na Slovensku si ale človek nemôže v žiadnom významnom médiu vypočuť odlišný názor. Zdôvodňuje sa to absurdným tvrdením, že v slovenskom prostredí na určité témy existuje len „pár expertov“.

Nech je príčina akákoľvek, je namieste opýtať sa otázku: o čom je potom tá „demokracia“? Nie je to len ďalšia forma ovládania ľudí, len sofistikovanejšími prostriedkami? Oficiálne síce alternatívne názory zakázané nie sú, ale kto prekročí politickú korektnosť, ihneď sa stane terčom ostatných – korektných – médií, čím je znemožnená akákoľvek prezentácia odlišných názorov.

Mimochodom, človek vôbec nepotrebuje byť expertom na zahraničnú politiku, aby usúdil, že moslimský „terorizmus“ je jednoducho prirodzenou reakciou utláčaných na rozpínavosť Izraela a jeho enormnej podpory západnými štátmi, najmä USA. Napriek tomu som takýto názor nikdy od žiadneho „experta“ nepočul. Títo práveže podporujú politiku USA, ktorých prezident zastáva názor, že teroristi napadli Ameriku, lebo je „žiariacim majákom slobody vo svete“. Tak to dáva hneď väčší zmysel.

Nebyť multikulturalizmu, nie je ani terorizmu. Takúto jednoduchú súvislosť vám však „experti“ z Nadácie otvorenej spoločnosti neukážu.

LADISLAV SIVÁK

Slobodu tlače v USA vyjadril aj prípitok Johna Swintona v roku 1953, bývalého šéfa (Chief of Staff) najsolídnejších amerických novín New York Times, v Newyorskom
tlačovom klube o nezávislej tlači (prevzaté z knihy Lynne Meredith: Vultures
in Eagle's Clothing [9]). Citujem: „V súčasnosti v Amerike neexistuje nezávislá tlač.
Viete to vy, viem to aj ja. Ani jeden z vás sa neopováži napísať svoj úprimný pravdivý
názor, a ak napíšete, viete dopredu, že sa to v tlači neobjaví. Ja som týždenne platený
za to, aby som svoj úprimný názor nedával na papier. Vy ste takisto platení za to isté,
a každý z vás, kto by bol taký hlúpy, aby písal svoje úprimné názory, bol by na ulici
a hľadal si inú prácu. Ak by som ja dovolil, aby sa moje úprimné pravdivé názory objavili
v novinách, tak by som do 24 hodín stratil zamestnanie.
Úloha žurnalistu je zničiť pravdu; dokonale klamať; prekrúcať; byť prefíkaný;
plaziť sa pred mamonom a predať svoju krajinu a svoju rasu za svoj denný chlieb.
Vy to viete a ja to viem. Čo je to za hlúposť pripíjať si na nezávislú tlač?
My sme nástroje a vazali bohatých ľudí za scénou.
My sme poskakujúci Jankovia; oni ťahajú za struny a my tancujeme.
Naše talenty, naše schopnosti a naše životy, to všetko vlastnia iní ľudia.
My sme intelektuálne prostitútky."

zelovoc napísal:K tejto teme ma inspiroval tento pripitok, ktory si mozete precitat: a moja otazka. suhlasite s nim? alebo si myslite ze na SVK je to inak? alebo ze v dnesnej dobe je to uz normalne? moj nazor je ze je to presne tak ako to ten pan povedal, moznoze este horsie

slay napísal: ano , a presne preto sa fico obhajuje tlacou pred sudom.. a presne z toho isteho dovodu su vsetky dokazy cerpane z tlace proti ficovym nepriatelom uzasne ... avsak vsetko co ide proti ficovy je zazracne lzive, zaujate a len vydavatelia novin si to vymysleli..

