hughito napísal:Stále máme problémy s písaným textom?

ja len ze ty stale spominas akesi sny a iluzie

songoku:

h4rv3st3r napísal:http://zivot.azet.sk/clanok/12189/dobro ... omoct.html

Clovek sa len zbytocne nasral... Spoved zufaleho cloveka. Priznam sa, ja neviem, co by som urobil.

On sa nevzdal, tu je jeho vyjadrenie k tomu nadpisu:

Nevzdal som ziadny boj, pretoze JA SA NEVZDAVAM, potrebujem len nacerpat nove sily... Sme v EU, zatial sme vraj este pravny stat, tak NEMOZU VYHRAT NEPRISPOSOBIVI ASOCIALI, ktori nie su ziadnym prinosom pre nasu spolocnost, naopak, len nas
vyciciavaju, su ako to imelo, cudzopasnici ci ako sa to povie! Mna by museli dat zavrazdit, aby som sa vzdal takymto xxxxxx! Musi zvitazit SLUSNOST, SPRAVODLIVOST, LUDSKE PRAVA!

hughito napísal:Aj keby sme si teoreticky predstavili, že teraz zmiznú všetci cigáni na Slovensku. Čo sa stane? Samozrejme, pre niektorých ľudí by to bol sen v tom zmysle, že by im už nehrozila rôzna bezprostredná kriminalita, ale inak by sa nič nezmenilo - ani by sa nezvýšili platy, ani by nezlacnel chlieb, ani by sa nepostavili diaľnice atď. Cigáni nie sú reálnym problémom v zmysle celkového srabu Slovenska.

Pravdeodobne by sa:

- znizila kriminalita (vzhladom na tabulku o ich kriminalite ktoru som tu uz daval a ze uz tu bolo aj dosvedcene ze Leopoldovske vazenie je plne ciganov)

- stat by usetril na socialnych davkach, vysdavbu novych bytov a inych zbytocnosti ktore sa do nich investuju

- zvysila by sa priemenra inteligencia slovenskeho naroda (vzhladom nato ze ich primerne iq sa pohybuje niekde okolo 70)

- znizila by sa nezamestnanost

- seth by sa nemusel obavat Kotlebu ktory by si nemal nacom staviat propagandu.

A nie len on, ale v poslednom čase aj Sulík a zdá sa, že aj ďalšie strany nastúpili na bandwagon a robia si na tom politiku...

kali tie prvá dva body v pohode, ale zbytok..ešte tá nezamestnosť - tá by sa znížila len percentuálne v tom zmysle, že by ubudlo niekoľko stotisíc ľudí zo štatistiky, keďže si myslím, že tých cigánov, ktorí by MOHLI pracovať a vyslovene NECHCÚ nie sú také počty. Ako som tu spomínal, najviac problémov je na východe, kde je celková slabá zamestnanosť aj pre bielych a vzdelanejších ľudí.

Seth a presne o tom bol zhruba aj ten článok od Eda. Skôr pravicové strany - SDKÚ, SaS a bývalý Spolok priateľov vína.

http://komentare.sme.sk/c/6554324/kotle ... y-ano.html

a tu nám "aktivisti" resp. p. Biháriová osobne vysvetľuje, že nemáme hľadať riešenia, lebo ich má jej potrhlá iniciatíva a hlavne, že túto iniciatívu máme platiť a nekecať....

http://www.sme.sk/c/6556552/sas-ponuka- ... atiky.html

a tu nám zase R. Sulík a jeho pakáž ponúka svoje alternatívy....

Ten článok od Biháriovej som prečítal a mal som dosť. Ale diskusia mi napravila náladu Ja nechápem, ako tá žena môže ešte chodievať po ulici, po kanáloch by sa mala pohybovať aj s jej spoločníkmi.

