ANTIFICO
Jedine na co ten clanok poukazuje je nemoralnost Gyppovych uradnikov, ktori sa pravdepodobne len pre profit nevahali spojit aj s politickymi rivalmi... Obdobie, kedy prislo k prevodom hovori za vsetko, pricom vyssie spominany vyrok Gyppa je uz len ceresnickou na torte s pre neho trpkou prichutou. Zaujimave, ze praktiky, ktore sa na SPF diali v obdobi Gyppovej vlady, pripisujes na vrub Smer(u), ktory bol v danom case v opozicii. Nastastie nie kazdy je tak zaujaty, aby si nevedel spocitat 1+1.
poukazuje to ešte na jeden fakt, že SMER nie je o nič lepší ako SDKÚ.. že v podstate sú na jednej lodi. Veď keď sa toto stalo, mali hneď na to poukázať. Ale oni sa navzájom chránia.. Fico je len ďalší pes, ktorý šteká, ale nehryzie.. a tak ako Dzurinda nechal plávať Mečiarove rozkrádačky, presne tak isto nechá Fico plávať Dzurindove rozkrádačky a ďalšia vláda nechá presne tak isto plávať Ficove rozkrádačky..Tomasito napísal:Jedine na co ten clanok poukazuje je nemoralnost Gyppovych uradnikov.
..ale toto asi patrí do témy o správaní sa politikov.
brm, cim sa v danom case previnil M. Glvac, alebo presnejsie, cim sa previnili "ludia vplyvneho politika Smeru Martina Glvaca"?
Ja nikoho z nicoho neobvinujem... Obvinil sa Gyppo, ktory minulej vlade predsedal a ktory ako som uz vyssie spomenul este nedavno vykrikoval, ze "za dianie na SPF zodpoveda premier". Pokial mi vsak vecne dokazes vysvetlit, cim sa v danom case previnil Glvac, ci dokonca v tom case opozicny Smer, necham sa poucit (poprosim vecne vyhrady- co si "papal" ma nezaujima).slay napísal:boze jake to je komicke.. tomasito ty zase za vsetko vinis minulu vladu.. boze chran na smer nieco nepekne.. ani chybycky.. velky vodca je cely z dokonale vybruseneho nerozbitneho diamantu... hehehe toto nema chybu.. skoda ze pukance som uz vyjedol.. pre dnesok si moje reci o naivite odpustim..
3xbravo..
//edit.. brm
... : )enter00 napísal:"Smeru prekáža, že denník spojil Glváčov kšeft so stranou."
A s cim inym sa ma spajat rozkradanie statu statnym tajomnikom a vysokym clenom Smeru? S Martanmi alebo Vesmirnymi lidmi?
"Martin Glváč – štátny tajomník ministerstva výstavby a bratislavský predseda Smeru."
1. Cim "ludia vplyvneho politika Smeru Martina Glvaca" v roku 2003-2004 okradli stat?
2. Aky vplyv na chod SPF mohol mat v obdobi 2003-2004 opozicny Smer, resp. Glvac,
ktory bol do NR SR zvoleny a nasledne za statneho tajomnika vymenovany v r. 2006?
3. Kto v skutocnosti zodpovedal za dianie na SPF v obdobi rokov 2003 a 2004?
4. Kto z opozicie donedavna opakoval, ze "za dianie na SPF je zodpovedny premier"?
Ze SME pomaha SDKU odputavat pozornost od vnutrostrannickej krizy SDKU chapem,
ale o com tu pises ty, enter00... ; ) BTW. ked uz si tak zatazeny na tie pozemky...
Dzurinda dostal na frak: Idú proti nemu vlastní
Spor v SDKÚ: Ide o pozemky?!
- odporucam zamerat sa hlavne na citaty hlavnych akterov (zaujimave to pocitanicko)
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
Světová banka platila poradce Dzurindovi
Světová banka pomáhá slovenskému premiérovi Mikuláši Dzurindovi a zasahuje do vnitropolitické situace v zemi. Do centra pozornosti se dostal materiál, ve kterém američtí experti radí vládě, jak obhájit nepopulární ekonomické reformy... Pro Světovou banku jde o mimořádně nepříjemnou situaci, protože její nový prezident Paul Wolfowitz v rozhovoru pro britský deník Financial Times zdůraznil, že "banka by neměla mít své favority ve volbách". (Lidové noviny, 14. října. 2005).
