lacko napísal:V com ti dava za pravdu? Ze ludske rasy by sa nemali krizit, alebo ze ludske rasy sa nemozu krizit, lebo to nieje prirodzenym sposobom reprodukcie cloveka mozne?
Ze to neni prirodzene, lebo inak by tu uz bola jedna ta ista rasa, ten isty narod to iste etnikum, jeden velky mix.
lacko napísal:Pes bol iba priklad, aj ked uznavam nie najlepsi. Ak by sme vsak mali porovnavat ludi zo zvieratami, tak nemozeme brat do uvahy celu celad ako napr. ty hovoris vtaci, alebo ryby. Totiz ludstvo, vsetky jeho rasy, tvoria jediny druh Homo sapiens.
Ano? Aj rozne druhy napr medveda (grizli, cierny, baribald) patria stale do jedneho druhu ktoremu sa povie jednoducho iba medved.
lacko napísal:Nemylis sa, je to rasizmus len v inej podobe
Ok kazdy v tom nieco ine vidi, ja v tom vidim obranu vlastneho druhu alebo kultury (to je teraz jedno). Co je podstatne je sa opytat ci tato obrana alebo rasizmus je zly pre toho hostitela alebo silenjsiu kutluru? Odpoved z mojej strany je jednoznacna, ze nie, prave naopak.
lacko napísal:Este jedna vec, kultura a narod nemaju nic spolocne s rasou, pretoze ludska rasa je biologickou kategoriou, kym narod je pojem vytvoreny spolocenskymi vedami.
Omyl, o narode som pisal tu:
http://www.hojko.com/post1389102.html#p1389102
KULTURA | CIVILIZACE
„Kultura“ celkem vzato znamená sumu psychických dispozic, tradic, morálky, obyčejů a hodnotových představ národa. Civilizace je viditelný projev kultury, jejíž skutečnou realizaci představuje a symbolizuje.
Národ jako etnicko-kulturní celek si může přisvojit civilizaci jiné, cizí etnické skupiny, přesto se nikdy s její kulturou nemůže sžít, protože tato kultura v posledku spočívá na biologicky dědičném základě, který odkazuje na zcela jedinečné (biologické) dispozice.
Civilizace spočívá na spirituálním kulturním základu – a ten opět z velké části na etnických, zděděných vlohách. Jazyk je například znak civilizace, ne však kultury – ale s výhradou, že obyvatelstvo, které svoji kulturu bezmála úplně ztratilo a přijme cizí řeč i civilizaci (viz např. americky či francouzsky mluvící černoši), upadá do etnicky zabarvené varianty.
Kultura je základ, z něhož povstávají civilizace, sama je však založena na geneticky podmíněných základních vlastnostech a schopnostech etnika, tzn. na biologicko-antropologickém substrátu, který jsme v této knize nazvali germen. Civilizace je vnější tvář, materiální stránka kultury, tak říkajíc její manifestace a image. Kultura v žádném případě není, navzdory iluzím liberalistického a marxistického světonázoru, „nadstavba“ určitého technicko-ekonomického stavu, nýbrž mentální infrastruktura, která rozhoduje o určité formě společnosti a ekonomiky.
Kultura jako složka fyzické přirozenosti člověka je „kód“, s jehož pomocí si člověk přiměřeně svým dědičným vlohám a svému prostředí vykládá svět.
Západ, se svým sklonem k uniformitě, k materialistické adoraci ekonomiky, k plutokratické demokracii a rovnostářskému humanitářství „lidských práv“, se nešťastně pokusil prosadit jako „globální civilizace“. Nezdar je evidentní. Probuzení islámu, stejně jako mnohých jiných kulturních světů (Indie, černá Afrika, Čína, Latinská Amerika), ukazuje, že pluralita civilizací jako výsledek kulturní a rasové rozmanitosti je, stejně jako konflikty mezi nimi, identická s „lidstvím“ – tzn. lidským bytím.
Ideologie „moderny“ se zásadně mýlí: 21. století nepřinese vznik světové kultury nebo sjednoceného lidstva, nýbrž střet kultur.
„Západní civilizace“ přitom žádnou opravdovou civilizací není, jen plytkým životním stylem, který je založen výlučně na pavlovovské domestikaci lidí materiálními návyky. Právě z tohoto důvodu nemůže trvat věčně, neboť nespočívá na paměti, na tradici, na kulturním obsahu, nýbrž na povrchních vlivech a módách, které jsou vlastně jepičí a utíkají jak mraky po obloze.
Plným právem pranýřuje islám západní civilizaci, jako kdysi pranýřoval komunismus. Avšak ze své strany nám předkládá neúnosné: zastává totiž jen jinou formu totalitarismu. Především jeho kulturní koncepce je s kulturním substrátem Evropy jednoznačně neslučitelná, protože její poselství zahrnuje absolutní podřízení se (jím totalitně nárokovanému) „božskému“, místo předpokladu harmonické, organicky se vyvíjející afinity mezi svobodou a řádem.
Evropské kultury a velkoevropská civilizace dnes proto stojí proti dvojímu protivníkovi: americko- západní civilizaci a islámu.
Nic netrvá věčně. Vše může přes noc zaniknout. Národ může vidět mizet svoji kulturu buď formou přenárodnění (tzn., že původní národ je potlačován a nahrazován živly cizími), nebo vnitřní erozí (dekadence). Tento úpadek nelze vysvětlit jinak než psychicko-biologickým ochabnutím životních („vitálních“) sil. Evropské národy jsou dnes ohroženy erozí své identity a kulturní síly (kosmopolitismus, afrikanizace, islamizace, tendence k folkloristickému a muzeálnímu), ale prazáklad této dekadence je třeba hledat v prvé řadě u Evropanů samých, ne v útocích, jimž jsou vystaveni, a které jsou konec konců jen věčným zákonem života. V období úpadku je člověk jen zřídka nevinnou obětí, ale mnohem spíše obětí spolupracující…
lacko napísal:Dejiny, alebo historia sa stale pisu, co som povedal ja dnes, mohol takisto povedat niekto pred 1000 rokmi. Ibaze vtedy sa za vlastny nazor upalovalo - tam som spel tou civilizovanostou
V anitke sa neupalovalo (a rozhodne nie za nejake nabozenske presvedcenie). Dost chabe vytiahnut len jednu etapu dejin a generalizovat to na celu historiu