je predsa z ba tam su vsetci z mimovladiek premudreni

takže sťahujeme sa k naším pánom politikom ne? hanba

http://www.sme.sk/c/6557031/obchadzanie ... -dolu.html Nechcem komentovať na margo toho, že tento článok je opäť tendenčný a že SME tieto veci váľa zo seba na dennom poriadku v rámci procigánskej propagandy (ináč sa to teda nazvať nedá), ale aspoň si tu môžem na základe toho "prieskumu" (metodika ako LUSK, medzi 3500 cigánmi a Svetová Banka vydá takéto čísla? Si snáď robia srandu, to snáď neabsolvovali pred výskumom predmet Research Methods, v ktorom je dopodrobna vysvetlené ohýbanie a nespoľahlivosť takýchto metodík?) krásne a jasne napísať, že väčšina cigánov nič nerobí a vyciciava štátny rozpočet. A môže sa o zem hodiť aj ĽPR, aj AI, proste podľa toho prieskumu je to tak - 71 percent cigánov je nezamestnaných (ja osobne tomu číslu neverím a myslím, že je o 20 percent vyššie, ale to je vedľajšie).

Samozrejme, už zasa za to môže hocikto, iba nie cigáni samotní, vraj je za to zodpovedné ich vzdelanie. No BADUMM TSSS, to mi je novinka, veď to tu prekrista na tomto fóre vypisujeme viacerí už niekoľko rokov a to sme ani prieskum robiť nemuseli. A ktože im za to vzdelanie môže? Veď majú v mnohých prípadoch vďaka kdejakým bonusom a prídavkom oveľa lepšiu pozíciu, ako deti z chudobných rodín, ktorých rodičia sa celý mesiac drú, aby im mohli zabezpečiť všetko, čo potrebujú.

Neviem, či si to SME uvedomuje, ale tie tendenčné články nasierajú majoritu ešte viac a to hlavne v týchto ťažkých časoch. Mňa to síce až tak nežerie, pretože žijem so svedomím, že iba veľmi malá časť mojich peňazí ide na cigánov (teraz to už predsa môžem napísať, veď je jasné, že 71 percent je nezamestnaných, takže si z toho spravte pomer ku celkovej nezamestnanosti na Slovensku a vyjde vám, že koľko bielych je nezamestnaných podľa SB), ale ostatných takýto krásny článok v piatkové ráno pred víkendom musí poriadne nasrať.

//autoeditácia príspevku (05 Okt 2012, 6:48)
//ako som si ju tak preklepol, tak teta z toho prieskumu absolvovala presne to isté štúdium, čo ja, takže ten predmet o tých metodológiách určite absolvovala, netuším potom, že ako mohla použiť tak hlúpy výber a propagovať ho ako dôveryhodný "prieskum"... http://ec.europa.eu/civil_service/docs/ ... ova_en.pdf

//autoeditácia príspevku (05 Okt 2012, 6:58)
Ešte stále niekto neverí, že nejde o propagandu? Hele http://www.sme.sk/c/6557050/uspesny-rom ... sancu.html (mám tam aj svoj príspevok v diskusii, nechce sa mi to kopírovať)

K tym Sulikovim rieseniam, ked sa aj odosobnime od toho ze je to len dalsia z propagand a ze aj tak sa ti traja blbeckovia co tam sedeli na nic nezmozu a vezmeme ich vazne, tak kazdopadne zlyhavaju lebo su integracne (vysvetlim v nasledujucom texte). Nic to neriesi len ciganov nasere a nasraty cigani zase naseru dalsie zapadne mimovladne a pseudohumanisticke organizacie a ked su uz tie nasrate, tak je nasrata cela Europa... Problem je v tomto pripade ten "protirasiticky trend" a rovnostarske ideologie ktore uz pevne zakorenili takmer v celej Europe a kompetentnym len zviazali ruky, takze riesenia by aj existovali ale jendocuho povedane je zakazane ich vykonat. Kazdy zasah voci ciganom spsobi len napatie, otazne je kto je ochotny toto napatie podstupit a riskovat jeho exploziu a tym padom aj svoje vlastne pohodlie a bezpecie. Zrejme nikto a uz vobec nie zapredany zbabely politik.

