Nevidim dovod preco by malo byt.pinacolada napísal:neviem najst temu o zakazanych znakoch tak to splechnem tuna
minule som videl chlapca s napisom dr.jozef tiso a jeho podobiznou na tricku.chcel by som sa spytat ci to je pravne napadnutelne
Jozef Tiso a Slovensky stat
nie, nieje. toto nepatrí medzi zakázané znaky. (BTW., ked uz, tak skôr Tukka, to bol najväčší..., Tiso bol iba prilis slabý)pinacolada napísal:neviem najst temu o zakazanych znakoch tak to splechnem tuna
minule som videl chlapca s napisom dr.jozef tiso a jeho podobiznou na tricku.chcel by som sa spytat ci to je pravne napadnutelne
Sme a budeme!!! A bodka!!!
13. októbra 2007 si pripomenieme 120. výročie narodenia prezidenta prvej Slovenskej republiky Jozefa Tisa. Jozef Tiso bol kňaz a politik, ktorý celý svoj život zasvätil slovenskému národu a ochrane slovenských práv.
Tak ako v minulosti počas vlády Komunistickej strany Československa, tak aj dnes v čase globalizácie sa nám niektorí ľudia snažia nahovoriť, že Jozef Tiso bol fašista, kolaborant a podobne. V čom spočíva veľkosť a sila osobnosti pána prezidenta?
Na jar v roku 1939, keď sa lámal nad Slovenskom chlieb bol Jozef Tiso pozvaný do Berlína na návštevu k Hitlerovi. Nacistickí pohlavári vyvíjali tlak na Tisa, aby z Berlína vyhlásil slovenskú štátnosť. Tiso to však odmietol urobiť a Hitlerovi povedal priamo do očí, že takýto krok môže odsúhlasiť iba Slovenský snem. Koľko politikov v tom období sa dokázalo postaviť Hitlerovi a povedať jasné nie?
V marci 1942 sa začali transporty slovenských židov. O niekoľko mesiacov, v októbri 1942 boli transporty zastavené a obnovili sa až po potlačení SNP, teda v čase, kedy na Slovensku už vládli Nemci. Transporty židov boli zastavené na základe rozhodnutia prezidenta Tisa hneď ako sa dozvedel, čo sa so slovenskými židmi v táboroch skutočne deje. Keď sa predstavitelia slovenských židov dozvedeli, že po týchto udalostiach chce Tiso odstúpiť z funkcie prezidenta SR, prišli za ním traja predstavitelia slovenských židov a žiadali ho, aby neodstúpil z funkcie prezidenta štátu, lebo po ňom by sa s najväčšou pravdepodobnosťou prezidentom stal Tuka a to by bol koniec slovenských židov. Jozef Tiso aj na naliehanie predstaviteľov slovenských židov zostal vo funkcii. Tak prečo dnešní vykladači morálky a pravdy nehovoria aj o tom, že transporty slovenských židov boli zastavené počas prezidentovania Jozefa Tisa a že Tiso chcel v tom období z funkcie odstúpiť a stále len tvrdia, že transporty začali počas jeho prezidentovania?
Po potlačení SNP prezident Tiso vyznamenával nemeckých vojakov v Banskej Bystrici. To je historická pravda. Ale opäť nám ju dnešní vykladači morálky a pravdy deformujú tým, že zamlčujú druhú časť tejto historickej pravdy a to, že ak by Tiso nevyznamenal nemeckých vojakov, Nemci by zrovnali Banskú Bystricu, Zvolen a Brezno so zemou. Tiso vyhlásil: „Ďakujem Bohu, lebo tými pár plieškami umožnil zachrániť životy a hodnoty, na vytvorenie ktorých sa trápili generácie, a ak by boli zničené, na ich náhradu by sa museli trápiť ďalšie generácie. Mám čisté svedomie a som v duši rád, lebo sa mi podarilo zachrániť od zbombardovania a zničenia Zvolen, Banskú Bystricu a Brezno, oslobodiť 300 ľudí od zastrelenia a zabrániť odtransportovaniu 15 000 povstalcov.“
Prečo dnešní vykladači morálky a pravdy už nehovoria o tom, že za prvej SR sa vybudovalo množstvo ciest, škôl a závodov a že slovenská ekonomika bola na vtedajšie pomery stabilná a úspešná? Prečo nehovoria a nepíšu o statočnom a odvážnom postoji Jozefa Tisa bez ktorého by sa po smrti otca národa Andreja Hlinku náš národ rozdelil medzi susedné štáty a náš národ by zanikol? Komu prospieva zahmlievanie a zamlčovanie slovenskej histórie?
