zaujmave ze taka temu tu este nie je.
no pome s nazormi.ako sa to podla vas bude vyvijat?co/kto je za tym?nejake zaujmave clanky?

mne sa paci tento krisosikov (specialne ten odkaz na zeitgeist)
http://www.aktuality.sk/spravy/komentar ... oly-strach

ako sa to bude vyvyjat netusim... ale som rad ze ten plan neschavlili len nech sa chliev pekne vycisti sam... myslim ze ekonomiku treba nechat nech si s tym poradi sama. ano bude to tvrde, ale je to podla mna jedine riesenie, kadejake uvery a statne pomoci len docasne zakryju problem, ale nevyriesia nic... mozno to zahladia nateraz, ale o 10 rokov to vybuchne s dvojnasobnou silou...

Finančná kríza aj v Európe!
Belgická, Holandská a Luxemburská vláda naliala 11,2 miliardy eur do problémovej finančnej skupiny Fortis, informoval v nedeľu belgický premiér Yves Leterme.
Tento krok je súčasťou "dohodnutých opatrení troch vlád a rešpektovaných poradcov s cieľom podporiť Fortis," prečítal belgický predseda vlády spoločné stanovisko vlád troch krajín, ktorí o probléme skupiny diskutovali v nedeľu.

Hodnota bankového a poisťovacieho giganta Fortis sa počas minulého týždňa na akciovom trhu prepadla o takmer štvrtinu a firma tak začala čeliť obavám o stratu svojej likvidity.

V rámci záchrany finančnej inštitúcie vyvinulo najväčšiu aktivitu Belgicko, ktoré z peňazí daňových poplatníkov investovalo do firmy 4,7 miliardy eur, Holandsko prispelo štyrmi miliardami. 49 percent akcií teraz pripadne štátnym pobočkám banky. Podľa analytikov ide fakticky o čiastočné znárodnenie.

USA čelia finančnej kríze, padla sporiteľňa Washington Mutual

Spojené štáty čelia momentálne najväčšej finančnej kríze od hospodárskej recesie v 30. rokoch. Na svedomí ju má predovšetkým úverová a hypotekárna bublina, po ktorej ceny tamojších nehnuteľností začali prudko klesať. Kríza už spôsobila bankrot viacerým renomovaným investičným domom a zasiahla aj niektorých európskych gigantov.

Úrad pre dohľad nad úsporami uzavrel sporiteľňu Washington Mutual (WM), čo je odborníkmi považované za historicky najväčší krach v americkom bankovom sektore. V spoločnosti, ktorá sa týmto nedožila 120. narodenín, pracuje vyše 43 000 ľudí.

Situácia vo WM je dôsledkom krízy, ktorá poznačila americký sektor poznačený zlými hypotekárnymi úvermi. Americká vláda sa tak snaží o záchranu sektoru a oživenie.

Veľká Británia znárodní banku Bradford & Bingley

Ilustračné foto
Britská vláda plánuje znárodniť hypotekárnu spoločnosť Bradford & Bingley a rokuje o predaji vkladov klientov a približne 200 pobočiek tejto banky. Potenciálnym záujemcom o odkúpenie je pritom španielska banka Santander. V pondelok o tom informovali zdroje blízke rokovaniam.

Spoločnosť BBC uviedla, že banka Bradford & Bingley bude znárodnená vo februári budúceho roku. Hypotekárne pohľadávky banky prevezme štátna hypotekárna spoločnosť Northern Rock. Britská centrálna banka by síce uprednostnila pomoc zo strany privátneho sektoru, konkurenčné spoločnosti však nemajú záujem o prevzatie hypotekárnych pohľadávok Bradford & Bingley v čase oslabovania britského realitného trhu a pretrvávajúcej úverovej krízy. Výsledok rokovaní, ktoré sa týkajú predaja divízií banky, oznámi britský minister financií Alistair Darling v pondelok.

Britská centrálna banka sa snaží o záchranu

Britská centrálna banka sa snaží zachrániť banku Bradford & Bingley, ktorá sa pre súčasnú situáciu na finančných trhoch dostala do problémov. "Považujeme za samozrejmé, že klienti banky musia byť dôkladne chránení. A to aj budú vďaka opatreniam, ktoré zavedieme," vyjadrila sa prvá tajomníčka britského ministerstva financií Yvette Cooper. Ako ďalej uviedla, britská vláda sa snaží zabezpečiť finančnú stabilitu pre celý bankový systém krajiny.

V banke Bradford & Bingley v súčasnosti vlastní viac než 20-percentný podiel päť najväčších britských bánk - HSBC, Royal Bank of Scotland, Barclays, Lloyds TSB and HBOS a španielska banka Santander.

