Vystupenie z EU
Nejsom proti nejakemu europskemu spolocenstvu ale sucasna EU by sa kludne mohla nazvat (lebo aj je) ZOG.
Slay to co si napisal je zaujimava myslienka ale otovrit hranice a nechat si pobehovat kazdeho ako chce bude viest len do zahubi europskych narodov.
Sucasna globalizacia vyzera asi tak ze do Europi prudi vlna imigrantov ktori sa nevedia prisposobit danej kulture a tradiciam. Stavaju sa tu rozne meseti a podobne. Ked niekto proti tomu namieta je oznaceny za rasistu a xenofob.
Reakcia imigrantov je asi takato http://www.beo.sk/index.php?option=com_ ... &Itemid=60
A ked uz niekoho v EU napadne, ze by mohol medzi seba prijat Turecko je uz fakt na zamyslenie ci chceme takuto globalizaciu.
Ako som povedal vysie, EU je a bude prospesna len pre bohatu vrstvu ludi. Ja som za Europske spolocenstvo ale nech je zalozene na svojich kulturach a tradiciach, ale mala by sa v nom zachovat suverenita statov so vzajomnou podporou bez roznych kvot a inych obmedzeni.
Slay to co si napisal je zaujimava myslienka ale otovrit hranice a nechat si pobehovat kazdeho ako chce bude viest len do zahubi europskych narodov.
Sucasna globalizacia vyzera asi tak ze do Europi prudi vlna imigrantov ktori sa nevedia prisposobit danej kulture a tradiciam. Stavaju sa tu rozne meseti a podobne. Ked niekto proti tomu namieta je oznaceny za rasistu a xenofob.
Reakcia imigrantov je asi takato http://www.beo.sk/index.php?option=com_ ... &Itemid=60
A ked uz niekoho v EU napadne, ze by mohol medzi seba prijat Turecko je uz fakt na zamyslenie ci chceme takuto globalizaciu.
Ako som povedal vysie, EU je a bude prospesna len pre bohatu vrstvu ludi. Ja som za Europske spolocenstvo ale nech je zalozene na svojich kulturach a tradiciach, ale mala by sa v nom zachovat suverenita statov so vzajomnou podporou bez roznych kvot a inych obmedzeni.
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
a cital niekto z vas toto???: http://www.hojko.com/post583624.html#583624 takto sa ekonomika nerobi! 1/5 obyvatelov tejto planety hladuje a eu si dovoli robit take veci s potravinami ako spomenul kinjeril. odjakziva to bolo tak, ze polnohospodarom pomahala naduroda a zisky z nej preklenut roky s nizskou urodou. tym, ze su takto oberany o zisk a dokonca este pokutovany a inak sankcionovany sa musi niekde prejavit. presne! v dotaciach!!! a kedze eu nepadaju prachy ako zrnka maku z makovice, tak tie prachy niekde treba zohnat. mozte teraz hadat, ze kde
.
-
marcello
Light Star
- Príspevky: 272
- Registrovaný: 13 okt 2004, 12:56
- Bydlisko: Senec
- Kontaktovať používateľa:
podla mojho nazoru sa EU silou mocou snazi zvacsovat svoje rady prave kvoli tomu,ze v roku 2025 uz nebude USA, uz nebude EU uz bude Cina, Brazilia a dalsie pochybne krajiny ovladat nasu Zem. Vsade budu Cinania, Zidia, Arabi ktori budu zakladom ekonomiky a stale budu narastat.
Preto sa snazi Europska unia zvacsovat svoje rady a rozlahlost aby mohla aspon trochu oponovat nadvlade Cinanov.
Mimochodom, zda sa mi to alebo na vychode v Azii nebola ziadna financna kriza kym cely zapad trpel rozkradnutou ekonomikou?
Preto sa snazi Europska unia zvacsovat svoje rady a rozlahlost aby mohla aspon trochu oponovat nadvlade Cinanov.
Mimochodom, zda sa mi to alebo na vychode v Azii nebola ziadna financna kriza kym cely zapad trpel rozkradnutou ekonomikou?
najprv si nieco pozrem kym nieco napisem . .. http://www.reuters.com/article/ousivMol ... l%20Crisis clanok si daj prebehnut google translatorom a to je len cina pozri si juznu koeru taiwan malajziu a hlavne japonsko sprav je o tom habadej . . .marcello napísal:Mimochodom, zda sa mi to alebo na vychode v Azii nebola ziadna financna kriza kym cely zapad trpel rozkradnutou ekonomikou?
