Klingonka má pravdu. Už od začiatku sme mali investovať do školstva, vedy a výskumu. Hlavne v oblasti IT (napr. Estónsko, Fínsko (Nokia) atď.). Namiesto toho sme montážna dieľna.

ze to ti vasi nespravili predtym

Oni podporujú zlé odbory z ktorých nie je nikde uplatnenie.
Nedávno ukazovali v správach nejaké VŠ internáty ktoré sa z vonku rozpadávali.
Ak by dostali dobre zaplatené a perspektívu, tak by neodchádzali.

No len taká fikcia, dajme tomu, že by sme investovali do toho školstva.. čo konkrétne by bolo dnes inak?

To nieje len do toho školstva! Keď dáš do školstva, musíš dať aj do vedy a výskumu, inak by to nemalo význam. To by všetci zdupotali, tak je to aj teraz. Tam je náveznosť, aby sme si dokázali ich aj udržať. Dajme tomu, že by sa sme dali od začiatku do tých IT. Už dávno naša napr. LIBRA(PC), mohlo vyrábať PC a konkurovať IBMu, Compaq, Dellu atď., tak isto aj telekomunikačné siete napr. v Estónsku je Skype. Tak isto strojárstvo napr. ZŤS atď. S Čechmi sme mohli mať spoločný Zetor, ktorý by mohol konkurovať John Deeru. Tak isto nevyvážať drevo ako surovinu do Nemecka atď., ale vyvážať ho ako hotový tovar. Nechcem nič do vás tlačiť, ale v socializme sa dávalo na vedu a výskum 4 až 4,5 % HDP, čo teraz je to cca 1 %. Proste vychovať vlastných ľudí pre vlastnú spotrebu.

Nechcem ti kaziť ilúzie, ale tak by to určite nedopadlo A pokiaľ v socializme tlačili toľko do výskumu a vedy, prečo sme boli celý čas iba hospodársky a priemyselne zameraná krajina? Je to Hlava XXII - pokiaľ nevykape aj ten posledný komunista v školstve, tak sa toto odvetvie nikam nepohne. Pretože na realizovanie zmien, ktoré by naše holubníky (a.k.a. univerzity) priblížili k úrovni tých zahraničných, chce odvahu a chuť, čo boľševici vo vedúcich postoch určite nemajú.

Ten bol dobrý . Konkurovať IBMu, Compaq a Dellu... jo jo a ešte aj Asusu, Toshibe, HP, Lenovo, Aceru, Belinea, Benq, MSI, Panasonic a ešte tak dvadsiatke menších. TY CHRAPÚŇ LEN SAMOTNÉ IBM MÁ VAČŠÍ OBRAT AKO SLOVENSKÁ REPUBLIKA HRUBÝ DOMÁCI PRODUKT, nehovoriac o mnoho mnoho ročnej tradícii, knowhow, neuveriteľnom počte patentov atď atď a ty im chceš konkurovať výdavkami do školstva a vedy? Vstávaj, budíček! Ty môžeš konkurovať tak Veľkonočným ostrovom vo vývoze dreva. Môžeš byť vďačný, že tu majú aspoň pobočku.

Uvedom si, že naše priposraté Slovensko nemá nič čo by sa nedalo zohnať aj u susedov. V tom spočíva konkurencia. Naše podniky musia konkurovať celému svetu. Rovnako aj dodávatelia surovín. Drevo nerastie len u nás a ani nábytok sa nerobí len na Slovensku alebo v Nemecku. Ani strojárne nie sú len u nás. Nikto nečaká či sa z maličkého Slovenska, z mini fabriky vyvezie ozubené kolečko alebo nie. Rovnako šikovní ľudia nie sú už držaní na reťazi. A ak im nevytvoríš podmienky odídu. Ale podmienky neznamená 4% HDP na vedu a výskum. Podmienky sa začínajú niekde pri tom ako ráno vstaneš a ideš sa vyprázdniť až po to s akým pocitom ideš večer spať.

Každý máme na to vlastný názor ako by to malo fungovať. IBM som myslel ako konkurenciu v ponúkaných službách. Jasné, že nie ako firmu, veď IBM ma cca. 400 tis. zamestnancov. Nemyslím si, že by patenti boli problémom. Všetko toto čo som povedal sa malo spraviť po revolícii. Ja viem, že aj v Nemecku sú strojárne a všelijake iné závody, ale preto, že sme malá krajina musíme konkurovať výnimočnosťou produktou, inak to nemá význam. Čiastočný význam mala lacnejšia prac. sila. Všetko sa to začína v politike aby bol umožnení takýto rozvoj.