Krach Lehman Brothers zasiahol aj nemecké banky

Krach americkej investičnej banky Lehman Brothers ovplyvní aj tohtoročné výsledky nemeckých družstevných bánk a sporiteľní. Finančné ústavy uvádzajú, že ich straty z investícií v zahraničí dosiahnu niekoľko sto miliónov eur, ale údaj zatiaľ nekonkretizovali. Straty zásadným spôsobom neovplyvnia ich činnosť, lebo ich pokryjú z bežného zisku alebo z rezerv.

Podľa nemeckého denníka Die Welt, ktorý sa odvoláva na vedenie združenia uvedených ústavov, vplyv krachu Lehman Brothers je na družstevné banky a sporiteľne slabý. Ani jeden z finančných ústavov sa nedostáva do existenčného ohrozenia. V Nemecku pôsobí takýchto ústavov vyše 1200.

Podľa prieskumu denníka názor obyvateľov na trhovú ekonomiku zostáva priaznivý. Na jeho ankete sa zúčastnilo 2434 osôb. Z nich si 73 % myslí, že krach Lehman Brothers neznamená zlyhanie modelu slobodného trhu. Opačný názor vyjadrilo 27 % respondentov.

Kríza donútila Island zoštátniť tretiu najväčšiu banku v krajine

Islandská vláda včera prevzala kontrolu nad treťou najväčšou bankou v krajine, keď centrálna banka kúpila 75 % akcií banky Glitnir za 600 miliónov eur (18,08 miliardy Sk).

Banka Glitnir oznámila, že jej finančná pozícia sa v ostatných dňoch výrazne zhoršila v dôsledku otrasov na svetových finančných trhoch a musela požiadať centrálnu banku o pomoc. Podľa Islandskej národnej banky je však portfólio Glitniru kvalitné a ona sama si nemieni ponechať aktíva komerčnej banky príliš dlhý čas.

Islandské banky a ekonomika krajiny sa dostali do ťažkostí po nástupe finančnej krízy a prepade hodnoty islandskej koruny. Keďže sama krajina veľké možnosti pre fungovanie bánk nedáva, islandské banky v minulých rokoch vo veľkom investovali do zahraničných aktív, medzi nimi amerických.

Glitnir je ďalšou v sérii zachraňovaných bánk po najnovšej vlne finančnej krízy, ktorú odštartoval bankrot americkej investičnej banky Lehman Brothers. Nasledovala záchrana amerického poisťovacieho giganta AIG a dohody viacerých bánk o svojich akvizíciách ďalšími inštitúciami. Včera napríklad banku Wachovia prevzala Citigroup.

Tá kríza sa dotkne celého sveta, lebo americká ekonomika je prepojená až veľmi úzko s tou európskou.
Ale ako veľmi, to ukáže až čas

zaujmave ze taka temu tu este nie je.

Pravdepodobne preto lebo dost sa toho uz riesilo v teme USA

mne sa paci tento krisosikov (specialne ten odkaz na zeitgeist)
http://www.aktuality.sk/spravy/komentar ... oly-strach

No Krivosik sa prirodzene rozumie do vsetkeho

http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=8032
http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=2933

tak to vidim, ze nastane situacia, kedy nam otocenie sa k Rusku pomoze...
lebo IMO Rusko nema dovod krachovat, kedze ma vlastne nerastne bohatstvo a takmer nic nemusi dovazat...
//Krivosik je organ
utratit ho

za povsimnutie stoji aj tento nazor http://www.investujeme.cz/clanky/americ ... cka-vlada/

sam neviem co si mam o tom mysliet. ci je to fakt ze kriza, ktoru nikto nechcel alebo je to nieco co bolo dlho pripravovane. uvidime v priebehu najblizsich mesiacov.

zaujímavý článok....je to na zamyslenie...
nechajme sa prekvapiť

Saturday, February 25, 2006

Nadcházející krize

Varování ohledně nadcházející krize je založeno na analýze rozhodnutí jejích dvou klíčových protagonistů, tzn. USA a Íránu.
Na jedné straně je tu íránské rozhodnutí otevřít v Kishi první ropnou burzu v eurech přístupnou všem producentům ropy v regionu a to s platností od 20. března 2006. Na druhé straně je to rozhodnutí American Federal Reserve Bank přestat zveřejňovat index M3, který je nejspolehlivějším indikátorem množství dolarů obíhajících ve světě a to s platností od 23. března 2006.