Zidia su a boli zakladom sucasnej ekonomiky.Vsade budu Cinania, Zidia, Arabi ktori budu zakladom ekonomiky a stale budu narastat
EU zvacsuje svoje rady a rozlahlost najma kvoli trendu globalizacie a ktory suvisi so svetovladou a v konecnom dosledku s jednoduchsim centralnym riadenim (mozes si to nazvat aj diktatura a pod.)Preto sa snazi Europska unia zvacsovat svoje rady a rozlahlost aby mohla aspon trochu oponovat nadvlade Cinanov
Vystúpenie z EU je pre Slovensko nemysliteľné. Pomáhajú nám jak finančne, tak celkovo. Vystúpenie z EU by bol nonsens a ani by to nebolo možné v súčasnej dobe, keď sa Slovensko zaviazalo že príjme Euro od . januára.
Mimo to, vystúpenie z EU by malo za následok napr. "nakopnutie" Maďarov. Neboli by sme súčasťou únie a tak by mali lepší prístup k argumentácii autonomie, pričom by aj mali väčšie šance na úspech.
Štáty ako Švajčiarsko si môžu dovoliť existovať v 21.storočí mimo EU. My nie..
Mimo to, vystúpenie z EU by malo za následok napr. "nakopnutie" Maďarov. Neboli by sme súčasťou únie a tak by mali lepší prístup k argumentácii autonomie, pričom by aj mali väčšie šance na úspech.
Štáty ako Švajčiarsko si môžu dovoliť existovať v 21.storočí mimo EU. My nie..
Myšlienky európy bez hraníc ,eurofondy,spoločná mena pomáhanie jeden druhému sa mi páčia, ale diktát zo strany orgánov eu začína byť kritický, čo sa týka noriem koľko môžu poľnohospodáry vypestovať, nútia nás zavrieť elektráreň, normy CO2 pre automobilový priem., a nakoniec aj plánované zavedenie mýta na dialniciach v celej EU od 2012 už to začína byť dosť zlé a nebezpečné a ak sa presadí ešte aj že nebude treba konsenzus všetkých štatov na schvalovanie zákonov, tak potom boh nám pomáhaj ...
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
Snáď vás neprekotí, občas to vyznieva až komicky.
Evropská unie a miliardy eur nevysvětlených
Zdroj: Týdeník Euro
Dátum: 6.2.2009
Rozpočet Evropské unie ve výši přes sto miliard eur byl v roce 2007 opět plný nesrovnalostí, nejasností a defraudací, oznámil v listopadu 2008 Evropský účetní dvůr (ECA). Oproti předešlým třinácti rokům (od roku 1994 auditoři neschválili jediný rozpočet EU) se prý vedení účtů mírně zlepšilo, ale stále jsou v něm miliardy eur nevysvětlených úniků.
„Auditní názory účetního dvora na EU a její transakce jsou podobné jako v předchozích letech," píší auditoři. „Odhadovaná procenta chyb v některých výdajích poklesla, nikoli však natolik, aby ovlivnila celkový obraz." Zemědělské výdaje jsou podle auditorů „postižené podstatnou výší chyb legálnosti", což je auditorský eufemismus pro nepochybnou defraudaci. Ze 196 namátkově auditovaných zemědělských grantů bylo 61 chybných - z toho 40 „povážlivě". Což by v průměru vycházelo na chyby ve zhruba třetině grantů a podvodů v pětině. U strukturálních fondů se chyby našly v 54 procentech auditovaných transakcí.
To jsou, rozumějme, jen chyby zjištěné u institucí EU. Podobné „chyby" (obecný auditorský eufemismus nerozlišující mezi chybami z nedbalosti a defraudací) u příjemců auditorský dvůr nezapočítává. Jen tu a tam namátkovými kontrolami zjišťuje a zaznamenává. Zda někdo proti nim vede trestní stíhání, už není auditorským úkolem zjišťovat. Ve většině případů se stíhání nekoná. Třeba by se ještě přišlo na to, jak se defraudantům (pardon, chybujícím) podařilo peníze od konkrétního úředníka získat. V předchozích případech hlášených podvodů to většinou skončilo propuštěním toho, kdo je nahlásil.