Patenty sú problém pokiaľ nechceš vymýšľať vyvíjať od piky nejaké neopočítače, s čim by si asi ďaleko nezašiel. Konkurovať sa im dá len veľmi ťažko. A poviem ti rovno, ak to vezme "komunisticky" do ruky štát, tak je to jednoducho utópia. Mali sme možnosť vidieť ako dokázal socík konkurovať. Keby nepadol dodnes by sme tu jazdili na embéčkach a trabantoch. Takže asi toľko.

Čo sa malo spraviť po revolúcii alebo nemalo, to si môžeš nechať pre vnúčatá. To je teraz úplne jedno.

Výnimočnosť produktov, fajn. Ale výnimočný môžeš byť tak chvíľku lebo hneď ťa začnú napodobňovať a spravia to efektívnejšie. Budeš rád ak čo to vymlátiš na patentoch. A výnimočné nemôžu byť všetky produkty čo ekonomika má. Toto sú bláboly.

Všetko som to myslel v DEMOKRACIÍ, vám známe ako KAPITALIZMUS. Takže mi to nemusíš povedať rovno ani krivo, ani nijako inako, že by to bola utópia.
Socík nekonkuroval, lebo nemusel konkurovať. Tam bol uzavretý a odlišný spôsob života.

Jasné, že ťa začnú napodobňovať a spravia to efektívnejšie, ale ty musíš dokázať svoju pozíciu a spraviť to ešte efektívnejšie. Ja nehovorím o všetkých produktoch, ale na niektoré sa treba zamerať.

Ty mas velmi naivny pohlad ... Slovenske firmy konkurovat celosvetovym korporaciam, ktore maju niekolkonasobne vyssie vydaje na vyskum a vyvoj, ovela mensie naklady na vyrobu, lepsiu konkurencnu poziciu, know-how, atd ... Sa zobud zo svojho sna.

Sovjet napísal:Všetko som to myslel v DEMOKRACIÍ, vám známe ako KAPITALIZMUS. Takže mi to nemusíš povedať rovno ani krivo, ani nijako inako, že by to bola utópia.
Socík nekonkuroval, lebo nemusel konkurovať. Tam bol uzavretý a odlišný spôsob života.

Jasné, že ťa začnú napodobňovať a spravia to efektívnejšie, ale ty musíš dokázať svoju pozíciu a spraviť to ešte efektívnejšie. Ja nehovorím o všetkých produktoch, ale na niektoré sa treba zamerať.

Ak to myslíš na kapitalizmus, tak si s tým hlavičku lámať nemusíš. Tu nemôžeš nikoho nútiť k ničomu, môžeš len tvoriť hranice a podmienky. To ako by mali veci byť, ako vravím si buď nechaj pre vnúčatá, alebo sa dvihni od počítača a choď s tým niečo urobiť, kľudne si založ firmu a konkuruj IBM alebo kupuj drevo, rob nábytok a predávaj do Nemecka. Alebo si založ stranu a choď realizovať svoje pseudovízie.

Veľa šťastia..

Střezme odkaz Velké listopadové sametové revoluce (VLSR)!

Opět se blíží výročí Velké listopadové sametové revoluce. Využijme této příležitosti a zopakujme si, jakých skvělých úspěchů jsme za těch 21 let dosáhli, a co by se snad ještě mohlo vylepšit:

1) Můžeme si říkat a psát co chceme a nic se (nám) nestane.

2) V obchodech je stále dostatek banánů a toaletního papíru.

3) Co chvíli chodíme k volbám, ve kterých si můžeme svobodně vybrat z bohaté a kvalitní nabídky politických stran.

4) Vládnou nám moudří a čestní politici, v čele s prezidentem, který pro svoji pověstnou skromnost, smysl pro humor a moudrost požívá neobyčejné úcty v celém světě.

5) Provedli jsme pozoruhodně úspěšnou ekonomickou transformaci, při které ztráty (zajisté zcela nevyhnutelné) obnášely pouze necelý jediný bilion korun. V krátké době se podařilo vytvořit vrstvu mimořádně bohatých lidí, čímž jsme se přiblížili situaci v netotalitním světě. Tento úspěch byl založen na aplikaci geniálního Ježkova principu „útěku ekonomů a podnikatelů před právníky“ a velkorysého právního „zhasnutí“ během privatizace (inspirovaného zjevně filmem „Hoří, má panenko“).