Tato dvě rozhodnutí jsou mimo jiné ukazatelem, příčinou a následkem historického přechodu od světového řádu vytvořeného po 2. světové válce a nové mezinárodní rovnováhy rodící se od zhroucení SSSR. Jejich dosah, stejně jako simultaneita uvolní všechna napětí, slabosti i nerovnováhy nahromaděné v mezinárodním systému za více než dekádu.

Vědci a analytici sdružení v LEAP E2020 identifikovali 7 souběžně probíhajících krizí, které skrze americká a íránská rozhodnutí jež budou učiněna v nadcházejících týdnech března 2006, vyústí v krizi s působností v planetárním měřítku a s dopadem v oblastech politiky, ekonomiky a finančních systémů, stejně jako velmi pravděpodobně i v oblasti vojenské.

1. Krize důvěry v dolar
2. Krize způsobená nerovnováhou rozpočtu USA
3. Ropná krize
4. Krize amerického vedení
5. Krize arabsko-muslimského světa
6. Krize globálního vedení
7. Krize evropského vedení

Interpretace události: Vznik íránské ropné burzy v eurech

Březnové otevření íránské ropné burzy v eurech bude znamenat konec monopolu amerického dolaru na globálním ropném trhu. Pravděpodobným důsledkem budou změny mezinárodního měnového trhu způsobené možností zemí produkujících ropu prodávat tuto komoditu také v eurech. Jednoduše řečeno to znamená, že nižší počet ekonomických hráčů bude potřebovat a používat dolar.

Tento vývoj tak povede k oslabení důležitosti dolaru jako mezinárodní rezervní měny a skrze to k dlouhodobě postupujícímu oslabování americké měny, zejména proti euru. Nejkonzervativnější odhad hovoří o 1,30 dolaru za 1 euro koncem roku 2006. Pokud ovšem krize nabude rozsahu předpokládaného touto studií, není už odhad 1,70 dolaru za 1 euro v průběhu roku 2007 nadále nerealistický.

Interpretace události: Konec zveřejňování makroekonomického indikátoru M3

Konec publikování monetárního úhrnu M3, rozhodnutí, které velmi tvrdě kritizovala řada ekonomů a finančních analytiků bude mít za následek ztrátu transparentnosti týkající se vývoje objemu dolarů v oběhu ve světovém měřítku.
Již po několik měsíců M3 výrazně roste, což naznačuje, že Washington zrychlil uvádění nových peněz do oběhu. Nový prezident US Federal Reserve B. S. Bernanke pak sám sebe označil za příznivce tohoto postupu. Velmi zajímavá je také korelace růstu M3 a Dow Jones Industrial Average (DJIA).
Vezmeme-li v úvahu, že pokles dolaru vyústí v rozsáhlé prodeje amerických cenných papírů, držených vlastníky v Asii, Evropě a v ropu produkujících zemích, LEAP E2020 předpokládá, že americké rozhodnutí přestat publikovat index M3 má za cíl krýt americká rozhodnutí uvedená do praxe během minulého roku, tak dlouho, jak to jen bude možné.
Odstranění indexu M3 ukazuje způsob myšlení odpovědných autorit v USA a v mezinárodních finančních institucích, které místo, aby se pokusili krizovou situaci řešit, raději si zvolili odstranění na nepříjemnou realitu poukazujícího indikátoru.

Interpretace opotřebovávacího faktoru: Vojenská intervence proti Íránu

Írán zaujímá v současné krizi významnou geo-strategickou pozici. Může výrazně omezit zásobování Asie a Evropy ropou blokádou Hormuzské úžiny, má také možnost eskalovat probíhající konflikty v Iráku a Afghánistánu.
Vedle těchto aspektů, je dalším problémem rostoucí nedůvěra k Washingtonu. Případná vojenská intervence USA proti Íránu se v Evropě nesetká s podporou veřejného mínění. Fakticky lze očekávat pravý opak. Způsob, jakým byla zdůvodněna invaze do Iráku a zejména chybějící důkazy pro její oprávněnost velmi podryly důvěryhodnost USA. Evropští politici budou nuceni poslechnout hlas veřejného mínění a zdržet se jakékoliv vojenské akce proti Íránu.
Růst cen ropy, který by nevyhnutelně provázel íránskou intervenci, povede asijské země s Čínou na čele k tomu, aby proti takové akci vystoupili, čímž donutí USA (nebo Izrael) k samostatnému zásahu bez souhlasu OSN. Tím se ke krizi ekonomické a finanční, přidá krize diplomatická, navíc spojená s eskalací vojenského napětí.