Ve vysvětlených a řádně proúčtovaných a dokonce i poctivě přijatých grantech se zase nacházejí nesmyslné projekty, které se nikdy neuskutečnily nebo se z nich staly absurdní komedie. Mezi nejkomičtější patří veřejný záchodek v anglickém městě Hull subvencovaný z Fondu regionálního rozvoje EU a oslavovaný jako „poctěný vítěznou cenou". Nebo čtyřmetrová socha subvencované skupiny keramiků v jižním Švédsku, nejprve uplácaná, pak usušená a poté spálená geniálně vymyšleným vnitřním vznícením. Pro publikum vzácný umělecký zážitek: „Jak jsme tam tak stáli a socha zářila a my na ni přihazovali piliny, dav se zajíkal úžasem." Nebo bordýlek zvaný Sedmé nebe, který si ve španělském městečku Chirivel pořídil jeho bývalý starosta Romera z 54tisícového grantu EU v eurech na projekt „jezdecké školy". A 68 tisíc eur šlo na oficiální bruselskou studii „pracovních podmínek profesionálních basketbalistů v EU".
Finanční cetky a tretky, řekneme si. Jen ať se lid na náš účet baví. Trochu víc, už sto tisíc eur, dostal dánský podnikatel Ole Harild na vytvoření lyžařského svahu na ostrově Bornholm, kde není jediný kopec a nikdy tam nesněží. Žádost o grant prý podal jako fór. „Nikdy mě nenapadlo, že by to ti magoři mohli schválit," vyprávěl, když na placaté louce uspořádal pro ostrovany jednodenní show rozfoukávání umělého sněhu. Dalších sto tisíc eur dostal projekt „zmezinárodnění finského tanga". Ten si ve Finsku založil na výuku tanga u místní mládeže umělec uváděný jako „člen buenosaireské tangové akademie". Nový dům si jako „centrum pro poutníky" za 120 tisíc eur postavili konšelé španělského městečka Santuario dela Armada, kudy „nikdy žádní poutníci nechodí", jak potvrdili hlavou kroutící místní občané. Za 150 tisíc eur se šest rakouských městeček na několik víkendů proměnilo v „města tance".
Už čistý milionek eur si od EU vysloužil mladý dánský podnikatel na založení krokodýlího zoo v městečku Norre Alslev. Jeden a čtvrt milionu eur dostala neapolská škola pro modelky, v níž podle jejího ředitele „krása je hlavní kriteriem pro přijetí". Za 224 tisíc eur provedla Mezinárodní federace profesionálních fotbalistů studii Jak zavést společenský dialog v evropském fotbalovém průmyslu. Za 300 tisíc eur z EU si starostové měst v italské Kampanii udělali se ženami a dětmi (celkem 160 osob) významnou kulturní akci návštěvy New Yorku na oslavy Kolumbova dne. Lombardská jezdecká škola Laury Giorgettiové, ženy místního politika Ligy severu, získala 400 tisíc eur na trénink asi deseti žáků.
Anglické město Bristol dostalo 475 tisíc eur na projekt Vyrovnání rozvoje a udržitelnosti v městech a regionech Jadranu (ano, toho středomořského, žádný překlep). Badatelům v Irsku a Walesu daroval Strukturální fond EU 700 tisíc eur na vědecký projekt, jak medúzy ovlivňují turistický ruch. Na „hudební fontánu", která nikdy nefungovala, dostalo anglické město Oldham 900 tisíc eur.
Dva miliony eur si z Fondu regionálního rozvoje EU vybralo „komunitní centrum" v anglickém Newcastlu na „zimní festival", který sestával z indické masáže hlavy, výuky výroby mašliček a přelézání zdi k tomu účelu postavené. Italské město Avellino si vybralo čtyři miliony eur na založení centra pro léčbu rakoviny u dětí, které nikdy nedalo do provozu. Italský region Kalábrie si z šesti milionů eur, původně získaných na rozvoj několika přístavů, zafinancoval fotbalový tým - a přístavy jsou stále na spadnutí. V Miláně si zase deset malých firem vymyslelo za šest milionů eur z EU projekt „prosazování rovných příležitostí a psychofyzického blaha", který se nestačil ani rozjet, protože si jej jejich ředitelé vytunelovali na stavbu bytů a nákup aut. Skupinka italských filmařů si za devět milionů eur založila školu „dokufikce" pro dvanáct studentů. A dvanáct milionů eur si z grantů EU vytunelovali radní socialistické strany belgického města Charleroi na tajné konto, z něhož si zaplatili lovecké výlety do Běloruska a opulentní oslavy svého volebního vítězství.