Práca a obeta pána prezidenta si zaslúži naše poďakovanie a preto ja Róbert Švec, členovia a sympatizanti Slovenského Hnutia Obrody položíme 13. októbra 2007 k soche pána prezidenta v Panteóne slovenských dejateľov v Čakajovciach veľký veniec v národných farbách ako prejav úcty a vďaky. Pevne verím, že nás podporia aj ostatní statoční Slováci a Slovenky a z Čakajoviec sa rozletí do celého Slovenska odkaz, že žijú ešte ľudia, ktorí majú pevný chrbát a nedopustia hanobenie slovenských dejín a významných osobností!
Mgr. Róbert Švec, predseda SHO
-
pinacolada
Guru wannabe
- Príspevky: 2475
- Registrovaný: 13 júl 2006, 21:36
- Bydlisko: východoslovensko
- Kontaktovať používateľa:
a co mal robit?keby osral hitlera tak by nas madari roztrhali,keby bol na strane s rusmi tak by nas nemci rozjebali ako prvych,myslim ako slovakov.ved pozri sa ako to bolo v cesku.slovaci sa mali podstatne lepsie,dokonca lepsie ako vacsina europskych krajin.myslim ze slovensko ako stat prezilo vojnu relativne dobre.islo s prudomZajačik napísal:Bol Kňazom a išiel ruku v ruke s Hitlerom. Nepáčili sa mi jeho spôsoby, ale či mal byť popravený neviem.
keby sa česi nepokakali a pekne bojovali možno by to vyzeralo inak... mali na to podmienky - bojové bunkre v pohraničí - a aj sľúbenú pomoc od rusov... ale oni sa radšej pekne vzdali nemcom... no a nas si aj tak roztrhali maďari a poliaci a z toho torza vznikol slovenský štát... navyše pri odsune slovenských židov do koncentračných táborov na nás neboli vyvíjané nejaké veľké tlaky zo strany nemecka... určite nie v tej dobe keď sa uskutočnili... dokonca nemci museli slovenskú vládu trošku krotiť, keďže nemali ešte kapacity na príchod všetkých sk židov... navyše sme boli prvá neokupovaná krajina, ktorá nemcom svojich židov vydala... tiso a jeho vláda si možno nezaslúžili smrť (ja som totiž proti trestu smrti), ale určite si zaslúžili jáchimové bane a rovno non-stop prácu v nich za to čo robili...pinacolada napísal:a co mal robit?keby osral hitlera tak by nas madari roztrhali,keby bol na strane s rusmi tak by nas nemci rozjebali ako prvych,myslim ako slovakov.ved pozri sa ako to bolo v cesku.slovaci sa mali podstatne lepsie,dokonca lepsie ako vacsina europskych krajin.myslim ze slovensko ako stat prezilo vojnu relativne dobre.islo s prudom
Sanca ze by dokozali bojovat proti dobre vyzbrojenej nemckej armade bola takmer nulova.bax napísal:keby sa česi nepokakali a pekne bojovali možno by to vyzeralo inak... mali na to podmienky - bojové bunkre v pohraničí - a aj sľúbenú pomoc od rusov
Celkovo k zbytku k tvojmu vyjadreniu mozem povedat asi tolko ze precitaj si moj predposledny post resp citaciu ktoru som tam uviedol.
hmm... fakt si myslíš, že chcel židom pomôcť?... sakra, prečo potom z jeho úst vyšiel napr. výrok:kali520 napísal:Sanca ze by dokozali bojovat proti dobre vyzbrojenej nemckej armade bola takmer nulova.