6) Krásným symbolem úspěšnosti transformace jsou úchvatné paláce bank a pojišťoven, které zdobí naše města. Někteří sice říkají, že se tyto budovy mohly pořídit mnohem úsporněji a ušetřené prostředky se mohly použít třeba na rekonstrukci státních nemocnic a škol, ale je zřejmé, že tito kverulanti hovoří pouze z pozice nepřátel svobody a trhu.

7) Provedli jsme zajímavou reformu územně-správního uspořádání – nejprve jsme zrušili totalitní systém krajů a po několika letech jsme jej v mírně pozměněné formě opět zavedli. Nemalé náklady, které byly s touto promyšlenou operací spojeny, se v konečném součtu jistě bohatě vyplatily.

Demokratický systém jsme nevídaným způsobem posílili lustračním zákonem, díky kterému se podařilo obsadit rozhodující místa ve státní správě výhradně odborně a mravně vysoce kvalitními lidmi.

9) Ve srovnání s totalitou se podařilo podstatně zvýšit počet státních, krajských a obecních úředníků, a to i navzdory tomu, že většina funkcí někdejšího totalitního státu přešla do soukromé sféry.

10) Někdejší korupce (podstrkování kafe, čokolád, lahví alkoholických nápojů a tvrdých spart) zcela vymizela.

11) Těšíme se výhodám fungujícího právního státu založeného na příkladně fungujícím justičním systému, který někteří neopodstatněně pomlouvají slovy o „justiční mafii“.

12) Podařilo se dosáhnout toho, že kriminalita je nyní na zcela jiné úrovni než v době předlistopadové.

13) Na skvělém fungování společnosti osvobozené ze jha totality mají velkou zásluhu naši objektivní a moudří novináři.

14) Byl zlikvidován přebujelý strojírenský, těžební, hutní, elektrotechnický, chemický, farmaceutický, cukrovarnický, sklářský, sirkařský, textilní, obuvnický a další průmysl, jakož i odpovídající aplikovaný výzkum v těchto oborech. Uvolnily se tak lidské zdroje pro perspektivnější povolání, jako jsou konzultanti, burzovní makléři, reklamní kreativci či pornoherci. Tím se naplnil jeden ze snů nás, kteří jsme v listopadu 1989 byli masakrováni na Národní třídě a statečně cinkali klíči na náměstích.

15) Namísto někdejších překážek kladených emigraci je nyní emigrace např. lékařů či vědců naopak aktivně podporována.

16) Máme nejvyšší počet vysokých škol na milion obyvatel na světě.

17) Velkorysá reforma vzdělávání úspěšně směřuje k tomu, že středoškolské vzdělání s maturitou bude již brzy mít až 90% populace. Jaký to rozdíl oproti slabým 20% totalitním! V rámci proslulého boloňského procesu směřujeme k dosažení dalšího smělého cíle – zvýšení počtu vysokoškolsky vydělaných občanů nejméně na 50%. K dosažení tohoto velkolepého cíle jistě nemůžeme litovat jakýchkoli nákladů! Je totiž známo, že vysokoškolské vzdělání výrazně zvyšuje šanci na uplatnění ve společnosti a na dobře placené zaměstnání. Je tedy zřejmé, že v blízké budoucnosti již téměř všichni budou mít dobře placené zaměstnání.

18) S předchozím bodem úzce souvisí i to, že vzdělání se konečně podrobilo tržním principům a stalo se zbožím. Průkopníky těchto tržních principů se staly mnohé soukromé vysoké školy, ale pozadu za nimi nezůstávaly ani některé veřejné vysoké školy, jako právnická fakulta Západočeské university. Někteří nepřátelé trhu se ovšem pokoušeli tuto fakultu očerňovat.

19) Soukromý majetek se stal posvátným a nedotknutelným, čehož krásným důkazem je statečný šestnáctiletý boj statkářky Havránkové proti státním úředníkům, kteří se dodnes snaží připravit ji o její polnosti pod falešnou záminkou jakéhosi obecného zájmu.

20) Podařilo se zabránit pokusům omezit naši těžce vybojovanou svobodu populistickými, ba bolševickými návrhy zákonů zavádějících majetková přiznání, omezujících kouření, či zakazujících anonymní vlastnictví akcií.

21) Oproti předlistopadové době došlo k výrazné změně v situaci romské menšiny.

22) Někdejší fádní krajina, města, ba i vesnice, získaly po zaplnění statisíci velkoplošných billboardů úplně jinou tvář.