Stačí? Kdepak. Největší „chyby" se nalézají uvnitř instituční struktury EU. Činitelé a úředníci Evropské komise zfalšovali kontrakt s jednou bruselskou firmou na úklid kanceláří. Od roku 2003 s jeho pomocí vytunelovali z rozpočtu komise 44 milionů eur. Kam, kudy a jak se dosud nezjistilo a možná ani nezjistí. Přišlo se na to úplně náhodou pitomostí mluvčího komise Maxmiliana Strotmana. Ten někde veřejně plácl, že úklidový rozpočet komise je půl milionu eur ročně. Nějakých 98 milionů eur za jeden rok zase zpronevěřili europoslanci na falešné faktury za „poskytování služeb" rádoby účetních či právníků, kteří nikdy neexistovali - peníze šly vesměs zaměstnancům EU. Jestli takhle švindlují všichni europoslanci, vydělal by každý extra sobě a svým zaměstnancům 125 tisíc eur ročně. Protože je ale docela možné, že polovina se jich ještě švindlovat nenaučila, té druhé by to vyšlo na čtvrt milionu.
Pak jsou tu všelijaké unijní výbory, které se scházejí na schůzích a sepisují sáhodlouhé dokumenty na utrácení peněz evropských daňových poplatníků. Regionální výbor dostává 140 milionů eur ročně. Další takový výbor se jmenuje Pracujeme v Evropě: Sociální dialog a mobilita. Ten dostává jen 70 milionů eur. Výbor Sociální solidarita a rovnost pohlaví spotřebuje 120 milionů eur. Dalších 120 milionů eur má Ekonomický a sociální výbor, který podává náměty strukturálním fondům.
A abychom to všichni brali s nadšením, „komunikační politika a získávání srdcí a myslí", jak se dnes v euspeaku nazývá propaganda, měla v roce 2007 dvoumiliardový rozpočet, který se roce 2008 zvýšil na 2,4 miliardy eur. Na Lisabonskou smlouvu - jak je skvělá. To je, jak spočítali britští komentátoři, víc než celosvětový propagační rozpočet Coca-Coly. A co nám za něj EU nabízí? Fakta? Nechme se vysmát. Jak své pracovníky poučují instruktážní skripta Evropské komise: „Opravdová komunikace EU se nemůže omezovat na pouhé poskytování informací."
Ale co. Jen ať utrácí. Vždyť si na to vydělá. Z našich daní. A jednou přece nějaký ten drobeček musí dát i nám.
Evropská unie a miliardy eur nevysvětlených
Zdroj: Týdeník Euro
Dátum: 6.2.2009
Rozpočet Evropské unie ve výši přes sto miliard eur byl v roce 2007 opět plný nesrovnalostí, nejasností a defraudací, oznámil v listopadu 2008 Evropský účetní dvůr (ECA). Oproti předešlým třinácti rokům (od roku 1994 auditoři neschválili jediný rozpočet EU) se prý vedení účtů mírně zlepšilo, ale stále jsou v něm miliardy eur nevysvětlených úniků.
„Auditní názory účetního dvora na EU a její transakce jsou podobné jako v předchozích letech," píší auditoři. „Odhadovaná procenta chyb v některých výdajích poklesla, nikoli však natolik, aby ovlivnila celkový obraz." Zemědělské výdaje jsou podle auditorů „postižené podstatnou výší chyb legálnosti", což je auditorský eufemismus pro nepochybnou defraudaci. Ze 196 namátkově auditovaných zemědělských grantů bylo 61 chybných - z toho 40 „povážlivě". Což by v průměru vycházelo na chyby ve zhruba třetině grantů a podvodů v pětině. U strukturálních fondů se chyby našly v 54 procentech auditovaných transakcí.
