Zaujimave ,ze pastujete tu clanky kde Obama, Ahmadzenidzac, Thaci vsetcia vyhlasuju ,ze su sionsti a miluju Izrael.

Vsak to je smiesne. Ahmadzinedzat nenavidi zo srdca Izrael a Thaciho vobec netrapy.

Naozaj je to ubohe ako za vsetkym hladate zidov.

1. Palestincania neexistuju kolko krat to budem pisat???
http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/ ... narodnost/
http://www.eurabia.cz/Articles/1211-zad ... stuje.aspx

2. Dnesni "Palestincana" su

a) Araby ktory prisli na toto uzemie v case rozsirovania Islamu
b) Araby ktory tu prisli od roku 1900
c) Arabsky pristahovalci s Jordanska a pod.
d) Arabsky Zid
e) Zid
f) Arabsky krestania

Povedal by som ,ze 80% "Palestincanov" su moslimsky Araby a nemaju nic spolocne s povodnym ci uz Zidovskym alebo inym obyvatelstvom.


A preco by mal byt Izrael zruseni??? V Izraeli ziju v miery a prosperite Zidia, Araby, Beduiny, krestania, ateisty, Rusi. Izrael zautocil len 1 krat na okolite krajiny, Arabske krajiny 4 krat a vzdy prehrali.
Izraelu sa dari, je ekonimicky a hospodarsky vyspely.
Problemom mieroveho konfliktu je Hamas a teroristicke skupiny ,ktore podporuju staty ako Iran, Syria a pod.[/b]

Keď ti niekto príde domov a povie, že tvoj dom mu prisľúbil "boh" a začne ťa vyhadzovať, tak je to v pohode????? To ako keby sa sem dovalia Bretónci a Íri (potomkovia Keltov) a povedia, že oni tu bývali pred 2500 rokmi a teda Slovensko im patrí dodnes...... A hlavne čo je dôležité dnešní Židia (až na menšiu časť sefardských Židov) nemajú nič spoločné s obyvateľmi historickej Palestíny......
To čo postihlo mnohých ich náboženských súkmeňovcov za vojny teraz pre zmenu realizujú na palestínskych Araboch......

Toľko k izraelskému "mieru a prosperite"..........

1. Araby do tej oblasti tiez prisli ako okupanti.
2. Pokial viem Palestina bola dlho Turecka kolonia potom mandatne uzemie VB.

O tom ,ze desiatky tisic Arabov prislo do Palestiny az po roku 1900 sa nejako nepises. Ani nepises to ,ze desatisice Zidov prislo s uzemi ako Jordansko a Syria, ktore sa tiez oznacovali ako Palestina. Zidia zili neustale na tomto uzemi.

A vacsina Palestinacov co place ,ze im Izrael okupuje uzemie a museli odist odisla na vyzvu Arabskych vodcov ,ze ked znicia Izrael sa mozu vratit.

Tak isto myslis ,ze ako sa citi 700 TISIC Zidov ,ktorych nasilu vyhnali Arabske krajiny??? O tomto zlocine Arabkych krajin som tu nevidel nikde ani slovo. Izrael dal moznost "Palestincanom" ziskat Izraelske obcianstvo.
A to ,ze "Palesincania" nemaju stat ,za to si mozu sami ,ze ho odmietli v roku 48.

Ked niekto tvrdi ,ze Zidia nie su narod tak to iste sa da povedat o "Palestincanoch".

Takže postupne......

Arabi ako okupanti????? Palestínskych Arabov môžeme nazvať mixom Judejcov, Rimanov, Byzantíncov, Arabov, križiakov, Turkov - proste obyvateľstvo je výsledkom historicko-politickej situácie na tomto území (a to netvrdím ja, ale dr. Nidal Saleh)......

Palestína - časť Osmanskej ríše a neskôr mandátne územie Anglicka???? No to je pravda, ale čo si tým chcel povedať????
Že by snáď to, že sa jedni s druhými dohodli čo a ako, bez toho aby o tom vedeli tí tretí????? Preložím to do ľudskej reči......
Angláni (mali svoje záujmy v Perzskom zálive kvôli rope plus železnica do Basry) sa dohodli so sionistickými predstaviteľmi (ich záujmy sú myslím jasné vyplývajúce z pomenovania "sionistický"), že sa tam začnú presúvať Židia za účelom vytvorenia vlastného štátu (ktorý mal byť garantom spomenutých anglických záujmov)...... A tí tretí sú už spomínaní palestínski Arabi, o ktorých nepadla ani zmienka, ale spomínanými krokmi de facto prišli o svoju krajinu......