presne tak ,,

• Čudo-Judo
  
  Pred nedávnom, za pekného slnečného dňa, kráčal murár, celým menom Jano Slovák, z roboty domov. Ktoviečo nezarobil a keďže tak ako väčšina obyvateľov malého vnútrozemského Ficzraela nedokázal žiť len z výborných makroekonomických ukazovateľov a grafov, utrápený robotou a starosťami kráčal domov, v ústrety hladnej rodinke.
  A takto, zadumaný sám do seba, prechádzal cez námestie pomenované po nejakom dávnovekom sviatku. Námestie Helloweenu, tak sa to námestie volalo. Stredu námestia „dominuje“ pamätník v podobe železobetónového strašidla. O architektonickom skvoste môže hovoriť len slepec. Ale politická vôľa je niekedy viac ako umenie, architektúra či pravda, a tak si tam to helloweenové strašidlo pokojne straší.
  Zadumaný murár Jano Slovák si teda vykračoval cez námestie, pričom si nevšimol, že oproti nemu kráča zvláštna zhrbená postava – nápadná obrovským nosom a najmä bokom-brady chlpatou tvárou. Táto hustá, miestami už šedivá brada, akoby rastúca priamo z veľkého krivého nosa len umocňovala zvláštny dojem, ktorý vôkol seba táto pračudesná postava šírila. Tmavý oblek a veľký klobúk však dávali tušiť, že sa nejdená len tak o hocikoho.
  Táto pračudesná postava totiž patrila k tým, ktorí si o sebe myslia, že sú Vyvolení. Pravdou však je, že hoci týchto cudzincov domáci ľuď nazýva Čudo-Judo, vláda Ficzraela sa k týmto cudzincom správa skutočne ako k vyvoleným.
  To však po námestí kráčajúci murár Jano Slovák, ktorý uveril povesti, ktorú šíria práve príslušníci kmeňa Čudo-Judo, že politika je panské huncútstvo, a preto sa o politiku nikdy nezaujímal, nevedel. A nevedel ani to, že tento cudzinec z kmeňa Čudo-Judo je tiež murár, ktorý síce muruje v nejakom Inštitúte Vrabcov Obrezaných (IVO), no v živote maltu či kelňu ani nevidel.
  Toto Čudo-Judo, vlastným menom Grigojim Neseržidov, patrí k mestskej žumpe, ktorá sa pravidelne schádza v Rotačnom klube, a preto má mnoho vplyvných priateľov, tzv. Rotátorov. Neseržidov sa práve vracal zo stretnutia Satanovej lóže do svojej kancelárie na námestí. Zo všetkých síl premyšľajúc nad tým, ako ohlúpiť aj zvyšok domáceho ľudu natoľko, aby vo voľbách za prezidenta Ficzraelu zvíťazil Martin Čútora, taktiež Rotátor, si nevšimol prichádzajúceho murára Slováka. A tak, pravdepodobne preto, že obom vo výhľade zavadzalo helloweenské strašidlo, Jano Slovák a Grigojim Neseržidov do seba vrazili.
  Tu sa začína podstatná časť príbehu. Ihneď po zrážke vyvolený Grigojim Neseržidov počastoval Janovu osobu množstvom vulgarizmov. Neseržidov potom murárovi Janovi pripomenul, že kým on je intelektuál a okrem toho aj Vyvolený, tak Jano je len obyčajný sprostý robotník, ktorý má len čušať a platiť dane. Tiež do Jana nakričal, že je jeho povinnosťou uhnúť z cesty, a tiež že sa má ospravedlniť za Švindelkaust, lebo inak bude od zajtra bez práce.
  Jano po týchto slovách Neseržidova zostal ako mechom udretý. Možno to spôsobil ten pre Čudo-Judo typický zápach, možno rýchla dávka vulgarizmov a obvinení, ktoré sa mu od Neseržida ušli. A tak sa Jano zmohol len na - „prepáčte“ – a otrasený sa pobral ďalej. No sotva vykročil, hneď ho akási ruka pevne zdrapila za golier bundy, ktorú len pred týždňom kúpil vo výpredaji v Trescu. Dotyčná ruka patrila mužovi z organizácie Massad, ktorej úlohou je ochraňovať príslušníkov kmeňa Čudo-Judo kdekoľvek na svete. Na chytanie za límec bol však Jano háklivý, a tak prudkým pohybom nielen odtrhol z límca ruku útočníka, ale ho aj dostatočne silno od seba odsotil, následkom čoho tento narazil do svojho chránenca - Neseržidova. Z veľkého nosa Čuda-Juda Neseržidova sa na zem sklźli jeho okuliare. Prenikavý zvuk rozbitých sklíčok ukončil Janov šok zo spŕšky vulgarizmov, ktoré sa mu od Neseržidova dostali a tak bol Jano pripravený brániť sa pred ďalším útokom. Agent Massadu, vidiac silu murárskej paže, sa však už k ďalšiemu útoku neodvážil. Vedomý si toho, že agentom Massadu je okrem Ficzraelskej informačnej služby podriadená aj verejná a štátna bezpečnosť Ficzraela na čele s ministrom Róbertkom Kalinkom, pohotovo vytiahol mobilný telefón a vytočil známe jednapäťosem. Jano, vedomý si svojej neviny, zatiaľ pokojne čakal na príchod mužov zákona.
