.... ked to niekde najdem tak to tu dam , ale je to pecka vec hmm len to nikdy nemozem najst a nepametam si toVtipné rýmovačky, básničky...
-
hojko
Site Admin
- Príspevky: 38516
- Registrovaný: 24 apr 2004, 18:29
- Bydlisko: Európa
- Kontaktovať používateľa:
slavo120:
Na mém stole od nedávna, leží zvláštní kus,
je to věrně padělaný, lesklý, lidský trus.
Často sedím za večera nad tím hovnem zadumán,
usměju se, pozaslzím, když ho k oku pozvedám.
Snad byl otcem toho trusu přepychový hodokvas,
či je dílem proletáře, nebo sličné ženy as,
či mu kmet na lůžku trýzněn znenadání život dal,
či byl otcem jeho mladík, když k milence pospíchal.
Škoda, že mi novin kousek vedle hovna neležel,
aspoň znal bych politiku, k níž jeho pán náležel.
Hovno mlčí, svědek němý, neprozradí, kde se vzal,
nepoví, kde, jak a kdy ho tvůrce jeho zanechal.
A tak hovno z ruky dávám s rozmrzelou náladou,
žel, že navždy zůstane mi nejtemnější záhadou.
Dál však moje hlava bádá, dál se musím hovna ptát,
byla jeho hrobem louka, sad, či les, či reterát.
Všechno toto nadarmo je, marné všechno pátrání,
bohužel nebyl jsem kmotrem hned při jeho vysrání.
Sta mi představ v mysli spěchá, myšlenek se tísní sbor,
vím, že hovnem povrhují, vím, že psancem je ten tvor.
A přec každý kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát,
co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát?
Ale jedna věc mne těší, v hovnu čerpám nauku,
v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku.
Ať ho vysral cigán v háji, nebo slavný generál,
hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál!
A tu člověk, ať je králem, ať je žebrák prosící,
čím je víc, než pro to hovno živou voznicí.
Na mém stole od nedávna, leží zvláštní kus,
je to věrně padělaný, lesklý, lidský trus.
Často sedím za večera nad tím hovnem zadumán,
usměju se, pozaslzím, když ho k oku pozvedám.
Snad byl otcem toho trusu přepychový hodokvas,
či je dílem proletáře, nebo sličné ženy as,
či mu kmet na lůžku trýzněn znenadání život dal,
či byl otcem jeho mladík, když k milence pospíchal.
Škoda, že mi novin kousek vedle hovna neležel,
aspoň znal bych politiku, k níž jeho pán náležel.
Hovno mlčí, svědek němý, neprozradí, kde se vzal,
nepoví, kde, jak a kdy ho tvůrce jeho zanechal.
A tak hovno z ruky dávám s rozmrzelou náladou,
žel, že navždy zůstane mi nejtemnější záhadou.
Dál však moje hlava bádá, dál se musím hovna ptát,
byla jeho hrobem louka, sad, či les, či reterát.
Všechno toto nadarmo je, marné všechno pátrání,
bohužel nebyl jsem kmotrem hned při jeho vysrání.
Sta mi představ v mysli spěchá, myšlenek se tísní sbor,
vím, že hovnem povrhují, vím, že psancem je ten tvor.
A přec každý kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát,
co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát?
Ale jedna věc mne těší, v hovnu čerpám nauku,
v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku.
Ať ho vysral cigán v háji, nebo slavný generál,
hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál!
A tu člověk, ať je králem, ať je žebrák prosící,
čím je víc, než pro to hovno živou voznicí.
)) skoda ze sa mi to nedari ani vygooglit.. no co uz.. mozno nahodou na to natrafim -
Soviet
Darca
- Príspevky: 9631
- Registrovaný: 20 okt 2006, 19:38
- Bydlisko: Moskwa
- Kontaktovať používateľa:
Velikým městem
je třeba Brno.
Ty jsi však větší,
ropná skvrno.
--------------------------
Paci, paci, pacičky,
podřezal jsem kašpárka.
Paci, paci, paci,
už má po legraci!
----------------------------
Šnečku, šnečku,
vystrč růžky,
dokavaď mám v ruce nůžky.
------------------------------------
Jede Tatra po silnici,
sem tam trochu poskočí,
důchodci už nejsou sveží,
málokterý uskočí.
---------------------------------
je třeba Brno.
Ty jsi však větší,
ropná skvrno.
--------------------------
Paci, paci, pacičky,
podřezal jsem kašpárka.
Paci, paci, paci,
už má po legraci!
----------------------------
Šnečku, šnečku,
vystrč růžky,
dokavaď mám v ruce nůžky.
------------------------------------
Jede Tatra po silnici,
sem tam trochu poskočí,
důchodci už nejsou sveží,
málokterý uskočí.
---------------------------------
-
Stoporko
VIP
- Príspevky: 3989
- Registrovaný: 28 dec 2005, 14:24
- Bydlisko: Holy Land
- Kontaktovať používateľa:
Vrchlicky:
BALADA O PRDU
Již jedenáctá odbila,
společnost ještě seděla.
Při pivu v rušném hovoru,
hospody malém prostoru,
na podnět pana Ocáska,
připadla tato otázka:
KDY PRDĚT SMÍŠ A KDY NE?
Jen slyšte pana Hadrbu,
jak vážně mluví o prdu.
Směle ve tvář všem tvrdí,
že každý člověk prdí.
Někdo málo, někdo víc,
do sukní i nohavic.
Uprdne si starý, mladý,
prdí i vznešené paní.
I ten žebrák bídou hnán,
prdí i ten velký pán.
Prdí mlynář ve mlýně,
prděl Baťa ve Zlíně.
Prdí Petr, prdí Pavel,
prdí jistě každý z nás,
prdělo se vždy a všude,
a tak se bude prdět zas.
Přisvědčuje strejda Ruprt,
jak si tuhle náhle uprd,
a sděluje s jasnou tváří,
jak se prdí v kanceláři.
Úředníkům v kanceláři
též se prdět dobře daří,
na hodnost se nekouká,
každý si rád zapšouká,
i šediví morousi
rádi si prd utrousí.
Pozvedne se starý Pindal,
uprd si a fajfku vyndal.
Novou stále spřádá niť,
prdí i ten starý žid.
Praví on, že prdí lehce,
prdí mu to i když nechce.
Každý vám to potvrdí,
že písničku vyprdí.
I baletka na jevišti,
uprdne si ku hledišti.
Každý dělník v továrně,
uprdne si totálně.
Rolník, když je na poli,
prdí, až to hlaholí,
a slévaři u lití
prdí jako banditi.
Večer pěkně při měsíčku
prdí panna na randíčku,
polehoučku v zátiší,
ať to nikdo neslyší.
Prdy kryjí ve sportu,
každý tam má svoji sortu.
Jinak prdí hokejista,
cyklista i fotbalista.
Rybář, když je na břehu,
prdí vždy jen ve střehu.
Houbař, když se houštím dere,
prdí div se neposere,
i myslivec na čekané,
prdí, až to z křoví táhne.
Pan učitel v letním vedru,
rád si prdne pod katedru,
dá si piják pod prdel,
aby tolik nesmrděl.
Pilot, když je v povětří,
také prdy nešetří.
Abatyše prdí tiše,
každý prd si hned zapíše.
Tisíc prdů do roka,
osvobodí otroka.
Prdí mniši, prdí sborem,
až to duní chrámem, chórem,
u prdele kaštany,
demolují varhany.
Tím končíme ódu svoji,
nechte prdy na pokoji.
Prdy ahoj, prdy milé,
mějte štěstí na cestě,
dál se derte pod košile,
ženicha i nevěstě.
BALADA O PRDU
Již jedenáctá odbila,
společnost ještě seděla.
Při pivu v rušném hovoru,
hospody malém prostoru,
na podnět pana Ocáska,
připadla tato otázka:
KDY PRDĚT SMÍŠ A KDY NE?
Jen slyšte pana Hadrbu,
jak vážně mluví o prdu.
Směle ve tvář všem tvrdí,
že každý člověk prdí.
Někdo málo, někdo víc,
do sukní i nohavic.
Uprdne si starý, mladý,
prdí i vznešené paní.
I ten žebrák bídou hnán,
prdí i ten velký pán.
Prdí mlynář ve mlýně,
prděl Baťa ve Zlíně.
Prdí Petr, prdí Pavel,
prdí jistě každý z nás,
prdělo se vždy a všude,
a tak se bude prdět zas.
Přisvědčuje strejda Ruprt,
jak si tuhle náhle uprd,
a sděluje s jasnou tváří,
jak se prdí v kanceláři.
Úředníkům v kanceláři
též se prdět dobře daří,
na hodnost se nekouká,
každý si rád zapšouká,
i šediví morousi
rádi si prd utrousí.
Pozvedne se starý Pindal,
uprd si a fajfku vyndal.
Novou stále spřádá niť,
prdí i ten starý žid.
Praví on, že prdí lehce,
prdí mu to i když nechce.
Každý vám to potvrdí,
že písničku vyprdí.
I baletka na jevišti,
uprdne si ku hledišti.
Každý dělník v továrně,
uprdne si totálně.
Rolník, když je na poli,
prdí, až to hlaholí,
a slévaři u lití
prdí jako banditi.
Večer pěkně při měsíčku
prdí panna na randíčku,
polehoučku v zátiší,
ať to nikdo neslyší.
Prdy kryjí ve sportu,
každý tam má svoji sortu.
Jinak prdí hokejista,
cyklista i fotbalista.
Rybář, když je na břehu,
prdí vždy jen ve střehu.
Houbař, když se houštím dere,
prdí div se neposere,
i myslivec na čekané,
prdí, až to z křoví táhne.
Pan učitel v letním vedru,
rád si prdne pod katedru,
dá si piják pod prdel,
aby tolik nesmrděl.
Pilot, když je v povětří,
také prdy nešetří.
Abatyše prdí tiše,
každý prd si hned zapíše.
Tisíc prdů do roka,
osvobodí otroka.
Prdí mniši, prdí sborem,
až to duní chrámem, chórem,
u prdele kaštany,
demolují varhany.
Tím končíme ódu svoji,
nechte prdy na pokoji.
Prdy ahoj, prdy milé,
mějte štěstí na cestě,
dál se derte pod košile,
ženicha i nevěstě.
Deň sa skončil, noc sa blíži, ďalší deň je v haj*li,
tak tu pijem teplé pivo, v humusáckom pajzli ...
Komplexy si každý lieči, čašník nás zas o*ebal,
suchý humor, trápne reči, kto koho zas po*ebal ...
Vracajú sa ľudia z šichty, sú to božie tresty ?
Hnusné domy, prázdne ksichty, roz*ebané cesty ...
Plné vlaky, smrad a špina, mafie a gangy,
bohatnú len poisťovne, gauneri a banky ...
Veľké dane, malé platy, depresia riadna,
pomaly sa život kráti, perspektíva žiadna ...
Kto má aspoň trocha vlohy, do budúcna hľadí,
poďme radšej všetci v nohy, kým sme ešte mladí ...
Ja som Slovák, každý kričí, druhé husle nechcem hrať,
Hoj Vlasť moja, Ty si v p*či, na taký life môžem s*ať !!!
tak tu pijem teplé pivo, v humusáckom pajzli ...
Komplexy si každý lieči, čašník nás zas o*ebal,
suchý humor, trápne reči, kto koho zas po*ebal ...
Vracajú sa ľudia z šichty, sú to božie tresty ?
Hnusné domy, prázdne ksichty, roz*ebané cesty ...
Plné vlaky, smrad a špina, mafie a gangy,
bohatnú len poisťovne, gauneri a banky ...
Veľké dane, malé platy, depresia riadna,
pomaly sa život kráti, perspektíva žiadna ...
Kto má aspoň trocha vlohy, do budúcna hľadí,
poďme radšej všetci v nohy, kým sme ešte mladí ...
Ja som Slovák, každý kričí, druhé husle nechcem hrať,
Hoj Vlasť moja, Ty si v p*či, na taký life môžem s*ať !!!
-
petogeforce
Zablokovaný
- Príspevky: 38
- Registrovaný: 28 apr 2007, 17:37
-
miki690
Medium Professional
- Príspevky: 1255
- Registrovaný: 07 okt 2005, 22:07
- Bydlisko: KE
- Kontaktovať používateľa:
bolo to takto:yoplin napísal:na prechodu pro chodce
drti tatra duchodce
drti tatra drti
duchodce se vrti
na pruchode pro chodce
drti tatra duchodce
duchodce se v krvi vali
kola tatry nezahali
cerne bryle bila hul,
byl to frajer ... neuhnul.
mozno to niektori poznate toto je od Jaromira Nohavicu. Podla mna je to genialne
Když byl Pepa ještě mladý,
nevěděl si s ničím rady.
Chlastal pivo, jedl ovar,
byl duševní polotovar.
Na všechny se blbě tlemil
a pak jednou přišel Emil.
Vzal si Pepu pěkně stranou:
"Pepo nemáš na vybranou,
podívej se do zrcadla,
toho špeku, toho sádla."
Dále dodal tichým hlasem:
"Zaprvé je konec s masem."
Přidává hned druhou radu:
"Jestli nechceš zůstat vzadu,
jabko, rajče, žitný klíček
toť tvůj nový jídelníček."
Pepovi jde hlava kolem,
sedí za kuchyňským stolem,
celý dům už dávno chrní,
Pepa zkouší klíčit zrní.
Sedí jako na jehličí,
vyklíčí či nevyklíčí?
Vyklíčilo, Pepa jásá
a rovnou to zrní spásá.
K tomu rajče, sklenku mlíka,
podívejte na Pepíka!
Je to Pepa nebo není,
před očima se nám mění.
Bavit se s ním není hanba,
hlava Havla, tělo Ramba.
Strejda Emil kývá hlavou
a to vše tou zdravou stravou.
Tak pridavam i ja nieco :
Išiel jano rano z hodov,
bilou cestou kračal domov.
hodina už siedma bola,
ludia išli do kostola.
Jano pokojne si krača,
zahryzuje do kolača.
Sem-tam glgne za hlt vina,
čo mu dala jedna stryna.
Jano streta stale ľudi,
a sračka sa mu v riti budí.
Tri-krát prdne a to stačí,
že sa naňho hnačka tlačí.
Lenže ľudí plna cesta,
hovno v riti nema miesta.
Ani krička ani stromov.
trebalo by zajsť domov.
Prdol ešte zotri razy,
to su predposledne fazy.
Jano v behu vpred sa derie,
len len že sa neposerie.
Hlava mu od strachu puká,
hovno mu do gatí kuká.
Už je zle ej veru ano,
čo som sa nevysral už ráno.
Teraz utekať ho suri,
sračka v riti mu už zúri.
V behu odpina remeň,
odpadol mu gombík jeden.
Už je celkom blizko hajzla,
v tom mu do gati hnačka švajzla.
Jano ako skala stojí,
pohyb urobiť sa bojí.
Už je celkom bez nadeje,
hnačka sa po lítkach leje.
Blizko hajzla stoji smutne
v tom zareve neukrutne
mocným hlasom do vetra,
chybalo len pol metra.
:Išiel jano rano z hodov,
bilou cestou kračal domov.
hodina už siedma bola,
ludia išli do kostola.
Jano pokojne si krača,
zahryzuje do kolača.
Sem-tam glgne za hlt vina,
čo mu dala jedna stryna.
Jano streta stale ľudi,
a sračka sa mu v riti budí.
Tri-krát prdne a to stačí,
že sa naňho hnačka tlačí.
Lenže ľudí plna cesta,
hovno v riti nema miesta.
Ani krička ani stromov.
trebalo by zajsť domov.
Prdol ešte zotri razy,
to su predposledne fazy.
Jano v behu vpred sa derie,
len len že sa neposerie.
Hlava mu od strachu puká,
hovno mu do gatí kuká.
Už je zle ej veru ano,
čo som sa nevysral už ráno.
Teraz utekať ho suri,
sračka v riti mu už zúri.
V behu odpina remeň,
odpadol mu gombík jeden.
Už je celkom blizko hajzla,
v tom mu do gati hnačka švajzla.
Jano ako skala stojí,
pohyb urobiť sa bojí.
Už je celkom bez nadeje,
hnačka sa po lítkach leje.
Blizko hajzla stoji smutne
v tom zareve neukrutne
mocným hlasom do vetra,
chybalo len pol metra.