Co sa tyka tej integracie, je to v skratke len dalsia hovadina vymyslena mimovladnymi organizaciami. Logicky to co sa chce a vie integrovat tak sa integruje a nepodrebuje nato ziadne postrky ani zvyhodnovania ani vonkajsie a umele zasahy a opatrenia. Cigani to po x rokoch nevedeli a naco im to vobec aj zazlievat ked boli kulturne uplne niekde inde kde my. Ti cigani ktori to dokazali uz niet lebo ich pohltil Europsky genefond, ti ktori nie len vyprodukovali svojim mnozenim a ich vrodenou kulturnou predispoziciou to co tu dnes vydime. Integracia v podstate chce zo dna na den zmenit tisicky rokov trvajuci evolucny proces. Viac a o ich inteligencii nasledujuci text:

Inteligence
Romové jako celek pravidelně v testech IQ skórují v pásmu
subnormality. Rozdíl mezi průměrem romské a neromské populace
se vysvětluje odlišným prostředím, jiným žebříčkem hodnot
(vzdělání není ceněno) atd. Je nepochybné, že prostředí, v kterém
Romové žijí, nepřispívá k rozvoji toho, co inteligenční testy měří.
Na druhou stranu se zdá nepravděpodobné, že by rozdílné prostředí
bylo jedinou a dostačující odpovědí. Je možné, že se na intelektovém
deficitu podílejí i biologické faktory.
Teoretická vysvětlení toho, proč v současné romské populaci
převládají geny pro nízkou inteligenci (a obecně geny pro r-strategii),
se odvíjejí od těchto hypotéz (Bakalář, v tisku):
1. Klimatická teorie inteligence
Pravlastí Romů je Indie. Dle Lynna (1997) mají populace, které
se vyvíjely převážně v jižní Indii, nižší IQ (tj. cca 91), než je průměr
europoidní rasy. Důvodem je to, že klimatické podmínky v jižní
Indii připomínaly spíše ty, za kterých se vyvíjela negroidní rasa.
Přestože se většina autorů (Kenrick, 1998) shoduje, že Romové pocházejí
ze západní, popř. severozápadní Indie (tento předpoklad
je založen na jazykové analýze), není otázka jejich původu
přesvědčivě doložena. Např. Malá (1984, s. 10) se domnívá, též na
základě lingvistické analýzy, že jejich původ je středoindický, odkud
byli silnějšími a hospodářsky vyspělejšími kmeny vytlačeni na
sever. Ovšem ani v tu dobu nebyli Romové jednotným celkem.
Nejsilnější argument podporující teorii o jiném než severoindickém
původu poskytují genetické výzkumy. Bernasovský a Bernasovská
(1999, s. 142) uvádějí, že vysoká frekvence přítomnosti alely
Fy*Q0 mezi Romy poskytuje důkaz o tom, že je jejich původ
třeba hledat v malarických oblastech indického subkontinentu, což
vylučuje hornatou oblast severní Indie.
Sekyt (1998) v článku Odlišnosti mentality Romů a původ těchto
odlišností popisuje prostředí, ve kterém žili Romové v Indi i. Jeho
článek se dá sumarizovat takto:
• příroda byla štědrá, k pouhému přežití nebylo třeba vynakládat
mnoho sil,
• vedro, vlhko, množství hmyzu a prudké změny klimatu nepřály
vytváření hmotných statků, vše podléhalo rychlému rozkladu,
nepotřebnost plánování i jeho nemožnost.
Uvedené charakteristiky prostředí jsou přesně ty, za kterých se
selektují geny pro r-strategii.
2. Hypotéza páriů-otroků