Dzurindova vláda obdržela od SB grant ve výši 315 tisíc dolarů na provedení neveřejného a déle než rok trvajícího podrobného průzkumu veřejného mínění na Slovensku. Pak podle manuálu nazvaného "Strategie komunikace o reformách na Slovensku" začali ministři Dzurindovy vlády pravidelně obviňovat sociálně demokratickou opozici a jejího vůdce, že chtějí "zvrátit" reformy. Manuál dále požadoval vyvolat v lidech dojem, že reformy mají prospět průměrnému člověku tím, že se ministři v létě budou co nejvíce setkávat s obyčejnými lidmi za účasti televizních kamer. Dzurinda kvůli tomu dokonce objížděl Slovensko na kole, diskutoval s lidmi na vesnicích - a pak přesně podle brožurky - tvrdil, že reformy je třeba vylepšit. Dzurinda by se však neměl zastavit a byciklovat ještě za hranicemi, kam odjeli nezaměstnaní Slováci, kteří dostávají peníze na to, aby mohli odjet hledat práci do zahraničí a takto dzurindovsky nejen budovat Slovensko, ale navíc vylepšit i tristní statistiku nezaměstnanosti na Slovensku. Ale o cyklistická premiértour po Evropě se příručka patrně nezmiňuje.
Mikuláš Dzurinda odmietol obvinenia Róberta Fica o miešaní sa Svetovej banky do politiky.
Podľa Financial Times vyhlásil, že pri stretnutiach s predstaviteľmi banky sa o politike nehovorilo.
Aj Svetová banka popiera zasahovanie do slovenskej domácej politiky.
Konzultant mal podľa Svetovej banky pomôcť pri komunikovaní reforiem a budovaní podpory pre ne.
btw krija.. kde chodíš na tie weby?
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
tak aj tu: napr. http://www.epolitika.sk/view.php?cisloc ... [quote]350 000 USD, ktoré Svetová banka poskytla Slovenskej republike, ktoré boli určené na komunikačnú a vysvetľovaciu kampaň o reformách spôsobilo nakoniec škandál. Závery komunikačných odporúčaní, ktoré vládni politici očividne uplatňujú v praxi sú kontroverzné a v mnohom zaváňajú zavádzaním verejnosti. Navyše, podľa BBC boli na vypracovanie tejto správy využité aj peniaze daňových poplatníkov a to v sume 3,6 milióna.
Vyhlásenia o tom, že závery a odporúčania tejto správy nie sú používané na predvolebný boj , ale iba na komunikáciu reforiem, vyznievajú veľmi nedôveryhodne, ba priam trápne. Ako povedal Mikuláš Dzurinda, nie je hanbou si dať poradiť, ale popierať, že sa podľa tejto rady správa je klamanie verejnosti priamo do očí.[/quote]
Vyhlásenia o tom, že závery a odporúčania tejto správy nie sú používané na predvolebný boj , ale iba na komunikáciu reforiem, vyznievajú veľmi nedôveryhodne, ba priam trápne. Ako povedal Mikuláš Dzurinda, nie je hanbou si dať poradiť, ale popierať, že sa podľa tejto rady správa je klamanie verejnosti priamo do očí.[/quote]
slay.. no mňa ani nezaujímajú konkrétne weby.. ale skôr kde na ne chodí.. napr. prečo v marci 2008 ho napadne sem hodiť článok z októbra 2005? A prečo práve z netsocan.cz, keď to bolo aj na iných weboch? Inak poslednú dobu už sa nejak ani neunúva uverejniť zdroj..
No je to len pre moju zvedavosť..
No je to len pre moju zvedavosť..
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
brm nie je dolezite kde, ale aky maju obsah. tieto konkretne mali za ciel nasmerovat diskusiu na to, ako sa ludom na slovensku klamalo ohladne reforiem. mnoho mojich prispevkov bolo v tomto duchu, ale podla slay-a nie som dostatocne vzdelany, aby som tu mohol na tieto lzi poukazovat. a je jedno s akym datumom je konkretna sprava. clanky su vyhladavane v cestine, aby sa nedalo poukazovat na ich neobjektivitu. a zdroje?: brm, si dost inteligentný na to, aby si si ich v pripade potreby zistil sam.
