Padesát let poté, co Richard Nixon vyhlásil válku proti drogám, Amerika potichu přiznává prohru. Demokraty řízené státy a města upouštějí od tvrdých trestů a přistupují k dekriminalizaci. Výsledky jsou povzbudivé, ne každému se to ovšem líbí.
„Americká válka s uživateli drog v Baltimoru skončila,“ prohlásila letos na jaře Marilyn Mosbyová, vrchní státní zástupkyně jednoho z nejnebezpečnějších měst ve Spojených státech, jehož ghetta a drogové gangy znají diváci celého světa díky úspěšnému seriálu The Wire.

Jednačtyřicetiletá demokratka se rozhodla dekriminalizovat držení veškerých drog a prostituci, což dosud policie tvrdě stíhala. Do trvalé praxe tak převedla experiment ze začátku pandemie, kdy policisté dostali pokyn přivírat oči nad pouliční kriminalitou, aby se omezil počet lidí za mřížemi.

Nyní může opatrně slavit.

Studie si především chválí, že se daří držet mladé černochy mimo vězení, kde se řada z nich nenávratně propadne do spirály kriminality.
Odborníci z Johns Hopkins University ve svém zhodnocení prvních čtrnácti měsíců revoluční politiky došli k závěru, že ve městě nedošlo k nárůstu kriminality. Ze 741 lidí, od jejichž stíhání se v rámci nového přístupu ustoupilo, jich bylo později za těžší zločiny, jako jsou loupež nebo napadení, zatčeno jen šest.

Kensington, předměstí Filadelfie, je považován za největší trh s heroinem ve Spojených státech.
Bronx patří mezi nejvíce drogami zamořené čtvrti New Yorku. V roce 2016 tam na předávkování zemřelo 308 lidí.
Kensington, předměstí Filadelfie, je považován za největší trh s heroinem ve Spojených státech.
21 fotografií
Studie si především chválí, že se daří držet mladé černochy mimo vězení, kde se řada z nich nenávratně propadne do spirály kriminality. „Naše evaluace naznačuje, že dekriminalizace jejich chování není spojena s vyšším ohrožením veřejné bezpečnosti nebo znepokojením občanů,“ hodnotí vývoj situace ve městě, jehož obyvatelstvo tvoří z 62 procent černoši.

Nový přístup si pochvalují i ti, kteří baltimorské ulice znají jako své boty. „Všimla jsem si, že policajti vás už dneska obvykle nekontrolují, když vás uvidí kupovat drogy,“ řekla reportérovi listu The Times čtyřicátnice Stephanie, která vedle rozpadající se školy nabízí své tělo. „Policie tu projíždí každou chvíli, ale zajímá se víc o násilí než o drobnosti. Už nás neotravují,“ dodává.

Opioidy. Zázračné léky na bolest do šesti let zabijí půl milionu Američanů

Od politiky nulové tolerance k drogám nyní ustupují i další americká města a státy. Pionýrem dekriminalizace je liberální Oregon, jehož obyvatelé si před rokem v referendu (konalo se paralelně s prezidentskými volbami) schválili, že držení malého množství heroinu, kokainu či metamfetaminu už nebude trestné.

Pokud vás policie chytne, dostanete pokutu sto dolarů a nabídku zdarma projít odvykací léčbou v jednom z nových center, jejichž vznik by měl být financován z daní za prodej marihuany. Tu Oregon zcela legalizoval před sedmi lety (dnes je rekreační užívání „trávy“ povoleno už v celkem osmnácti státech USA).


Podobnou legislativu se dnes snaží protlačit progresivní politikové v Maine, Massachusetts, Rhode Islandu, Vermontu i Kalifornii. Podle jejich argumentů by se stát k závislým lidem neměl stavět jako ke zločincům, ale jako k nemocným. Neměl by utrácet za jejich věznění, ale za léčbu. Shodují se, že dosavadní přístup selhává na celé čáře.

Plné věznice a mrtvých přibývá
Takzvanou válku proti drogám vyhlásil v roce 1971 prezident Richard Nixon. Zatímco agenti DEA v rámci globálního tažení proti „veřejnému nepříteli číslo jedna“ lovili narkobarony v kolumbijské džungli, v ulicích amerických měst začala tvrdá represe proti dealerům i uživatelům.

