Rok od ruské invaze na Ukrajinu jsme opět svědky masivních bojů. Zejména na donbaské frontě se okupanti snaží o průlom, a zaznamenali dokonce dílčí úspěchy. Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý však soudí, že déle než do léta tato „horká“ fáze války trvat nebude. Rusové podle něj prohrají tak jako tak – buďto přímo na bojišti, nebo kvůli masivním dopadům na svou ekonomiku.

Lidovky.cz: Jak je to s ruskou ofenzivou? Probíhá, nebo neprobíhá?
Myslím, že už začala. Pro tu úvodní fázi je typické, že Rusové používají masivní svazky na hlavních útočných směrech. A rovněž je příznačné, že se rozjíždí velmi těžkopádně. Rusové ve své podstatě nezměnili způsob vedení boje od toho, co jsme viděli za druhé světové války nebo za studené války.

Jedná se o masivní útoky obrněnými svazky, jež jsou ale v mnoha případech špatně koordinované. Neproměnil se jim řádně ani velitelský sbor, byť musíme připustit, že nějaký pokrok během té první fáze války už udělal.

Lidovky.cz: Které jsou ty hlavní útočné směry?
V první řadě je to oblast Bachmutu, kde Rusové udělali asi největší pokrok. Město obchází ze severu i z jihu. Někdy se říká, že je to město strategicky nevýznamné, ale to není úplně pravda. Kontroluje důležitou silnici, která protíná Donbas z jihu na sever směrem na Slavjansk. Kdyby ho Rusové dobyli, otevře se jim navíc cesta na západ směrem na Záporoží.

Dále je to ten směr severovýchodní, pro jednoduchost můžeme říkat charkovský. I tam Rusové udělali nějaký pokrok, bavíme se ale o řádu několika kilometrů. Hlavní boje probíhají okolo města Kreminna. Na jihu útočí na Vuhledar, ale tam se jim zatím podle všeho nedaří.

Lidovky.cz: Co na to Ukrajinci?

Pokud se jim podaří stáhnout na předem připravené obranné pozice, které věřím, že mají, je tu slušná šance, že tu ofenzivu zbrzdí, nebo dokonce zastaví. Hlavní roli tady sehraje, jak velké mají zásoby zbraní a munice, což se nám v současnosti špatně odhaduje.

Lidovky.cz: Mluvíte o nedostatcích ruského velitelského sboru. Kdo té „speciální operaci“ vlastně momentálně velí?
Generál Surovikin byl podle všeho odvelen na ten jižní operační směr – k Vuhledaru a případně dál směrem na Cherson. On to tam řídil už dříve, takže to není nic až tak nového. Novým velitelem operace byl jmenován generál Gerasimov, což bych ale neinterpretoval jako Surovikinovo odstranění.

Spíš je to ten typický sovětský systém managementu – když se něco nedaří, pošle se tam nadřízený. My bychom to asi dělali spíš opačně a pokoušeli se dělat změny na nižších pozicích, ale takhle oni to prostě mají nastavené.

Lidovky.cz: Spekulovalo se o tom, že Surovikinovo převelení mělo něco společného s poklesem obliby jeho patrona Jevgenije Prigožina. Co vy na to?
Nemyslím si to – takhle to ve válce nefunguje. Všechny ty řevnivosti a rivality, které mezi jednotlivými aktéry jsou, se zpravidla projeví až potom – až skončí boje. Zatím se vše podřizuje bojové efektivitě.

Co se týče osoby Prigožina, s jeho hodnocením bych počkal. Objevily se zprávy, že mají být jeho wagnerovci stahováni z boje, ale to se v posledních dnech jeví jako nepodložené. Zaznamenali masivní ztráty, a jejich taktické přeskupení je tedy logické. Vůbec to nemusí znamenat konec jejich působení ve válce, právě naopak.

Nesmíme zapomínat, že Prigožin má značnou ekonomickou sílu, a jeho postavení proto nemusí být tak zranitelné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Lidovky.cz: Co Ukrajince nejvíc odlišuje od Rusů?
Je to ten nový systém válčení. Ukrajincům se podařilo provést přebudování svých ozbrojených sil a změnit vojenskou doktrínu. Spoléhají se na vysoce přesné zbraně, kterých díky tomu nepotřebují tolik jako Rusové.