Celkovo k zbytku k tvojmu vyjadreniu mozem povedat asi tolko ze precitaj si moj predposledny post resp citaciu ktoru som tam uviedol.
kua... on im fak chcel pomôcť....Vraj, či je to kresťanské, čo sa robí so Židmi. Je to ľudské? Nie je to rabovka?... Ja sa pýtam, je to kresťanské, keď sa národ chce zbaviť svojho večného nepriateľa? ... že Slovákovi židovský živel ohrozoval život, o tom nikoho netreba presviedčať. Bolo by to vyzeralo ešte horšie, keby sme sa neboli od nich včas očistili. A urobili sme tak podľa príkazu Božieho: Slovák, zhoď, zbav sa svojho škodcu.
btw... k tým čechom... áno šanca bola nulová... ale chvíľu by ich česi udržali... a možno by to stačilo do doby, keď by dorazili rusi...
-
pinacolada
Guru wannabe
- Príspevky: 2475
- Registrovaný: 13 júl 2006, 21:36
- Bydlisko: východoslovensko
- Kontaktovať používateľa:
nj... tak too máš pravdu... ale aspoň by sme jasne vyjadrili nesúhlasný postoj... nemuseli sme si zachraňovať meno počas snp... ale jj... máš pravdu...pinacolada napísal:no ide o to ci by skutocne dorazilia aj keby tak by sa ocitlo csr v strede warzony najvacsej vojny v hsitorii
btw.... warzona... to znie viac warezácky ako vojnovo
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
ja by som si dovolil nesuhlasit. hitler mal obrovsky respekt z CSR. v CSR uz dlho posobila nacisticka strana SDP. ta sa dokonca pokusila o statny prevrat v septembri r. 1938. tento pokus bol krvavo potlaceni. predsedom strany bol Konrad Henlein, osobne dosadení hitlerom. bolo vyhlasene stanne pravo. strana bola zrusena a Konrad Henlein, so stiahnutym vocasem zdrhol do nemecka.kali520 napísal:Sanca ze by dokazali bojovat proti dobre vyzbrojenej nemeckej armade bola takmer nulova.
ciastocna mobilizacia bola v CSR vyhlasena uz 20. maja 1938. uplna mobilizacia 23.9.1938. CSR sa pripravovalo na vojnu. bola to jedina krajina v europe v tom case, ktora bola schopna takmer okamzite vstupit do vojny a nemala respekt pred hitlerovym nemeckom.
do CSR bol vyslani dokonca britsky pozorovatel, Lord Walter Runciman. pokusal sa o dohodu medzi SDP a CS vladou. po septembrovych udalostiach mu doslo, ze tam je zbytocne.
po spominanom pokuse o prevrat sa briti snazili situaciu riesit mierovou cestou, vsak viete ako (sráči). do nemecka prisiel britsky premier Chamberlain, aby sa s hitlerom dohodol
neuspel.po mobilizacii v CSR dokonca briti a francuzi vyvijali natlak na CSR, aby odstupila pohranicne uzemia nemecku. taktiez neuspesne. 28.9. dokonca hitler pohrozil vojnou. to uz mali briti a frantikovia v gatiach, cesi a slovaci, nie!!! hitler urobil bu-bu-bu a den nato 29.-30.9. sa uz podpisovala zmluva o nas, bez nas.
toto su historicke fakty. teraz moj subjektivny nazor.
1. preco hitler toto vsetko podnikal v septembri 1938, ked z 15. na 16.3.1939 zabral cele uzemie ceskej republiky?
2. vyhradne sa mu jednalo o kontrolu nad nepristupnym terenom.
3. bolo politicky a takticky vyhodne ziskat kontrolu nad pohranicim uz na jesen r. 1938, lebo nenapadol by CSR pred zaciatkom, alebo pocas zimy. aj do polska prisiel 1.9.1939.
4. patrili sme ekonomicky medzi najvyspelejsie staty sveta.
5. toto by nebola bitka na konoch, proti tankom, ako to bolo v pripade polska. CS armada uz v tom case disponovala lahkymi tankami LT-35 a 38. ale o tom pisem v inej teme.
