Mier na Ukrajine bude, keď Rusko dosiahne svoje ciele, vyhlásil Vladimir Putin na výročnej tlačovej konferencii. Zopakoval, že Ukrajinu chce „denacifikovať“ a „demilitarizovať“, a dodal, že na jej území bojuje 617-tisíc ruských vojakov.

„Mier bude vtedy, keď dosiahneme naše ciele. Tie sa nemenia. Pripomeniem vám, o čom sme hovorili – o denacifikácii a demilitarizácii Ukrajiny, o jej neutrálnom statuse,“ odpovedal Putin na otázku, kedy nastane mier.

Šéf Kremľa vyslal invázne vojská na Ukrajinu, na čele ktorej stojí prezident Volodymyr Zelenskyj, ktorý má židovský pôvod, a kde krajná pravica podľa volebných výsledkov zohrala na politickej scéne okrajovú úlohu.

Moskva okrem iného kritizuje skutočnosť, že Ukrajinci oslavujú lídra ukrajinských nacionalistov z čias druhej svetovej vojny Stepana Banderu, a trvá na tom, aby Ukrajina bola neutrálna a nestala sa členom NATO, o čo sa usiluje Kyjiv.

Putin dnes vyhlásil, že v súčasnosti nie je potrebná druhá vlna mobilizácie. Do armády sa podľa neho prihlásilo počas roka približne 486-tisíc dobrovoľníkov. Ďalších 300-tisíc ľudí ruské úrady podľa agentúry Reuters vlani mobilizovali. Na Ukrajine podľa prezidentovho dnešného vyjadrenia bojuje okolo 244-tisíc mobilizovaných Rusov, okolo 41-tisíc ich armáda prepustila z rôznych dôvodov, napríklad pre ich „zdravotný stav“.

Putin v priamom prenose, ktorý vysielajú ruské televízie, vystupuje na tlačovej konferencii, ktorá sa zvyčajne koná vždy v závere roka. Súčasne odpovedá na otázky občanov v takzvanej „priamej linke“. V minulom roku sa ani jedno z týchto tradičných vystúpení nekonalo a tento rok Kremeľ obe akcie spojil.

Putinovo vystúpenie je určené predovšetkým domácemu publiku a je pre prezidenta príležitosťou osobne riešiť problémy obyčajných ruských občanov a upevniť svoju moc pred marcovými prezidentskými voľbami, podotkla agentúra AP.

Vystúpenie je podľa nej zaranžované a je to skôr hrané ako skutočné podrobovanie prezidenta kritickým otázkam. Putin, ktorý je pri moci už takmer 24 rokov, minulý týždeň potvrdil, že sa bude uchádzať o znovuzvolenie.

Podľa ruskej agentúry Interfax sa v predvečer relácie nazbierali takmer dva milióny otázok od občanov, ktorí ich mohli napríklad telefonovať, posielať cez SMS alebo sociálne siete, príjem otázok vraj pokračuje až do konca vystúpenia. Tie zvyčajne trvajú niekoľko hodín. (čtk)

Ukrajina na začátku zimy plně přechází do defenzivy, Rusové naopak zesilují tlak podél celé linie fronty. Pomalý postup hlásí u Bachmutu, Avdijivky i jihozápadně od Doněcku. Ukrajinští obránci si pomalu připravují nové linie obrany.
Vypadá to, že ruské armádě se konečně povedlo to, o co usilovala bezmála deset let. Ve středu definitivně obsadila celé město Marjinka ležící asi pětadvacet kilometrů jihozápadně od centra Doněcku. Tedy aspoň to, co z něj zbylo. Kdysi devítitisícová obec je dnes jen rozstřílenou hromadou trosek připomínajících záběry z postapokalyptických filmů.

„Bylo to nad ránem, hrozně se nám chtělo spát. Všude hrozný led. S Cyganem jsme vzali vlajky a rozběhli se. Tam na konci Marjinky je takový zelený plot, na něm jsme vyvěsili ruskou vlajku, na druhý konec vlajku 150. divize,“ popsala ovládnutí města dvojice vojáků ze 150. motostřelecké divize, které portál Readovka představil pod bojovými jmény Supra a Cygan.

Podle některých ruských zdrojů sice ukrajinští obránci operují v severozápadních okrajích Marjinky a ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj prohlásil, že město ještě úplně nepadlo, ovšem i ukrajinští analytici Marjinku de facto odepsali a soustředí se na další linii obrany. Rusům se totiž nyní otevírá silnice na jihozápad na Kurachovo a Vuhledar.