Některé předpokládané efekty systémové krize

Tento evidentně nenáhodný souběh amerických a íránských rozhodnutí, je rozhodujícím stádiem startujícím systémovou krizi, která bude znamenat konec mezinárodního pořádku ustaveného po 2. světové válce a bude charakterizována poklesem ceny dolaru, tlakem na euro směrem nahoru, výrazným zvýšením cen ropy (nad 100 dolarů za barel), dalším zhoršením situace USA a Velké Británie na Blízkém východě, rozpočtovou, finanční a ekonomickou krizí v USA, zcela srovnatelnou s krizí z roku 1929, z toho plynoucí velmi závažné ekonomické důsledky pro Asii, zejména Čínu, ale také pro Velkou Británii, náhlé zastavení globalizačního procesu, zhroucení transatlantické osy.
Pro soukromé osoby je volba jasná. Americký dolar už dále není bezpečná měna. V posledních letech stále rostoucí cena zlata ukazuje, že tento trend amerického dolaru už mnoho lidí zaznamenalo a reaguje na něj.

Výhledové dopady posledního týdne v březnu 2006 na „Západní svět“ budou srovnatelné s účinky pádu Železné opony na „Sovětský blok“.

Je-li tato předpověď tak přesně datovaná, je to proto, že analýzy LEAP E2020, které vycházejí ze všech představitelných scénářů docházejí k tomuto jedinému závěru. Kolektivně míříme k nexu, který je s největší pravděpodobností nevyhnutelný, ať již budou následovat jakékoliv akce zúčastněných subjektů.
Kurs událostí by teď mohla změnit pouze okamžitá a přímá akce ze strany administrativy USA, jejímž cílem by bylo na jedné straně zabránění vojenské konfrontace s Íránem, na druhé straně pak opuštění konceptu monetarizace amerického dluhu. Z pohledu LEAP E2020 je však zřejmé, že nejenže taková akce nebude současným vedením ve Washingtonu iniciována, ale že toto vedení se už rozhodlo zcela opačně, totiž řešit své finanční a ekonomické problémy na úkor zbytku světa.
Z tohoto faktu by pak měly vyvodit okamžité závěry zejména evropské vlády.

Původní metody LEAP E2020, umožnili této skupině odhadnout a publikovat zejména nástup těchto událostí: V roce 1988 blížící se konec Železné opony, v roce 2002 vývoj v Iráku po americké invazi a postupnou ztrátu důvěryhodnosti USA na mezinárodním poli, v roce 2003 neúspěch referenda o Evropské ústavě. Metodologie skupiny při předvídání „systémových zlomů“ je nyní velmi dobře etablována. LEAP E2020 považuje za svou povinnost, jak vědeckou, tak občanskou sdílet tyto závěry s občany, stejně jako s za rozhodování odpovědnými osobami. Znalost budoucího vývoje by měla umožnit jednotlivcům, stejně jako firmám a státům podniknout příslušná opatření zaměřená na omezení dopadů krize.

Prameny:
http://www.europe2020.org/en/section_global/150206.htm
http://www.energybulletin.net/12463.html
http://safehaven.com/article-4108.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Iranian_Oil_Bourse

//autoeditácia príspevku ( 10 Oct 2008, 5:04 )
Alebo ako hodiť všetku vinu na vládu, chudobných afroameričanov a hispáncov...

Mega-Million Dollar CEO Payouts

See How Much These Big-Name CEOs Took Home Each Year
By ZUNAIRA ZAKI

As Washington lawmakers debate as massive, $700 billion, bailout for Wall Street firms that invested in mortgages, CEOs have come under new scrutiny for their multi-million-dollar salaries, even when their companies have suffered.

The bailout plan is likely to have limits on the so-called "Golden Parachutes" for executives forced to leave.

ABC News, in collaboration with James F. Reda and Associates, complied a list of some of the companies in the headlines today and looked at just how much money some of these CEOs are taking home.

http://abcnews.go.com/Business/Economy/story?id=5876413

jackb napísal:tak to vidim, ze nastane situacia, kedy nam otocenie sa k Rusku pomoze...
lebo IMO Rusko nema dovod krachovat, kedze ma vlastne nerastne bohatstvo a takmer nic nemusi dovazat...
//Krivosik je organ
utratit ho

Kríza skosila prvú ruskú banku
http://ekonomika.sme.sk/c/4119022/kriza ... banku.html

Toto neni kriza len v USA ale pomaly na celom svete. Takze nam nepomoze ani ked sa budeme orientovat na Rusko. Hned ako sa dokonci ropovod cez Gruzinsko EU bude kupovat ropu od Kazachstanu a pod.
A to iste aj Cina.

najlepsie je, ze tolkokrat kritizovanie ako Slovaci investuju konzervativne sa nam teraz hodi lebo jednak slovaci su v porovnani z inymi krajinami malo zadlzeni a investovanie do americkych fondov u nas moc nefrcalo....