Veľké množstvá Židov z oblasti arabského sveta????? A nie sú to náhodou spomínaní sefardskí Židia???? Tí tvoria asi 10% "izraelskej" populácie a v podstate sú to občania "druhej triedy" (a to netvrdím ja, ale Žid profesor a spisovateľ Israel Shabak)........

Mnoho Palestínčanov odišlo preto, aby nedopadli ako ich súkmeňovci v Dejr-jásin (dúfam, že som uviedol ten názov dobre), kde v roku 1948 židovské teroristické organizácie Hagannah a Irgun postrieľali stovky civilistov....

Izrael poskytol Palestíncom možnosť občianstva????? Zdá sa mi, že som niečo takého čítal, ale aspoň pre mňa osobne by bolo prijať občianstvo (a teda legitimizovať a uznať) štátu, ktorý povraždil na mojom vlastnom území veľké množstvo príslušníkov môjho národa a vo vraždení pokračuje dodnes (plus nepočítam také veselé srandičky ako vyhlásenia mnohých čelných izraelských predstaviteľov o nutnosti vyhladenia Arabov, popr. veci uvádzané v Talmude o hodnote života nežida a podobne) popretím všetkých princípov a zásad.....

Jemu je jedno co tvrdia historici, profesori velakrat aj zidovskeho povodu, pretoze to je prvotriedny sionista a neunavny shabbez-goy

Tu by som odporucil vypocut si co hovori cierny Palestincan o zivote v Izraeli (3:40)

A tu nieco z historie od Svetozara Hurbanana Vajanskeho o zidovskej otazke na Slovensku (1881), http://www.fphil.uniba.sk/fileadmin/use ... otazka.pdf

Kým sa budú Arabi a Židia vraždiť len na Blízkom východe a nezasiahnu svoje problémy do Europy, tak mi je to srdečne jedno...

A zámienku si na to vždy nájdu...

makefake napísal:Izrael zautocil len 1 krat na okolite krajiny, Arabske krajiny 4 krat a vzdy prehrali.

http://www.hojko.com/post985275.html?highlight=#985275

makefake napísal:V Izraeli ziju v miery a prosperite Zidia, Araby, Beduiny, krestania, ateisty, Rusi.

http://www.hojko.com/post988954.html?highlight=#988954

Urobit zo seba takeho idiota dokazes snad len ty.

//autoeditácia príspevku ( 19 Oct 2008, 11:56 )
Židovská intelektuální a politická infrastruktura

Úspěchy frankfurtské školy a dalších variant levicové ortodoxie nevyplývají pouze z jejich vojenského vynucení v nemalé části poválečné Evropy. Konec konců v USA nebo v jiných částech Evropy k takovémuto vynucování nedošlo, ačkoli frankfurtská škola a ostatní hnutí “kultury kritiky” zde měly rovněž velmi velký vliv.

Na územích, kde nepůsobily žádné dobyvatelské armády, lze vysledovat další ne zrovna nevýznamný zdroj vlivu, jenž je příznačný zejména v Americe: židovská intelektuální a aktivistická infrastruktura poválečné éry. Ideologie, která hlásá, že pozitivní vztah k rodině, národu a rase je následkem narušených vztahů mezi rodiči a dětmi, byla i přes svou vědeckou nedostatečnost prosazována nejprestižnějšími institucemi po celém západním světě coby ztělesnění vědecké objektivity, zejména pak elitními univerzitami a mainstreamovými médii.

Jedním z aspektů tohoto úsilí je sepsání mnoha dalších děl, která prohlubují základní myšlenky prezentované v The Authoritarian Personality a ostatních dílech autorů frankfurtské školy. Tento intelektuální nápor má svůj význam, neboť vytvořil duch doby mající mnohem efektivnější dopad než jedno nebo dvě díla izolovaných autorů.


Dobrým příkladem je The Politics of Unreason (Politika nerozumu) Toto dílo bylo jedním ze série nazvané Series Patterns of American Prejudice financované Anti-Defamation League (součástí B’nai Brith). Napsali ho Seymour Martin Lipset a Earl Raab, jež jsou rovněž autory díla Prejudice and Society vydaného ADL v roce 1959.