uz davnejsie som poukazoval na fakt, ze byvali komunisti (komunisti az do morku kosti) nemozu vediet nic o trhovej ekonomike. uviedol som aj mena tych stb-ackych pacholkov. zial marne. to najvacsie eso, najvacsieho reformatora (taktiez komunistu) ivana miklosa som si nechal na dnes.
nie je pre mna nic vynimocne citat nasledujuce riadky, ak ma dnesnu situaciu na svedomi syn okresneho tajomnika KS, syn mestkeho tajomnika KS, predseda stranickeho (bola iba jedna strana) klubu na vysokej skole ekonomickej a v neposlednom rade clen SZM.
expert na vsetko, user slay, poukazoval na centralne riadenu ekonomiku alebo centralne planovanie. v skole sa asi este neucili, alebo na slovensku su sami ekonomicky nevzdelani tupci, co si nie su schopni vsimnut, ze aj sucasna ekonomika je riadena centralne!!! kto na prvy pokus nepochopi paralelu medzi stavom v cesku a na slovensku, tak mu ju mile rad priblizim!
Publikováno: 3.9.2007
posouzení vlivu a dopadu investičních pobídek na českou ekonomiku
Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechalo vypracovat odbornou analýzu investičních pobídek v České republice, která má nezávisle posoudit vliv a dopad investičních pobídek na českou ekonomiku a její vybrané aspekty. Analýza byla vypracována na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze v květnu 2007 a jejími zpracovateli byli doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., Petr Bartoň, M.A., Ing. Peter Bolcha, Ing. Pavel Heřmanský a Ing. Petr Mach.
Závěry studie:
Investiční pobídky u nás směřovaly nejvíce do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (Hlavní město Praha a Středočeský kraj), čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony nezmenšovaly, nýbrž zvětšovaly.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti nová pracovní místa vytvořená prostřednictvím investičních pobídek nezmenšila, protože investiční pobídky v České republice směřovaly spíše do regionů s nižší mírou nezaměstnanosti. Navíc pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek spíše přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti.
Náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 mil. Kč, ale v případě firmy Barum Continental v Otrokovicích dosáhly až 15 mil. Kč, a značně převyšují náklady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobídek.
Struktura nezaměstnaných se pomocí investičních pobídek výrazně nemění, protože nová pracovní místa jsou především příležitostí pro tuzemské zaměstnance téhož odvětví nebo jiných odvětví, ale také pro pracovníky ze zahraničí.
Význam efektu přelévání je ve spojení s investičními pobídkami přeceňován, protože se obvykle neberou v úvahu skutečné celkové náklady investičních pobídek. "Přelévání" se netýká jen výnosů, ale také nákladů, včetně fiskálních, bez nichž jsou investiční pobídky nerealizovatelné.
Přestože investiční pobídky selektivními daňovými úlevami vytvářejí dojem, že jsou průkopníky snižování daňové zátěže v ekonomice, opak je pravdou. Svou podstatou (založenou na fiskálních nákladech) napomáhají udržovat vysokou úroveň rozpočtových výdajů, jakož i zdanění, čímž komplikují cestu pro snížení daňové zátěže. Pobídkami zvýhodněné firmy často podporují vládu v udržování stávající daňové zátěže, aby nedošlo ke znevýhodnění jim poskytnutých daňových úlev.
Poradenské společnosti prokazující blahodárný vliv investičních pobídek na veřejné rozpočty do svých výpočtů nekalkulují veškeré fiskální náklady spojené s investičními pobídkami. Po započtení veškerých fiskálních nákladů, které zahrnují veškeré daňové výnosy (i nerealizované) obětované ve prospěch přímé podpory, dojdeme k jednoznačnému závěru, že fiskální výnosy nepřevyšují celkové fiskální náklady.
Investiční pobídky deformují trh. Podporují velké, především zahraniční firmy, jimž poskytují tržní výhody na úkor malých a středních firem, čistých plátců daní. Dochází tak k deformaci struktury ekonomiky ve prospěch velkých firem, které často "narostou" do velikosti odpovídající známému sloganu "too big to fail" (příliš velký pro krach). Díky tomu jim stát věnuje stálou pozornost a případnou podporu.[/quote]link, aj s kompletnou analyzou vo formate PDF si mozte precitat tu: http://www.mpo.cz/dokument34235.html
uz davnejsie som poukazoval na fakt, ze byvali komunisti (komunisti az do morku kosti) nemozu vediet nic o trhovej ekonomike. uviedol som aj mena tych stb-ackych pacholkov. zial marne. to najvacsie eso, najvacsieho reformatora (taktiez komunistu) ivana miklosa som si nechal na dnes.
nie je pre mna nic vynimocne citat nasledujuce riadky, ak ma dnesnu situaciu na svedomi syn okresneho tajomnika KS, syn mestkeho tajomnika KS, predseda stranickeho (bola iba jedna strana) klubu na vysokej skole ekonomickej a v neposlednom rade clen SZM.
expert na vsetko, user slay, poukazoval na centralne riadenu ekonomiku alebo centralne planovanie. v skole sa asi este neucili, alebo na slovensku su sami ekonomicky nevzdelani tupci, co si nie su schopni vsimnut, ze aj sucasna ekonomika je riadena centralne!!! kto na prvy pokus nepochopi paralelu medzi stavom v cesku a na slovensku, tak mu ju mile rad priblizim!
aj s grafmi to je tu: http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.ph ... [b]Analýza investičních pobídek v České republice[/b]Proč zrušit investiční pobídky
Petr Mach
Od roku 1998 dostalo 164 převážně zahraničních firem "investiční pobídky" ve formě dotací a odpuštěných daní v hodnotě přes sto miliard korun. Vládní institucí, která udílení pobídek zajišťuje, je agentura CzechInvest. V tomto textu budu argumentovat, že udílení pobídek představuje ve své podstatě centrální plánování, které je pro ekonomiku škodlivé, že by investiční pobídky (a celá agentura CzechInvest) měly být zrušeny a že by místo investičních pobídek pro vybrané investory měla být zavedena nízká rovná daň pro všechny.
Centrální plánování je škodlivé
Kdo má rozhodovat o tom, který investor, kolik peněz a do jaké výroby má investovat?
V čistě tržní ekonomice je na podnikatelích, do čeho své peníze investují. Rozhodují se na základě kritéria zisku, který ze své investice očekávají, a to na trhu, kde mají všichni stejné podmínky.
Ve státem kontrolovaném hospodářství do rozhodování o investicích vstupuje stát. Rozhoduje se pak na základě jiných kritérií než očekávaného zisku. Pomocí dotací a selektivních daňových úlev jsou investice směrovány tam, kde to stát uzná za vhodné, a to na úkor investic, které by byly prováděny na základě kritéria zisku.
Tento model u nás existoval do roku 1989, kdy o umístění investic rozhodoval centrální plánovací úřad. Od roku 1998 stát opět systematicky rozhoduje o investicích skrze státní instituci na plánování investic, agenturu CzechInvest (na slovensku to je sario). Podle jakých kritérií rozhoduje o investicích stát? Jak uvádí generální ředitel CzechInvestu, "Výše pobídky se určuje na základě struktury a počtu pracovních míst ve vztahu k nezaměstnanosti v regionu, předpokládané přidané hodnoty, vlivu na obchodní bilanci ČR." (Jahn 2002, str. 22).
Je snad každému jasné, že podnikatel, který by místo na zisk hleděl na velikost přidané hodnoty nebo na vliv své investice na obchodní bilanci, by nutně zkrachoval. Zisk, vypovídá o tom, zda investice generuje něco, co spotřebitelé chtějí. Přidaná hodnota ani saldo obchodní bilance o tomto nevypovídá. Nutným důsledkem pobídkové varianty centrálního plánování tedy je, že výsledné investice jsou méně efektivní, než investice, které by jinak dostaly prostor.
Jak ukázal Adam Smith na svém slavném přirovnání s neviditelnou rukou, když investor sleduje vlastní zisk, je to nakonec lepší i pro společnost jako celek: "[Investor, který] sleduje jen svůj vlastní zisk, je jako v mnoha jiných případech, veden jakousi neviditelnou rukou, aby napomáhal k dosažení cíle, o který mu vůbec nejde ... Tím, že jde za svým vlastním zájmem, prospěje mnohdy zájmu společnosti účinněji, než když mu chce opravdu prospět. Nikdy ještě, pokud vím, neudělali mnoho dobrého lidé, kteří předstírali, že provozují nějakou činnost pro dobro společnosti." (Smith 2001, str. 389) Kam bychom asi došli, kdyby všichni investoři místo na svůj zisk hleděli na to, jak investice ovlivní obchodní bilanci? Když místo neviditelné ruky trhu rozhoduje ruka CzechInvestu, nutným důsledkem je nižší hospodářský růst, než jaký by nastával bez tohoto centrálního plánování.