6. hitler nemal zmluvu so stalinom o napadnuti CSR.
to co tvrdim ja, je na mile vzdialene od vasej tzv. nulovej sance. ja to vidim 50:50. boli by sme schopni dlhe mesiace udrzat nemecku armadu na nemeckom uzemi. zostala by iba jedna otazka: kedy by nam ti sraci zo zbytku europy prisli na pomoc?
ano, je pravdepodobne, ze cim dlhsie by trvala vojna medzi CSR a nemeckom, tym viac by klesali nase sance na uspech v tomto boji. ale dokazali by sme svetu, ze aj ked za nemeckou armadou stal boh, nie su neporazitelni.
dalej si dovolim tvrdit, ze ak by vypukla tato bitka, vojna by v europe netrvala do maja 1945. v pohranici by zomierali nemci po tisicoch a nemecke tanky by sa menili na kopu nepouzitelneho zelezneho srotu.
ale ako vacsina z vas tu vie, nebolo v zaujme tzv. zapadnych demokracii a bolsevickeho sovietu, prist o tak lukrativny biznis, ako je takmer 6 rokov trvajuca vojna, a znicenie dvoch vzrastajucich ekonomik (nemecko a CSR). a uz vobec nie fakt, ze hitlera by boli schopne pozastavit dva male slovanske narody zo stredu europy.
Krija 50:50 je tiez trochu odvazne tvrdit, mozno s tou 0 sancou som to prehnal ale aj napriek tomu co si napisal by sa CSR nedokazala dlhsie branit ako 2 az 3 mesiace. Vid aj francuzko malo dobre vyzbrojenu armadu a ktomu este aj Maghinotovu liniu a behom mesiaca aj pol kapitulovali.
Mohli jsme se v roce 1938 bránit?
Často se diskutuje o tom, co by nastalo, kdyby Československo 30. září 1938 nepřijalo diktát velmocí z Mnichova a vojensky se bránilo následnému německému útoku. Bohužel v diskuzi často zaznívá mnoho nepodložených klišé a argumentů, které nemají reálný základ.
Připravenost k boji
Často se připomíná, jak celý český národ byl připraven se zbraní v ruce bránit svou vlast, o čemž svědčí i skvěle provedená mobilizace. Ano, tato je věta je pravdivá, skutečně téměř celý český národ byl připraven a s vysokou morálkou provedl mobilizaci. Jenomže Československo nebyl jen český národ. V třinácti a půl milionovém státě žilo kromě sedmi milionů Čechů ještě 3,5 milionů Němců, půl milionu Maďarů, několik set tisíc Poláků. A nesmíme zapomínat na dva a půl milionu Slováků, které do českého národa započítávat nemůžeme.
Jak nastoupili svou mobilizační povinnost občané těchto národností? V oblastech obývaných sudetskými Němci byla poměrně vysoká neúčast a podobně to bylo v maďarských oblastech jižního Slovenska. Zde by možná bylo na místě připomenout, že ve válečných podmínkách za takovéto porušení občanských povinností následoval velmi tvrdý trest.
S takovouto pátou kolonou v zádech by byla obrana republiky jistě velmi obtížná.
Vynikající pásmo pevností
Druhým argumentem zastánců obrany je údajné skvělé pevnostní obranné pásmo. Ano je pravda, že naše pevnosti byly velmi kvalitní a dokončené úseky slibovaly skutečně dobré možnosti obrany. Pokusy německé armády po obsazení pohraničí ukázaly, že by byly těžkým oříškem. Jsou tu ale opět mnohá "ale". V září 1938 nebylo obranné pásmo zdaleka dokončeno. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 se dále prodloužila hranice s Německem a právě na této jižní hranici byla pevnostní linie nejslabší.
Druhým "ale" je útočná doktrína wehrmachtu, která se příliš neslučovala s postupným dobýváním pevností ve francouzském stylu. Útočné klíny by prorazily nejslaběji opevněnými oblastmi a pronikly hluboko do vnitrozemí, čímž by se další obrana pevností stala bezpředmětnou.
Třetím "ale" je skutečnost, že pevnosti byly umístěny v oblastech, kde mělo naprostou převahu nepřátelské německé obyvatelstvo. Osádky by jistě musely čelit mnohým diverzním a sabotážním útokům.