V Indii patřil i Romové mezi nejnižší společenskou třídu. Je
pravděpodobné, že se tyto společenské třídy (kasty) v genetické
výbavě lišily a že čím nižší třída, tím nižší byla průměrná inteligence
jejích členů. Lze předpokládat, že rozdíly v průměrné inteligenci
mezi členy jednotlivých kast se liší i v současné Indii, údaje
tohoto druhu však nejsou dostupné.
Jiným faktorem bylo otroctví, které podle některých odhadů
zasáhlo více než polovinu romské populace v Evropě, zvláště na
Balkáně (Hancock, 2001, s. 7). Eysenck (1971, s. 46-47) předpokládá,
že otroctví má nepříznivé dopady na genofond zotročené populace.
Je to proto, že otrokáři potřebují dobře manipulovatelné
otroky a ti, kteří takoví nejsou, jsou zabíjeni.
3. Negativní selekce
Po celou známou historii Romů probíhala tzv. negativní selekce,
tj. Romové, kteří se blížili standardu většinových společností,
v nichž žili, asimilovali. Tato asimilace ochuzovala a stále ochuzuje
romský genetický fond.
4. Inbreeding efekt
Dalším faktorem snižujícím inteligenci Romů (ovšem na rozdíl
od výše zmíněných snadno ovl ivnitelný) je vysoký podí l romských
dětí, jejichž rodiče jsou v příbuzenském vztahu. Děti z takovýchto
vztahů mají mnohokrát vyšší pravděpodobnost výskytu
genetických poruch, které zapříčiňují např. mentální retardaci (Ferák
et al., 1987).
Teoreticky neobjasněné zůstává, jakou roli hrál u Romů tzv.
efekt hrdla láhve (viz část Judaismus jako evoluční skupinová strategie).
Zatímco u Ži dů měly pogromy patrně eugenický vliv (zachránili
se pouze ti nejinteligentnější a byli základem pro novou generaci),
u Romů jako u polokočovného národa pod stálým tlakem k efektu
hrdla láhve s největší pravděpodobností nedocházelo. Rozhodující
v posouzení vli v u je rozdíl mezi přerušovanými pogromy (mezi
kterými může zdecimovaná populace dorůst) a trvalou perzekucí.
Nicméně pro analýzu tohoto vlivu by bylo třeba vypracovat vzorce
pronásledování Ži dů a Romů. Ale i kdyby se ukázalo, že podobná
selekce pro inteligenci u Romů v průběhu historie probíhala,
byl její vliv patrně slabší než výše popsaných faktorů, které
měly na inteligenci romské populace negativní vliv.
Výzkumů zabývajících se inteligencí Romů se u nás dělalo málo
a žádný z nich se nezabýval možnými genetickými příčinami.
Tak například Ferjenčík (1997) uvádí, že je nevhodné používat na
romské dětské populaci Wechslerův test, jelikož některé jeho subtesty,
zvláště ty verbální, nezohledňují fakt, že pro mnoho romských
dětí není čeština mateřským jazykem, a test je tudíž diskriminuje.
Jiní se domnívají, že nedostatečná znalost jazyka většinové
společnosti, tj. jazyka, ve kterém je dítě testováno, není hlavním
faktorem selhání. Např. Kondáš a Pukačová (1969), kteří testovali
školní zralost romských dětí na Slovensku, uvádějí, že přestože
měly tyto děti možnost vykonat zkoušku v jakémkoli jazyce (romštině,
maďarštině nebo slovenštině), jejich výkon významně zaostával
za neromskými dětmi.
Klíma (1988) uvádí:

Opakovaně zkoušeli psychologové různé metody v domnění,
že problém Romů je v jazykové bariéře, v oblasti verbálně pojmové.
Nicméně se ukázalo, že i metody zcela neverbální přinášely
selhávání u mnohých romských dětí. (...) Problém leží hlouběji
než pouze v jazykové bariéře, je patrně někde na úrovni uchopování
problému, v teoretickém myšlení, v zacházení s podněty.

Klíma (1997) také píše, že romské děti jsou ve verbálních testech
lepší než v neverbálních.
Stručná rekapitulace výsledků Ferjenčíkova výzkumu (Ferjenčík,
1997):
• Bylo testováno 178 romských dětí z běžných základních škol
v Košicích, průměrný věk byl 6 let a 7 měsíců. Z původně většího
vzorku byly vyloučeny ty, kterým se již předtím navrhl odklad
povinné školní docházky. Autor bohužel nezmiňuje, jaké
procento nezařazené děti tvořily, ale v každém případě je důležité
vědět, že testované romské děti nebyly reprezentativním
vzorkem romské populace, nýbrž již jakýmsi pozitivním výběrem.
Odhaduje se, že více než 80 % dětí navštěvuje zvláštní
školu (Balabánová, 1998).
• Průměrné verbální IQ testovaných bylo 71,9 bodů (průměr pro
bílou populaci je 100). Výsledek testu podle Ferjenčíka neodpovídá
skutečné inteligenci romských dětí, ale podhodnocuje j i .
• V nonverbálních testech dosahují romské děti lepších výsledků
než ve verbálních. Tytéž děti získaly v testu Barevné progresivní
matice v průměru 80,3 IQ-bodů.
• Pokud všechny výsledky subtestů Wechslerova testu, které jsou
syceny jazykově a kul turně (např. Vědomosti, Slovník), nahradíme
výsledky v testech, které nejsou na těchto proměnných tol
ik závislé (např. Ar i tmetika, Opakování čísel), zvedne se IQ
minimálně o jednu směrodatnou odchylku - tj. na cca 87 bodů.
Ale i tento výsledek, který je podle autora kul turně spravedl ivější,
je 13 bodů pod průměrem bílých dětí.
Balabánová (1998) cituje diplomovou práci , jejímž cílem bylo
sledování vývoje dvou skupin romských dětí v prvních ročnících
základních škol. První tvoř ily ty, které před nástupem do školy navštěvovaly
nejméně 10 měsíců přípravný ročník. Děti z druhé skupiny
nastoupi ly do první třídy bez přípravného kursu. Výsledky:
• Děti v obou skupinách měly relativně stejné individuální předpoklady
(dolní pásmo průměrné inteligence).
• Děti z první skupiny měly lepší výsledky v testu školní zralosti
a lepší docházku.
• Obě skupiny byly hodnoceny po stránce přizpůsobivosti na
školu stejně.
• Děti v obou skupinách měly relativně stejné školní výsledky
Zdá se, že kvalitnější přípravou se docílí u romských dětí větší
sociability a kompatibi lity s neromským prostředím, ale IQ, či lépe
řečeno faktor g, zůstává jako biologická proměnná nedotčen.
Totožných výsledků se dosáhlo v USA v programu Head Start (Jensen,
1998).
Olejár (1972, s. 25) popisuje snahy pedagogických nadšenců
z padesátých let vzdělávat romské děti: ve výuce se dosáhl jistý pokrok,
ale v porovnání s úsilím a časem jsou výsledky minimální.
Uvádím některé další výzkumy v chronologickém pořadí.
Bohužel v řadě z nich neuvádějí autoři konkrétní výsledek v IQ
(pravděpodobně z důvodů politické korektnosti) a pouze konstatují
signi fikantní odlišnost ve výkonech romské a neromské populace.
Z výsledků je zřejmé, že Romové dosahují horších výsledků
v inteligenčních testech v jakékoli skupině (dětský domov, výchovný
ústav, základní škola, delikventi). Nepodařilo se mi najít žádný
výzkum, ve kterém by se Romové od Neromů neliši li. Patrně takový
neexistuje, vzhledem k tomu, že by jinak byl široce medi alizován
• Olejár uvádí (1972, s. 103) výsledky testování dětí ve věku 12-
15 let z dětského domova (diagnostického ústavu z roku 1964):
Romové IQ 75, Neromové IQ 85.
• Balaštík (1970) testoval romské a neromské mladistvé delikventy:
Romové IQ 71, Neromové 92.
• Andreánská (1973) porovnávala Romy a Neromy ve věku 10-
13 let v dětských domovech: Romové IQ 73, Neromové 88.
• Kvassay (1975) porovnával výkony romských dětí ve věku 7-8
let. Ty, které byly vychovávané doma a navštěvovaly 1. třídu
základní školy, dosáhly v průměru IQ 78, ty, které byly vychovávány
v dětských domovech, měly IQ 82.
• Štěchová a Večerka (1990) testovali mladistvé delikventy a uvádějí,
že Romové mají významně nižší výsledky.
• Ferjenčík a spolupracovníci (1994) testovali děti ve věku 5 let
a 6 měsíců až 7 let a 5 měsíců. Uzavírají:

Rozdíly mezi oběma etnickými skupinami jsou zřetelné a statisticky
vysoce významné ve všech věkových kategoriích. Zároveň
je vidět, že se rozdíly se stoupajícím věkem zvětšují.

