Tento tank v tej dobe nemal na svete konkurenciu

do konce roku 1940 Rudá armáda převzala pouze 115 tanků T-34

Stroje BT tvořily podstatnou část ruských tankových vojsk ještě v roce 1941, když začala Velká vlastenecká válka. Tanky BT utrpěly jako všechny ostatní stroje úděsné ztráty. Sovětští historici to zdůvodňovali jejich zastaralostí, ale moderní ruští historici již přiznávají, že to je nesmysl. Všechny stroje řady BT vysoce převyšovaly německé Pz-I i Pz-II a mohly se jako rovné s rovným měřit i se staršími typy Pz-III a Pz-IV či vylepšenými verzemi typu Pz 38(t). Podtrženo a sečteno to znamená, že pro více než 2/3 německých tanků představovaly lepšího nebo vyrovnaného soupeře.

Zásadní problém ovšem představovaly tyto faktory: velice špatné logistické zabezpečení, neschopnost důstojnického sboru, zastaralé a špatné metody válčení, neschopnost nebo absence řádných průzkumných jednotek a negativní vliv ruských politiků (zejména Stalina) a politických komisařů na vedení bojů. Tanky, které měly sloužit pro průzkum a případně obchvat nepřítele, byly opakovaně nasazovány do čelního útoku proti opevněným pozicím nepřítele nebo k čelnímu boji s německými obrněnci za naprosto nevhodných podmínek. Výsledkem takovéhoto počínání musel být zákonitě masakr.

Mezi červencem a prosincem 1941 bylo z dosahu německých "dobyvatelů" odvezeno 1523 podniků, společně se 16 milióny lidí v 1,5 miliónu železničních vagónů.

Skutečnost byla ale trochu jiná. Němci už během války tvrdili, že jenom do konce roku 1941 zničili až 20 tisíc sovětských tanků. V srpnu 1941 řekl Hitler Guderianovi: "Kdybych věděl, že počty ruských tanků, které jste uváděl ve své knize souhlasí, pak si myslím, že bych tuto válku ani nebyl začínal". Guderian v roce 1937 ve své knize Achtung panzer uvedl počet 10 000 sovětských tanků (v rukopise měl původně 17 000, ale to se zdálo příliš přehnané).

Němci brzy poznali, jak hrubě podcenili skutečnou sovětskou sílu. Hitler se v červnu 1942 účastnil oslavy narozenin finského maršála Mannerheima. Při této příležitosti byla bez jeho vědomí na magnetofonový pásek nahrána část jeho rozhovoru s maršálem. Hitler si stěžoval:

"rozsah nebezpečí, které nám hrozilo, můžeme teprve teď vůbec začít posuzovat. Sami jsme nevěděli jak nesmírně byl tento stát vyzbrojen ... Zničili jsme dosud přes 34 000 tanků. Kdyby mi někdo řekl, kdyby mi některý z mých generálů tvrdil, že některý stát má 34 000 tanků, tak bych mu řekl: Vážený pane, vy vidíte všechno dvojitě nebo desateronásobně. Vy jste se zbláznil. Vy vidíte strašáky.... nalezli jsme také továrny, např. v Kl. - je tam továrna na tanky, ve které pracuje v jedné směně přes 30 000 dělníků. Po úplném dokončení tam mělo pracovat přes 60 000 dělníků. A to je jedna jediná továrna na tanky! ... Gigantická továrna! Dělnické masy tam ovšem žijí jako zvířata..."

P3Bo napísal:Americky tank bol zakupeny a prevezeny do sovietskeho zvazu na zaklade falosnych prepravovych listin v nich bolo uvedene ze sa jedna o "polnohospodarsky traktor " V SSSR sa "traktor" dockal seriovej vyroby ako rychlý tank (BT-bystrochodnyj tank ) uz v tej dobe dosahoval rychlost 100 km za hodinu pricom aj teraz po 60 rokoch to nie je zanedbatelne . Tento tank v tej dobe nemal na svete konkurenciu. Avsak mal velmi zavazny nedostatok nebolo mozne ho pouzivat na uzemi sovietskeho zvazu . a to preto lebo bol konstruovany ist po rovnych cestach a nie po ruskych planinach s vymolmi.

I. V této chvíli má Německo podle zpráv rozvědky Rudé armády ve zbrani přibližně 230 pěších, 22 tankových, 20 motorizovaných, 10 8 parašutistických a 4 jezdecké divize - celkem okolo 286 284 divizí.