V prvé řadě lze zde vysledovat úzké propojení mezi židovskými aktivistickými organizacemi a akademickými pracemi na téma etnických vztahů. Kupříkladu projekt Studies in Prejudice Series, jehož výstupem byla i The Authoritarian Personality byl financován Americkým židovským výborem (AJC), což může posloužit jako jeden z příkladů napojení akademického výzkumu etnických vztahů na židovské aktivistické organizace typu AJC nebo ADL. Raabova profesionální kariéra byla kombinací akademického bádání a hlubokého ponoření se do vod židovského etnického aktivismu v podobě spolupráce s ADL. Raab je taktéž výkonným ředitelem Perlmutterova institutu pro obhajobu židovských zájmů na Brandeisově univerzitě, v minulosti byl rovněž sloupkařem Jewish Bulletin v San Franciscu.

The Politics of Unreason popisuje politická a ideologická vyjádření etnocentrismu lidí evropského původu jako iracionální a jejich snahu o uchování politického vlivu na etnocentrické bázi jako nelegitimní. Na hnutí, jejichž cílem je zachování nebo znovunabytí moci lidmi evropského původu v USA, je automaticky pohlíženo jako na “pravicové extrémisty.“ Jejich politika je pak označována za “politiku beznaděje.“ Pro Lipseta a Raaba je etnická tolerance a etnický pluralismus základním kamenem demokracie, čili skupiny, které jsou vůči tomuto názoru v opozici, jsou ze své podstaty extrémistické a antidemokratické.

The Politics of Unreason může proto být vnímána jako argument, na jehož základě by etničtí Evropané v USA i jiných oblastech západního světa neměli vzdorovat oslabování jejich kulturní a demografické dominance, zatímco analogické komentáře zpochybňující právo Izraele zůstat židovským státem se objevují jen velmi zřídka. Většinové pokusy o vzpírání se proti nárůstu moci a vlivu jiných skupin se staví proti “neměnnému duchovnímu centru demokratických politických procesů.“

“Extrémismus je antipluralismus… A srdcem extrémismu je potlačování rozdílnosti a opozičních hlasů.“

“Pravicový extrémismus“ je taktéž odsouzen vzhledem k jeho populistickým tendencím a nedůvěře k institucím, jejichž prostřednictví lid vykonává svou moc. The Authoritarian Personality se vskutku v poválečném světě stala důležitou ideologickou zbraní proti historickým americkým populistickým hnutím, zejména pak mccarthyismu. “Lid jako celek pramálo rozumí liberální demokracii a … důležité otázky veřejné politiky by měly být rozhodovány vzdělanými elitami, nikoli hlasem lidu.“

Poselstvím této analýzy je, že demokracie nespočívá v moci lidu prosadit své definované zájmy. Namísto toho je vláda považována za útočiště morálně a intelektuálně nadřazených elit, které necítí žádná pouta s majoritou evropského původu, v orwellovském duchu je zde demokracie definována jako garance, že většina nebude odporovat nárůstu moci menšin, i kdyby to mělo znamenat pokles jejího vlastního vlivu. Morální a intelektuální elity vzniklé na základě působení těchto hnutí dominovaly intelektuálnímu diskursu během poválečného kritického období a vydláždily cestu kontrakulturní revoluci let šedesátých. Následkem toho univerzitní studenti té doby byli účinně ponoukáni k převzetí si radikálně liberálních kulturních a politických souborů idejí.

Důležitost intelektuální infrastruktury lze rovněž vysledovat i u jiných politických a intelektuálních hnutí. Neokonzervatismus ilustruje společné rysy této intelektuální infrastruktury v podobě pevně ideologicky zakotvených autorů většinou židovského původu, jejichž texty obsahují stejná sdílená stanoviska. Jejich institucionální bází jsou univerzity a think-tanky, přístup do většinových médií a vzájemný obdiv. Moc těchto hnutí nevychází z prací několika jednotlivců, nýbrž z šíření jejich idejí prostřednictvím médií, etablování se jejich odkazu na univerzitní půdě, jejich prosazování židovskými aktivistickými organizacemi a jejich nekonečného opakování v lehce pozměněných formách pro různé publikum stejně smýšlejícími intelektuály a spisovateli.

