krija napísal:tomasito odcituj slayovi to co si napisal v diskusii k predmetnemu clanku na strankach sme. snad to konecne pochopi .

mastermind napísal:Suhlasim, na veciach na ktorych spolupracuje tolko ludi, je dost nepravdepodobne, ze by sa prehliadla takato drobnost. No ked uz tu odsudzujeme jednu stranu barikady preco sa nepozriet aj na druhu? Alebo zeby to co podsunul Paska prezidentovi vo forme zakona o socialnom poisteni bola nahoda? Ved nahody predsa neexistuju...

krija napísal:aby vas tam nebolo znova iba 100 smk do ulic s sdku nejde

Do ulic? A kto?

Vladimir Mecia si opat moze spokojne pomadlit ruky. Jeho koalicny partner Robert Fico totiz vpodstate pozehnal politiku jeho vlady, pocas torej sa udelovali hanebne amnestie, privatizaciou ruzkradala krajina a nas stat dostaval jeden demars za druhym, v ktorom nas upozornovali na velmi vazne porusovanie tych najzakladnejsich demokratickych principov. Slovensko bolo najma pre Meciarov styl politiky na dlhy cas odsunute na vedlajsiu kolaj pri rozsirovani Severoatlantickej aliancie a Europskej unie. Az potom, po porazke Vladimira Meciara, sa niekdajsia cierna ovca strednej Europy dostala tam, kde je dnes. Sme clenskou krajinou NATO i EU, o par dni definitivne padnu vsetky hranice okrem tej s Ukrajinou.
Akosi sme uz na to vsetko v euforii ocakavania krajsich zajtrajskov zabudli. Vladimir Meciar sa so svojim vtedajsim narodniarskym spoluputnikom Janom Slotom opat stal ctenym clenom vladnej koalicie, o ktorej jej sef Fico tak rad hovori, ze za pol druha roka toho spravila viac ako tie predchadzajuce za osem rokov. Tomuto vyhlaseniu sice nie kazdy celkom dobre rozumie, ved doposial tvrdil, ze predchadzajuca vlada za cely cas neurobila nic dobre a len skodila. Ak teda dnes hovori, ze jeho vlada stihla spravit za necele dva roky viac nez jeho prechodcovia za osem rokov, nie je to prenho prave najlepsia vizitka.

i-cube napísal:tento clanok v +7dni od luknara sa mi paci, prepisem kusok..
to len taka vsuvka

V tisku se v poslední době mluví o růstu ekonomiky. Měřítkem úspěchu ekonomiky HDP, neboli hrubý domácí produkt. Co tedy může udělat obyčejný občan pro růst HDP? Jak tedy můžeme pomáhat se zvyšováním HDP? Velmi hezky to vyjádřil český filosof Jan Keller : „To, co se děje dennodenně v domácnostech je jedna velká sabotáž tržní ekonomiky." Vždyť pokud by se manželé rozvedli, přestali hospodařit společně, úklid si objednali u příslušné firmy a obědvali každý ve své restauraci či bufetu, prosperita země, měřena standardními ekonomickými ukazateli, by jednoznačně vzrostla. Pokud by navíc nevychovávali ani své děti a svěřili je do péče dětského domova, vytvořili by nové pracovní příležitosti v sektoru služeb. Prosperita země by zase o něco vyskočila. Vždyť jen vzrůst rozvodovosti přináší Spojeným státům americkým ročně více tržních příležitostí, než kolik obstará celá ekonomika Haiti. Naštěstí pro ekonomy a jejich bilancování se Američané rozvádějí stále častěji a přibližně polovina dětí zde již vyrůstá v neúplných rodinách. Jejich rostoucí kriminalita pak vytváří další tržní šance. Americký sen se tak pozvolna naplňuje“. Velmi výhodné pro růst HDP jsou všelijaké katastrofy. Taková Katrin pozvedla HDP v USA o několik procent. I u nás povodně i vichřice zajišťují růst HDP. Díky za ně. Rovněž bychom neměli žehrat na hromadné havárie na D1. Slyšíte-li, že škody dosáhli dva miliony, radujte se – o tolik i stoupne HDP, neboť opravy těch vraků zvyšují HDP a co teprve, když si někdo koupí nový automobil ! Nemusíme litovat ani zraněných a mrtvých neboť lékaři, nemocnice i pohřební ústavy jsou významným přispěvovatelem do HDP a tím přispívají k růstu naší ekonomiky. I takový zloděj nebo lupič má velký význam pro tvorbu HDP. Zajišťuje platy policistů, advokátů, státních zástupců, soudců a dalších. Čím více zlodějů, tím více policistů, advokátů a soudců a tím pádem také větší HDP. Řekl bych, že tady se mnozí občané přímo vyznamenávají.