To jsou, rozumějme, jen chyby zjištěné u institucí EU. Podobné „chyby" (obecný auditorský eufemismus nerozlišující mezi chybami z nedbalosti a defraudací) u příjemců auditorský dvůr nezapočítává. Jen tu a tam namátkovými kontrolami zjišťuje a zaznamenává. Zda někdo proti nim vede trestní stíhání, už není auditorským úkolem zjišťovat. Ve většině případů se stíhání nekoná. Třeba by se ještě přišlo na to, jak se defraudantům (pardon, chybujícím) podařilo peníze od konkrétního úředníka získat. V předchozích případech hlášených podvodů to většinou skončilo propuštěním toho, kdo je nahlásil.
Ve vysvětlených a řádně proúčtovaných a dokonce i poctivě přijatých grantech se zase nacházejí nesmyslné projekty, které se nikdy neuskutečnily nebo se z nich staly absurdní komedie. Mezi nejkomičtější patří veřejný záchodek v anglickém městě Hull subvencovaný z Fondu regionálního rozvoje EU a oslavovaný jako „poctěný vítěznou cenou". Nebo čtyřmetrová socha subvencované skupiny keramiků v jižním Švédsku, nejprve uplácaná, pak usušená a poté spálená geniálně vymyšleným vnitřním vznícením. Pro publikum vzácný umělecký zážitek: „Jak jsme tam tak stáli a socha zářila a my na ni přihazovali piliny, dav se zajíkal úžasem." Nebo bordýlek zvaný Sedmé nebe, který si ve španělském městečku Chirivel pořídil jeho bývalý starosta Romera z 54tisícového grantu EU v eurech na projekt „jezdecké školy". A 68 tisíc eur šlo na oficiální bruselskou studii „pracovních podmínek profesionálních basketbalistů v EU".
Finanční cetky a tretky, řekneme si. Jen ať se lid na náš účet baví. Trochu víc, už sto tisíc eur, dostal dánský podnikatel Ole Harild na vytvoření lyžařského svahu na ostrově Bornholm, kde není jediný kopec a nikdy tam nesněží. Žádost o grant prý podal jako fór. „Nikdy mě nenapadlo, že by to ti magoři mohli schválit," vyprávěl, když na placaté louce uspořádal pro ostrovany jednodenní show rozfoukávání umělého sněhu. Dalších sto tisíc eur dostal projekt „zmezinárodnění finského tanga". Ten si ve Finsku založil na výuku tanga u místní mládeže umělec uváděný jako „člen buenosaireské tangové akademie". Nový dům si jako „centrum pro poutníky" za 120 tisíc eur postavili konšelé španělského městečka Santuario dela Armada, kudy „nikdy žádní poutníci nechodí", jak potvrdili hlavou kroutící místní občané. Za 150 tisíc eur se šest rakouských městeček na několik víkendů proměnilo v „města tance".
Už čistý milionek eur si od EU vysloužil mladý dánský podnikatel na založení krokodýlího zoo v městečku Norre Alslev. Jeden a čtvrt milionu eur dostala neapolská škola pro modelky, v níž podle jejího ředitele „krása je hlavní kriteriem pro přijetí". Za 224 tisíc eur provedla Mezinárodní federace profesionálních fotbalistů studii Jak zavést společenský dialog v evropském fotbalovém průmyslu. Za 300 tisíc eur z EU si starostové měst v italské Kampanii udělali se ženami a dětmi (celkem 160 osob) významnou kulturní akci návštěvy New Yorku na oslavy Kolumbova dne. Lombardská jezdecká škola Laury Giorgettiové, ženy místního politika Ligy severu, získala 400 tisíc eur na trénink asi deseti žáků.
Anglické město Bristol dostalo 475 tisíc eur na projekt Vyrovnání rozvoje a udržitelnosti v městech a regionech Jadranu (ano, toho středomořského, žádný překlep). Badatelům v Irsku a Walesu daroval Strukturální fond EU 700 tisíc eur na vědecký projekt, jak medúzy ovlivňují turistický ruch. Na „hudební fontánu", která nikdy nefungovala, dostalo anglické město Oldham 900 tisíc eur.