Hlavním výsledkem je, že Spojené státy dnes mají největší vězeňskou populaci na světě. Za mřížemi jsou přes dva miliony Američanů, každý pátý z nich sedí za drogový prohřešek. Federální vězeňský systém dnes ročně stojí 6,7 miliardy dolarů, celkové výdaje na válku proti drogám se odhadují na bilion dolarů.

Smutný dopad pandemie. Američané rekordně umírali na předávkování drogami

Tvrdá represe navíc pomáhá k eskalaci rasového napětí. Statistiky ukazují, že za drogové delikty jsou v nepoměrně větší míře zatýkáni a posíláni do vězení černoši a Hispánci. A když policisté při protidrogových raziích někoho zastřelí – jako například v březnu 2020 zdravotnici Breonnu Taylorovou –, zvedne se další vlna nepokojů a demonstrací proti „systematickému rasismu“.

Represe navíc nepřináší výsledky. Ulice jsou zaplaveny metamfetaminem a fentanylem, který je účinnější než heroin, stejně návykový a mnohem levnější. Pokusy zastavit dovoz z jihu loni narazily na neochotu mexických úřadů ke spolupráci.

Situaci zhoršuje epidemie opioidů, kterou mají na svědomí farmaceutické koncerny, i koronavirus. Národní centrum pro zdravotní statistiky během prvních dvanácti měsíců pandemie napočítalo rekordních 100 306 případů předávkování. Drogy během tohoto období zabily dvakrát více lidí, než kolik jich zahynulo při dopravních nehodách (více zde).

Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

„Válka proti drogám skončila fiaskem a my ji vedeme už příliš dlouho,“ přiznal v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici NPR veterán baltimorské policie Neill Franklin. Stejně jako on dnes řada odborníků, aktivistů i politiků bojuje za to, aby s drogami bojovali lékaři a terapeuti, nikoliv policisté a bachaři.

Ozývají se ovšem i kritické hlasy. Někteří policisté argumentují, že pokud nad závislými nebude neustále viset hrozba dlouhých trestů, nic je nedonutí nastoupit do odvykacího programu a změnit svůj život.

Také někteří obyvatelé Baltimoru si stěžují, že politici dali narkomanům a prostitutkám v jejich čtvrtích volnou ruku. „Lidé musí nést odpovědnost za kriminální aktivity, které přispívají k ničení a rozpadu naší komunity,“ posteskla si pro The Times Cyndi Tensleyová.

„Pokud za to neponesou odpovědnost, přispívá to k přesvědčení, že jejich činy nemají žádné následky. V našem sousedství si někteří lidé myslí, že si mohou dělat, co se jim zlíbí. Je to jako na Divokém západě,“ říká obyvatelka chudé baltimorské čtvrti Carrollton Ridge, kde má většina domů okna zaslepená deskami z překližky.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... a_recombee

Aktualizované o 14.30 o odôvodnenie súdu – Krajský súd v Košiciach sa rozhodol pre mimoriadne zníženie trestu. Džunkovi hrozilo za sedem gramov marihuany 10 až 15 rokov väzenia, lebo trestný čin spáchal opakovane.

V jednom z najznámejších prípadov extrémne prísnych trestov za marihuanu došlo k zvratu. Dvadsaťsedemročného Košičana Roba Džunka súdy pôvodne odsúdili za pár gramov marihuany na trest najprv dvanásť a pol roka väzenia a potom na desať rokov.

V stredu košický krajský súd zrušil posledný rozsudok okresného súdu a rozhodol sa pre mimoriadne zníženie trestu. Roba Džunka odsúdil na päť rokov väzenia.

Košičana chytili pri policajnej razii vo februári 2019 v Košiciach so siedmimi gramami marihuany. Keďže ho už raz za tento trestný čin odsúdili – a dostal podmienku – vzťahovala sa naňho sadzba 10 až 15 rokov väzenia.

Nový verdikt znamená, že pri podmienečnom prepustení by sa mohol dostať na slobodu už o deväť mesiacov, no súdy sa ešte budú musieť vyrovnať s tým, že Džunko bol počas zadržania v podmienke.

„Trest je v rámci zákona spravodlivý, ale spokojný budem až doma s rodinou,“ vyhlásil Robo Džunko po rozsudku.