Filosofie existence CzechInvestu – stejně jako jakékoliv jiné formy centrálního plánování – vychází z předpokladu, že státní úřad vybere investici lépe než trh. Ovšem i kdyby se centrální úřad rozhodl preferovat investice na základě kritéria zisku, místo absurdní "přidané hodnoty" či "vlivu na obchodní bilanci", stěží bychom mohli očekávat, že úřad posoudí investici lépe než sami podnikatelé.
Kritik centrálního plánování Friedrich August Hayek, který dostal Nobelovu cenu za přínos v ekonomii informací, dokázal, že znalosti nutné k efektivním investicím jsou na trhu rozptýleny, a centrální úřad – byť složený ze sebegeniálnějších úředníků – nemůže všechny relevantní informace shromáždit ani zpracovat.
Tyto informace dostávají podnikatelé ve formě cenových signálů. V tržní ekonomice, jakmile v nějakém oboru zdraží vstupy nebo když spotřebitelé začnou preferovat jiné efektivnější a levnější výrobky, musí podnikatel, který se nedokáže přizpůsobit, odejít z trhu. Pokud ale má výhodu dotace nebo daňové úlevy, zůstává na trhu, produkuje neefektivní zboží a zabírá na trhu místo, dokud může pobídky čerpat.
Administrativní náklady
Jedním z nákladů, které daňoví poplatníci nesou, jsou náklady administrativní. Existuje minimálně šest vládních institucí, které mají problematiku investičních pobídek v popisu práce. Pobídky uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu, souhlas dává Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí, pobídky dále posuzuje a schvaluje Úřad na ochranu hospodářské soutěže a prostředníkem mezi vládou a potenciálními investory je vládní agentura CzechInvest. (Ekonomické zprávy. Newton, únor 2003, str. 18 )
Jen na platy a provozní náklady poslední ze jmenovaných vládních institucí jsme za posledních deset let zaplatili již jednu miliardu korun. (viz Graf 1)
Každý rok přitom tyto náklady progresivně rostou, stejně jako počet úředníků, které CzechInvest zaměstnává (viz Graf 2). Kdyby tato agentura neexistovala, nejenže by daňoví poplatníci nemuseli platit tyto náklady, ale všichni zaměstnanci agentury – a jsou to nepochybně inteligentní a vzdělaní lidé – by mohli pracovat v soukromém sektoru a být nějak užiteční.
Úleva jedněm znamená přirážku pro druhé
Pobídky ve formě dotací a daňových úlev nejsou hodnotou spadlou z nebe, ale jsou hrazeny ostatními daňovými poplatníky – těmi, kteří nedostávají od státu investiční pobídku. Oni nesou dodatečný náklad pobídek. To, co je pro jedny pobídkou (incentive), je pro druhé odrazením (disincentive).
Desítky miliard daňových úlev a dotací pro vybrané investory (viz Graf 3) platí všichni ostatní, kdo pobídky nedostávají. Investiční pobídky nabízené státem nejsou zdroje navíc, ale zdroje přemístěné. Stát takto přemisťuje zdroje a dusí ty podnikatele, kteří se prosadili i bez investičních pobídek, kteří jsou tedy ceteris paribus nutně efektivnější. Nutným důsledkem centrálního plánování tohoto typu je tedy nižší hospodářský růst.
Poukazování na vytvořená pracovní místa je proto nutně falešnou statistikou CzechInvestu. Investiční pobídka může pouze zvýšit zaměstnanost a růst v jednom místě na úkor jiného místa. Celkově ale pobídky hospodářský růst snižují a potažmo nezaměstnanost zvyšují.
Údaje o vytvořených pracovních místech prezentované vládní agenturou jsou hovoří pouze o tom, kolik pracovních míst pobídky vytvořily a nehovoří o tom, kolik pracovních míst kvůli zatížení ostatních daňových poplatníků zaniklo. Je celkem přirozené, že firma s pobídkou pouze přetahuje pracovní místa od firem, které pobídku nemají. Politická atraktivnost pobídek plyne z toho, že koncentrovaný efekt na jednom místě je více vidět, než rozložený efekt na zbytku území.