Dva miliony eur si z Fondu regionálního rozvoje EU vybralo „komunitní centrum" v anglickém Newcastlu na „zimní festival", který sestával z indické masáže hlavy, výuky výroby mašliček a přelézání zdi k tomu účelu postavené. Italské město Avellino si vybralo čtyři miliony eur na založení centra pro léčbu rakoviny u dětí, které nikdy nedalo do provozu. Italský region Kalábrie si z šesti milionů eur, původně získaných na rozvoj několika přístavů, zafinancoval fotbalový tým - a přístavy jsou stále na spadnutí. V Miláně si zase deset malých firem vymyslelo za šest milionů eur z EU projekt „prosazování rovných příležitostí a psychofyzického blaha", který se nestačil ani rozjet, protože si jej jejich ředitelé vytunelovali na stavbu bytů a nákup aut. Skupinka italských filmařů si za devět milionů eur založila školu „dokufikce" pro dvanáct studentů. A dvanáct milionů eur si z grantů EU vytunelovali radní socialistické strany belgického města Charleroi na tajné konto, z něhož si zaplatili lovecké výlety do Běloruska a opulentní oslavy svého volebního vítězství.
Stačí? Kdepak. Největší „chyby" se nalézají uvnitř instituční struktury EU. Činitelé a úředníci Evropské komise zfalšovali kontrakt s jednou bruselskou firmou na úklid kanceláří. Od roku 2003 s jeho pomocí vytunelovali z rozpočtu komise 44 milionů eur. Kam, kudy a jak se dosud nezjistilo a možná ani nezjistí. Přišlo se na to úplně náhodou pitomostí mluvčího komise Maxmiliana Strotmana. Ten někde veřejně plácl, že úklidový rozpočet komise je půl milionu eur ročně. Nějakých 98 milionů eur za jeden rok zase zpronevěřili europoslanci na falešné faktury za „poskytování služeb" rádoby účetních či právníků, kteří nikdy neexistovali - peníze šly vesměs zaměstnancům EU. Jestli takhle švindlují všichni europoslanci, vydělal by každý extra sobě a svým zaměstnancům 125 tisíc eur ročně. Protože je ale docela možné, že polovina se jich ještě švindlovat nenaučila, té druhé by to vyšlo na čtvrt milionu.
Pak jsou tu všelijaké unijní výbory, které se scházejí na schůzích a sepisují sáhodlouhé dokumenty na utrácení peněz evropských daňových poplatníků. Regionální výbor dostává 140 milionů eur ročně. Další takový výbor se jmenuje Pracujeme v Evropě: Sociální dialog a mobilita. Ten dostává jen 70 milionů eur. Výbor Sociální solidarita a rovnost pohlaví spotřebuje 120 milionů eur. Dalších 120 milionů eur má Ekonomický a sociální výbor, který podává náměty strukturálním fondům.
A abychom to všichni brali s nadšením, „komunikační politika a získávání srdcí a myslí", jak se dnes v euspeaku nazývá propaganda, měla v roce 2007 dvoumiliardový rozpočet, který se roce 2008 zvýšil na 2,4 miliardy eur. Na Lisabonskou smlouvu - jak je skvělá. To je, jak spočítali britští komentátoři, víc než celosvětový propagační rozpočet Coca-Coly. A co nám za něj EU nabízí? Fakta? Nechme se vysmát. Jak své pracovníky poučují instruktážní skripta Evropské komise: „Opravdová komunikace EU se nemůže omezovat na pouhé poskytování informací."
Ale co. Jen ať utrácí. Vždyť si na to vydělá. Z našich daní. A jednou přece nějaký ten drobeček musí dát i nám.
To ano, myslienka "velkeho statu" nie je zla, ale ked nebude treba ten konsenzus vsetkych statov, tak... amenDMC12 napísal:Myšlienky európy bez hraníc ,eurofondy,spoločná mena pomáhanie jeden druhému sa mi páčia, ale diktát zo strany orgánov eu začína byť kritický, čo sa týka noriem koľko môžu poľnohospodáry vypestovať, nútia nás zavrieť elektráreň, normy CO2 pre automobilový priem., a nakoniec aj plánované zavedenie mýta na dialniciach v celej EU od 2012 už to začína byť dosť zlé a nebezpečné a ak sa presadí ešte aj že nebude treba konsenzus všetkých štatov na schvalovanie zákonov, tak potom boh nám pomáhaj ...
-
Začiatok Konca
Professional
- Príspevky: 1448
- Registrovaný: 07 mar 2006, 8:11
- Bydlisko: Spirit of 69...