Skvělá výzbroj naší armády
Ano, naše armáda byla naším průmyslem velmi dobře vyzbrojena. Škodovy závody a ČKD patřily k největším zbrojovkám v Evropě. V oblasti vyzbrojení pěchoty jsme na tom byli výborně. Co se týká tankového vojska, naše LT vz. 34, LT vz. 35 a LT vz. 38 se mohly směle měřit s tehdejšími německými Panzery I a II (kvalitnějších PzKpfw III a IV měli Němci v té době velmi málo). Jenomže LT vz. 38 ještě nebyl v září 1938 v naší armádě ve standardní výzbroji. Ne zcela dobrá byla situace v letectvu, kde jsme se s převahou zastaralých dvouplošníků nemohli s německou luftwaffe měřit. A jak známo právě letectvo tvořilo velmi důležitou součást doktríny blitzkriegu.
Spojenci by nám pomohli
Tento argument je samozřejmě naprosto pochybený. Anglie s Francií si nad námi v Mnichově umyly ruce a pomoc od nich jsme nemohli očekávat. Anglická a francouzská veřejnost jásala nad záchranou mírou, čemuž se nelze příliš divit. Komu by se chtělo znovu do války. Za minulého režimu se stále opakovalo, že jediný Sovětský svaz nám byl ochoten pomoci. Ovšem ani to není úplná pravda. Už pouhý pohled na mapu nám prozradí, že přesun sovětských vojsk na naše území by vyžadoval souhlas Polska nebo Rumunska, což bylo velmi problematické.
Dalším závažným momentem byl fakt, že čs.-sovětská smlouva vázala sovětskou pomoc na pomoc francouzskou. Na postoj Francie se také SSSR vždy odvolával: "ano, jsme ochotni pomoci, ale až po Francii, jak je to ve smlouvě".
A byl vůbec SSSR ochoten nám nezištně pomoci? Dá se o tom s úspěchem pochybovat. Události z roku 1939 nám ukazují pravou tvář sovětské politiky. Navíc taková pomoc by mohla zůstat i na "věčné časy" z čehož mělo mnoho našich politiků včetně Beneše strach. Známý je výrok jednoho z členů agrární strany: "Když přijde Hitler tak mi tuhle stovku nechá, když přijde Stalin tak mi ji sebere...". I přes tyto obavy se Beneš ještě 30. září dotazoval sovětského vyslance, zda je SSSR ochoten nám pomoci. Odpovědi se mu dostalo záměrně až po vládním rozhodnutí o přijetí mnichovské dohody.
Nezapomínejme na Polsko a Maďarsko
Další mnohdy v pozadí zastrčenou skutečností je postoj Polska a Maďarska v případném konfliktu. Byl to právě postoj Polska, které svým ultimátem za vydání Těšínska zasadilo poslední ránu nadějím našeho hlavního štábu. A že by se k dělení kořisti připojilo i Maďarsko je myslím také jasné.
Když to shrneme
stát s neuvěřitelně nevýhodnou polohou, obklopený po celé hranici (kromě krátkého úseku s Rumunskem) nepřátelskými státy
nedokončenost obranné linie, slabé letectvo...
několik milionů obyvatel státu tvořilo potenciální pátou kolonu
nereálnost pomoci od jiných mocností
Nelze se divit obtížnosti rozhodování, které plnou vahou dopadlo na Edvarda Beneše. Nemám rád rázné odsudky jeho rozhodnutí. Beneš podle svého úsudku vybral nejmenší zlo, i přes protesty mnohých vojenských i politických činitelů. Ale on měl v rukou největší odpovědnost za osud národa. V další fázi války prokázal tím, že se ujal vedení odboje, že nebyl žádný zbabělec, zaprodanec nebo jak se mu ještě nadávalo. Ovšem mnichovský syndrom na něj dopadl plnou vahou a nikdy z jeho stínu už nevystoupil, což se projevilo na některých jeho dalších nešťastných rozhodnutích (vázanost na SSSR apod.)
Na zaver uvediem
Smernice pre plan Zeleny
Mohli jsme se v roce 1938 bránit?
Často se diskutuje o tom, co by nastalo, kdyby Československo 30. září 1938 nepřijalo diktát velmocí z Mnichova a vojensky se bránilo následnému německému útoku. Bohužel v diskuzi často zaznívá mnoho nepodložených klišé a argumentů, které nemají reálný základ.