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.

koho ineho by mohol vinit zo vzniknutej krizy modry liberal?
vraj bush 2004/2006 tato bublina vznikla uz za prezidentovania cartera v rokoch 1977 az 1981. cela kriza vznikla z dovodu tzv. afirmativnych akcii na tlak americkych medii ako aj lavicovych aktivistov. poskytovat hypoteky aj chudobnym afroamericanom a hispancom. nie je to nic ine ako pozitivna diskriminacia.
link
toto potvrdzuju aj niektore grafy z clanku Franka Shostaka: Housing Bubble: Myth or Reality? z roku 2003.

tak isto obvinovat so vzniknutej situacie bernakeho je totalne mimo misu. vlady sa menia v USA prakticky kazde 4 roky, ale predchadzajuci sef FEDu Alan Greenspan bol vo funkcii nepretrzite 21 rokov. 21 rokov neriesil, dokonca hovori o dobrej kondicii hypotekarnych subjektov a to aj napriek varovaniam.
ako napr. to od petra schiffa: Ako ho vysmiali
uz v predoslom poste som uviedol nadstandardne platy niektorych nenazranych riaditelov skrachovanych bankovych subjektov. to ale nie je vsetko. pozrime sa na jednu "firmu" blizsie:
"Mnohé banky na tom však slušne zarobili. Napríklad newyorská Goldman-Sachs v roku 2007 slušne profitovala a dvom jej predstaviteľom Michaelovi Swensonovi a Joshuovi Birnbaumovi sa pripisuje zodpovednosť za obrovské zisky spoločnosti počas krízy v roku 2007 (Subprime mortgage crisis). Krízu vlastne zhoršili tým, že vytiahli zo systému miliardy dolárov. Dnes Goldman-Sachs podporuje 700 miliardovú pomoc a dokonca údajne podplatili členov senátu, aby požadovanú pomoc schválil. link Ten istý Goldman-sachs, ktorý prepieral miliardy špinavých peňazí." link
uvedene podporuje aj vyjadrenie Dr. N. Gregorya Mankiwa z novembra 2003, kde hovori:
"All told, these estimates suggest that the reduction in conforming mortgage interest rates stemming from the GSEs falls well short of their funding advantage. The Congressional Budget Office estimates that only about half of the total subsidy provided to the GSEs gets passed on to homebuyers. What happens to the rest of the subsidy? The outcome is exactly what one would expect with a private company—it goes to executive compensation and to shareholder profits." zdroj
k tomu dolaru: ked si s nim vo februari roku pana 2009 budes moct kvalitne vytriet zadok tak nam napis .

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.

tak ty si nehovoril?

od kedy prisiel bush tak sa robili prihebane rozhodnutia..

toho schiffa sem dal niekto uz predomnou, ten kto tu miluje takych ako ty- krivosika.
taky art laffer uz robil poradcu ronaldovi reganovi od roku 1981. je ekonomom ktory je predstavitelom tzv. ekonomie strany ponuky, ktoru zastaval uz od zaciatku 70s. teda prakticky v rozhovore so schiffom obhajoval svoje dielo. na oko to vyzeralo nadherne ale dnes vidis dosledky.
a dalej len trepes dve na tri...ale co mozem cakat od niekoho, kto radsej obvinuje hasicov z ich neschopnosti a zakladatela poziaru si ani nevsimne. ale ved v skutocnosti tu ani o zachranovanie nejde, ze?

Krija ak sa teda stotoznujes s nazormi co sem davas, tak zakladatel poziaru su vlady a aktivisti otoceni dolava. BTW, Greenspan uz v roku 2005 varoval, ze Fannie a Freddie by nemali mat viac nez 200-300 mil dolarov v hypotekach. Goldman preprieral peniaze len preto, ze to nejaky Keiser povedal?

dokazov mas kolko chces:
MORE 9/11 CANTOR FITZGERALD, GOLDMAN SACHS, FED. R., UST, BUSH ETAL 'FINANCIAL TERRORISM'

pekne citanie, ani ne o Goldman, ale ten zbytok je zaujimavy

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.

http://ekonomika.sme.sk/c/4123731/nadse ... -dnom.html
http://ekonomika.sme.sk/c/4122208/wall- ... padov.html

ale kto sa na ten poziar pozeral 21 rokov? nebol to ten hasic, co ho tu takmer vynasas do nebies? to je absurdne..

Na světě existují věci, které jsou tak odporné, že je nutno je skrývat a zamlčovat, nejen z důvodů estetických, nýbrž z důvodů čistě humánních. Pravda například.