Udržení předmostí na levém břehu Dněpru je stojí čím dál víc sil a daří se jen díky vytrvalému kladení minových polí.


„Marjinka padla. Do Kurachova je to po silnici čtrnáct kilometrů. Mezi nimi jsou jen pole, farmy a jedna malá vesnice. Teď vrhnou veškeré síly do průlomu na Kurachovo a Vuhledar. Jsem si téměř jistý, že právě tady se odehraje další ofenziva orků,“ bije na poplach ukrajinský veterán Mykola Vorošinov.

Podobné zprávy navíc přicházejí i z ostatních úseků fronty. Rusům se daří pomalu postupovat u Bachmutu a ukrajinská armáda zde ztratila podstatnou část územních zisků z letní protiofenzivy, když si zde 3. útočná brigáda postavená na zbytku praporu Azov vyřizovala s Rusy účty za Mariupol.

Severně od Bachmutu se Rusové tlačí na Časiv Jar, jižně zase útočí na Kliščijivku, kterou Ukrajinci osvobodili v létě. Podle západních expertů se však zatím nezdá pravděpodobné, že by ukrajinská obrana v této části více než 1 200 kilometrů dlouhé fronty měla zkolabovat.

„Ukrajina je dál schopna organizované obrany, ale je pravděpodobné, že v oblasti Bachmutu nebude v nejbližší době schopná větších ofenzivních operací. Spíš budou dál pokračovat operace menších pěchotních uskupení a nedávné ruské zisky mohou být v následujících týdnech opět ohroženy,“ píše vojenský analytik Emil Kastehelmi.

Rusové také zesilují tlak kolem Avdijivky. Na severozápadě města se probojovávají k obří koksovně AKCHZ, na jihozápadě pomalu postupují do průmyslové zóny. Podle ruských blogerů obránci obklíčeného města začali šetřit kazetovou municí, ale o to více se spoléhají na použití FPV dronů, kterých mají údajně dost a dost.

„Čtyři kamikaze drony na jednu buchanku? Samozřejmost. Dva drony na jeden náš minomet? Jasně. Dokonce i nahánění osamocených vojáků drony se stalo normální věcí,“ upozorňuje ruský vojenský bloger publikující na Telegramu pod přezdívkou Vault 8. A libuje si, že ruská armáda na avdijivské frontě nyní nasadila dobře vycvičené a ostřílené brance.

Vzdušné převaze v dronech se těší Ukrajinci i u vesnice Krynky v Chersonské oblasti. Zdá se však, že udržení předmostí na levém břehu Dněpru je stojí čím dál víc sil a daří se jen díky vytrvalému kladení minových polí.

„Byly dny, kdy si všichni mysleli, že předmostí bude smeteno do vody. Byli jsme okamžitě povoláni k minování v prudkém lijáku. Neměli jsme na vybranou... Všechny jejich útoky ztroskotají na minách. Čtyři dny útočili nepřetržitě, ale my jsme situaci trochu stabilizovali a oni se k pozicím nedostali,“ cituje ukrajinský analytik Konstantin Mašovec své zdroje od Krynek.

„Ve skutečnosti je to tu teď peklo. Rašisté za týden a půl ztratili až deset transportérů, deset tanků a dvacet až pětadvacet BVP. Les kolem Krynek je zavalený železem. Ale útoky v lidských vlnách pokračují. Dnes je první den, kdy se útok omezil na dva transportéry. Bohužel, náš postup na levém břehu se zastavil,“ dodává nejmenovaný voják.

Pochmurné zprávy z jednotlivých úseků fronty přicházejí ve chvíli, kdy Rusové po nezdařené ukrajinské letní protiofenzivě přebírají iniciativu a americký Kongres se nedokáže shodnout na novém balíčku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 61 miliard dolarů. Ukrajina přechází do defenzivy, ale zároveň musí čím dál víc šetřit dělostřeleckou municí.

Že Ukrajinu čeká velmi těžká zima, potvrzuje i úterní svodka ukrajinského projektu DeepState, z jehož map vycházejí i západní média a zpravodajské služby. „Situace podél celé kontaktní linie je prostě katastrofální. Pokud nezapracujeme na chybách, bude to velmi bolestivé. Pokud už nebude pozdě,“ píší ukrajinští analytici.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... a_odemcena