Není proto překvapující, že s rostoucím objemem pobízených investic roste nezaměstnanost (viz Graf 4). Každá koruna sebraná daňovým poplatníkům a předaná úředníkem vybraným investorům je koruna, která podporuje méně efektivní výrobu.
Alternativa investičních pobídek
Kromě socialistické teze, že stát vybere investice lépe než trh, existuje další argument pro udělování investičních pobídek. A sice skutečnost, že za standardních podmínek je podnikání velmi tíživé. Byrokratické průtahy s pořizováním investic a daňová zátěž jsou příliš vysoké. Pobídky jsou tedy udělovány z obavy, že by případní investoři vůbec nepřišli. Rozumnou reakcí by tedy bylo zjednodušit podmínky pro všechny.
Místo mnohamiliardových nákladů na selektivní pobídky se jeví jako efektivnější zavést jednu nízkou rovnou sazbu daně pro všechny podnikatele. Jak uvádí Václav Klaus, "Nejúčinnějším prostředkem k tomu se dnes jeví razantní snížení daní z příjmu právnických osob z dnešní úrovně zhruba na polovinu. To by představovalo mocnou investiční a podnikatelskou "pobídku" pro všechny podnikatele, bez ohledu na to, jestli jsou velcí nebo malí, zahraniční nebo domácí." (Klaus, 2002, str. 35)
Než platit stamiliony na úředníky a desítky miliard na úlevy a dotace, bylo by rozumnější zavést patnáctiprocentní rovnou daň, kterou by platili všichni místo toho, aby vybraní platili daň nula procent a ostatní třicet procent.
Bohužel, břemeno investičních pobídek ponesou i příští vlády, protože CzechInvest sjednává výhody investorům na dlouho dopředu. Pro daňové poplatníky i pro hospodářský růst je tedy žádoucí, aby byl systém pobídek zastaven co nejdříve.
Publikováno: 3.9.2007
posouzení vlivu a dopadu investičních pobídek na českou ekonomiku
Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechalo vypracovat odbornou analýzu investičních pobídek v České republice, která má nezávisle posoudit vliv a dopad investičních pobídek na českou ekonomiku a její vybrané aspekty. Analýza byla vypracována na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze v květnu 2007 a jejími zpracovateli byli doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., Petr Bartoň, M.A., Ing. Peter Bolcha, Ing. Pavel Heřmanský a Ing. Petr Mach.
Závěry studie:
Investiční pobídky u nás směřovaly nejvíce do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (Hlavní město Praha a Středočeský kraj), čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony nezmenšovaly, nýbrž zvětšovaly.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti nová pracovní místa vytvořená prostřednictvím investičních pobídek nezmenšila, protože investiční pobídky v České republice směřovaly spíše do regionů s nižší mírou nezaměstnanosti. Navíc pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek spíše přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti.
Náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 mil. Kč, ale v případě firmy Barum Continental v Otrokovicích dosáhly až 15 mil. Kč, a značně převyšují náklady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobídek.
Struktura nezaměstnaných se pomocí investičních pobídek výrazně nemění, protože nová pracovní místa jsou především příležitostí pro tuzemské zaměstnance téhož odvětví nebo jiných odvětví, ale také pro pracovníky ze zahraničí.
Význam efektu přelévání je ve spojení s investičními pobídkami přeceňován, protože se obvykle neberou v úvahu skutečné celkové náklady investičních pobídek. "Přelévání" se netýká jen výnosů, ale také nákladů, včetně fiskálních, bez nichž jsou investiční pobídky nerealizovatelné.
Přestože investiční pobídky selektivními daňovými úlevami vytvářejí dojem, že jsou průkopníky snižování daňové zátěže v ekonomice, opak je pravdou. Svou podstatou (založenou na fiskálních nákladech) napomáhají udržovat vysokou úroveň rozpočtových výdajů, jakož i zdanění, čímž komplikují cestu pro snížení daňové zátěže. Pobídkami zvýhodněné firmy často podporují vládu v udržování stávající daňové zátěže, aby nedošlo ke znevýhodnění jim poskytnutých daňových úlev.
Poradenské společnosti prokazující blahodárný vliv investičních pobídek na veřejné rozpočty do svých výpočtů nekalkulují veškeré fiskální náklady spojené s investičními pobídkami. Po započtení veškerých fiskálních nákladů, které zahrnují veškeré daňové výnosy (i nerealizované) obětované ve prospěch přímé podpory, dojdeme k jednoznačnému závěru, že fiskální výnosy nepřevyšují celkové fiskální náklady.
