The Last Stand
http://www.csfd.cz/film/289175-konecna/
Arnie je spat ? Po zhliadnuti filmu ani by som nepovedal

Cakal som ovela viac. Forest opat tvrdy polda ale jeho rola potesila. Niektore sceny boli podarene, hlavne kukurucne pole v zavere ale ani ta vsak film nedokazala zachranit. Arnie opat tradicne hadzal svoje hlasky, napriek starym kolenam este stale ma co ponuknut. Pre mna vsak zazitok uplne pokazili dementne chyby vo filme, toto sa vobec nehodi ani na poriadne B-cko. Chcel som dat 7/10 nakoniec len
6/10.
Urcite neodporucam ist kvoli tomuto do kina, iba zarytim Arnie fanusikom ako som ja

Ale za 3,80 sa nemozem stazovat.
//edit: po precitani recenzii na csfd, tato uplne najlepsie vystihuje moje pocity po filme:
recenzia od uzivatela Marigold:
OK, nechte hlavní postavu, která je napsaná někde mezi Waynem a Eastwoodem, hrát chlapa, který má těžký germánský akcent, v emocionálně vypjatějších scénách připomíná buldozer omylem zaparkovaný na výstavě jízdních kol a dělá fóry o tom, že je imigrant. Mázněte pod to soundtrack, který částečně frčí v těžkých basových ofenzívách, občas si šlehne modernu, někdy přeřadí na (asi ironickou) klasiku a často zajde pro fazole k westernovým předkům. A celé ať to natočí Korejec, aby to někdy připomínalo pohraniční western, někdy seriálový crap o texaských rangerech, někdy osmdesátkový akčňák a někdy modernu (furt jsem se nerozhodl, jestli ty überdigitální odstřihy v některých akcích jsou stylový záměr, nebo ne). Vznikne nejspíš film, který nejlépe funguje v segmentech, kde nikdo nehraje a nemluví. Problém je, že těch segmentů je tam moc málo a taky to, že Arnie ani v nové tisíciletí nehraje v komických / dramatických scénách o nic lépe než ve zlatých letech - a těch scén, kdy může po svém zaperlit sarkastickou hláškou je po čertech málo. Podstatný rozdíl oproti osmdesátkám je to, že už se na to nepohrnou davy. Škoda, poslední Postradatelní ukázali cestu, kudy tyhle staré tanky ještě projedou, jen to chce víc nadsázky, sebereflexe a méně pokusů "dělat charakter". Při závěrečné mlatě na digitálním mostě jsem se nedovedl rozhodnout, jestli cítit pobavení nebo lehkou lítost nad tou anachroničností. Kus od obojího nakonec, tahle Konečná.