• Žejdl (1997) ve zprávě z výchovného ústavu pro děti s normálním
duševním vývojem uvádí, že v inteligenčních testech bývají
Romové velmi podprůměrní a mnohem níže než Neromové.
• Klíma (1997) píše: Skutečností je, že dle mých zkušeností dosahuje
většina romských dětí při vyšetření standardními metodami výkonů
hraničních pro zvládnutí nároků základní školy.
Průměrný rozdí l mezi skupinami romských a neromských dětí
(dětské domovy, delikventi), vypočítaný na základě dostupných
dat, je 18 bodů, tj. 72 vers. 90 (Bakalář, v tisku).
Jeden výzkum si zaslouží detailnější rozbor, protože se v něm
sledovaly rozdíly mezi romskými a neromskými dětmi, které vyrůstaly
ve stejném prostředí. Antalová (1980) zkoumala 75 dětí ve
věku 3 až 6 let umístěných v dětském domově. Dětí, které byly do
ústavu přijaty před dosažením 3. roku života, byly zařazeny do
skupiny dlouhodobě vychovávaných v DD, a ty, které byly přijaty
až po 3. roce života, byly zařazeny do skupiny krátkodobě vychovávaných
v DD. Mezi oběma skupinami byl statisticky významný
rozdíl v IQ pouze u neromských dětí - j inými slovy: na výsledky
romských dětí nemělo vl iv, zdali své nejranější dětství strávily
doma, nebo v dětském domově.
Skutečnost, že neromské dětí krátkodobě vychovávané v DD
v testu získaly zhruba o 20 bodů více než romské, vysvětluje autorka
tak, že přestože obě skupiny dětí pocházejí ze sociálně nekvalitního
až patologického prostředí, neromským dětem se věnuje
větší péče (např. ze strany příbuzných, ve školce). Tuto hypotézu
ovšem nijak nedokládá.
Dále se autorka domnívá, že vzhledem k tomu, že mezi romskými
a neromskými dětmi , které byly v DD dlouhodobě, není statisticky
významný rozdíl v IQ (71, 7 vers. 74, 4), v případě romských
dětí nepůsobí žádné zvláštní rasové a genetické faktory, které by intelektový
vývoj negativně ovlivňovaly.
Tento závěr je možné zpochybnit nejméně čtyřmi námitkami:
• malý vzorek neromských dětí s dlouhodobým pobytem v DD
(n = , při větším počtu by naměřený rozdíl byl statisticky významný,
• do adopce se přednostně dostávají dobře prosperující a neromské
děti,
• to, že 8 neromských dětí mělo stejné výsledky jako 30 neromských,
neznamená, že mezi populací romských a neromských
dětí není rozdíl; daleko pravděpodobnější závěr je, že IQ 72 má
proporcionálně daleko větší počet romských než neromských
dětí,
• v raném věku převažují vlivy prostředí, genotypová inteligence
se naplno projeví až později.
Hypotézu o nižší inteligenci Romů podporuje i skutečnost, že
mají pravděpodobně menší mozky. Bernasovský a Bernasovská
(1999, s. 38, 57-59) zkoumal i rozsáhlý vzorek romských dětí ve
věku 1-5 let a uvádějí, že mají v porovnání s neromskými dětmi na
Slovensku menší obvod hlavy. Rozdí l byl , s výjimkou jednoročních
chlapců, statisticky významný.
Zkušenosti se vzděláváním dospělých Romů (rekvalifikační
kursy) shrnuje Šišková (1998):

Další specifický rys, který je charakteristický pro velkou skupinu
Romů, je nízká schopnost generalizace. Pokud jsme říkali
obecné teoretické vstupy na počátku každé nové látky, pozornost
byla velmi nízká, resp. i když se účastníci snažili, model jako by
nepochopili. Až konkrétní jednání je přivedlo k poznání předkládané
informace.