Když to nebude stačit, zapalte svůj dům, rozveďte se a stravujte se v restauracích - to vše zvýší HDP. Z toho všeho musí každého napadnout, zda je HDP opravdu měřítkem ekonomiky a jaký má vliv na blahobyt občanů. Nejlepším příkladem chybného výpočtu HDP je následující situace. Továrna vyrábí – roste HDP. Přitom znečišťuje životní prostředí, které se musí čistit – roste HDP. Znečišťuje vodu a my musíme kupovat drahou balenou vodu – roste HDP. Ze znečištěného životního prostředí onemocní lidé. Z jejich léčení roste HDP. A tak by mohlo vzniknout perpetum mobile, kdy škody napáchané nekontrolovanou ekonomikou budou stále víc a víc zvyšovat HDP, ale už nebude s kým ani pro koho. Do HDP se počítá všechno, co je vyrobeno a prodáno. Závisí proto HDP jen na výrobcích? Pro zajímavost výroba pokrývala v roce 1989 přes 70% HDP. Dnes výroba zajišťuje jen něco přes 30% HDP. Z toho je vidět, že HDP se už vytváří jinde a jinak. Mnohem horší je, že klesá i podíl mezd a platů v HDP. A to i v západní Evropě a USA. Spíše bychom mohli říci hlavně v západní Evropě a USA. Ve Spojených státech klesla reálná mzda od roku 1975 více než o 10%. Stejně tak je tomu v západní Evropě. To svědčí o tom, že životní úroveň se snižuje. Zpráva Human development report (zpráva o lidském rozvoji, z níž čerpám) z roku 1995 nám říká, že ve více než stovce krajin byl průměrný příjem menší ve srovnání s rokem 1980. Více než čtvrtina lidstva na tom byla hůře i přes neustálý růst HDP, který vzrostl v těch zemích několikanásobně.

Jak se slučuje růst ekonomiky s poklesem životní úrovně? Dobře. Příjmy nejbohatší pětiny obyvatel vzrostly za stejné období o 26%. A počítáme-li to od roku 1975, je to růst jejich příjmů o 46%. Úspěchy ekonomiky by se měly hodnotit podle toho, jak se přitom daří lidem. Ekonomický růst, ve kterém je lidem hůře, je kontraproduktivní. Proto by se měli politici a vlády starat o to, aby růst ekonomiky se projevil na zvýšení životní úrovně obyvatel. Kdyby se tak ptali v předstihu, ušetřilo by jim to mnoho problémů. Ano, do HDP se počítá všechno, co je vyrobeno a prodáno. Problém je v tom, že HDP umožňuje pouze přičítat. Do HDP započítávají i katastrofy, autohavárie, kriminalita a podobné věci jen proto, že to všechno stojí peníze. A proto se ekonomové radují i z takových věcí. Kdyby tyto položky bylo možno odečítat, tak by ekonomové splakali nad výdělkem. A řeči o růstu ekonomiky by si mohli ušetřit. Horší by bylo, jak to vysvětlit občanům. Je škoda, že při jásání nad růstem HDP nám ekonomové a politici neřeknou, kolik lidského utrpení se za tím skrývá. Kolik procent neštěstí, katastrof, vražd, rozvodů se ukrývá za těmi čísly. Ale už mohu říci, že jsou ekonomové, kteří tohle všechno vědí a počítají podle toho.

Čarnogurského vláda však vtedy predložila poslancom len správu o možných sociálno-ekonomických dôsledkoch zániku federácie bez návrhu opatrení. Maloobchodné ceny mali na samostatnom Slovensku vzrásť po rozdelení o 20 percent, prudko sa mal zvyšovať schodok štátneho rozpočtu i miera nezamestnanosti, prítok zahraničného kapitálu sa mal, naopak, minimalizovať. Slovenskej mene sa predpovedala devalvácia, transformačnému procesu slovenskej ekonomiky oddialenie alebo až zastavenie.

S blížiacim sa koncom federácie prinášali české médiá čoraz černejšie predpovede pre Slovensko. Menový kurz krátko po rozdelení mal dosiahnuť podľa jedných 1 : 5 a podľa druhých až 1 : 10 v neprospech slovenskej koruny. "Ide o zjavný zámer zneistiť slovenskú pospolitosť," reagovali národniari. Podľa prognostika a ekonóma Pavla Kárásza však zvádzal mnohých k pesimistickým úvahám vtedajší stav slovenskej ekonomiky a sociálnej sféry. "Pred pätnástimi rokmi mali Slováci o štvrtinu nižšiu životnú úroveň ako Česi a ich ekonomika dosahovala len 70 percent výkonnosti českej," pripomína Kárász. Obe ekonomiky boli navyše prepojené tisíckami väzieb a ich roztrhnutie mohlo viac ublížiť Slovensku.
Katastrofické scenáre sa podľa Kárásza nenaplnili aj preto, že slovenská inteligencia, ktorá zrazu dostala príležitosť riadiť vlastný štát, sa rýchlo učila a nerobila priveľké chyby. "Vďaka hlbokým systémovým zmenám a vzájomnej tolerancii sa Slovensko a Česko nevzdialili od seba tak, ako predpovedali niektorí zlí proroci, ale majú k sebe veľmi blízko," uzatvára ekonóm.

krija napísal:ako to je s nasim, a nie len s nasim HDP ?

krija napísal:...