Investiční pobídky deformují trh. Podporují velké, především zahraniční firmy, jimž poskytují tržní výhody na úkor malých a středních firem, čistých plátců daní. Dochází tak k deformaci struktury ekonomiky ve prospěch velkých firem, které často "narostou" do velikosti odpovídající známému sloganu "too big to fail" (příliš velký pro krach). Díky tomu jim stát věnuje stálou pozornost a případnou podporu.[/quote]link, aj s kompletnou analyzou vo formate PDF si mozte precitat tu: http://www.mpo.cz/dokument34235.html
Veď ja som písal, že je to pre moju zvedavosť..krija napísal:brm nie je dolezite kde, ale aky maju obsah.
No vidíš.. a ten najhorlivejší je momentálne na čele vlády. Konečne niečo normálne napísané k téme ANTIFICO..krija napísal:uz davnejsie som poukazoval na fakt, ze byvali komunisti (komunisti az do morku kosti) nemozu vediet nic o trhovej ekonomike.
-
krija
VIP
- Príspevky: 5097
- Registrovaný: 29 jan 2006, 15:57
- Bydlisko: my heaven is your hell
- Kontaktovať používateľa:
tusil som,ze to bude na dlhsie
slay, ak si to z tej citacie nepochopil (centralne planovanie), tak ja to lepsie nevysvetlim. alebo robi problemy ta cestina?
brm,
slovensko a porovnanie s ceskymi zavermi.
volkswagen slovakia v BA, v Martine, kia v ziline, samsung galanta, sony nitra + ich dodavatelia. toto su hlavny podielnici na raste HDP. vsetci su na zapade slovenska. toto uz dnes sposobuje narastajuce rozdiely, ktore sa budu iba prehlbovat. napriklad v trnavskom kraji sa zaraba uz viac ako v kosickom. pritom to boli prave kosice, ktore atakovali bratislavske platy.
nezamestnanost. zistite si dnesne cisla a cisla pred nastupom ciernej tvare a porovnajte ich. (nezabudnite na tych 200 000 slovakov pracujucich v zahranici).
naklady na vznik jedneho pracovneho miesta. o tom som tu uz pisal. bolo to, ked som spominal, ze cca 8 zamestnanci VW slovakia musia odviest dane na plat jedneho mukla v kii.
ostatne si precitajte este raz v mojom predoslom poste.
///to mastermind. bol by som radsej, keby si sa vyjadril. alebo to sa vsetci vychodniari maju tak dobre ako ty? podla teba je equality iba dalsi extrem. zaujimave, ze zdravotna sestra v michalovciach zarobi 9300 netto sk. zdrav. sestra v ba zarobi 17 000 netto sk mesacne, pritom su obe platene z nasich dani
slay, ak si to z tej citacie nepochopil (centralne planovanie), tak ja to lepsie nevysvetlim. alebo robi problemy ta cestina?
brm,
slovensko a porovnanie s ceskymi zavermi.
volkswagen slovakia v BA, v Martine, kia v ziline, samsung galanta, sony nitra + ich dodavatelia. toto su hlavny podielnici na raste HDP. vsetci su na zapade slovenska. toto uz dnes sposobuje narastajuce rozdiely, ktore sa budu iba prehlbovat. napriklad v trnavskom kraji sa zaraba uz viac ako v kosickom. pritom to boli prave kosice, ktore atakovali bratislavske platy.
nezamestnanost. zistite si dnesne cisla a cisla pred nastupom ciernej tvare a porovnajte ich. (nezabudnite na tych 200 000 slovakov pracujucich v zahranici).
naklady na vznik jedneho pracovneho miesta. o tom som tu uz pisal. bolo to, ked som spominal, ze cca 8 zamestnanci VW slovakia musia odviest dane na plat jedneho mukla v kii.
ostatne si precitajte este raz v mojom predoslom poste.
///to mastermind. bol by som radsej, keby si sa vyjadril. alebo to sa vsetci vychodniari maju tak dobre ako ty? podla teba je equality iba dalsi extrem. zaujimave, ze zdravotna sestra v michalovciach zarobi 9300 netto sk. zdrav. sestra v ba zarobi 17 000 netto sk mesacne, pritom su obe platene z nasich dani