Tato intelektuální struktura však nevznikla v politickém vakuu. Stejné důležitosti nabylo i “hnutí pro meziskupinové vztahy”, jehož cílem bylo schvalovat příslušnou legislativu a rozšiřovat svoje ideje na školách. Frankfurtská škola byla kritickou součástí procesu intelektuální obhajoby “hnutí pro meziskupinové vztahy” v jeho snaze o odstranění předsudků a diskriminace vůči rasovým, etnickým a náboženským menšinám v období po 2. světové válce. Toto hnutí využívalo mnohoúrovňových postupů, od podávání žalob, až po sklon k rasové profilaci v bytové politice, vzdělání a zaměstnanosti; legislativní návrhy a snahu o začlenění určitých pasáží textů do státních legislativ; formování mediálního vyznění zpráv; vzdělávací programy pro učitele i studenty a redefinování inteletuálního diskursu na univerzitách.

Stejně jako v případě jiných hnutí se silným židovským zastoupením zde byly vůdčimi elementy Americký židovský výbor, Americký židovský kongres a Liga proti pomluvám (ADL). Tyto organizace se staraly o financování projektů, vymýšlely taktiku postupu v různých případech a stanovovaly cíle hnutí. Kupříkladu v otázce otevření amerických hranic imigrantům ze všech oblastí světa se projevil cílený záměr hnutí zabránit nárůstu masových protižidovských hnutí v USA. Židovští aktivisté “viděli svůj přispěvek hnutí pro meziskupinové vztahy v preventivních opatřeních určených k tomu, aby se “to” (míněno nacistické vyhlazování evropského židovstva) nikdy nestalo v Americe.” Toto ustálené téma zdůrazňovalo výhody, kterých lze nabýt vzrůstající úrovní meziskupinové harmonie, nicméně nikdo se neobtěžoval zmínit, že některé skupiny, zejména pak evropského nežidovského původu, tímto ztratí ekonomickou a politickou moc a zažijí pokles svého kulturního vlivu.

Na základě prací frankfurtské školy hnutí rozšiřovalo ideologii hlásající, že etnocentrismus a diskriminace vůči skupinám z vnějška je duševní chorobou a doslova problémem veřejného zdraví. Útok na negativní postoje vůči jiným skupinám lze připodobnit k lékařským zákrokům proti smrtícím infekčním chorobám. Lidé trpící touto chorobou byli aktivisty popsáni jako “infikovaní”, rovněž tak byly vynalezeny pojmy jako “virulentní (prudce nakažlivý) antisemitismus.” Na negativní postoje vůči jiným skupinám nebylo nahlíženo jako na výsledek střetu skupinových zájmů, nýbrž jako na dopad individuální psychopatologie.

Příběh frankfurtské školy a hnutí pro meziskupinové vztahy jsou paradigmatickým příkladem Židů formujících účelové nátlakové skupiny, jež mají silný vliv na veřejnost, v jejímž středu žijí. V moderním světě tyto charakteristické rysy židovských skupin vyústily v mocný vliv v akademickém prostředí, politických rozhodovacích procesech a světových médiích. Ve své knize The Culture of Critique a monografii neokonzervatismu jsem odhalil několik velmi vlivných židovských intelektuálů a politických hnutí, zmínit zde mohu například boasiánskou antropologii, kampaně proti koncepci biologicky daných rozdílů mezi rasami, židovské zapojení ve strukturách politické levice, psychoanalýzu, frankfurtskou školu, newyorské intelektuály, americkou imigrační politiku a neokonzervatismus.

Konečným výsledkem triumfu těchto hnutí a koncepcí je masivní nárůst židovské moci a vlivu a současný pokles politické a kulturní moci národů evropského původu, jinými slovy etnický konflikt.

Realita je taková, že Židé se opakovaně stali elitní a mocnou skupinou v mnoha společnostech, v nichž jsou usazeni. I navzdory faktu, že Židé tvoři pouze tři procenta obyvatelstva USA, se holocaust stal kulturní ikonou coby přímý následek židovského aktivismu a mediálního vlivu, Izrael posvátnou krávou americké politiky, zatímco role židovských organizací v napomáhání zahájení masivních multietnických přistěhovaleckých vln do USA zůstala ve veřejné debatě nepovšimnuta. Jurij Slezkin vcelku správně nazval svou knihu o židovském vlivu na bolševismus v Sovětském Svazu “Židovské století.” Židé jednoduše stáli v centru všech důležitých převratů ve 20. století a nezdá se, že by tomu mělo být v 21. století jinak.