  Verejná bezpečnosť na miesto tohto obzvlásť závažného zločinu, o ktorom sa okamžite dozvedeli všetky médiá, prišla do niekoľkých sekúnd, pretože tam podľa oznamovateľa nejaký extrémista, fašista a anti-čudo-judista brutálne napadol popredného občana Ficzraelu, príslušníka kmeňa Čudo-Judo, váženého a v odborných kruhoch uznávaného odborníka na všetko, Grigojima Neseržidova. Príslušníci VB, presne v duchu prezumpcie neviny, okamžite pokojne čakajúceho Slováka zatkli a odviezli ho na miestne oddelenie VB. Médiá celý deň uverejňovali rozhovor s obeťou brutálneho neonacistického útoku. Geniálny prokurátor Ficzraelu Dubohlav Trnka neodkladne pre médiá vyhlásil, že ak by bol vo Ficzraeli zavedený trest smrti, tak dá tohto neonacistu okamžite popraviť. Na poznámku jedného „politicky nekorektného“ novinára, že veď ešte neprebehol ani súd, Geniálny prokurátor vyhlásil, že Ficzrael je najdemokratickejšia republika, a preto on už vopred pozná vinníka a súdy sú len na to, aby formálne jeho rozhodnutie schválili.
  Predsedníčka Najskorumpovanejšieho súdu Ida Hajzelová ukázala predtlačený formulár s hotovým rozsudkom, kde stačí dopísať len meno zločinca, zločineckého združenia, alebo zločineckej politickej strany. Podstatné však je, že tieto formuláre sú v súlade s legislatívou Európskeho Útlaku (EÚ). Než zapadlo slnko, občania Ficzraelu si mohli niekoľko krát vypočuť vyhlásenie Inštitútu Vrabcov Obrezaných (IVO) k dnešnému brutálnemu neonacistickému útoku na ich predstaviteľa Neseržidova. Kandidát na prezidenta Ficzraelu Martin Čútora vyzval všetkých Rotátorov, aby sa k vyhláseniu inštitútu obrezaných pridali. Následne tak spravili všetky viac či menej významné osobnosti a celebrity, aby sa tak votreli do priazne Rotátorov ako aj ostatných členov kmeňa Čudo-Judo. Na Čútorovu výzvu zareagovalo aj známe protinárodné združenie Ľudia proti rozumu (LPR). Jej nový predstaviteľ - tretia predsedníčka Marcela Pivohltková, tvrdá a nezlomná alkoholička a bývalá prostitútka, len nedávno nahradila bývalého 2. predsedu združenia Daniela Kila, ktorý za odmenu 10 000 Eurobubákov mesačne odišiel pôsobiť do Varšavy v snahe ututlať svoj vzťah s 15-ročným indiánskym chlapcom Deziderom. Ex-prostitútka Pivohltková vyzvala ľudí aby sa vydali na protestný pochod ulicami hlavného mesta Ficzraelu s tým, že ona sa postaví do čela sprievodu. Jej kamaráti sa vraj pridajú neskôr, lebo ešte čosi vybavujú na Martinskom cintoríne.
  Politici Ficzraela neostali bokom a ústami ministra udávania Róbertka Kalinku vyjadrili svoje pohoršenie nad týmto brutálnym útokom. Minister Kalinka osobne prisľúbil tvrdý postup polície voči každému, kto sa odmietne uhnúť z cesty, či inak bude obmedzovať príslušníkov kmeňa Čudo-Judo.
  Blíži sa večer a slnečné lúče sa odrážajú od pomníku z čierneho mramoru, od pomníku, ktorý svojmu jedinému skutočnému prezidentovi s vďakou postavili úplne obyčajní, no o to úprimnejší ľudia. Tomu prezidentovi, ktorý cez protesty mnohých zachránil tisíce príslušníkov kmeňa Čudo-Judo. Tomu prezidentovi, ktorému ani 61 rokov po jeho zavraždení mnohí nedoprajú pokojný posledný odpočinok. A tak sa stalo, že práve vo chvíli, keď ex-prostitútka a predsedníčka LPR Marcela Pivohltková v televízii rozprávala o tolerancii a demokracii, niekto na náhrobok prezidenta žltou farbou nastriekal symbol kmeňa Čudo-Judo.
  Možno aj preto murár Jano strávi dnešný večer v cele predbežného zadržania. No možno že nielen ten večer dnešný. Hoci nič nespravil a zatiaľ nie je ani odsúdený, ľudia, sledujúci večerné televízne správy na Tatrojke, Jajke, Angelike alebo na štátnej Sionistickej TeleVízii vedia, že Jano Slovák je neonacista a možno aj vrah. A prečo? Lebo im to tak v tej všemocnej televízii povedali …
  
  Boris Nebojsa

Kesoman napísal:Meseznikova tiez nemusim ako aj cele IVO, no Tiszo tiez nebol svaty , , ,