To neznamená, že by v tomto směru ruská strana byla úplně neschopná, nějaký pokrok taky udělala. Příznačné je například prakticky vymizení dronu Bayraktar z bojiště – Rusové očividně na poli protiletecké obrany udělali obrovský posun. Vychází to i ze společného původu těch armád. Sovětské ozbrojené síly byly vždycky na poli radioelektronického boje silné, podobně jako armáda československá mimochodem.

Lidovky.cz: Za týden tu máme výročí invaze z 24. února. Měli bychom čekat nějaký velký ruský demonstrativní útok, jak avizovali Britové?
Nikdy neříkej nikdy. Připadá mi to ale krajně nepravděpodobné – naprosto by přišli o moment překvapení. To ale neznamená, že jejich snaha o průlom nebude pokračovat. Podle některých údajů už mají na místě asi 300 tisíc vojáků a 1800 tanků, jež mají nyní za cíl porazit ukrajinské prvosledové jednotky.

Tu ofenzivu každopádně musí dokončit do okamžiku, než se bude chýlit ke konci zima a přijde pověstné bahno. Ono se to sice s tou rasputicou (ruský termín pro jarní bláto, které znesnadňuje dopravu – pozn. red.) občas přehání, ale je pravdou, že pro takhle rozsáhlou operaci obrněnými jednotkami je to problém.

Lidovky.cz: Co západní technika? Stihne dorazit včas, aby Rusy odstrašila?
Je to samozřejmě další argument pro zimní ofenzivu. Až Ukrajinci dostanou pokročilou techniku a budou ji schopni koncentrovat v dostatečných počtech, bude to pro Rusy problém. Nebavíme se o jednotlivých kusech, ale momentu, kdy budou schopni shromáždit jednotlivé dodávky tanků z Německa, Dánska, Španělska a tak dále.

Lidovky.cz: Jsou západní tanky opravdu o tolik lepší než tanky sovětské konstrukce, které používají Rusové i Ukrajinci?
Sovětské tanky mají jednu zásadní konstrukční chybu. Mají tříčlennou osádku, která sedí na samospalitelné munici. V momentu probití tanku a zásahu této munice dochází nejen k okamžité smrti osádky, ale velmi často také k explozi celého tanku. To jsou ty obrázky celých utržených věží a podobně, které jsme od začátku války viděli mnohokrát.

Na druhé straně rozdíly v některých technických parametrech, jako je přesnost zaměřování, by tak velkou roli sehrát nemusely. Na Ukrajině jsme zatím neviděli typické tankové bitvy jako za druhé světové války nebo třeba i v novějších konfliktech na Blízkém východě.

Rozhodující za mě je, že Rusové dosud nepoužívají elektronický systém ochrany tanků, byť je v minulosti prezentovali jako velmi výkonné.

Lidovky.cz: Jak jsou na tom německé leopardy, o kterých se nejvíc mluví?
S hodnocením leopardů bych ještě počkal. Důvodem je, že na rozdíl od amerických abramsů nebo britských challengerů se zatím nezúčastnily ostrých, intenzivních bojů. Jedinou výjimku tvoří nasazení starších strojů Leopard 1A4 Tureckem v syrské občanské válce. Tam se ale bojovníkům Islámského státu poměrně rychle podařilo odhalit jejich slabinu a asi deset jich vyřadit.

Lidovky.cz: Kde ta slabina je?
V zadní polosféře.

Lidovky.cz: Má tam slabší pancéřování?
Ano, a k tomu ještě některé konstrukční nedokonalosti. To je ale mimochodem běžné u většiny techniky – předpokládá se, že tank je ohrožován pěchotou nebo protitankovou obranou primárně v přední polosféře – lidově řečeno zepředu.

Lidovky.cz: Takže díru do světa na Ukrajině nejspíš neudělá?
Teoreticky by měl být lepší než sovětské tanky T-72 ve svých různých variantách a zhruba srovnatelný s tankem T-90. Připomínám ale, že se bavíme o novějších typech leopardů, nikoli o strojích L1A5, kterých Němci nedávno slíbili Kyjevu poslat 178. To jsou totiž tanky z roku 1965.