Z nich bylo podle stavu k 15.5.41 postaveno na hranicích se Sovětským svazem 94 86 pěších, 13 tankových, 12 motorizovaných a 1 jezdecká divize, celkem 120 divizí. [chyba v součtu je v originále, správně 112]

Dá se předpokládat, že vzhledem k současné politické situaci může Německo v případě přepadení SSSR, postavit proti nám 144 137 pěších, 20 19 tankových, 18 15 motorizovaných, 2 4 jezdecké a 5 parašutistických divizí - celkem 189 180 divizí.

Historici se většinou shodují, že popudem k vytvoření tohoto plánu, byl Stalinův tajný projev před vojenskými veliteli 5. května 1941, ve kterém velitele RA vyzval, aby se nezabývali pouze obrannými ale i útočnými operacemi. Žukov sám řekl v roce 1967 historikovi Anfilovovi, že myšlenka prvního úderu vzešla ze Stalinova projevu a že úkol vypracovat plán byl zadán Vasilevskému, který výsledek 15. května 1941 předložil Žukovovi a Timošenkovi.

Plán samozřejmě nevycházel ze vzduchoprázdna, už od roku 1938 se vyvíjely plány na odražení protivníka na západě, existovaly dvě varianty - severní běloruská a jihozápadní. Jihozápadní varianta, která se odrazila i v tomto plánu preventivního úderu, byla potvrzena i v březnu 1941 zřejmě i pod vlivem zkušeností ze štábní hry v lednu 1941.

Plán je adresován Stalinovi a doporučuje se v něm předejít Německo, převzít iniciativu a zaútočit na rozmisťující se německá vojska. Žukov v plánu vypočítává německé divize, které se soustředily na sovětské hranici a doporučuje: "považuji za nezbytné za žádných okolností nepřenechat německému velení iniciativu, předejít protivníka v jeho nástupu vojsk a zaútočit na německé vojsko v době, kdy se bude ještě nacházet ve stádiu pochodu..."

Základním problémem podle Vasilevského bylo to, že plánované transporty a soustředění vojsk nebylo v červnu 1941 ještě dokončeno. Všechna vojska ještě nebyla tam, kde měla být. Příčinou bylo podle něj to, že Stalin odmítal možnost války s Německem v nejbližší době a Stalinova víra, že bude schopen oddálit začátek války.

Vasilevskij tak potvrzuje, že květnový plán byl schválen, pouze nebyl včas uskutečněn. Přímo uvádí, že "snaha hledat stopy tohoto plánu v činnosti sovětských vojsk v prvních dnech války je zbytečná". Protože válka začala a vyvíjela se úplně jinak než si sovětské velení představovalo. Jak Vasilevskij uvádí, hlavní příčinou bylo pozdní uskutečnění soustředění všech vojsk podle plánu - po německém útoku "byly prostory soustředění již obsazeny protivníkem a o vytvoření uskupení, která předpokládal plán, už nemohlo být ani řeči." (tedy vytvoření útočných uskupení podle plánu)

krija napísal:vyprask vo finsku (1939/40) ich pripravil o 3500 tychto strojov a fini stratili 16 tankov!!! o ludskych stratach pisat radsej ani nebudem.

-BT, obojzivelne a lahke tanky (16916) doplnuju pocet na 23312 tankov.

Zásadní problém ovšem představovaly tyto faktory: velice špatné logistické zabezpečení, neschopnost důstojnického sboru, zastaralé a špatné metody válčení, neschopnost nebo absence řádných průzkumných jednotek a negativní vliv ruských politiků (zejména Stalina) a politických komisařů na vedení bojů. Tanky, které měly sloužit pro průzkum a případně obchvat nepřítele, byly opakovaně nasazovány do čelního útoku proti opevněným pozicím nepřítele nebo k čelnímu boji s německými obrněnci za naprosto nevhodných podmínek. Výsledkem takovéhoto počínání musel být zákonitě masakr.

Having agreed on a number of issues, the USSR purchased from John Christie two improved experimental tank chassis, named by the designer the M-1930 (model 1930).

Dear Sir,
The tank (Christie M1930) you mentioned in the beginnig of your article was originally built for the Polish Armed Forces.
Christie was paid for the design,construction and development of one of his fast tanks by the Polish government. As he refused to deliver his vehicle - as he changed sides as it seems, selling it - for the second time, mind you! - to the Soviets - Polish side demanded compensation. On Christies's refusal the case was taken to court, which in due course told Christie to repay all the money plus damages.
The blueprits obtained from Chriestie were later used to design and build Polish 10TP tank.
I have all the necessary information to prove my claim. If you are interested I may write more about what happened.
Please find my e-mail address enclosed with this message.
Yours faithfully,
B. Duchiewicz, Poland
[email protected]

pinacolada napísal:rusi,zidia a az tak nemci.

P3Bo napísal:Zidia ? mas na to dokaz ?

to co napisem mali nemci prepracovane do posledneho detailu. nemali rychle tanky a ako vies zautocili prví!!! takze ich tanky boli bez ohladu na rychlost utocne, ale pomalsie ako ruske. jedna sa o sucinnost jednotlivych divizii, tj tankova, pechota, letectvo, zasobovanie...mas rychly tank za ktorym nestiha podpora, a tomu tanku v tom okamihu odzvonilo.

P3Bo napísal:Zidia ? mas na to dokaz ?

/dakujem

In the early hours of September 1, 1939, the military might of Nazi Germany was set loose on Poland. As Panzer divisions crossed the Polish-German border, the German air force began its devastating rain of death on Warsaw and other Polish cities. On September 3, Britain and France declared war on Germany.

On September 17, the Soviet Red Army invaded Poland from the east and met up with the German forces at the city of Brest-Litovsk. Poland ceased to exist as an independent nation, divided between the two great totalitarian states of the European continent. World War II had begun.But did World War II, in fact, begin in September on the plains of Poland? And was it in fact, Nazi Germany that began the Second World War?

What made it possible for Hitler to feel secure in invading Poland to the east, and not to worry about a two-front war if Britain and France initiated hostilities in the west, was the Nazi-Soviet Non-Aggression Pact of August 23, 1939. In a secret protocol to the pact, Hitler and Stalin had agreed to divide up Eastern Europe. In the event of war, Poland would be split down the middle between Germany and the U.S.S.R., with Finland, Estonia, Latvia, Lithuania and the Romanian province of Bessarabia assigned to the Soviet sphere of influence.

Why did Stalin enter into this fiendish pact with Hitler? After all, throughout the 1930s, the Nazi and Soviet leaders had accused each other of being the greatest evil on the face of the earth. Most historians have argued that Stalin had come to the conclusion that the Western powers could not be relied upon in case of war. Rather than face the German army on his own, it was better to sign a non-aggression pact with the Nazi devil and have the extra time to defensively prepare the Soviet Union for the attack that Stalin knew would eventually come from Nazi Germany.

Viktor Suvorov, in his book Icebreaker: Who Started the Second World War?, challenges this thesis concerning the rationale behind Soviet policy toward Hitler. Mr. Suvorov, a former Soviet army officer who has written extensively on the Soviet military and intelligence network, argues that the Nazi-Soviet pact was not a defensive action on Stalin's part. Instead, it was part of Stalin's Marxist strategy for revolutionary victory in Europe.

Marx and Engels believed that clashes between the capitalist nations would create avenues for the establishment of socialism. Lenin shared this belief. He saw World War I as a way among capitalist-imperialist powers, fighting over the plunder of the world. The more brutal and destructive the war, the more the power bases of the capitalist classes would be weakened. And out of this destruction would come the opportunity to transform a capitalist war into a "class war," resulting in the victory of communism.

World War I created the conditions for the Bolshevik Revolution and the triumph of socialism in Russia. Lenin believed that another world war would bring about the death of capitalism in other nations. Hence, anything that created the conditions for another world war was viewed as good from the revolutionary Marxist point of view.

Suvorov shows that Stalin shared this view. During the late 1920s and early 1930s, the Soviets assisted the Nazis in destroying the Weimar Republic in Germany. "Icebreaker,, was the Soviet code name for Hitler — the man who Would "break the ice "bring about another world war, and create the opportunity for the destruction of capitalism in Europe and the victory of socialism under Soviet leadership.

By signing the Nazi-Soviet pact in August 1939, Stalin deliberately produced the conditions for the world war that he wanted. Germany would fight the Other two main European powers — Britain and France — and then the Soviet Union would enter the war in its final stages to come out as the ultimate victor.

Suvorov also convincingly demonstrates that Stalin was not developing defensive forces along the new Soviet border with Germany, but rather as building up a vast and powerful offensive military force. Stalin was clearly Planning to enter the war by attacking Germany, and then bringing socialism to Central and Western Europe on the bayonets of the Red Army. Furthermore, all the evidence suggests — and Suvorov musters a vast amount of military and political evidence — that Stalin was planning his attack on Germany for the middle of July 1941.

Hitler preempted Lenin's plan by attacking the Soviet Union on June 22, 1941. The staggering defeats suffered by the Soviet army in the early stages of the war was due to the fact that Stalin had tom down many of the Soviet defense positions and had not equipped his armies facing Germany with strategic-defense plans. All of their plans were for offensive operations.

The man who started World War II, therefore, was Stalin, who wanted to use Hitler as a tool for communist victory. And his plan partly succeeded. Out of the war's death and destruction, the Soviet Union was left as master of half of Europe, with Stalin as its Red Czar in the Kremlin.

krija napísal:kua tak to som nevedel. ach tí cesi