Připravenost k boji
Často se připomíná, jak celý český národ byl připraven se zbraní v ruce bránit svou vlast, o čemž svědčí i skvěle provedená mobilizace. Ano, tato je věta je pravdivá, skutečně téměř celý český národ byl připraven a s vysokou morálkou provedl mobilizaci. Jenomže Československo nebyl jen český národ. V třinácti a půl milionovém státě žilo kromě sedmi milionů Čechů ještě 3,5 milionů Němců, půl milionu Maďarů, několik set tisíc Poláků. A nesmíme zapomínat na dva a půl milionu Slováků, které do českého národa započítávat nemůžeme.
Jak nastoupili svou mobilizační povinnost občané těchto národností? V oblastech obývaných sudetskými Němci byla poměrně vysoká neúčast a podobně to bylo v maďarských oblastech jižního Slovenska. Zde by možná bylo na místě připomenout, že ve válečných podmínkách za takovéto porušení občanských povinností následoval velmi tvrdý trest.
S takovouto pátou kolonou v zádech by byla obrana republiky jistě velmi obtížná.
Vynikající pásmo pevností
Druhým argumentem zastánců obrany je údajné skvělé pevnostní obranné pásmo. Ano je pravda, že naše pevnosti byly velmi kvalitní a dokončené úseky slibovaly skutečně dobré možnosti obrany. Pokusy německé armády po obsazení pohraničí ukázaly, že by byly těžkým oříškem. Jsou tu ale opět mnohá "ale". V září 1938 nebylo obranné pásmo zdaleka dokončeno. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 se dále prodloužila hranice s Německem a právě na této jižní hranici byla pevnostní linie nejslabší.
Druhým "ale" je útočná doktrína wehrmachtu, která se příliš neslučovala s postupným dobýváním pevností ve francouzském stylu. Útočné klíny by prorazily nejslaběji opevněnými oblastmi a pronikly hluboko do vnitrozemí, čímž by se další obrana pevností stala bezpředmětnou.
Třetím "ale" je skutečnost, že pevnosti byly umístěny v oblastech, kde mělo naprostou převahu nepřátelské německé obyvatelstvo. Osádky by jistě musely čelit mnohým diverzním a sabotážním útokům.
Skvělá výzbroj naší armády
Ano, naše armáda byla naším průmyslem velmi dobře vyzbrojena. Škodovy závody a ČKD patřily k největším zbrojovkám v Evropě. V oblasti vyzbrojení pěchoty jsme na tom byli výborně. Co se týká tankového vojska, naše LT vz. 34, LT vz. 35 a LT vz. 38 se mohly směle měřit s tehdejšími německými Panzery I a II (kvalitnějších PzKpfw III a IV měli Němci v té době velmi málo). Jenomže LT vz. 38 ještě nebyl v září 1938 v naší armádě ve standardní výzbroji. Ne zcela dobrá byla situace v letectvu, kde jsme se s převahou zastaralých dvouplošníků nemohli s německou luftwaffe měřit. A jak známo právě letectvo tvořilo velmi důležitou součást doktríny blitzkriegu.
Spojenci by nám pomohli
Tento argument je samozřejmě naprosto pochybený. Anglie s Francií si nad námi v Mnichově umyly ruce a pomoc od nich jsme nemohli očekávat. Anglická a francouzská veřejnost jásala nad záchranou mírou, čemuž se nelze příliš divit. Komu by se chtělo znovu do války. Za minulého režimu se stále opakovalo, že jediný Sovětský svaz nám byl ochoten pomoci. Ovšem ani to není úplná pravda. Už pouhý pohled na mapu nám prozradí, že přesun sovětských vojsk na naše území by vyžadoval souhlas Polska nebo Rumunska, což bylo velmi problematické.
Dalším závažným momentem byl fakt, že čs.-sovětská smlouva vázala sovětskou pomoc na pomoc francouzskou. Na postoj Francie se také SSSR vždy odvolával: "ano, jsme ochotni pomoci, ale až po Francii, jak je to ve smlouvě".