Článek je součástí předmluvy prof. MacDonalda ke knize Tomislava Suniće Homo Americanus:Child of the postmodern age.

http://cz.altermedia.info/ze-zahranici/ ... _4891.html

Narazil som na celkom zaujímavú správu.....

http://prop.sk/izraelsky_historik_lame.html

Židia na Rusi

Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(1821 – 1881)
Ruský spisovatel

„Už nejakú dobu dostávam listy od nich (Židoch), v ktorých ma celkom vážne a s trpkosťou obviňujú, že vraj na nich útočím, že ich nenávidím… nie kvôli nedostatkom, ,nie ako vykorisťovateľov‘, ale ako rasu…
A kedyže som ja vyhlásil, že nenávidím Židov? Keďže takú nenávisť som v srdci nikdy nemal a tí Židia, čo ma poznajú a s ktorými som prišiel do styku, to vedia… než poviem čo len slovo, vyvrátim toto obvinenie raz navždy, aby som sa k tomu už nemusel neskôr vracať.“
„…Je pravda, že spoznať 40-ročnú históriu takých ľudí, ako sú Židia, je ťažké, ale toľko viem, že v celom svete sa sotva nájdu ľudia, čo by sa toľko ponosovali na svoj údel – tak nepretržite, na každom kroku, po každom jednom slove – ako ich ponižujú, o ich utrpení, o ich mučeníctve.
Človek by si mohol myslieť, že panujú v Európe, teda, aspoň pokiaľ ide o obchod s účastinami, a teda aj o politiku, domáce záležitosti, morálku v štátoch…“
„…Ja jednoducho neverím tomuto nariekaniu Židov, že ich tak strašne potupujú, utláčajú a ponižujú.
Podľa môjho názoru je ruský roľník – a všeobecne ruský občan – oveľa viac utláčaný než
Žid.“
„…Židia sa hlasitým krikom dožadovali pre seba takých práv, aké ruský ľud nemá; vrieskali a
ponosovali sa, že ich utláčajú, že sú obeťami, že by im mali dať viac práv, až potom od nás požadovať,
aby sme si plnili povinnosť voči štátu a voči ruskej populácii.“
„Ale potom prišiel Osloboditeľ a oslobodil domáce obyvateľstvo. A komu hneď ako prvému
padlo za obeť? Kto hneď začal zneužívať ich necnosti? Kto – všade, kde to len bolo možné – nahradil
vlastníkov pôdy, s tým rozdielom, že aj keď títo tiež vykorisťovali ľudí, snažili sa pritom –
možno vo vlastnom záujme – nezničiť roľníka, nevyčerpať ho úplne prácou, pričom Žid sa nestará
o vyčerpanosť z práce; ten zhrabne, čo je jeho, a ide ďalej. Ja viem, že keď toto budú Židia čítať,
hneď začnú vykrikovať, že je to lož; že je to osočovanie; že klamem; že ja som o tomto nezmysle
mylne presvedčený preto, že ‚nepoznám 40-ročnú históriu týchto bezúhonných anjelov,
ktorých nemožno k nikomu inému prirovnať, pokiaľ ide o morálku – a to nielen k iným národom,
ale ani k ruskému ľudu, ktorý ja tak bránim‘ (podľa slov toho, čo mi písal)… Povedzme, že mám
v poznaní o spôsobe života Židov medzery, ale jednu vec viem naisto a som pripravený pohádať
sa o tom s každým, a tým je to, že medzi našimi obyčajnými ľuďmi nieto vžitej, a priori, neokrôchanej
nenávisti k Židom – toho – čo by zodpovedalo myšlienke: ‚Judáš predal Krista.‘ Aj keď to
možno občas počuť od detí alebo z úst nejakých opilcov, naši ľudia, ako celok, sa pozerajú na
Židov bez predsudkov a nenávisti.
Mal som možnosť toto pozorovať päťdesiat rokov. Dokonca som žil s tými ľuďmi, priamo medzi
nimi, v týchistých barakoch, spiac s nimi na tých istých pričniach. Bolo tu aj pár Židov, ale nik
nimi nepohŕdal, nik im v tom nebránil, nik sa nevysmieval – čo by sa dalo očakávať od takých
surovcov (podľa vášhohodnotenia ako sú Rusi). Naopak, keď toto videli zvykli vravievať: ‚Také
je ich náboženstvo, tak sa oni modlia.‘ A len ticho prechádzali okolo, takmer toschvaľujúc.
A predsa títo istí Židia v mnohýchohľadoch Rusmi opovrhovali, odmietali spolu s nimi jesť,dívali
sa na nich zvrchu (a kde? – vo väzení!) avšeobecne prejavovali nadradenosť a boli neprívetiví
k Rusom, teda k domácemu obyvateľstvu. A to isté sa týka ozbrojených zložiek – všade, po celom
Rusku; spýtajte sa, či Žida prenasledujú preto, že je Žid, preto, že je židovského pôvodu,
kvôli viere a zvykom. Nikde nič také nenájdete a toto platí o ľuďoch všeobecne. Naopak, ubezpečujem
vás, že v ozbrojených zložkách, a inde obyčajný ruský človek veľmi dobre rozumie
a chápe (napokon, Židia to veru neskrývajú), že Žid s ním jesť nechce, že k nemu cíti averziu, že
sa mu snaží vyhýbať. A namiesto, aby sa cítil urazený, obyčajný Rus na to povie: ‚také je ich náboženstvo,
to kvôli ich viere, že so mnou nechce jesť a stráni sa ma‘ (teda nie preto, že by bol
zlomyseľný). A keďže toto veľmi jasne pochopil, veľkodušne Židom odpúšťa. Z času na čas sa
zamýšľam: ako by to asi bolo, keby v Rusku neboli tri milióny Židov, ale iba tri milióny Rusov
a 80 miliónov Židov… Snažili by sa Rusov obrátiť na svoju vieru? Ako by sa k nám správali?
Dovolili by, aby mali rovnaké práva? Dovolili by im, aby medzi nimi vyznávali vieru po svojom?
Nepremenili by ich na otrokov?
A čo horšie: nezodrali by ich z kože? Či by ich nepozabíjali do posledného, až k úplnej exterminácii,
ako to zvykli robiť s cudzincami v staroveku, počas svojej histórie? Nie veru, ubezpečujem
Vás, že v Rusoch niet predsudkov a nenávisti voči Židom; možno je to však nevôľa – a v niektorých
oblastiach až veľká nevôľa. Ale tomu sa vyhnúť nedá. Toto tu je, ale to nemá korene v tom,
že ide o Židov; to veru nie je rasizmus alebo náboženská nenávisť; to má korene v iných príčinách,
ktoré nemožno pripisovať domácemu obyvateľstvu, ale len a len Židom. Dokonca v detstve
som čítal a počul legendu o Židoch; že tí údajne neochvejne musia čakať Mesiáša, všetci do jedného,
od najnižšieho až po toho najvyššieho a najvzdelanejšieho – filozofa a kabalistu, rabiho; že
oni veria, že Mesiáš ich znovu v Jeruzaleme všetkých zjednotí a svojím mečom im ostatné národy
zmetie pod nohy; že práve toto je príčina, prečo väčšina Židov má sklon k jedinej profesii –
k obchodu so zlatom a zlatníctvu. A toto všetko je vraj preto, že keď príde Mesiáš, aby sa nestalo,
že budú pôdou a majetkom viazaní k cudzím krajinám; keďže budú mať všetko premenené na
zlato a šperky, lepšie sa im to ponesie, keď zažiari lúč úsvitu: Svoju flautu, svoj tábor a cimbal,
svoje bohatstvo a posvätný symbol ponesie späť k prastarej svätyni, k svojmu starému domovu –
do Palestíny.
Všetko toto – opakujem – som počul ako legendu, ale som presvedčený, že je v tom aj zrnko
pravdy vo forme inštinktívnej, neprekonateľnej tendencie.“
„…namiesto aby svojím vplyvom povznášal a vzdelával, namiesto, aby šíril poznanie, ekonomicky
vzmáhal domáce obyvateľstvo – namiesto toho všetkého Žid všade, kde sa usadil, ešte viac
znížil a morálne skazil ľudí; tam sa humanita ešte viac potlačila a vzdelanostná úroveň sa znížila;
tam sa ešte viac rozmohlo neľudské utrpenie, proti ktorému sa nijako nedalo brániť. Spýtajte sa
domácich naokolo: ‚Povedzte, čo poháňa Žida – čo ho hnalo vpred celé stáročia?‘ Všade dostanete
rovnakú odpoveď: neľútostná bezohľadnosť. A tak teda, je tu na to dôvod, že Židia dnes všade
riadia obchod s účastinami; je tu na to dôvod, že kontrolujú kapitál, že sú majstri v úvere… že sú
potom následne i páni medzinárodnej politiky, a čo sa odohrá v budúcnosti, to je jasné i Židom:
ich vláda, ich úplná nadvláda sa blíži! Blížime sa k úplnému triumfu tých ideí, pred ktorými sa
budú musieť klaňať city ľudstva, smäd po pravde, kresťanské a národné cítenie, ba dokonca i národná
dôstojnosť. Poháňame sa presne opačným smerom – k materializmu, k zaslepenému hromadeniu
peňazí za každú cenu.“

http://www.goyimpride.org/2008/11/profe ... -with.html

Znovu. Zidovska rola v obchode s ciernymi otrokmi z ust cernosskeho profesora Tony Martina.

http://prop.sk/zaklady.html

Celkom pekna uvaha o danej problematike spolu s komentarmi ku knihe Dr. Massúd Kazemzadeh: "On the Myth of Abraham and Democracy" alebo k Marcus Eli Ravage: "A Real Case Against the Jews"

//autoeditácia príspevku ( 11 Nov 2008, 17:56 )
Ako sa židia odvďačujú svojim záchrancom…

//autoeditácia príspevku ( 13 Nov 2008, 22:14 )
http://www.alarabiya.net/articles/2008/11/12/60011.html
Ehud Olmer priznal zamernu diskriminaciu Arabov v Izraeli

Sice velmi "objektivne" medium, ale aj tak.

http://www.topky.sk/cl/100301/352555/Ob ... izraelsky-

Typicke zidovske pokrytectvo:

Jews to Build "Museum of Tolerance" On Top of Muslim Cemetery
Zidia planuju postavit "Muzeum tolerancie" na casti starobyleho moslimskeho cintorina.

http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7715921.stm

Sionisticka okupacia palestiny, makefake sa nam istotne vyjadry k urcitym skutocnostiam v hore uvedenom videu a mozno aj k niektorym zaberom.



A financne dotacie pre Izrael o ktorych nezaujaty eretz moc nepise a makefake ich ignoruje, zrejme kvoli tomu ze tie financie tvoria asi 1/3 z celosvetovej financnej pomoci od USA a to by ludia "nemali vediet"

http://www.occupation101.com/about.html
A stranka zaoberajuca sa Izraelsko palestinskym konfliktom

V dnešnej dobe máme možnosť čo je to vlastne SIONIZMUS ktorý naberá také obratky ako Hitlerovský fašizmus. Obec v roku 1917 mala okolo 3800 židov a máme tu velký IZRAEL s atribútmi o ktorých som písal. Najviac ma zaráža postoj OSN, orgaizácia ktorá by sa mala starať v dnesných časoch o zmier a dodržiavanie medzinárodných zákonov! Ako vidím celá OSN je v jedných drarápoch ato v drápoch U SS A ktorá vehementne napomáha ku zrodu bezpredmetnej krutosti Izraela, ktorý si robí čo sa sionistom zapáči.
Môžes si pozrieť následky ktoré sú cez akýsi židovský sviatok KANUCHA ( neviem či som to správne napísal.)
http://www.liveleak.com/view?i=3b3_1230864719

OSN nadava kazdu chvilu, ale to je tak vsetko co moze robit... USA dokazu kazdu akciu zablokovat.

http://sabbah.blip.tv/#1642223

Ano takto to robia vyvoleni, taktiez ukazka pravej podstaty toho co nazyvaju 'hannukah'.

http://www.kawther.info/wpr/2008/12/28/ ... sychopaths

Hamas is a Creation of Mossad
CIA, Mossad Infiltrated Muslim Organizations: Expert
anglicky menej zdatni prehodnte si to google translatorom.