Suhlaism v tomto s hughitom, lenze mam opat pripomineku k tej tzv jednej davke ktora sa ma pohybovat okolo 30 az 40g bielkovin.
Pochopte ze je rozdiel ked si tuto davku da 50 kilovy clovek a ked si ju da 120 kilovy clovek.
Neexistuje nejake presne stanovena hranica ze kolko gramov v jedne jdavke a v akom casovom intervale.
Je uplne jedno ci 5000kcal zozerem v troch jedlach alebo v desiatich jedlach, s travenim to nic nema.
Mýtus: Jezte často, aby váš metabolismus neustále spaloval.
Pravda
Pokaždé když se najíte, činnost metabolismu se lehce zvýší na několik hodin. Paradoxně se při tom spotřebovává energie, aby se nějaká energie rozložila a absorbovala. Tomu se říká
Termický efekt jídla (TEF – „energie potřebná k trávení, vstřebávaní a zpracování přijaté potravy“). Množství vynaložené energie je přímo úměrné množství kalorií a živin v zkonzumovaném jídle.
Předpokládejme, že budeme měřit TEF po 24 hodin v dietě s 2700 kcal, která bude složená ze 40% bílkovin, 40% sacharidů a 20% tuku. Vyzkoušíme tři způsoby, kde jediné co bude rozdílné, bude frekvence jedení.
A) Tři jídla: 900 kcal na jídlo.
B) Šest jídel: 450 kcal na jídlo.
C) Devět jídel: 300 kcal na jídlo.
Najdeme však odlišnosti v souvislosti s TEF. Příklad „A“ nám dá větší a déle trvající podporu metabolismu, která by postupně klesala až do příchodu dalšího jídla; TEF by nám ukázala vysokou a nízkou hodnotu v grafu. „C“ by nám naopak dávalo velmi slabou ale zato neustálou podporu metabolismu, stejně jako graf TEF. „B“ by bylo někde uprostřed.
Nicméně po 24 hodinách (nebo tak dlouho, dokud by se dokonale nevstřebaly živiny) by nebyl žádný rozdíl v TEF. Celkové množství energie vynaložené TEF by bylo stejné v každém případě. Jak často budeme jíst neovlivní celkové TEF. Nemůžeme oblbnout tělo, aby spalovalo více či méně kalorií tím, že budeme manipulovat s frekvencí jídla.
Další čtení na této stránce:
Frekvence jídla.
Nejrozsáhlejší
přehled studiíohledně toho jak často jíst a TEF byl publikován v roce 1997. Když se na ně podíváme, tak se zde porovnávaly frekvence v rozsahu 1 až 17 jídel a došlo se k závěru:
„Studie, které používali kalorimetrii celého těla a dvojnásobně označenou vodu k posouzení celkového 24h energetického výdeje, neshledaly žádný rozdíl mezi „uždibováním“ a „žranicí“.“
Od té doby to žádná další studie nevyvrátila. Pro shrnutí výše uvedeného si přečtěte výzkum od
Lyle McDonalda.
Začátkem tohoto roku se objevila
nová studie na toto téma. Jak se dalo očekávat, nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi nižší (3 jídla) a vyšší (6 jídel) frekvencí. Přečtěte si tohle pro shrnutí studie. Tato studie získala určitou pozornost a bylo pěkné ji vidět v
The New York Times.
Původ
Když vidíte jak přesvědčivé a jasné jsou výzkumy na téma frekvence jídla, tak se možná divíte, jak to, že někteří odborníci v podstatě neustále opakují mýtus „udržení si metabolického ohně“ tím, že budete jíst malá jídla velmi často. Odhaduji, že prostě nepochopili TEF. Koneckonců, mají vlastně pravdu v tom, že pokud budeme jíst často, tak metabolismus bude neustále pracovat. Pouze jim však ušla důležitá část, ve které bylo vysvětleno, že TEF je úměrná kaloriím zkonzumovaným v každém jídle.
Dalším mým odhadem je, že vznikají z různých epidemiologických studií, kde byl nalezen nepřímý vzájemný vztah mezi frekvencí jídla a tělesnou hmotností v populaci. To znamená, že se výzkumní pracovníci mohou podívat na stravovací návyky tisíců jedinců a zjistit, že ti, kteří jedí častěji, váží spíše méně, než ti, co jedí méně často. Je však důležité zdůraznit, že tyto studie jsou nekontrolovatelné, pokud jde o příjem kalorií a jsou prováděny na „průměrném Pepovi“ (tj. na někom, kdo nepočítá kalorie a jí spontánně, jako většina lidí).
Existuje úsloví, které říká „vzájemná souvislost neznamená příčinu“ avšak to vyžaduje další vysvětlení, protože se to točí okolo dalších mýtů a bludů ve stravě. Jen to, že existuje spojení mezi nízkou frekvencí jídla a vyšší tělesnou hmotností, neznamená, že když budete jíst málo často tak přiberete. Tyto studie totiž ukazují, že lidé, kteří mají tendenci jíst méně často také:
• Nedodržují stravovací návyky; osoba, která přeskakuje snídani a raději si dá koblihu v autě cestou do práce, jí málo během dne a pak se doslova přežírá večer. Tito lidé se obvykle zajímají o stravu a zdraví méně, než ti, co jedí často.
• Další možné vysvětlení pro spojení mezi nízkou frekvencí jídla a vyšší tělesnou hmotností je, že vynechávání jídel je často používaná strategie hubnutí. Lidé, kteří mají nadváhu, drží často dietu při které jedí málo jídla.
Spojení mezi nižší frekvencí jídla a vyšší váhou v běžné populaci a naopak, je spojeno s chováním – ne s metabolismem.