A byl vůbec SSSR ochoten nám nezištně pomoci? Dá se o tom s úspěchem pochybovat. Události z roku 1939 nám ukazují pravou tvář sovětské politiky. Navíc taková pomoc by mohla zůstat i na "věčné časy" z čehož mělo mnoho našich politiků včetně Beneše strach. Známý je výrok jednoho z členů agrární strany: "Když přijde Hitler tak mi tuhle stovku nechá, když přijde Stalin tak mi ji sebere...". I přes tyto obavy se Beneš ještě 30. září dotazoval sovětského vyslance, zda je SSSR ochoten nám pomoci. Odpovědi se mu dostalo záměrně až po vládním rozhodnutí o přijetí mnichovské dohody.
Nezapomínejme na Polsko a Maďarsko
Další mnohdy v pozadí zastrčenou skutečností je postoj Polska a Maďarska v případném konfliktu. Byl to právě postoj Polska, které svým ultimátem za vydání Těšínska zasadilo poslední ránu nadějím našeho hlavního štábu. A že by se k dělení kořisti připojilo i Maďarsko je myslím také jasné.
Když to shrneme
stát s neuvěřitelně nevýhodnou polohou, obklopený po celé hranici (kromě krátkého úseku s Rumunskem) nepřátelskými státy
nedokončenost obranné linie, slabé letectvo...
několik milionů obyvatel státu tvořilo potenciální pátou kolonu
nereálnost pomoci od jiných mocností
Nelze se divit obtížnosti rozhodování, které plnou vahou dopadlo na Edvarda Beneše. Nemám rád rázné odsudky jeho rozhodnutí. Beneš podle svého úsudku vybral nejmenší zlo, i přes protesty mnohých vojenských i politických činitelů. Ale on měl v rukou největší odpovědnost za osud národa. V další fázi války prokázal tím, že se ujal vedení odboje, že nebyl žádný zbabělec, zaprodanec nebo jak se mu ještě nadávalo. Ovšem mnichovský syndrom na něj dopadl plnou vahou a nikdy z jeho stínu už nevystoupil, což se projevilo na některých jeho dalších nešťastných rozhodnutích (vázanost na SSSR apod.)
Na zaver uvediem
Smernice pre plan Zeleny
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
kali520, toto vsetko som vedel, ale autor tych par riadkov pozabudol na jeden podstatny fakt. a tym je datum. nemecko 28.9.1938, nebolo tym istym nemeckom, ako 1.9.1939!!!
este aj 1.9.1939 mali nemci slabe zapadne prihranicne pasmo. to znamena, ze este pred cca jednym rokom bolo este slabsie. ako vies, briti a francuzi im vyhlasili vojnu 3.9.1939, ale nemecko aj tak nenapadli. a o tejto nemeckej slabine vedeli!!! nie nadarmo sa tomu hovori: sediaca vojna.
teraz si skus predstavit, co by sa stalo ak by nesuhlasili s hitlerovou poziadavkou o vydanie pohranicia. aby si hitler dostál svojho slova, donutili by ho vstupit do vojny o rok skor a nepripraveneho. na hraniciach s CSR by dostal cervenu a zo zapadu by ho zacali steklit briti a francuzi. koniec druhej svetovej vojny odhadujem na rok 1940
.
este aj 1.9.1939 mali nemci slabe zapadne prihranicne pasmo. to znamena, ze este pred cca jednym rokom bolo este slabsie. ako vies, briti a francuzi im vyhlasili vojnu 3.9.1939, ale nemecko aj tak nenapadli. a o tejto nemeckej slabine vedeli!!! nie nadarmo sa tomu hovori: sediaca vojna.
teraz si skus predstavit, co by sa stalo ak by nesuhlasili s hitlerovou poziadavkou o vydanie pohranicia. aby si hitler dostál svojho slova, donutili by ho vstupit do vojny o rok skor a nepripraveneho. na hraniciach s CSR by dostal cervenu a zo zapadu by ho zacali steklit briti a francuzi. koniec druhej svetovej vojny odhadujem na rok 1940
.-
pinacolada
Guru wannabe
- Príspevky: 2475
- Registrovaný: 13 júl 2006, 21:36
- Bydlisko: východoslovensko
- Kontaktovať používateľa:
