hughito napísal:Inak, si tu riadne OT, ale kľudne môžeme tieto témy prediskutovávať v príslušnej téme, do ktorej som naposledy hádzal spomienkové video na človeka, ktorého nacista zabil - áno, aj dnes, toľko rokov po vojne nacisti zabíjajú.
Az nato ze ho zabil cigan.
slay a ty ked sa uz vyjadrujes tak cituj k comu, lebo to co si ty o mne myslis je mi uplne u prdele.
P3Bo napísal:Ale nehovor Ivan a kde to vraví ? V talmude ?
Neviem preco ale ten tvoj prispevok som tu dobu uplne prehliadol. Takze moje kratke vyjadrenie k tomu:
kontext: slovo pre kravu alebo zviera znamená aj "člen národa" v tomto článku sa hovorí o konvertovaní na judaizmus a rodinných príbuzenstvách
Hyam Maccoby and the ADL describe a criticism that the Talmud treats non-Jews as animals or sub-human, "deserving only hatred and contempt from Jewish superiors." As an example, the ADL report describes the criticism that the Talmud uses a Hebrew word for "cow" or "animal" to identify non-Jews, and the ADL points out that the word actually means "a member of a nation." Critics also cite Yebamoth 98a which critics claim describes non-Jewish children as animals, but this passage is discussing converts to Judaism, and is asserting that they no longer have any legal relationship with their non-Jewish father.
Aha ADL, toto nema ziadn vahu, je to rovnake ako ked moslim povie ze dzihad sa nemysli tak ze ideme nasu vieru sirit nasilim. Ako to vnimna volaky kritk z adl alebo nejaky zidovsky intelektual je uplne jedno, dolezite je ze to tam napisane je a ako to vnima cela zidovska komunita.
Ale lepsie to mame opisane tu:
Otázka terminologie používané židovskými zdroji při klasifikaci nežidů
V této souvislosti se musíme aspoň letmo dotknout základní literatury. Halachická
literatura používá pro „nežidy“ spoustu různých výrazů. Tento výrazový rozsah má
historickou povahu, protože se židovská náboženská literatura vytvářela během dlouhého
časového období. Ale hlavním důvodem této terminologické rozmanitosti byla
přirozená sémantická tendence označovat nežidy (první i druhou kategorii) v kontextu
problémů a konceptů tehdejší doby. Například slovo gój je obvykle překládáno
jako „nežid“; ben Noach jako potomek Noeho, to jest příslušník lidského
rodu; kna’ani jako Kananejec, to jest příslušník jednoho z národů, které obývaly
Kanaán před příchodem Izraelitů; kuti obvykle jako příslušník kacířské
menšiny Samaritánů, nebo jednoduše „kacíř“; oved avodah zarah nebo
akum, akronym oved kochavim umazalot, to jest „ten, kdo uctívá hvězdy a
souhvězdí“ jako „modlář“; nochri jako „cizinec“, „vetřelec“; ger
toshav jako cizinec, který trvale žije mezi Židy. Některé tyto výrazy jsou nahodilé a
zaměnitelné; celkově však mají odlišný halachický význam a podle toho jsou používány
v různých souvislostech.
Problém terminologie je ještě víc komplikován cenzurou (jak vnější, nežidovskou,
tak vnitřní, židovskou), která se u židovských textů často aplikuje nahrazováním originálních
výrazů jinými, považovanými v dané době nebo na daném místě za méně
urážlivé. Ve většině případů může být původní výraz samozřejmě odvozen
z kontextu. V mnoha případech je však nemožné s dostatečnou jistotou určit, zda je
výraz, který před sebou máme, originál, nebo slovo nahrazující originál z důvodu
cenzury. Proto si nemůžeme být jisti, na kterou kategorii nežidů se dotyčný zákon
vztahuje: na skupinu definovanou cenzurovaným výrazem, nebo jinou (obvykle širší)
skupinu definovanou některým z výrazů, které jsou v původním textu. Proto jsou badatelé
v židovských náboženských zákonech nuceni hledat originální, necenzurované
zdroje. To je dnes naštěstí poměrně snadné: většina klasických židovských prací byla
zrekonstruována a vydána ve své původní verzi podle starověkých rukopisů a ranných
tištěných vydání.
Většina textů, použitých v našem výzkumu, pochází z Bar-Ilan Responsa CD verze 9
a DBS CD verze 9. Přesto jsme (k našemu překvapení) zjistili, že použití těchto verzí
problém zcela neřeší: texty Mišny, Talmudu, Maimonidovy Mišna-Tóry, Tur a
Shulchan Aruch na CD obsahovaly početné cenzurované pasáže. Proto jsme museli
tyto texty úzkostlivě porovnávat s existujícími necenzurovanými verzemi a všude
tam, kde to bylo nutné, jsme je museli opravovat. Naše opravy byly založeny na následujících
vydáních (pokud v citované pasáži není výsledně uvedeno něco jiného):
Mišna-Tóra: podle Shabtai Frankelova vydání.
Babylonský Talmud (obsahuje Rashiho a Tosafotovy komentáře): z větší části založen
na Steinzaltzově vydání; pasáže, které v Steinzaltzově vydání zahrnuty nejsou, jsou
založeny na originální tištěné verzi Talmudu (Benátky, 1520-1523)
Mišna: podle vydání s Maimonidesovými komentáři, vydáno v Jeruzalému roku 1963
R. Jospeh Kapakhem.
Tur a Beit-Yosef (komentáře R. Yosef Caro k Tur): podle jeruzalémského vydání čtyř
částí kompletního Tur, 1998.
Shulchan Aruch: podle krakovského vydání z roku 1578 (první vydání Shulchan
Aruch s komentáři Rama).
Všude, kde jsme revidovali standardní text odstraněním cenzorských zásahů, byly použity
následující znaky: originální necenzurovaný text byl umístěn do hranatých závorek
([originální text]), zatímco cenzurovaný (vynechaný) text byl doplněn v ostrých
závorkách (<cenzurovaný text>).
Nicméně nalezení správného (originálního) výrazu je z úkolu interpretovat text ta
první a nejsnazší část. Skutečně obtížné je určování přesného významu daného výrazu
v každé knize, v každém specifickém případu, v každé nové souvislosti. Problémem
je, že identické výrazy jsou používány v různých citátech (nebo dokonce v různých
významech ve stejném textu). Nejběžnějším příkladem je slovo gój, které se
v některých případech vztahuje na všechny nežidy, ale v jiných případech jen na modlářské
nežidy.
V některých případech jsou významové rozdíly ještě spletitější. Dokonce i když je základní
význam termínu naprosto jasný, může být nejisté, co přesně zařazuje nežida do
zvláštní kategorie. Například ger toshav (nežid, který se nejvíc blíží statutu Žida, aniž
by konvertoval) je nežid, který dodržuje sedm Noemových přikázání. Jenže
v židovské literatuře se o přesném významu této definice vedou nekonečné diskuse.
Rozdílné názory se týkají následujících otázek: když se nežid chce stát ger toshav,
musí oficiálně oznámit svůj úmysl plnit Noemova přikázání, nebo stačí, když je dodržuje
prakticky? Musí tato přikázání dodržovat kromě své víry v judaismus, nebo stačí,
že je dodržuje jako etickou normu?
Halachické zdroje prezentují ohledně těchto otázek velmi odlišné názory. Na jednu
stranu některé autority věří, že se dnes žádný nežid ger toshav stát nemůže, dokonce
ani teoreticky, protože tento status platí jen tehdy, když jsou v platnosti zákony a přikázání
vztahují se k yovel („padesátý rok“, kdy se například země prodaná Židy vrací
jejím původním majitelům). Podle tohoto názoru dnes ani nežid, který dodržuje
sedm Noemových přikázání, ale nevěří v judaismus, není pro získání statusu ger
toshav způsobilý. Na opačném pólu stojí názor, že i dnes může být za ger toshav považován
jakýkoliv nežid, který vyznává monoteistické náboženství, včetně křesťanství.
Samozřejmě neexistuje ani nedostatek názorů ležících někde mezi. Například několik
autorit věří, že prestižní status ger toshav může být udělen jen skutečným monoteistům,
jako jsou muslimové, ale rozhodně ne křesťanům. Ale těch názorů je ještě víc.
Někteří z těch, kteří zastávají druhý zmiňovaný pohled, tvrdí, že přinejmenším muslimové,
kteří jsou skutečnými monoteisty, mají nárok na plný status ger toshav se
všemi právy a výhodami, které z něj vyplývají; jiní tvrdí, že muslim má na status ger
toshav jen částečný nárok, platný jen v kontextu určitých halachických pravidel, ale
ne obecně.
Stručně řečeno problém, do kterého jsme se pustili, je vysoce komplexní a v rámci
této práce o něm rozhodně není možné mluvit ve všech detailech.
V naší sumě jsme shodně překládali výrazy gój, nochri a ben Noach jako „nežid“; totéž
platilo o výrazech kna'ani, kuti a akum vždy, když bylo zřejmé, že byly tyto „speciální“
výrazy použity místo jednoho z obecnějších výrazů kvůli cenzuře. S těmito
terminologickými detaily jsme v překladu pracovali pouze v případech, kdy zdroje
uvádí, že se zákon vztahuje výhradně na modláře v doslovném významu slova, kde
z nich tento závěr beze všech pochyb vyplývá nebo kde zdroje zdůrazňují, že zákon
platí stejně i pro nežida se statusem ger toshav.
napisal Leon Zilberstein a spol.
talmud ako celok zavrhuje vraždu, a vražda je v ňom zakázaná (ostatne časť kde "udrieť žida je ako udrieť Boha som nenašiel")
Talmud je kniha pre zidov a tyka sa len zidov, takze vrazdu ako taku zavrhuje len medzi zidmi.
Punishment for murder
Dan Cohn-Sherbok and Gil Student have discussed the criticism made by Nicholas Donin, Elizabeth Dilling, Israel Shahak and others that the Talmud has a double-standard for punishing murder: critics claim that the Talmud provides more severe punishments when the victim is a Jew rather than a non-Jews. The passages cited are Sanhedrin 57a (murder of a Jew is punishable by death, but murder of a non-Jew is not) and Sanhedrin 58b (when a non-Jew hits a Jew, the Gentile must be killed).
However, all murder is forbidden by the Talmud, and all murder - regardless of the victim's status - was punished. The passages cited by the critics was referring only to capital punishment, which was administered very rarely. The passages appears in the context of a debate discussing various alternative punishments and - taken as a whole - the Talmud as a whole condemns murder of non-Jews
Toto sa tykalo len nezidov ktory mali status
ger toshav (GT)
Historicky termín GT označuje loajální cizince, pobývající zákonně v oblasti pod
židovskou jurisdikcí. V období králů měl tento výraz čistě právní význam, definující
status zlegalizovaného cizince. Koncept GT získal náboženský význam až
v dobách, kdy Židé začali bydlet v kosmopolitních říších – to znamená, že existoval
zároveň ve dvou verzích.