Olejár (1972, s. 103) uvádí, že většina odborníků poukazuje na
disproporce mezi jejich poměrně dobrou, někdy až vynikají cí
schopností řešit přiměřené, běžné, praktické životní situace - hlavně
v souvislosti s dosažením vlastního prospěchu - a mezi abstraktním
úsudkem, kde zpravidla selhávají. Velkým problémem je
motivovat Romy ke vzdělávání. Klíma (1988) uvádí, že nemají větší
potřebu poznávat cokoli, z čeho není aktuální osobní zisk.
Je pravděpodobné, že slabé výsledky Romů v inteligenčních
testech jejich genotypovou inteligenci podhodnocují . Mimo jiné
také proto, že romské děti se často ocitají v extrémně podnětově
chudém a zdravotně závadném prostředí. Např. je prokázáno, že
kouření a konzumace alkoholu v době těhotenství snižuje inteligenci
dítěte (Mackintosh, 2000, s. 122). Jde o to, jakou má co váhu.
Ferák a Sršeň (1981) uvádějí, že variance neboli rozptyl genotypu
zahrnuje 70-75 % a variance vlivu prostředí tvoří 25-30 %. Na druhou
stranu ale není jasné, zdali neromští rodiče, kteří dávají své
děti do dětských domovů, a je možné většinu z nich považovat za
r-selektované, vytvářejí pro své děti výhodnější prostředí (prenatální
i postnatální) než Romové. Přesto i mezi těmito dětmi z dětských
domovů existují významné rozdíly v inteligenci (a to ještě
hraje roli skutečnost, že nejlépe prosperující neromské děti jsou
brzy adoptovány, což o romských zdaleka neplatí v takové míře).
Někteří se domnívají, že inteligence Romů je kvalitativně jiná
než Neromů, tj. je globálně a prakticky orientovaná. Al e i pokud
by tomu tak bylo, v moderní společnosti úspěch a sociální mobilita
pozitivně koreluje s výsledky v inteligenčních testech. Pokud
v nich Romové dosahují horších výsledků, budou na tom hůře
i v sociálně-ekonomickém ohledu, a toto jejich postavení bude do
velké míry způsobeno tím, že jejich schopnost abstraktního uvažování
je, jak se zdá, nižší. Def initivní odpověď na otázku (ovšem
s tím, že ideální výzkum neexistuje), jaká je průměrná romská inteligence,
mohou dát až ideologicky nepředpojaté výzkumy. Jedním
z nich by mohlo být systematické sledování romských dětí adoptovaných
do bílých rodin.
Důležité je si ale uvědomit, že i kdyby se ukázalo, že průměrná
genotypová inteligence Romů je např. 85 IQ (což je podle mého
názoru dolní hranice odhadu), " bylo by nesporné, že jsou dispro-
porčně společensky neúspěšní. Největší překážkou pro uplatnění
mnohých Romů je postoj většinové společnosti.

Nejak tak...Hoci na druhej strane je potrebné povedať, že oni sa čosi snažili, ale polienka im po nohy hádzali ostatní "koaliční partneri"...

Aké príznačné..

zaujímavý popis na youtube pri tom videu

sqbko napísal:Spravil to z princípu !!! Zahral sa na cigáňa a presne predviedol situáciu keď cigán niečo ukradne a žiada políciu o pomoc Tú Políciu ktorá cigánovov chráni a za vinného uzná okradnutého . . . a keďže Markíza má asi "najobjektívnejšie" spravodajstvo tak sa stali terčom !!!

uploader tuším chodí aj sem pod nickom sqbo a nevie sa podpísať do karmy

Pravičiari, nebláznite!

http://www.tyzden.sk/nazivo-doma/pravic ... znite.html

Druhý prístup tiež znamená, že štát investuje obrovské peniaze do rómskych detí a ich vzdelania

Aha, takze stat ma investovat obrovske peniaze do ciganskych deciek a nase nemaju ani ucebnice. Takymto moralistom by mal byt zhabany majetok (ved vlastnicke prava tento clovek aj tak neuznava) a mali by byt poslani rovno za svojimi milovanymi do osady...

ved vies ako ti sudruh hughito minule napisal: nic nie je tvoje ale nase

th: Neuznáva vlastnícke práva..môžeš mi citovať, kde sa tak vyjadruje? Ono totiž argumentovať na základe vymyslenej domnienky nie je dobrý prístup.

A gro článku nie je o ponúkaní riešení, ale o čomsi úplne inom.

hughito,
to máš tak.... spoločnosť sa pod vplyvom neriešenia problému radikalizuje (z lat. radix - koreň, teda ľudia idú "priamo na koreň veci bez omáčok", na tom nie je nič zlé) a politici teda počúvajú hlas spoločnosti a začínajú sa podľa toho aj vyjadrovať (čož je úplne logické - politik má predsa počúvať svojich voličov)....
A ešte k tomu článku.... verím, že pánovi sa ten článok z peknej kancelárie v Bratislave (kde žiadni osadníci nežijú široko-ďaleko) dobre písal.... ale ako sa už aj v diskusii pod článkom povedalo resp. napísalo.... pánovi by viac prospel ozdravný pobyt niekde na vých. Slovensku v blízkosti osady.... mám za to, že po mesiaci takejto rekreácie by už také 3,14-čoviny ako ten spomínaný článok nevypisoval....