Lidovky.cz: Vzmůžou se s touto výzbrojí Ukrajinci už na jaře na rozsáhlou protiofenzivu, jak tvrdí americký ministr obrany Austin?
Myslím, že tvrzení pana ministra Austina o začátku protiofenzivy v březnu je předčasné. Já to vidím nejdříve na duben, nebo spíš květen. Oni do té doby ostatně Ukrajinci tu výzbroj nejspíš ani nebudou mít – je polovina února a zatím tam není nic. Pozdější začátek dává smysl také kvůli faktoru počasí, o němž jsme se bavili. Březen bude přece jen ještě silně ovlivněn jarním táním a to je pro obrněné jednotky nevýhodné.

Lidovky.cz: Pojďme se posunout k výhledům. Jeden britský expert z King’s College London nedávno řekl, že válka může trvat dalších 40 až 60 let. Souhlasíte?
Jde o to, čemu tady říkáme válka. V takto intenzivní podobě ten konflikt nemůže trvat dlouho – jeden, maximálně dva roky. Osobně se domnívám, že letos v létě bude rozhodnuto. Vyčerpány budou obě strany, především však ukrajinská.

Ale to, že se ten konflikt nevyřeší a že přejde do zamrzlého stadia, to je možné. Viděli jsme to ostatně už po roce 2014, kdy probíhala první fáze války. Teď jde o to, co si pod tím představíme. Máme před sebou deset let vyjednávání? Válka mezi Severní a Jižní Koreou také ještě oficiálně neskončila.

Lidovky.cz: Říkáte, že Ukrajinci budou vyčerpanější…
Je to otázka personálu. Rusové mohou provést ještě minimálně jednu mobilizaci, Ukrajinci už nemají kde brát.

Lidovky.cz: Znamená to, že válku prohrají?
Nikoli nutně. Problém personálu může Kyjev vykompenzovat tím, že přezbrojí na novou techniku. Nebude potřebovat tolik dělostřeleckých útvarů, protože použije přesnější naváděnou munici. Vyšší efektivita jeho armády může nahradit nevýhodu na poli personálu – vidíme to už teď.

Lidovky.cz: Jak to tedy – lidově řečeno – celé skončí?
Každý národ, který jde do války, si musí udělat vyhodnocení, do jaké míry se vyplatí do konfliktu investovat. Kolik dát do zbrojního průmyslu; kolik vůbec může jejich společnost akceptovat ztrát a tak dále. Může se to stát i Rusům, že si najednou spočítají, že účelnost „speciální operace“ se vytratila. Obecně řečeno Rusové prohrají vždycky. Ať už se bavíme jen o bojové fázi, nebo o té politické.

Válka je ostatně pokračováním politiky jinými prostředky, jak řekl Clausewitz. My jsme podobnou debatu vedli v roce 1938 a potom znovu v roce 1968 – a v obou případech jsme si spočítali, že se nám to nevyplatí. Ukrajinci do toho šli. Nevíme ale, zda podobný kalkul neprovedli i oni – zda i oni nemají nějakou červenou linii, za kterou už by nešli.

Lidovky.cz: Co kdyby se jim třeba otevřela cesta ke znovudobytí Krymu? Stálo by jim to za masivní ztráty?
Myslím, že Krym by byl zcela kritický okamžik, kde by se muselo opravdu velmi pečlivě zvažovat jak dál. Ztrátu Záporoží nebo donbaských republik by Rusové jistě snesli, ale u Krymu už to tak jisté není. Věřím, že by použili všechny prostředky k jeho udržení.

Lidovky.cz: Když říkáte „všechny prostředky“, máte skutečně na mysli všechny? Včetně taktických jaderných zbraní?
Dovedu si představit i demonstrativní jaderný výbuch – třeba nad Černým mořem nebo nad nějakou neobydlenou oblastí Ukrajiny. Nikoli zaútočit touto formou na vojsko, ale poslat varování: je tu něco, zač jsme ochotni obětovat všechno.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/rozhovor-g ... elka-fotka