23) Obrovský pokrok jsme učinili v oblasti reklamy vůbec – i u nás jsme se dočkali kýženého prokládání televizních programů vtipnými a informačně bohatými reklamními šoky.

24) Vyšli jsme velkoryse vstříc jedné ze základních lidských potřeb a vybudovali nejhustší síť kasin a herních automatů na světě.

25) Vyšli jsme vstříc i ještě daleko důležitější základní lidské potřebě a umožnili jsme vznik husté sítě provozoven sexuálních služeb (bordelů).

26) Došlo k rozvoji všech forem žurnalistiky, zvláště té, která nás pohotově informuje o detailech všech vražd, loupeží a nehod, jakož i o detailech sexuálního života celebrit. Toto jsme před listopadovým převratem bolestně postrádali, jelikož totalitní režim tyto důležité informace utajoval.

27) Došlo k neobyčejnému rozkvětu kultury – v televizi můžeme každodenně sledovat myšlenkově bohaté, hodnotné a přitom zábavné seriály.

28) Také úroveň filmové tvorby je dnes úplně jinde, než třeba za dob hluboké totality 60. let.

29) Došlo k bezpříkladnému rozvoji astrologie, homeopatie, a desítek ostatních alternativních nauk, které dialekticko-materialistická ideologie totalitního režimu trestuhodně potlačovala.

30) Někdejší disidenti v čele s Václavem Havlem vystřízlivěli z někdejších naivních pacifistických postojů a aktivně podpořili aktivní politiku nezapomenutelného G.W.Bushe a humanitní bombardování několika zemí.

31) Náš nynější hlavní spojenec ukázal, že si nás považuje mnohem víc než náš někdejší hlavní spojenec, resp. totalitní okupant – zatímco sovětské vedení nikdy neumožnilo čs. armádě zapojit se do bojů v Afghánistánu, USA to umožnily nejen tam, ale i v Iráku a v blízké budoucnosti možná i leckde jinde. Přímá bojová zkušenost českých speciálních jednotek s efektivním zabíjením civilních potenciálních teroristů je určitě naprosto nedocenitelná. O něčem takovém se listopadovým demonstrantům věru ani nesnilo.

32) Pravda a lež vítězí nad láskou a nenávistí.

Ačkoli dosažený pokrok je vskutku obdivuhodný a může nás oprávněně naplňovat hrdostí, přece jen ještě několik věcí, po kterých jsme v památných listopadových dnech před jednadvaceti letech toužili, nebylo úplně dotaženo do konce. Tyto nedostatky jsou samozřejmě v první řadě neblahým dědictvím totalitní minulosti. Vždyť od pádu totality uplynulo teprve pouhých 21 let! Nic si nenamlouvejme - důsledky onoho režimu zajisté budeme pociťovat ještě nejméně dalších 50-100 let.

Uveďme alespoň několik příkladů dosud nenaplněných vznešených sametových ideálů:

1) Nepodařilo se ještě v dostatečné míře naplnit další ze snů těch, kteří v listopadu 1989 mrzli náměstích – výraznou majetkovou diferenciaci v naší stále ještě příliš rovnostářské společnosti. Rozdíl mezi příjmově nejvyššími a nejnižšími skupinami obyvatelstva je stále příliš nízký, a jen málokde je alespoň stonásobný, jak by bylo žádoucí.

2) Nepodařilo se prozatím ještě prosadit sen nás opravdových liberálů, skutečnou rovnou daň, tady stejnou daň „z hlavy“ pro každého, bez ohledu na výši příjmu. Současná „rovná daň“ je ve skutečnosti jen paskvilem – ti nejschopnější a nejpracovitější z nás, vydělávající třeba 10x nebo i 100x více než onen neschopný průměr, platí při rovné procentní sazbě fakticky 10x nebo i 100x vyšší daně a jsou tak ostudně trestáni za svoji píli a schopnosti.

3) Hluboce zůstává zakořeněná závist vůči našim nejpracovitějším, nejnadanějším a tudíž i nejbohatším spoluobčanům, jakož i neúnosně vysoké daně, řadu z nich vyhnala z naší země – příkladem budiž hrdina kuponové privatizace Viktor Kožený i několik dalších podnikatelů, kteří jsou dokonce popotahování našimi justičními orgány. Přitom pávě Viktor Kožený byl jasným příkladem toho, jak pozitivně se projeví, když se někdo vyhne devastující zkušenosti života a vzdělání v totalitní společnosti.

4) Je třeba výrazně omezit náš přebujelý sociální systém, který je masivně zneužíván různými nemakačenky, nezaměstnanými, matkami na nesmyslně dlouhé mateřské dovolené či pochybnými invalidy. Jen tak budeme moci konkurovat státům jako je Čína, Indie či Nigérie, které toto břemeno netíží.

5) Měli bychom výrazně posílit náš nedostatečný systém právní imunity poslanců – ten současný je vystavuje přílišnému nebezpečí šikany ze strany policie a novinářů. Nelze ustupovat populistickým návrhům na omezení poslanecké imunity.

6) Bylo by třeba konečně zrušit státní dotace všemožných kulturních a vědeckých institucí (Národní divadlo, Česká filharmonie, Národní muzeum, Česká televize, Český rozhlas, atd, atd), které narušují systém tržní ekonomiky bez přívlastků. Náklady na takovéto elitistické instituce by se měly plně hradit z kapes těch, kteří o ně mají zájem a využívají je. Vždyť komerční televizní a rozhlasové stanice, kina, sportovní stadiony, apod. fungují také na stejném principu a jde to!

7) Přes masivní všelidovou a všenovinářskou podporu a obětavou diplomatickou mravenčí práci M.Topolánka, A.Vondry, T.Klvani a mnoha dalších se nepodařilo prosadit životně důležitý plán na postavení amerického radaru v Brdech. Naše země se tak stala zcela bezbrannou vůči íránským, severokorejským i mnoha dalším nepřátelským raketám. Je nezbytně třeba docílit nápravy a radar (nebo raději několik radarů!) postavit – snad by pomohla další intervence Václava Havla u jeho amerických neokonzervativních přátel?

Naše vláda stále ještě nenaslouchá dostatečně pozorně naléhání našich amerických nadřízených a posílá do Afghánistánu pouze další stovky, nikoli tolik potřebné tisíce vojáků. Pamatujme, že u Kábulu (podobně jako donedávna u Bagdádu) se vlastně bojuje za Prahu!

Zdroj.

trosku k aktualnemu dianiu:

http://dnes.atlas.sk/slovensko/verejna- ... -proti-vpn

tieto individua ospevujuce minuly rezim sa nedopustili trestneho cinu podpory a propagacie skupin smerujucich k potlaceniu zakladnych prav a slobod podla § 421 a 422 trestneho zakona?

PREČO je komunistická strana legálna, ale kotlebovu pseudofašistickú stranu (alebo aj priamo stranu hlásajúcu fašizmus/nacionalizmus - ja v tom rozdiel nevidím, nezamieňať s vlastenectvom!) zakázali? Oboje sú strany propagujúce režimy podporujúce násile, potláčanie občianskych slobôd, neslobodu...

a keď je KSS legálna, prečo do riti nie je legálna aj strana mladých fašistov alebo strana madagaskarského pouličného odboja? To už tým politikom fakt drbe, že tú KSS posratú ešte nezakázali? A to si dovolia je*ať do ludí kvôli noseniu orlíc, krížov, rún? Ale nosiť tričko s Guevarrom, leninom, sstalinom...to je už OK?

Do riti, toto mi pred spaním nerobte!

Každopádne, je to na pováženie. Keby si aspoň zmenili názov.

Fašizmus je precedens, ak začneme zakazovať všetko, budeme tam kde sme boli.

Podíl Stb a KGB na 17. listopadu ve světle dokumentů

„Stručně shrnuto bylo úkolem akce KLÍN zabránit akceschopnosti a vlivu československé opozice vyvoláváním rozporů názorových, místních (zejména mezi Prahou, Brnem Bratislavou) i osobních. StB přitom využívala objektivně existujících rozdílů mezi jednotlivými proudy opozice, osobních sympatií a antipatií jejich členů… Dlouhodobější důsledek akce spočívá v tom, že se StB podařilo zabránit vypracování minimálního jednotného politického programu a vytvoření řídícího orgánu pro okamžik společenské krize, která se nezadržitelně blížila (Maďarsko, Polsko, NDR). Proto po 17. listopadu 1989 jednal s poraženou mocí jen ten proud opozice, který neměl jasný politický cíl a jehož významnými členy byli bývalí komunisté“. [Encyklopedie špionáže str.73]

Dnes si již jen málokdo ze skutečně logicky uvažujících a dostatečně informovaných lidí dovolí tvrdit, že 17.11.1989 došlo v Československu ke spontánnímu odporu obyvatelstva proti vládě KSČ. Analýza 17. listopadu od Miroslava Dolejší ho nebyla veřejnosti předložena jako příliš věrohodný dokument. Přesto se ale při studiu dokumentace StB a porovnáváním získaných poznatků se skutečnostmi obecně známými neubráníme přesvědčení, že se „sametovým převratem“ to bylo poněkud jinak, než jak situaci hodnotí oficiální verze předkládána propagandou. Zatím vše nasvědčuje verzi Miroslava Dolejšího, dle které byl politický převrat připravován po mnoho let před rokem 1989, přičemž situace k němu byly vypracovávány už od prověrek KSČ 1969-70 a založením CHARTY 77.

Analýza 17. listopadu Miroslava Dolejšího k přečtení ZDE. Originál ke stažení zde: Analýza 17. listopadu Miroslav Dolejší


Politická záloha KSČ ?

Už v roce 1991 poukázal Miroslav Dolejší ve své Analýze událostí 17.listopadu na nespornou skutečnost, že mezi 217 signatáři CHARTY 77 z 1.1.1977, najdeme 156 bývalých komunistů, mezi nimiž se nacházejí jména osob výrazně zkompromitovaných přímou nebo nepřímou účastí komunistickém teroru v padesátých letech. Tentýž autor zpracoval zpravodajskou analytiky prověrek KSČ v létech 1969-1970, z níž vyplývá, že přibližně 800 funkcionářů KSČ bylo formou vyloučení z KSČ převedeno do tzv. zálohy, t.j. pro použití v takových situacích, jaká vznikla po založení CHARTY 77, po 17.11.1989 a pro další situace, které jsou projektovány jako varianty pro případ ohrožení vnitřním nepřítelem. Přibližně 1120 komunistů mělo emigrovat do zahraničí s posláním působit v politické opozici a se zpravodajským určením.

Citace z archivů

Citováno z Návrhu celostátního projektu „KLÍN“ ze 24.6.1987 (Sborník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti STB) PŘÍSNĚ TAJNÉ!

1) Organizační zabezpečení první etapy:

a/ k plnění ofenzivních úkolů připravit a koncentrovat agenturní prostředky tak, aby zaujaly nezbytné pozice v hlavních skupinách vnitřního protivníka,
b/ úkolování agentury podřídit odhalování rozmnožovacích středisek samizdatů a získání dokumentace o spojení hlavních organizátorů nepřátelské činnosti na zahraničí,
c/ dokumentovat u vybraných asi 50 pasivních signatářů CH-77 jejich negativní
vztah k finančním podporám z KS, revanšismu, řízení ze zahraničí, vazbám na ZÚ a k udělení Nobelovy ceny Chartě,
d/ pro potřeby aktivních vystoupení a k rozkladným opatřením připravit vhodné dokumenty k Trockismu a Masarykismu, sociáldemokratismu, ludáctví, k „obrodném u procesu“ apod. /dílčí, dosud nezveřejňovaná fakta/, tato fakta též konfrontovat se současnou činností osob z pozice i s materiály publikovanými v zahraničí…

Termín: do 30. 1. 1988 úkol trvalý
Schválil I. náměstek MV ČSSR genmjr. ing. Alois Lorenc, CsC.

Kdo řídil činnost charty?

Se znalostmi příslušných dokumentů II. správy StB je možné s naprostou jistoto u tvrdit, že řada opozičních seskupení a zejména CHARTA 77 působily po celou dobu svojí existence pod důkladnou kontrolou StB a KGB. Přestože materiály vydávané nepřetržitě vedoucím VONS Petrem UHLEM (tzv. informace o CHARTĚ 77) byly evidentně ve smyslu tehdejších komunisticko-teroristických zákonů protizákonné (§ 112 tr. zák.: poškozování zájmu republiky v cizině, 100 – pobuřování, § 98 – podvracení republiky), nebylo proti vydavatelům nikdy zakročeno, jak to StB v jiných případech bez výjimky praktikovala. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že kdyby činnost CHARTY 77 nebyla pro splnění určitých záměrů jistých mocenských kruhů žádoucí, byla by taková skupina lidí zlikvidována během 24 hodin a nikdo by se o její činnosti ani nedověděl, jak to bylo zcela běžné ve všech ostatních případech lidí a skupin likvidovaných za činnost proti státu nebo pouze za své osobní postoje proti režimu. CHARTA však bez jakéhokoliv omezení vydávala knihy, prohlášení, poskytovala interview Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky a BBC, v posledních měsících před převratem její členové dokonce cestovali do zahraničí (Jiří Hájek, Dana Němcová), kde vedli politické rozhovory.

PŘÍSNĚ TAJNÉ!
Nejefektivnější je tzv. Informativní vytěžování prováděné experimentálně (vytvořením umělé situace). Jedním z těchto druhů je REKOGNICE (zde možnost určit objekt ve skupině stejnorodých objektů) !!! určení otce matkou POZOR !!!

1) Vyzvídání :
-podnícení protivníka nebo osob majících vědomosti o jeho PČ k nepředpokládanému eventuálně nedostatečně motivovanému sdělení utajovaných faktů (využití upovídanosti, vychloubání se, slabé stránky osob aj.). Značně rozšířeno v operativní praxi (opakované vyzvídání od téže osoby může vyvolat podezření se spojení s orgány StB, toto ihned vyvolá u protivníka protiopatření a je zde možné provádět v tomto případě i částečné dezinformace ve prospěch protivníka.

2) Upoutání pozornosti na nevhodný objekt:
-podstatou je, že org. StB působí na vědomí protivníka, provádí jeho dezorientaci a usměrňuje jej na takový objekt, který mu umožňuje dosažení žádaných výsledků. K tomu je nutno zvolit takový objekt, který by upoutal pozornost protivníka a provést taková opatření, aby protivník považoval tento objekt za předmět svého zájmu. Podstavovaný objekt musí mít takové vlastnosti, které by vylučovaly možnost škodlivých následků a současně vhodně upoutaly pozornost protivníka. /není vhodné u předcházení Teroru a záškodnictví/…

Z učebnice StB, podle které se školili a s největší pravděpodobností školí a pracují pracovníci rozvědek.

Akce Klín a její účel

Uvnitř CHARTY 77 a ostatních jejich odnoží působila rozsáhlá agentura StB. První návrh celostátního projektu akce „KLÍN“ je datován 24. června 1987. Jeho smyslem bylo údajně „zamezení programového sjednocení protisocialistických elementů“. Akce KLÍN byla jednou z akcí státní bezpečnosti navazujících na začínající tzv. PŘESTAVBU, tzn. pozvolnou přípravu změny společenského systému v celém východním bloku. Stěžejní myšlenky projektu nebyly nové. Již v metodických pokynech z roku 1972 nalezneme čtyři hlavní body rozkladných opatření: narušení akceschopnosti vnitřního nepřítele, vyvolání vzájemné nedůvěry, narušení vazeb a spojení (i do zahraničí), a konečně diskreditaci „nositelů nepřátelské činnosti“.

Dle slov náčelníka II. správy SNB majora Ing. Chovance,(Sborník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB) byla Státní bezpečnost velmi dobře informována o pozicích a situaci v opozici, která „chybami vedení KSČ a státu získávala“. Citujeme: „Akce KLÍN byla zpracována s cílem jednak brzdit sjednocování opozice a naopak získávat v jejich řadách vliv, aby bylo možné přejít regulovaně k pluralitní společnosti“. Není důvodu těmto slovům nevěřit. Zejména si všimněme podtrženého slova „regulovaně“. StB nikdy v posledních letech před tzv. „převratem“ nepochybovala o jeho neodvratnosti, proto bylo v zájmu státní moci, která zpravodajskou službou disponovala, aby tento převrat byl „regulován“ ve prospěch nomenklatury KSČ, která jen zdánlivě ustoupí z politických pozic, aby následně získala moc hospodářskou, k čemuž měla jak se později potvrdilo, nejen nejlepší ekonomické předpoklady a potřebné kontakty z minulosti, ale i zcela volnou a příznivě nakloněnou legislativu.

3) K o m p r o m i t a c e protivníka:
-spočívá v narušování organického spojení mezi samotným a závislým článkem protivníkových sil a to tím způsobem, že samostatnému článku jsou dodávány takové informace, které zadávají PODNĚT k tomu, aby přerušil spolupráci se závislým článkem.

Způsobem:
-shromažďováním kompromitujících materiálů
-dodání informací osobám na nichž jsou kompromitované osoby závislé
Požadavky na kompromitující materiál:
-musí svědčit o nevhodnosti partnera samostatného článku a přitom jej musí kompromitovat z hlediska protivníka nesmí být tak závažné, aby samotný článek nabyl přesvědčení o nemožnosti další spolupráce se svým partnerem nesmí vejít ve známost předčasně k těm osobám, pro které jsou určeny

4) R o z l o ž e n í nepřátelských organizací, skupin protivníka:
-narušení organizačního spojení mezi účastníky, z čehož vyplývá narušení jejich organizované účasti. Zanášeny ideové rozpory, diskutovány jejich akce, zesilovány rozpory mezi vedoucím a řadovými příslušníky vyvolávání nedůvěry mezi vedoucími.
Zvláštností je : rozložení NELZE provést najednou, nutno postupně odtrhávat jeden článek za druhým

5) O d h a l e n í protivníka:
-podstatou je, že StB skrytě /v pozadí akce/ znemožňuje protivníkovi nadále skrývat jeho pravou tvář v prostředí, které je mu cizí a v němž je nucen vyhledávat styk k provedení PČ. /př. provedení podnikové kontroly, působení a jako řadového pracovníka provozu s dobrou zásadovou činností – nenechá nic bez povšimnutí, zde plně odkrývá před dalšími činnost protivníka – není zřejmý zásah StB/.


Úloha v rámci odhalování a kompromitace je různá. Při odhalování – dezinformace používána pro účely přikrytí účasti org. StB na tomto opatření. Při kompromitování může dezinformace sloužit jako základ celého opatření.

Liší se i u protivníka:

-zkompromitovaný člověk /A rozvědčík/ ztrácí důvěru svých představených, z čehož mnohdy vyplývá přerušení styků s ním odhalený člověk zdaleka vždy neztrácí důvěru, mohl být odhalen po malé chybě ve své práci /člověk je tvor chybující/

Akce KLÍN mohla být s největší pravděpodobností jednou z přípravných fází procesu přeměny centrálně řízeného hospodářského systému na tržně kapitalistický, ve kterém rozhodující pozice zůstanou v rukách nomenklatury KSČ a nové posty budou přiděleny především tzv. osmašedesátnikům, tedy „záloze“. Na jedné straně působila rozklad pravicové opozice, oddělovala radikální proudy od „umírněných“ a z těchto řad připravovala kádry na obsazení míst ve státní správě. Za zmínku stojí také působení agentury různých rozvědek v Prognostickém ústavu Akademie věd, který vychoval představitele vládní koalice i pseudoopozice. Stačí si připomenout činnost agenta Koechera působícího v letech normalizice ve zpravodajské službě USA, který byl později právě v prognostickém ústavu zaměstnán. Není též bez zajímavosti, že dle tvrzení některých představitelů vládní koalice byli v Prognostickém ústavu zaměstnány osoby, které pro svoji politickou činnost v protikomunistické opozici nemohly jinde najít odpovídající zaměstnání.“ Odměnou za „podvratnou“ činnost proti socialistickému státu jim byly zahraniční stáže a přednášky na světových univerzitách. Podobným „zaopatřovacím“ ústavem pro disidenty byl i AGROKOMBINÁT SLUŠOVICE.Odtud pochází i někteří hlavní představitelé OF.


Zdroje:

Necenzurované noviny, roč.1, výtisk č.4
www.tyden.cz

Ak uvažujeme, že je to tak. Uvažujme koľko ľudí muselo byť zapojených dlhodobo do takej velikánskej akcie. Koľko všakovakých dokumentov, útvarov, úloh, plánov bla bla sa muselo vykonať s týmto poverením. Potom sa celkom čudujem, že sa o tom len špekuluje v takých to dohadoch a nejakých analýzach jednotlivcov. A to po dvadsiatich rokoch.. čo si o tom myslieť? No len, že buď oni vtedy odvádzali takú dobrú prácu, alebo sú dnes ľudia takí babráci.

Zaujímavé, že je to tu http://odporuj.org/2010/11/16/podil-stb ... dokumentu/, kde citujú tyden.cz, pričom vôbec netuším, čo to má mať s tyden.cz spoločné (asi trápny pokus zo strany odporuj.org o zvýšenie dôveryhodnosti článku). Zároveň Dolejší patrí k dosť kontroverzným osobnostiam spomedzi historikov. Ale samozrejme, odporuj.org (protiprudu.info - aká to náhoda, tie ideovo podobné názvy, že áno) to publikuje ako hodnovernú históriu, pričom tyden.cz uvádza ako zdroj (okrem toho uvádza ako zdroj sám seba a "necenzurované noviny, ročník 1, výtlačok 4") aj napriek tomu, že nič také som na tyden.cz nenašiel. A na záver sa spýtam - čo tým chcel autor akože povedať? Že "celá politická prestavba celého východného bloku" bola dopredu plánovaná? Nemáme dosť toho, že celý svet ovládajú židia, ešte aj toto?