Viem, že je to z aktuálne.sk... ale i tak to stojí za zmienku 
http://www.aktuality.sk/spravy/komentar ... -nastastie
http://www.aktuality.sk/spravy/komentar ... -nastastie
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
EU jako nevěsta
09.03.2009
Výňatek z dopisu poslance EP Vladimíra Železného ministru zahraničních věcí ČR Karlu Schwarzenbergovi
Vážený pane ministře, když už hovoříme o Přístupové smlouvě a o Lisabonské smlouvě, dovolte mi, abych přičinil poznámku. V rozpravě o Lisabonské smlouvě jsem ocenil Vaše vtipné podobenství o bohaté nevěstě s vilou, kam jsme se jako chudý chasník přiženili a najednou se zdráháme plnit povinnosti. Myslím však, že v tom příběhu je třeba připomenout i to, co se dělo po bujaré svatební májové noci plné šampaňského a radostných ohňostrojů. Brzy po svatbě náš chasník zjistí, že do mnoha prostor vily, kam se k nevěstě nastěhoval, stejně nemá přístup (omezení volného pohybu pracovní síly, zákaz volného pohybu služeb podle Bolkensteinovy direktivy a další regulace), zatímco jiní milenci jeho partnerky se tam pohodlně roztahují. A pokud mu do některých lépe vybavených prostor vily, přece jen výjimečně dovolí vstoupit, pak až po ponižující proceduře, kdy musí prokázat, že si umyl nohy, má čisté uši, nejedl česnek a ráno se postříkal deodorantem francouzské nebo německé výroby (právo na prodloužení embarga na volný pohyb pracovní sily podle úvahy a benevolence původních členských zemí). Chasník sice podle předmanželské smlouvy věděl, že nevěsta je silně promiskuitní a že si s ní bude moci užívat manželské radosti jen každou pětadvacátou a později jen sedmadvacátou noc a v nocích ostatních se bude nevěsta oddávat jiným milencům. Jenže náhle mu podstrčí k podpisu úplně odlišnou manželskou smlouvu (Ústavu či Lisabonskou smlouvu), kde s překvapením zjistí, že se nevěsta jmenuje jinak, než ta, kterou si vzal, a navíc mu ta smlouva sdělí, že počet nocí, kdy bude připuštěn, bude napříště stanoven na základě většinového rozhodnutí ostatních milenců, že se však v každém případě na jeho úkor zdvojnásobí počet nocí, kdy nevěsta bude muset být po vůli často neobvyklým choutkám německého milence (zavedení většinového systému v EU a zvýšení volební váhy Německa v EU na dvojnásobek, z 9 % na 18 %). A když už se náhodou nevěsta uvolí k manželské noci s naším chasníkem, pak okázale předem spolyká hrst antikoncepčních pilulek, jen aby z toho spojení náhodou nebylo počato něco smysluplného. Náš chasník navíc zjistí, že nová manželská smlouva předepisuje, že když už bude moci uplatnit svá manželská práva, pak často jen ve spolupodílnictví s jinými uchazeči o rozkoš, a to přesto, že na skupinový sex s německým a francouzským milencem své partnerky nemá zrovna chuť (sdílené předsednictví, disproporční počet komisařů). Až dodatečně si náš chasník povšimne, že nová manželská smlouva má také závazný dodatek, že při každém sexu s manželkou má právo být přítomna i tchýně (Charta základních práv EU), která může průběžně posuzovat jeho způsobilost k manželskému životu (nové pravomoci soudu EU v Lucemburku). A navíc ho tchýně může, třeba i po milostné předehře, vykázat z manželské postele, protože ještě neuhradil bolestné jinému chasníkovi, se kterým se kdysi dávno popral v hospodě a tomu druhému chasníkovi z toho dodnes zůstal pěkný monokl pod okem (odškodnění Sudetským Němcům za zabavený majetek, o kterém už nadále bude rozhodovat podle Charty jen soud EU). To všechno zjistí náš chasník, až když novou manželskou smlouvu neopatrně podepíše, aniž se ten venkovský trouba předem poradil s právníky. A teprve dodatečně si uvědomí, že v nové smlouvě je také článek, ve kterém se zavazuje, že se sám dobrovolně nechá vykastrovat (zrušení 62 práv veta členských zemí vůči rozhodnutí EU v Lisabonské smlouvě). Jak dlouho byste, pane ministře, v takové přepychové vile setrval?
http://web.sulik.sk/index.php?section=17
09.03.2009
Výňatek z dopisu poslance EP Vladimíra Železného ministru zahraničních věcí ČR Karlu Schwarzenbergovi
Vážený pane ministře, když už hovoříme o Přístupové smlouvě a o Lisabonské smlouvě, dovolte mi, abych přičinil poznámku. V rozpravě o Lisabonské smlouvě jsem ocenil Vaše vtipné podobenství o bohaté nevěstě s vilou, kam jsme se jako chudý chasník přiženili a najednou se zdráháme plnit povinnosti. Myslím však, že v tom příběhu je třeba připomenout i to, co se dělo po bujaré svatební májové noci plné šampaňského a radostných ohňostrojů. Brzy po svatbě náš chasník zjistí, že do mnoha prostor vily, kam se k nevěstě nastěhoval, stejně nemá přístup (omezení volného pohybu pracovní síly, zákaz volného pohybu služeb podle Bolkensteinovy direktivy a další regulace), zatímco jiní milenci jeho partnerky se tam pohodlně roztahují. A pokud mu do některých lépe vybavených prostor vily, přece jen výjimečně dovolí vstoupit, pak až po ponižující proceduře, kdy musí prokázat, že si umyl nohy, má čisté uši, nejedl česnek a ráno se postříkal deodorantem francouzské nebo německé výroby (právo na prodloužení embarga na volný pohyb pracovní sily podle úvahy a benevolence původních členských zemí). Chasník sice podle předmanželské smlouvy věděl, že nevěsta je silně promiskuitní a že si s ní bude moci užívat manželské radosti jen každou pětadvacátou a později jen sedmadvacátou noc a v nocích ostatních se bude nevěsta oddávat jiným milencům. Jenže náhle mu podstrčí k podpisu úplně odlišnou manželskou smlouvu (Ústavu či Lisabonskou smlouvu), kde s překvapením zjistí, že se nevěsta jmenuje jinak, než ta, kterou si vzal, a navíc mu ta smlouva sdělí, že počet nocí, kdy bude připuštěn, bude napříště stanoven na základě většinového rozhodnutí ostatních milenců, že se však v každém případě na jeho úkor zdvojnásobí počet nocí, kdy nevěsta bude muset být po vůli často neobvyklým choutkám německého milence (zavedení většinového systému v EU a zvýšení volební váhy Německa v EU na dvojnásobek, z 9 % na 18 %). A když už se náhodou nevěsta uvolí k manželské noci s naším chasníkem, pak okázale předem spolyká hrst antikoncepčních pilulek, jen aby z toho spojení náhodou nebylo počato něco smysluplného. Náš chasník navíc zjistí, že nová manželská smlouva předepisuje, že když už bude moci uplatnit svá manželská práva, pak často jen ve spolupodílnictví s jinými uchazeči o rozkoš, a to přesto, že na skupinový sex s německým a francouzským milencem své partnerky nemá zrovna chuť (sdílené předsednictví, disproporční počet komisařů). Až dodatečně si náš chasník povšimne, že nová manželská smlouva má také závazný dodatek, že při každém sexu s manželkou má právo být přítomna i tchýně (Charta základních práv EU), která může průběžně posuzovat jeho způsobilost k manželskému životu (nové pravomoci soudu EU v Lucemburku). A navíc ho tchýně může, třeba i po milostné předehře, vykázat z manželské postele, protože ještě neuhradil bolestné jinému chasníkovi, se kterým se kdysi dávno popral v hospodě a tomu druhému chasníkovi z toho dodnes zůstal pěkný monokl pod okem (odškodnění Sudetským Němcům za zabavený majetek, o kterém už nadále bude rozhodovat podle Charty jen soud EU). To všechno zjistí náš chasník, až když novou manželskou smlouvu neopatrně podepíše, aniž se ten venkovský trouba předem poradil s právníky. A teprve dodatečně si uvědomí, že v nové smlouvě je také článek, ve kterém se zavazuje, že se sám dobrovolně nechá vykastrovat (zrušení 62 práv veta členských zemí vůči rozhodnutí EU v Lisabonské smlouvě). Jak dlouho byste, pane ministře, v takové přepychové vile setrval?
http://web.sulik.sk/index.php?section=17